Objeví se někdy znění tajných maturitních úloh na internetu nebo volně mezi studenty? Je to docela pravděpodobné. S částí připravované a dosud neutajené databanky prvých maturitních úloh jste se mohli seznámit již zde a stáhnout si ji do svého počítače. Po ultimátu CERMAT jsme je však byli nuceni ze stránky odstranit. V příspěvcích i navazujícím článku si můžete o této malé kauze přečíst víc.
V rámci plánované reformy maturitní zkoušky zvolilo ministerstvo školství v podstatě tu nejriskantnější cestu, kterou lze vlastně zvolit. Rozhodlo se totiž vybudovat databanku maturitních úloh, z níž budou vybírány úlohy do jednotlivých maturitních testů.
To se sice snadno řekne, ale dost těžko vykoná. Nejen že s tímto metodologickým problémem nejsou doposud pražádné zkušenosti (a už byl vtělen do návrhu školského zákona!), ale dodnes neexistuje jediná studie, včetně předchozích tří sond Maturant, které by do této problematiky vnesly jasno. Centrum pro reformu maturit (CERMAT) jako hlavní odborný garant celé připravované reformy maturitní zkoušky nakonec chtě nechtě bylo nuceno zahájit tvorbu databanky úloh, aniž by s touto oblastí mělo nějaké předchozí zkušenosti. Vymyslet dostatečný počet maturitních úloh není pro řadu kvalifikovaných kantorů, kteří jsou zběhlí v tvorbě testových úloh, dnes již tak závažný problém. Problém ovšem spočívá ve dvou oblastech – v dříve již zmíněné klasifikaci maturitních úloh na úlohy se základní a vyšší úrovní obtížnosti, a dále v utajení těchto úloh před širokou a odbornou veřejností.
Oba problémy spolu bohužel velmi těsně souvisejí. Každá maturitní úloha musí totiž splňovat určité psychometrické parametry. Nejčastěji se hovoří o její diskriminační schopnosti, která vypovídá o tom, jak dobře je úloha schopna rozlišovat mezi dobrými a špatnými maturanty. Maturitní úloha, kterou zvládnou všichni žáci nebo naopak kterou z nich nevyřeší téměř nikdo, není právě tou pravou úlohou, aby si zasloužila mimořádnou pozornost nebo aby byla dokonce zařazena do státní databanky maturitních úloh. Jedinou možnou metodou je potom zjištění, jak tuto maturitní úlohu jsou žáci schopni řešit v jednotlivých středních školách a zda je obsahově i formálně dobře vymyšlena. Ověřování obsahových a formálních charakteristik každé nové úlohy se říká pilotáž, což je sice termín převzatý původně z aviatiky, ale jeho podstata je v edukometrii i letectví v podstatě totožná. Vymyslíte-li nové letadlo nebo novou testovou úlohu, zcela zákonitě s ní musíte dříve či později vzlétnout to terénu a budete nuceni zjistit, jak ten váš nový výtvor vlastně funguje, jak létá, měří či ověřuje znalosti a dovednosti nebohých maturantů. Stejně tak každou novou úlohu, která by měla být zařazena do státní databanky maturitních úloh, bude nutné ověřovat na větším počtu dnešních maturantů (přinejmenším 200 – 300 žáků). Tak jakýpak princip absolutního utajení budoucích maturitních testů, že?
Jak veřejná bude tajná databanka maturitních úloh?
Kdykoliv se některý z pracovníků Centra pro reformu maturit (CERMAT) v následujícím období objeví na jakékoliv střední škole, stane se vedle Kajínka nejsledovanější postavou v tomto státě. Nic nepomohou magnetické karty, chráněné počítačové sítě a řada dalších bezpečnostních opatření v nově budovaném objektu Národního zkušebního centra v Praze 1 (Jeruzalémská 12), kde by mělo Centrum pro reformu maturit od následujícího roku sídlit. Pracovníci budou dříve či později nuceni vyrazit sami do škol a v této skutečnosti spočívá zárodek budoucích mediálně velmi vděčných skandálů a diskreditace celé maturitní zkoušky. Tím spíše, že budoucí společná maturitní zkouška bude společná pro všechny středoškoláky, bude nadmíru obtížné vytvořit maturitní úlohy, které by měly vypovídací hodnotu u gymnazistů stejně jako i u žáků konzervatoří, středních zdravotnických škol nebo večerního studia při zaměstnání. Právě tato skutečnost vyvolává zákonitou nutnost každoročního ověřování stále nových a nových maturitních úloh do budoucích maturitních testů u velmi rozdílných skupin dnešních středoškoláků. Není pochyb o tom, že v době moderních technologií bude celý realizační tým, stejně jako i ministerstvo školství, vystaven nejen intenzivnímu sledování, ale je více než pravděpodobné, že dojde k úniku mnoha maturitních úloh, které budou kolovat mezi středními školami, maturanty i jejich profesory. Každý divák velmi populárního filmu Adéla ještě nevečeřela si jistě vzpomene na památná slova rozšafného komisaře Ledviny, že “v Čechách se všechno rozkecá”.
