Zajímá vás, jak jsou na tom školy Evropské unie co do přístupu k informačním technologiím? Některé závěry průzkumu jsou překvapivé, jiné méně, každopádně bude zajímavé srovnat je s výsledky dotazníkové akce, kterou nyní dokončuje AutoCont On Line u nás.
Zajímá vás, jak jsou na tom školy Evropské unie co do přístupu k informačním technologiím? Některé závěry průzkumu jsou překvapivé, jiné méně, každopádně bude zajímavé srovnat je s výsledky dotazníkové akce, kterou nyní dokončuje AutoCont On Line (ACOL) u nás.
Nedávno byla na webu European Schoolnet (www.eun.org) uveřejněna zajímavá zpráva (odkaz), která shrnuje statistické výsledky průzkumu Eurobarometru v oblasti využívání ICT ve školách Evropské unie (dále jen evropských). Její obsah zde parafrázuji a doplňuji svými poznámkami.
ICT v Evropě a my
- V EU průměrně připadá 12 žáků na 1 počítač nepřipojený k internetu (rozpětí od 3 do 25 v různých zemích), 24 žáků pak na 1 počítač připojený k internetu (od 3 do 50).
- 90 % škol je připojeno k internetu. Např. 50 % škol ve Finsku a Dánsku využívá vysokokapacitní připojení, školy v Helsinkách jsou připojeny do sítě rychlostní 1Gb. Podle předběžných, neoficiálních informací z ACOLu v současné době nemá žádné připojení k internetu 18 % českých škol.
- 90 % evropských učitelů má počítač doma, 70 % s připojením k internetu. Náklady si však z 90 % platí sami. V tomto parametru jistě výrazně zaostáváme. Důvodem však nebude neochota ze strany učitelů, ale především jejich kupní síla.
- 90 % evropských učitelů je přesvědčeno, že internet změní jejich vyučovací metody, ovšem jen 34 % učitelů využívá ve výuce internetu přímo.
- 71 % evropských učitelů I. stupně ZŠ (primary teachers) využívá počítač 3 hodiny týdně, zatímco na II. stupni a SŠ (secondary teachers) již jen 56 %, a to pouze 1,5 hodin týdně. Tento poněkud překvapivý trend – vyšší stupně používají počítače méně – mohu potvrdit i v rámci naší ZŠ. Využití ICT je na I. stupni výrazně lepší (17 % hodin, na II. stupni jen kolem 9 %). Důvodem může být větší nutnost frontálního učení, zaměřeného na předávání velkého objemu faktických informací.
- Polovina evropských učitelů má určité vzdělání v ICT, třetina pak zvláštní kurz pro využívání internetu. Tady naše školství evidentně zaspalo. Jestliže je cílem SIPVZ dosáhnout za 4 roky 75 % gramotnosti, pak mi toto číslo připadá – i ve srovnání s nynější Evropou - poněkud nízké. Počítač a jeho základní funkce by mělo zvládnout 90 % všech učitelů.
- Internet dochází uznání ze strany evropských učitelů až v okamžiku, kdy pochopí jeho užitečnost při práci s dětmi. A až pochopí, k čemu může prakticky posloužit i jim samotným, dodávám.
- 17 % škol využívá internet pro přímé navazování kontaktů s jinými evropskými školami. Situace v České republice je podstatně horší. Žádná úplná statistika neexistuje, ale jen prostým nahlédnutím do sítě EUN zjistíme, že z celkového počtu 1030 škol je českých jen 10, z toho pouze tři školy základní. Podle mého názoru je však i těch 17 % v evropském měřítku málo. U nás hraje významnou roli především malá jazyková gramotnost učitelů a jedinou cestou, jak tento trend zlomit, je společná příprava učitelů v jazycích a informatice.
- E – learning ve všech jeho podobách se stal běžnou součástí programu základních a středních škol v celé EU. A je skutečně za pět minut dvanáct na to, aby se výrazněji prosadil také v České republice. Základní změnou musí být přechod od školy orientované na učitele ke škole orientované na žáky. Potom e-learning změní celý vzdělávací systém. Osnovy a standardy jsou dnes již méně důležité. Daleko větší důraz by měl být kladen na kolaborativní učení (žák – skupina - žák) a na mezinárodní plánování vzdělávacích projektů. Ostatně, EU k tomu poskytuje celou řadu grantů i našim školám.
- Ani Evropské unii se nevyhýbají další problémy, důvěrně známé též u nás: učitelé stárnou a příliš absolventů pedagogických fakult na školy nenastupuje. V Anglii byla v loňském roce situace přímo kritická.
Milan Hausner
0 komentářů:
Okomentovat