V úterý proběhla v pražském hotelu Olšanka konference věnovaná SIPVZ a výukovému softwaru pro školy. Akce, která si klade za úkol spojit prezentaci produktů se zkušenostmi pedagogů, se v dalších týdnech uskuteční ve všech krajích ČR. Půjdete na ni?
V pozvánce člověk našel i taková lákadla, jako: „srozumitelná prezentace softwarových produktů, demonstrace v čem a jak může daný produkt napomoci výukovému procesu,“ „diskuze ústící v srozumitelnou definici toho, co který obor pedagogické praxe od softwarové pomoci očekává a jak by se měly tyto jasné představy a požadavky v reálném procesu výuky realizovat.“ Kromě toho měla konference „seznámit s cíli a prostředky Státní informační politiky ve vzdělávání“.
Konference, organizovaná společností Comenius ve spolupráci s MŠMT, byla určena především učitelům základních a středních škol, kterých dorazilo odhadem 200 – 300. Všichni z Prahy a Středočeského kraje.
Úvodní slovo pronesl ministr Karel Březina, který už má představování Státní informační politiky docela v malíčku. Ostatně proč ne znovu, opakování je matka moudrosti. Naladěni slibovanou realizací SIPVZ, mnozí učitelé napjatě čekali, co uslyší od producentů softwaru. A bohužel, opět se ukázalo, že mnohé firmy mají představu o realitě před školními lavicemi poněkud zkreslenou.
Hezký software – je ale pro školy?
Základním nedostatkem konference byl jistě výběr firem, které zde představovaly své produkty. Marně bychom mezi nimi hledali klíčové výrobce výukového softwaru pro školy, jako je např. Terasoft, Zebra Systems nebo i BSP Multimedia, které by měly k tématu určitě co říct. Své produkty zde prezentovaly firmy: Kontis, Lingea, Diderot, TDP, Microsoft a Dr. Lang group. Poněkud nepatřičně působil Kontis se svým produktem TUTOR2000, umožňující pokročilé formy e-learningu. Jde jistě o kvalitní produkt, ale ne náhodou se firma dosud zaměřovala na komerční sféru. Nejen že TUTOR2000 není ušit na míru základním či středním školám, ale zejména jeho cena (v desetitisících) vzbudila v auditoriu tichý smích. ZENWorks (TDP) je pro školy sice určen, ale týká se spíše správců sítí. Naopak Lingea Lexicon (recenzi najdete zde) určitě patří k tomu nejlepšímu, co mohou učitelé ve výuce využít. Totéž lze s určitým omezením říct i o Encartě, ale o té už jsme popsali řádků víc než dost.
To, že konference měla přímou souvislost se Státní informační politikou ve vzdělávání, bylo na prezentacích znát. SIPVZ je obrovskou zakázkou a pro firmy je tedy každá příležitost ke zviditelnění dobrá. Dnes, když už víme, jak dopadl výběr generálního dodavatele, se však účast PVT (významný systémový integrátor) jeví skoro tragikomicky. PVT je totiž jedním z pěti uchazečů, jejichž nabídky byly o den později pro závažné formální nedostatky z tendru vyloučeny.
Nejde ale jen o PVT. Divák mohl při prezentaci Diderotu a firmy Dr. Lang group (produkt EDU.NET) s pobavením naslouchat stejným slovům, jako předtím četl v dokumentech SIPVZ: vertikální portál, vzdělávací procesor, přístup do virtuální privátní sítě, v níž najde ucelený systém vzdělávacích zdrojů … Avšak Diderot míří se novým produktem Diderot Asistent poněkud mimo – do podnikové a domácí sféry. Zato EDU.NET je od počátku bezpochyby zamýšlen přímo pro SIPVZ a s určitými výhradami by pro ni opravdu mohl být významným přínosem. (Více si o projektu přečtete zde). Však také v Olšance zaslouženě vzbudil největší pozornost.
Po této prezentaci pak v diskuzi vyšlo najevo, že s opravdu interaktivním výukovým programem dosud pracovalo jen velmi málo přítomných učitelů. Mnozí z učitelů ani nevěděli, že nějaké podobné programy existují, a žili v představě, že na počítači lze jen zkoušet či opakovat slovíčka. Tato diskuze – bohužel jediná a krátká – dobře ukázala, jak rozdílné jsou názory učitelů a jak rozdílné je jejich povědomí o možnostech využití ICT ve výuce.
Setkání v realitě má něco do sebe
Byla tedy konference přínosná? Těžko hovořit za všechny učitele, ale těm, kteří se o výukový software hlouběji zajímají, asi nic převratného nepřinesla. Ani informací o jeho konkrétním využití v jednotlivých oborech příliš nezaznělo (o definici nemluvě). Je ovšem pravda, že jedno dopoledne je na takový úkol příliš krátké.
Na druhou stranu měla konference nesporný přínos v tom, co je asi hlavním smyslem podobných akcí – v osobních kontaktech. O přestávkách i na obědě bylo možné vidět učitele vyměňující si své emaily, doléhaly útržky neformálních hovorů na téma moderních vyučovacích metod a sami autoři tohoto článku si na papírcích odnesli několik adres. A to není málo - tím spíš, že náš virtuální školský prostor zatím není zrovna přeplněný.
Milan Hausner Vít Šebor
0 komentářů:
Okomentovat