Stínová vláda v sobotu schválila v Teplicích materiál svého ministra školství Waltera Bartoše s názvem „Modrá šance ve vzdělávání – Důvěra a příležitost“, který začala projednávat už na zářijovém zasedání. Dokument analyzuje přístup koaličního kabinetu ke vzdělávání a přináší vlastní představu reformy základního, středního i vysokého školství. ODS zároveň vyzývá odbornou veřejnost k jeho připomínkování.
Dokument Modrá šance ve vzdělávání – Důvěra a příležitost, který ODS překládá veřejnosti, je v tomto okamžiku jen rámcovým nástinem představ občanských demokratů o tom, jak a jakými prostředky dnešní neblahý stav školství zlepšit. Některá média již přišla s informací, že v sobotu na zasedání stínové vlády občanských demokratů v Teplicích představil stínový ministr školství Walter Bartoš hotovou reformu školství navrhovanou ODS. Občanští demokraté však chtějí, aby definitivní podoba jejich koncepčního dokumentu byla odrazem jen diskusí na stranické půdě, a obracejí se proto na veřejnost s výzvou k diskusi o podobě podmínek pro vzdělávání v českém školství. Názory k předloženým otázkám, ale i k dalším aspektům návrhů, které se shromáždí do 31. 10. 2003, pak ODS vyhodnotí a využije je při formulování definitivní podoby koncepčních dokumentů.
Rozhodnou-li se čtenáři sdělit ODS svůj názor na některou z následujících otázek, případně názor na jakékoliv jiné téma týkající se vzdělávání a předloženého materiálu, měli by své příspěvky adresovat na mail bartos@psp.cz.
Regionální školství
1. Je výhodné, aby byly školy financovány z prostředků kraje, tedy s možností, že zásady pro financování by mohly být v každém kraji odlišné?
2. Má být výše prostředků poukazovaných školám primárně odvozována od platů učitelů a potřeb škol, nebo má být výše finanční podpory odvozována od ceny vzdělávání žáka (tedy od nákladů na zajištění předepsaného rozsahu a kvality vzdělávání) a od počtu žáků, kterým škola vzdělávání poskytuje?
3. Má stát mimořádnými dotacemi podporovat existenci škol v malých obcích?
4. Má stát centrálně zařizovat vybavení škol (například výpočetní technikou), nebo má být úkolem státu pouze stanovit podmínky podpory a podíl na spolufinancování?
5. Má finanční podpora žáků handicapovaných, talentovaných nebo mimořádně nadaných zohledňovat zvýšené náklady jejich speciálních vzdělávacích potřeb a má být poukazována vždy a ve stejné výši tam, kde se žák vzdělává?
6. Má být financování doprovodných služeb, které se základním nebo středním vzděláváním souvisí (stravování, ubytování a další), zajišťováno plošně státní dotací a současně ponecháno na zřizovateli financování provozních nákladů škol, nebo je výhodnější státní dotací pokrýt většinu nákladů na vzdělávání a na tzv. školské služby přispívat se znalostí místních podmínek z rozpočtů obcí nebo krajů?
7. Mají být úředníky schvalovány tzv. kvóty počtu žáků, které smí škola přijmout?
8. Mají být zákonem stanoveny například i takové detaily, jako je nejmenší počet žáků ve škole nebo třídě, délka vyučovací hodiny nebo počet zástupců ředitele s ohledem na velikost školy a právo úředníka rozhodovat o výjimkách?
9. Mají být školám předepsány jen skutečně rámcové povinnosti jak vzdělávání zajišťovat a to, jak při splnění předepsaných podmínek škola vzdělávání zajistí má být věcí (a zodpovědností) ředitele a učitelů?
10. Má být stanovena jednotná část maturitní zkoušky?
11. Má mít školní inspektor, který dnes není nadřízen řediteli školy a není za výsledky práce školy odpovědný, právo hodnotit školu a práci učitelů podle vlastních kritérií?
Vyšší odborné a vysoké školství
12. Je přijatelné, aby se i student vysoké veřejné školy, podobně jako student vyšší odborné školy zřízené krajem, spolupodílel na financování vlastního vzdělání?
13. Považujete návrh na zavedení státem podporovaného studijního spoření (analogie se spořením stavebním) za vhodný?
14. Považujete návrh na zavedení jednotné studijní dávky jako příspěvek na úhradu některých výdajů spojených se vzděláváním (například stravování a ubytování) za vhodnější než přímá podpora ze státního rozpočtu institucím, které služby poskytují?
15. Považujete za prospěšné, aby stát přispěl na vytvoření podmínek pro takové změny v organizaci a forem studia (například distanční formou e-learningu), které by umožnily přijmout více studentů?
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat