Další zasedání Rady školských expertů proběhlo tento týden v Základní škole Dr. F. L. Riegra v Semilech. V dnešním článku se však jen dotknu několika hlavních novinek v realizaci SIPVZ; spíše se pokusím popsat svůj subjektivní názor na význam rady, která má plnit úlohu zpětné vazby pro generálního dodavatele.
Vedoucí projektu ze strany generálního dodavatele (GD) Jaromír Horák, který se osobně všech jednání účastní, naznačil, že bude na jednotlivé schůzky zvát zajímavé osobnosti, které hrají důležitou roli v celém SIPVZ. Poslední setkání mělo hosty nadmíru důležité. Podívat se na práci Rady školských expertů (RŠE) přijeli Drahomír Fránek, ředitel celé SIPVZ, a Jaroslav Blažkovec, ředitel Projektu III (Infrastruktura). (O předchozích dvou jednáních referují články Rada školských expertů podruhé: oblastní manažer přichází do školy a Postřehy z Rady školských expertů)
Oblastní manažeři a ICT koordinátoři
Za asi nejdůležitější informace o probíhajícím postupu GD lze považovat tyto skutečnosti:
V týdnu od 11. února 2002 proběhne v Jihlavě školení oblastních manažerů, s nimiž již byly tento týden sepsány smlouvy o spolupráci. Podařilo se také smluvně zajistit požadovaný počet lokálních dodavatelů, a tak by již nic nemělo bránit tomu, aby v týdnu od 18. února začali oblastní manažeři obvolávat první školy. V průběhu příštího týdne by také všichni ředitelé škol měli klasickou poštou dostat dopis z MŠMT s informacemi o jejich oblastním manažerovi a dalším postupu toho, co je bude čekat (pakliže o zapojení do SIPVZ budou mít zájem). V dohledné době by měl časopis Obec a finance (www.triada.cz/oaf) uveřejnit více informací o SIPVZ z hlediska obcí.
Funkce ICT koordinátora byla také mnohem jasněji specifikována a částečně bylo i vyjasněno jeho finanční ohodnocení. Funkce je rozdělena mezi ICTK manažera, ICTK obsluhu LAN a ICTK pedagoga. Přesnější popis této nadmíru důležité funkce je však nad rámec tohoto článku a po definitivním schválení s ním bude veřejnost jistě seznámena.
K čemu nám RŠE je?
V poslední době se ke mně donesly názory, že rada je čistě formální záležitostí, která má navodit atmosféru spolupracujícího generálního dodavatele, ale samotný SIPVZ ovlivnit nemůže. Jediný, kdo může toto dilema zodpovědně vyřešit, je samotný GD, ale jeho oficiální odpověď musí být všem dopředu zřejmá. Pokusím se tedy vyjádřit svůj subjektivní názor.
Dosavadní setkání RŠE byla velmi informativní – je třeba vzít v úvahu fakt, že členové mají s ICT zkušenosti na různé úrovni, a tak bylo třeba celý projekt představit od začátku. K prostudování dostali všichni členové několik set stránek dokumentace a průvodních materiálů, což je podle GD jen nepatrný zlomek celého projektu. Teprve semilské setkání ukázalo, že informací pro kompetentní připomínkování jednotlivých kroků je dostatek, a tak měli zástupci GD možnost připsat si do své databáze potencionálních problémových oblastí mnoho nových bodů. Na můj dotaz, jak s informacemi vzešlými z RŠE nakládají, jsem obdržel popis metodiky, jak jsou jednotlivé připomínky zpracovávány a řešeny.
Projekt SIPVZ je často a na mnoha frontách kritizován. Poslední dobou mám však dojem, že převažující negativní invektivy vedou lidé, kteří o projektu příliš nevědí. Ačkoliv byla informovanost z počátku mizivá (a to především vinou ministerstva), od doby, kdy se GD ujal své funkce, se mnohé zlepšilo. Z osobní zkušenosti vím, že lidé, kteří byli podrobně zasvěceni, většinou zcela změnili svůj postoj. Ne že by GD nebylo co vytknout, ale celá problematika SIPVZ je VELMI rozsáhlá a jednoduché řešení zkrátka neexistuje.
Public relations ve dvojím vydání
Generální dodavatel si je moc dobře vědom toho, co znamená public relations, a něco pro to dělá. Důležitější však je, že postřehy, které GD získává z „terénu“ (a k tomu přesně RŠE má sloužit), nejsou zahazovány a jsou dále zohledňovány. Nemá cenu si namlouvat, že např. upozorněním na malý počet dodávaných počítačů na jednu školu se bude GD zabývat. Zpětná vazba však např. pomohla změnit některé nesmyslné klausule ve smlouvách mezi školských zařízením, GD a MŠMT. Konkrétně byl změněn paragraf, jenž stanovoval, že škola nesmí využívat IKI (informační a komunikační infrastrukturu) k jiným než výukovým účelům, a mnoho dalších závazků, které by byly pro školy neúnosné.
Mrzí mne, že nemohu použít více skutečných příkladů z praxe, ale obsah připravovaných smluv je věcí důvěrnou a jeho předčasné zveřejnění by vneslo do celé věci spíše zmatky. Kdo někdy měl tu možnost a jednal se zástupci MŠMT, jistě ví, jak se úniku informací bojí. To je dle mého názoru i jeden z důvodů informačního embarga, které především z počátku panovalo. Dalším nepochopitelným chováním MŠMT je však i to, že se snaží všechny poradní orgány a rady zatlačit do pozadí, resp. nezřizovat. Ostatně statut RŠE, Rady strategických partnerů či Rady pro podporu uplatnění absolventů středních škol v praxi si v dílčí smlouvě vymohl GD.
Mezi další kritiku, která je na adresu MŠMT, směrována, patří neschopnosti definovat konkrétní zadání pro GD. Mnoho věcí může na veřejnosti vypadat tak, že je GD navrhne, MŠMT poté schválí a GD zrealizuje. Tento trend musím ze svých dosavadních zkušeností potvrdit, ale může to být zapříčiněno tím, že s lidmi z MŠMT jsem se do příliš úzkého kontaktu nedostal.
Naivita, nedostatek vůle, nebo záměr?
Generální dodavatel působí v oblasti svého zájmu na profesionálně odborné výši, ale pedagogiku a situaci v českém školství nezná (zde je prostor pro skupiny jako RŠE). Trochu naivně na mě působí třeba jeho úsilí o změnu v určitých oblastech českého vzdělávacího systému, konkrétně snaha o podporu uplatnění absolventů středních škol v praxi. Každopádně lze tento krok považovat za ušlechtilý a ti, kteří nad naším školstvím ještě nezlomili hůl, mohou doufat, že na poli, na kterém zklamali jiní vizionáři, bude GD slavit úspěchy.
Některé oblasti realizace jsou propracovány velmi detailně a informace o nich (i když v ořezané podobě) průběžně zveřejňovány. Najdou se ovšem také oblasti, o jejichž bezproblémové realizaci lze pouze spekulovat. Obávám se, že některé ze dvou zainteresovaných stran chybí vůle určitý druh problémů řešit a prostě se čeká, že to nějak dopadne. První realizace životního cyklu školy jsou plánovány na únor, a tak se již v brzké době budeme moci i na stránkách České školy setkat s prvními hmatatelnými výsledky.
Ondřej Neumajer
0 komentářů:
Okomentovat