MŠMT a Ministerstvo vnitra ve spolupráci s resorty spravedlnosti, práce a sociálních věcí a zdravotnictví zpracovaly materiál Hodnocení systému péče o ohrožené děti. Jeho cílem je informovat o problémech, jež zásadním způsobem ovlivňují fungování systému péče o děti ohrožené sociálně patologickými jevy a o děti, které již mají zkušenost s trestnou činností. Navrhuje také opatření, která mohou pozitivně ovlivnit současný nevyhovující stav. Navzdory tomu, že během minulých let byla přijata řada legislativních opatření (např. zákon o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže), vznikly nové služby (např. Probační a mediační služba) a zařízení (např. nové ústavy pro výkon ústavní, resp. ochranné výchovy), rozšířil se počet nestátních neziskových nebo charitativních organizací, které v oblasti péče s ohroženými a delikventními dětmi vyvíjejí své aktivity, že vláda přijala řadu opatření k eliminaci specifických problémů (např. komerčního sexuálního vykořisťování dětí) a na tyto aktivity jsou vynakládány finanční prostředky ze státního rozpočtu, nedošlo k podstatnému zlepšení fungování systému péče o ohrožené děti. Zejména v souvislosti s reformou veřejné správy došlo totiž k roztříštění již tak nefunkčního systému péče o ohrožené děti, takže v současnosti lze spíše než o systému, hovořit o změti aktivit státních, veřejnoprávních i nestátních institucí, jejichž pracovníci spolu nekomunikují, nespolupracují a pokud přece jen ano, tak nikoliv proto, že by jim to bylo systémově určeno, ale spíše díky zaujetí jednotlivých lidí a neformálním kontaktům a vazbám mezi nimi. Klíčovým problémem je jak absence jednotného organizačního i metodického vedení a řízení pracovníků sociálně-právní ochrany dětí, tak i jejich malá personální kapacita, která ve svých důsledcích vede k demotivaci, formalizaci činností a přetížení administrativními úkony. Důsledkem tohoto stavu je rezignace na hlavní poslání orgánů sociálně-právní ochrany dětí - na terénní sociální práci s ohroženými dětmi a jejich rodinami.
Neuspokojivou situaci by mohlo řešit vytvoření národního koordinačního mechanismu, jehož analogická obdoba by měla být vytvořena na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností. Koordinační mechanismus by umožňoval nejen lepší přenos informací a spolupráci participujících subjektů, ale i objektivní vyhodnocování práce jednotlivých složek systému a kontrolu jejich činností.
Na zjištění, která vyplynula z přiložené analýzy, navazuje formulace navržených úkolů, jejichž plnění by mělo výrazným způsobem přispět ke zlepšení současné neuspokojivé situace. Náklady na plnění opatření budou hrazeny z rozpočtů jednotlivých resortů, řada z nich je již obecně zapracována.
MŠMT
0 komentářů:
Okomentovat