Projekt II SIPVZ – Vzdělávací software a informační zdroje je od samotného počátku pouhým otloukánkem. Po zmanipulované dodávce „balíčku“ na konci roku 2001 přišel roční půst. Dotace v roce 2003 byla výrazným úspěchem nového vedení SIPVZ, letos ale nepochopitelně nastal další půst. Ten se projevil v počtu i kvalitě řady přihlášených výukových titulů pro ZŠ a SŠ v soutěži o Křišťálovou tužku ministryně školství. Jakou budoucnost má před sebou český výukový software?
Projektu II SIPVZ Vzdělávací software a informační zdroje se od samotného počátku bezostyšně ubírají finance ve prospěch často jen parciálních či osobních zájmů. První „balíčkovou" dotaci v celkové výši přes 180 milionů Kč si rozdělilo koncem roku 2001 pod taktovkou ACOLU a Petra Korduleho, který byl za Projekt II SIPVZ tehdy odpovědný, jen několik málo výrobců bez výběrového řízení a bez kvalifikovaného výběru uživatelů i odborníků. Někteří komentátoři tvrdí, že k vybraným výrobcům výukového software (šlo o LANGMaster, SILCOM, SGP Systems, již zkrachovalý Diderot a Lingea) doputovala z celkové částky jen necelá polovina. Podle ohlasu ze škol nebo zpráv ČŠI je využití „balíčkových" titulů minimální. Efektivita vynaložených prostředků se tak přiblížila – přes původní oslavné tirády, publikované tehdy i na České škole – prakticky nule.
Podobně dopadl záměr vybudování školského vzdělávacího portálu, který po řadě peripetií skončil od počátku září 2004 pod patronací náměstků ministryně mimo kompetence odboru SIPVZ v ÚIV; zde si MŠMT bohužel nevzalo poučení z ostudy z roku 2002, kdy tehdejší šéfové SIPVZ připravovali tzv. obecně prospěšnou společnost.
V letošním roce postihlo Projekt II SIPVZ Vzdělávací software a informační zdroje několik ran. Nejprve byl v červnu krácen jeho rozpočet o zhruba 30 milionů ve prospěch úhrady zvýšené DPH v Projektu III Infrastruktura. Další propad je v omezené realizaci pilotních a rozvojových projektů, na kterých se podepsala i nedostatečná metodická podpora ze strany odboru SIPVZ v počátku roku. Nepochopitelná absence dotace školám na nákup vzdělávacího software v letošním roce zůstala dodnes oficiálně nevysvětlena, přestože se stále vychvaluje metodika a průběh jeho evaluace. Přitom o pozitivní reakci škol na loňské dotace se pracovníci MŠMT sami přesvědčili např. při anketě mezi několika stovkami účastníků loňského semináře ve Zlenicích, kdy pro opakování bylo téměř 100 % přítomných školských informatiků z celé ČR. Třetí ranou bylo „vyvedení“ prostředků na školský vzdělávací portál z kompetence odboru SIPVZ a jejich blokace.
V letošním roce se tedy školy dočkají pouze pětinové částky na vzdělávací software, informační zdroje a podporu projektů, než bylo plánovano (96 milionů Kč).
Kdo je úspěšný?
Pokud se podíváme do seznamu evaluovaného software nebo katalogu software ACOL, zjistíme, že z pětice dodavatelů balíčku z roku 2001 nabízí novinky prakticky jen společnost LANGMaster. Ta ale po loňském výrazném neúspěchu v soutěži o Křišťálovou tužku letos žádný titul nepřihlásila. Přes ocenění Křišťálovým diskem na INVEXu 2002 a 2003 (v rámci projektu MS) jde vesměs o didakticky i technologicky zastaralé tituly, které i přes pokus o propojení se systémy pro řízení výuky jsou prakticky bez šance na tržní úspěch, snad s výjimkou Španělštiny Mirada. V této souvislosti musím zmínit jako protipól loňský úspěšný titul z Křišťálové tužky ZAV – programovaná individuální výuka psaní na PC a následných rutin pro klávesnicově gramotné od TEXT-Zaviačičovi, který uspěl i v letošním hodnocení evaluovaných titulů školami (ty udělovaly tzv. Pečetě kvality). V tomto hodnocení uspěl i Terasoft, který měl v první pětici tři tituly, a také BSP Multimédia s jedním titulem.
Zajímavým indikátorem úspěšnosti je i čerpání dotace školami na výukový software v loňském roce. Podle neoficiálních údajů z českých výrobců nejvíce uspěl Terasoft, ze zahraničních pak Microsoft, který získal evaluaci na tituly z balíku MS Office XP. Tyto firmy se nyní rozhodly společně prezentovat při letošní soutěži o Křišťálovou tužku s multiplatformním titulem TS Přírodověda 1 (rostliny a houby) , který spolupracuje s MS ClassServer. Důležitým poučením pro všechny české výrobce jsou trendy nové generace výukových titulů ve světě, které kladou důraz na multiplatformnost, podporu systémů pro řízení výuky, důsledné dodržování standardů a z nich vyplývající otevřenost pro uživatele z řad pedagogů i žáků. Proprietárním řešením už zřejmě odzvonilo.
A kdo přežije?
A zde se mohu vrátit k otázce v titulku: přežijí ti výrobci, kteří včas pochopí vývoj technologií a trhu, požadavky škol, pedagogů a žáků samých – a přizpůsobí se jim. Tvorba výukového software v českých podmínkách je ale během na dlouhé trati. Díky nově připravované metodice financování škol v rámci SIPVZ v letech 2005-2006 (i v následujících čtyřech letech) možná svítá naděje i novým hráčům, kteří zřejmě nahradí řady „balíčkových“ dinosaurů i některé poloamatérské tvůrce. Orientace na potřeby klientů se může jedině vyplatit a kvalitní moderní standardizovaný software má určitě nemalé šance i v rámci celé Evropské unie, s určitou nadsázkou po celém světě. Rychlý vývoj technologií je v tomto punktu vítanou záminkou pro změny a nedávné konkurenční výhody se snadno a rychle stírají.
K problematice výukového software se vrátíme opět v článku o průběhu soutěže o Křišťálovou tužku a v následných recenzích jednotlivých titulů. Jak vidíte dnešní nabídku výukového software vy? Jak využíváte tituly z „balíčku“ z roku 2001? Jaké tituly se u vás ve škole osvědčily? Co si myslíte o dotacích? Co vám nejvíce na trhu chybí?
Jan Wagner
0 komentářů:
Okomentovat