Česká škola: Barbara Čechová: Studium v USA

V žebříčku nejlepších univerzit světa jsou v první desítce všechny americké. Přerušit plejádu amerických škol se podařilo jenom Cambridge a Oxford, které mají o půl tisíciletí delší tradici. Na rozdíl od středoškolského vzdělávání ve Spojených státech, které není až na výjimky nijak oslňující, jsou americké univerzity právem řazeny mezi nejlepší na světě. Jak lze studovat právě tam? A podle čeho vybrat tu správnou školu?

Některou z 3 600 amerických vysokých škol volí za místo svého studia více než půl miliónu zahraničních studentů z celého světa. Vysokoškolské vzdělání v USA si vybírají kvůli kvalitě vybavení a zdrojů škol, profesorského sboru a vyučovacích metod, ale také kvůli možnostem výběru programu podle svých představ a flexibilitě studia. Studium ve Spojených státech představuje rovněž důležitou investici do budoucího úspěchu na globálním trhu práce. V současné době studuje na vysokých školách v USA přes 1 100 českých studentů.

Co studovat

Odjet studovat do USA není ale úplně snadné. Prvním problémem je výběr správné školy. Nejprve je třeba se trochu zorientovat v americkém systému vysokého školství. Americké vysoké školy mají dva stupně: tzv. colleges a na graduate schools.

Na college jdou američtí studenti po skončení střední školy, tedy v 17. nebo 18. letech. College trvá čtyři roky a je zakončena titulem Bachelor of Arts, srovnatelným s naším bakalářem. Důležité je, že college nebývá jasně od začátku vyhraněná jedním směrem. Lze na ní studovat úplně všechno (základy snad všech věd), studenti si pouze ke konci studia vybírají specializaci, ze které skládají závěrečnou zkoušku a získávají bakalářský titul.

Existují také populární community colleges, kde lze během dvou let dosáhnout Associate Degree a pak přejít na čtyřletou školu, kde si doděláte poslední dva roky a získáte bakalářský titul. Výhodou tohoto postupu je, že studium na community college je o dost levnější a je také velmi snadné se tam dostat. Proto je to zajímavá alternativa zvláště pro ty, kteří nejsou tak dobrými studenty na střední škole. Na těchto školách dostanou druhou šanci.

Graduate school je určená starším a zkušenějším studentům a oproti college jasně zaměřená pouze na jeden obor. Na graduate school je možné studovat na dvou programech, MA nebo MS (Master of Arts resp. Master of Science, existují také specializované master programy např. důležité je tam to M tedy Master, podobně jako náš magistr, v ekonomických oborech MBA – Master of Business Administration) nebo rovnou PhD (náš doktorát). Program MA trvá jeden až tři roky (záleží na škole a na oboru) a nemusí být nutně zakončen diplomovou prací. Program PhD trvá tři až šest let a je zaměřen na především na akademický výzkum.

Vystudovat celou americkou college nemá pro české studenty prakticky velký význam. Získané vzdělání je příliš všeobecné a často pouze povrchní, s trochou škodolibosti by se dalo říci na úrovni trochu vylepšené naší maturity. Studium také trvá příliš dlouho. Dobrou zkušeností ale může být navštěvování college pouze po dobu jednoho roku na základě speciálního stipendia nebo výměnného pobytu zařízeném domovskou českou školou, protože pak se student může podrobněji zaměřit na to, co ho opravdu zajímá.

MA program má tu výhodu, že netrvá dlouho a získaný titul je uznávaný po celém světě. Student také neztrácí čas s věcmi, které ho nezajímají. PhD programy trvají déle a jsou zaměřeny čistě na ty studenty, kteří se chtějí dále seriózně věnovat akademické kariéře. Jejich výhodou je, že na tyto programy se nejsnáze shánějí stipendia.

Výběr školy

Při výběru školy je třeba mít na paměti obrovské rozdíly mezi americkými univerzitami. Kromě špičkových univerzit je v USA spousta druho- až třetiřadých univerzit. Některé školy berou všechny, kteří se přihlásí, jiné, ty selektivní, berou pouze např. 15 procent přihlášených. Většina škol je ovšem někde mezi. Školy ovšem podléhají akreditaci, která vyžaduje standardy, a školy nemohou fungovat na tom principu, že by si bohatí studenti titul prostě koupili. Jiné, zejména státní, zase nemají žádnou prestiž a peníze a rozhodně se více naučíte, pokud zůstanete v Čechách. Je třeba si trochu věřit a hlásit se jen na lepší univerzity, už proto, že mají dostatek prostředků na případná stipendia. Žebříčky škol lze nalézt například na adrese http://www.usnews.com/usnews/edu/beyond/bchome.htm. Seznam všech graduate schools najdete na www.gradschools.com.

Nezapomínejte také na geografické faktory, které hrají velkou roli při výběru školy. Může se vám totiž lehce stát, že skončíte uprostřed nedozírných kukuřičných plání, což vás po pár měsících bude dovádět k šílenství. Oproti tomu studium například v Bostonu se díky vyšším cenám hodně podraží.

Oficiální přihlášení

Pokud jste si vybrali školu a program, který vás zajímá, je třeba se přihlásit. Jako první zkontrolujte datum pro podání přihlášky na příští akademický rok. Toto datum se velmi liší, u některých škol (většinou prestižnějších) to může být i tak brzy jako 15. prosince, u jiných škol je uzávěrka přihlášek až 31. května.

