Společnost Kalibro je známa učitelské veřejnosti především skrze srovnávací testy. V loňském školním roce ale rozšířila své služby o nabídku analýzy atmosféry ve škole. Tento projekt nese název Škola a já. Jelikož se ho zúčastnilo přes 40 000 žáků, může nám podat celkem plastický obrázek o stavu českého školství. Jak školy a učitele vnímají jejich žáci?
Škola a já
Celý projekt Škola a já tvoří čtyři samostatné dotazníky, které dostanou žáci školy, jejich učitelé, rodiče a vedení školy. Po zodpovězení otázek a zpracování výsledků Kalibrem obdrží škola statistický přehled, jehož součástí jsou nejen odpovědi respondentů z dané školy, ale také souhrnné informace z ostatních škol, které se do projektu zapojily.
Pro danou školu jsou samozřejmě nejzajímavější odpovědi jejích žáků. Dokonce si myslím, že srovnávání s obdobnými školami, nebo celým vzorkem může být i na škodu. Může totiž svést ředitele, který nemá s vyhodnocováním podobných analýz zkušenosti, na scestí „žebříčků“. Ty jsou nebezpečné už u vědomostních testů, natož u dotazníku zjišťujícího klima školy. Není důležité, ve kterém „decilu“ ze všech škol v České republice se naše škola ocitla, ale jak se získanými daty naložíme. Tedy, jestli na jejich základě změníme svůj přístup k žákům.
V tomto článku se ale zabývám problémem, co o českých školách dotazníkový projekt vypovídá, a to statisticky průkazně. Budu tedy používat výhradně celková data z šetření Škola a já.
Co si myslí o své škole čeští žáci
Žákovský dotazník Kalibra tvoří 7 kategorií: Spokojenost, Váha tvého slova, Chuť vzdělávat se, Každý jsme jiný, Vztahy, Příklad dospělých a Pocit bezpečí. V nich dostali žáci tři až deset uzavřených otázek, na které odpovídali v pětistupňové škále zatržením určitého políčka. Odpovědi byly přepočítány na procenta. S jistou dávkou zjednodušení můžeme říci, že 100 % znamená nejlepší možnou atmosféru ve škole a 0 % naopak nejhorší. Ve většině kategorií se výsledky pohybují okolo 50 %. Celkový průměr činí 58.9 %. V následujícím přehledu uvádím výběr údajů, jejichž hodnoty považuji za zajímavé. Buď jde o otázky s překvapivě nízkým, nebo naopak vysokým skóre. Mohly bychom je označit jako slabiny (zápory) a silné stránky (klady) českého školství.
Spokojenost žáků se školou je celkově 62 %.
Váhu svého slova ve škole žáci určili na 50 %.
Můžeš ovlivnit podobu výuky? – 35 % (Žáci se tedy domnívají, že výuku ovlivnit spíše nemohou.)
Zkusil(a) jsi někdy sám (sama) něco v učebně nebo ve škole změnit? – 32,1 % (Žáci viditelně nejsou v této oblasti příliš aktivní.)
Chuť vzdělávat se mají žáci z 49,1 %.
Jak často se snažíš dozvědět víc o tom, co se ve škole učíte? – 46,6 % (Žáci tedy nejsou moc zvídaví.)
Jak často tě tví učitelé nechávají ve výuce objevovat něco nového, přicházet věcem na kloub? – 45,1 % (Ani učitelé je ale příliš nevedou k řešení problémových úloh.)
Kolik tvých učitelů ti dodává sebedůvěru? – 42,7 % (Učitelé žáky příliš nevedou k sebevědomému vystupování.)
Kolik tvých učitelů vám vysvětluje, proč se určitou látku učíte? – 47,4 % (Učitelé nedostatečně vysvětlují smysl učení.)
Jak často se při vyučování nudíš? – 44 % (Zde nízké procento znamená, že se žáci často nudí.)
V kategorii Každý jsme jiný bylo dosaženo průměrné skóre 46,2 %.
Kolik tvých učitelů se zajímá, jak ti vyhovuje jejich způsob výuky? – 35,6 % (Učitelé příliš nerespektují učební styly žáků.)
Kolik tvých učitelů ti dalo jasný návod, co máš udělat, aby ses v jejich předmětu zlepšil(a)? – 43,7 % (Učitelé se málo snaží, aby se žákovy výsledky zlepšily.)
Jak často zažíváš ve škole pocit z úspěchu? – 47,3 % (Učitelé hledají v pracích žáků hlavně chyby a nedostatky.)
Jak často dostáváš ve škole možnost vybrat si, co přesně budeš dělat a jak? – 35,7 % (Učitelé neumožňují žákům svobodnou volbu cesty vedoucí k dosažení cíle, ani cílů.)
Vztahy se pohybují na podobné hladině jako Spokojenost, tedy 62,7 %. Tentokrát uveďme naopak nadprůměrně kladné hodnoty:
Jsi ve škole ve společnosti svých spolužáků rád(a)? – 80,2 % (Třídy tedy bývají zároveň dobrými kolektivy.)
Jak často se ve třídě cítíš osamělý (osamělá) – 76,7 % (Zde znamená vysoké procento, že se žáci odstrčení necítí.)
Také kategorie Příklad dospělých se s 59,8 % pohybuje v kladné polovině spektra.
Kolik tvých učitelů tě ponižuje? – 83,4 % (Zde znamená vysoké procento, že skoro žádný.)
Vyžadují tví učitelé, abyste vy žáci dodržovali něco, co oni sami nedodržují, ale měli by (mohli by)? – 43,8 % (Učitelé tedy často kážou vodu, ale pijí víno.)
Kolik tvých učitelů tě pro něco získalo (nějak inspirovalo)? – 32,8 % (Také v tomto ohledu mají učitelé co dohánět.)
Nejlépe ze všech kategorií dopadl Pocit bezpečí, který dosáhl průměrných hodnot 82,5 %. To se projevilo už v některých odpovědích z předchozích kategorií.
Podnět k zamyšlení
Určitě stojí za zamyšlení už uvedené otázky. Možná jste si je jako učitelé nikdy nepoložili a možná byste odpovědi svých žáků raději ani neznali… Podobná analýza je určitě dobrým krokem, který může vést nejen ke zlepšení klimatu ve škole, ale i zvýšení kvality a efektivity vzdělávání. Jen nesmíme brát odpovědi žáků na lehkou váhu. Přeci jen jsou to naši stálí klienti…
Podrobnější informace o testech a dotaznících získáte na webu www.kalibro.cz.
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat