Na přelomu května a června uskutečnila agentura CVVM již tradiční průzkum veřejného mínění o stavu našeho školství. Co si tedy myslíme? Mimo jiné to, že nejkvalitnější jsou základní školy, vysoké školy jsou jen pro bohaté a že problémem je nekázeň žáků.
Na přelomu května a června uskutečnila agentura CVVM již tradiční průzkum veřejného mínění o stavu našeho školství. Cosi tedy myslíme? Mimo jiné to, že nejkvalitnější jsou základní školy, vysoké školy jsou jen pro bohaté a že problémem je nekázeň žáků.
Nejlepší jsou základní školy
Snad až poněkud překvapivě jsme spokojeni s úrovní základních škol, jejichž kredit mezi lidmi od počátku devadesátých let s menšími výkyvy stále roste. Ba dokonce ani za poslední rok, kdy se na ně v souvislosti se záměrem rušit víceletá gymnázia snesla vlna nelichotivé kritiky, si o mnoho nepohoršily - podle 70 procent Čechů je na základních školách kvalita vzdělávání dobrá. K vyššímu vzdělávání jsme ale již skeptičtější: úroveň na středních školách s maturitou pokládá za dobrou ještě dvě třetiny občanů, na vysokých školách však jen 56 procent. Hodnocení vysokého školství má lehce vzestupnou tendenci, neboť v roce 1999 s nimi bylo spokojeno ještě méně respondentů, jmenovitě 49 %.
A co jsme se vlastně naučili? V průzkumu dotázaní ocenili hlavně všeobecný přehled a potřebnou kvalifikaci, kterými je škola vybavila. Naopak kriticky se vyjadřovali o výuce sociálních dovedností, jako je jednání s lidmi a orientace v politice. Ve prospěch vysokých škol hovoří, že pozitivní hodnocení vlastního vzdělání respondentů roste s jeho dosaženým stupněm.
Spíše sebevědomí jsou Češi ve vztahu k Evropské unii. Podle 68 procent dotázaných jsou žáci základních škol připravováni pro život a další praxi lépe či stejně jako v zemích unie. Kéž by to byla pravda. Téměř dvě třetiny Čechů si totéž myslí o studentech středních škol a 55 procent o vysokoškolácích.
Problémem je nekázeň
Pokud jde o autoritu pedagogů, je o jejich dobré pozici přesvědčeno 59 procent občanů, opačný názor projevilo 36 procent dotázaných. Zcela jiné, a to téměř vyrovnané, bylo hodnocení v případě středoškolských učitelů.
Ovšem pouze zhruba 30 procent lidí posuzuje kladně kázeň a disciplínu žáků. Nejednoznačně je hodnocena jejich samostatnost, o níž má u žáků základních škol kladné mínění zhruba polovina občanů, u středoškoláků pak 63 procent dotázaných. Orientaci ve společenských problémech a událostech světa, stejně jako sebedůvěru, nachází u žáků o něco více než 40 procent lidí, u starších studentů více než polovina respondentů.
Vysoká škola jen pro bohaté?
Mezi Čechy převládá pesimistický názor na rovnost přístupu k vysokoškolskému vzdělání, který bezpochyby nevyvrací současná snaha pravicových stran o zavedení školného. Tři čtvrtiny občanů se domnívají, že v České republice budou moci na státních vysokých školách studovat v příštích letech spíše či jen děti z bohatých rodina a pouze 17 procent dotázaných nepovažuje materiální situaci rodiny za překážku studia na státní vysoké škole. V případě studia na státních středních školách jsou Češi mírnějšími optimisty; lepší majetkové poměry usnadní dosažení maturity pouze podle dvou pětin občanů.
(Průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění se na přelomu května a června zúčastnilo 1012 dotázaných starších 15 let.)
redakce
0 komentářů:
Okomentovat