Přihlášky jsou u různých škol různé, ale musíte počítat s několika standardními požadavky. Prvním z nich je složení zkoušky TOEFL (Test of English as a Foreign Language), a to v rozmezí od 500 do 600 bodů (213-250 v počítačové verzi testu,). Test není gramaticky těžký, soustředí se spíše na pochopení a komunikaci. Jeho součástí je i poslech a krátká esej. Je dobré si test předem vyzkoušet, můžete tak získat klíčové body navíc.

U přihlašování na graduate school se velmi často vyžaduje i zkouška GRE (Graduate Examination Record), která testuje obecné studijní předpoklady uchazeče ve třech sekcích, verbální, kvantitativní a analytické eseje. Na stránce www.gre.org je možné stáhnout si ukázkové testy. Velmi podobné cvičné testy v češtině vydává také Scio, o. p. s., na adrese www.scio.cz. U testu GRE není stanovena nějaká horní bodová hranice, čím více bodů, tím lépe. Při přihlašování na college je obdobou GRE testu test SAT (Scholastic Aptitude Test).

Další standardní částí přihlášky je doporučení, většinou bývají dvě až tři. Doporučení vám musí vyplnit profesor, který vás zná, případně váš šéf, pokud už pracujete. Doporučení profesor zasílá často přímo na danou školu, takže ho už neuvidíte. Nebojte se obtěžovat české učitele s doporučeními, i když vás dobře neznají, a argumentujte tím, že v Americe je psaní doporučení rutinní povinností všech univerzitních profesorů, kteří jich napíšou desítky ročně.

Pak je třeba překonat některé byrokratické překážky a k přihlášce také připojit výpis známek z českých škol, přeložený do češtiny a ověřený univerzitou, případně střední školou. Ač jsou známky z předchozího studia značně neobjektivním kritériem, hrají často tu nejdůležitější roli a někdy i jedinou při posuzování přijetí. (Někdy školy chtějí pouze známky a TOEFL resp. GRE, SAT, doporučení, esej apod. chtějí spíše výběrovější školy.)

Nakonec zbývá už jen napsat váš stručný životopis a motivační dopis, ve kterém je třeba nějak zdůvodnit, proč chcete na dané škole studovat. V životopisu je dobré nebýt úplně skromný a zdůrazňovat vaše vůdcovské schopnosti (leadership) a ochotu pracovat pro komunitu – to jsou věci, kterých si přijímací komise často cení. Hlavním cílem motivačního dopisu je přesvědčit univerzitu, že pro ní jako student budete přínosem, v této souvislosti lze zmínit i vaše evropské kulturní zázemí.

Výběr uchazečů je na každé univerzitě značně neprůhledný proces, ve kterém se hodnotí přihláška jako celek, tj. výsledky testu GRE, doporučení, motivační dopis i průměr známek z předchozího studia, takže si nikdy nemůžete být jisti, jak na tom doopravdy jste.

Peníze

Náklady na roční studium na lepší univerzitě jsou přibližně 30 000 dolarů, pokud se počítá školné i výdaje na stravu a bydlení. Této sumy se ale nesmíte zaleknout. Školy hojně poskytují různé finanční výhody (scholarship, fellowship, tuition waiver, living stipend), nabízejí asistentská místa a jinak své studenty podporují. Podrobnosti se u každé školy velmi liší, většinou se nejvíce podporují programy PhD, u nichž se nepředpokládá, že jsou studovány za účelem získání více peněz v další kariéře. Nejlepší podmínky jsou u technických a přírodovědných postgraduálních programů. Test GRE vás vyjde na 140 dolarů, TOEFL na 130 dolarů a přihláška samotná na 20-60 dolarů.

Víza

Pokud budete přijati na školu v USA, měli byste bez problémů získat vízum F-1, které vás opravňuje v omezené míře i pracovat (pouze na kampusu, odborně a na odborných stážích). Možná budete muset prokazovat, že máte ke studiu dostatek finančních prostředků, to už pak záleží na získaném stipendiu. Se vstupem České republiky do Evropské unie možná nastanou změny i v tomto poli.

Fulbrightova komise

Fulbrightova komise je instituce financovaná americkou vládou proto, aby podporovala studium zahraničních studentů v USA, a může vám ve vašem záměru studovat v USA velmi pomoci. V České republice má zastoupení v Praze na Žižkově v hotelu Olšanka, Táboritská 23, Praha 3, PSČ 130 87. Jednak vám tam rádi poradí s jakýmkoliv konkrétním problémem, také tam je k dispozici bohatá literatura ohledně výběru vhodné školy. Fulbrightova komise také provádí administraci testů GRE a TOEFL.

Navíc je možné ucházet se o prestižní Fulbrightovo stipendium, které vám umožní i zaplatí roční postgraduální studium na univerzitě v USA. Pozor ale, uzávěrka pro podání přihlášek je extrémně brzy, 1. září 2003 pro nástup ke studiu v září 2004. Podmínky pro získání Fulbrightova stipendia jsou podobné jako v přihlášce na univerzitu, podrobnosti naleznete na www.fulbright.cz.