Co se však stane, bude-li část středních škol, maturantů a jejich profesorů znát přesné znění maturitních úloh předem, a řada úloh, které byly ověřovány na středních školách se objeví v některé verzi maturitního testu? Budou tyto úlohy vyloučeny z celkového hodnocení? Bude celá maturitní zkouška anulována a ministerstvo školství stanoví náhradní termín konání nových státních maturit? Nechce se ani nedomyslet…
Za našimi humny
Jak ale tento v podstatě metodologický problém řeší v jiných státech, kde probíhají celostátně administrované didaktické testy? V Holandsku, ve Velké Británii či ve Spojených státech to mají relativně jednoduché. Již před léty pochopili, že vytvářet jednotný test pro žáky gymnázií (např. holandské VWO) a středních odborných škol (HAVO, MAVO) je asi tak totéž, jako se snažit poměřovat vysokoškoláky s akademickým a odborně technickým zaměřením studia. Databanky testových úloh v těchto zemích prostě neexistují, protože by byly pro mnoho středoškoláků velmi vděčným objektem k jejich zdolání. Pracovní verze maturitních testů pro žáky gymnázií a středních odborných škol tedy vznikají naprosto samostatně a tvoří je v průběhu letních prázdnin velmi úzký okruh spolupracovníků Národního institutu pro pedagogická měření v Arnhemu (CITO). Zkušený češtinář, který působí na gymnáziu či naopak na střední odborné škole, je bez problému schopen vytvořit bez jakékoliv pilotáže řadu maturitních úloh, které často není nutné ani ověřovat nebo je ověří na skupině žáků, aniž by to v podstatě tušili. Ano, tady je jádro pudla, tady je ten problém, který český výzkumný pracovník nevyřeší ani kdyby se před střední školou převlékl za Mikuláše.
Premiéra anebo hned derniéra?
Pokud parlament schválí nový školský zákon, budou od dubna 2004 středoškoláci v celé republice psát tři povinné testy z českého jazyka a literatury, cizího jazyka a matematiky nebo občanského a společenskovědního základu. V takovém případě bude nutné každoročně nejen vymyslet nejméně dva tisíce testových úloh, které bude nutné pilotováním na mnoha středních školách ověřit ještě než budou zařazeny do státní databanky testových úloh, ale současně i zabezpečit jejich absolutní utajení před zvídavými středoškoláky. Skutečně úkol hodný geniálních schopností Sherlocka Holmese a jeho poněkud naivnějšího doktora Watsona. Volit mohou studenti mezi základní a vyšší variantou obtížnosti. V takovém případě čtenář vynásobí původně uvedené číslo dvěmi a dospěje k číslu čtyři tisíce testových úloh. Aby to nebylo tak jednoduché, maturitní testy budou obsahovat tzv. uzavřené a otevřené testové úlohy. Kromě úloh, kdy student vybírá z nabízených odpovědí jednu nebo více správných, budou tedy testy obsahovat i úlohy, kdy odpověď student nevybírá, ale tvoří, a zde se výzkumný tým připravující nové maturitní testy ocitne na neprobádaném území, se kterým doposud nejsou v České republice naprosto žádné zkušenosti. Teprve rok 2004 bude premiérou. Nebo snad derniérou? Počet nepovinných testů nebude omezen, na rozdíl od počtu pracovníků nového národního zkušebního centra. Naopak neomezený bude počet možností úniku poměrně dost významných informací z dalších 6 – 7 nepovinných maturitních testů, při jejichž přípravě bude nutné v absolutním utajení vytvořit dalších nejméně čtrnáct set testových úloh.
Při předcházejících sondách Maturant autorské týmy používaly řady důmyslných triků, aby nedošlo k prozrazení testových úloh, které budou v sondě použity. Na mnoha školách probíhaly pilotáže testových úloh například pod hlavičkou TIMMS nebo naprosto vymyšlených zahraničních projektů, které svou úpravou a prezentací ošálily i ty nejostražitější žáky, učitele a bdělé ředitele středních škol. Nejmenovaný autorský tým při poslední sondě Maturant 99 dokonce zvažoval pilotní ověřování testových úloh na Slovensku, aby v maximální možné míře eliminoval rizika spojená s vyzrazením předmětových testů. Perlou celého tohoto klání byla spolupráce ředitele jedné soukromé pražské školy, který sice rezolutně odmítl účast na všech pořádaných sondách Maturant, ale fiktivního mezinárodního projektu, a v podstatě pilotáže úloh pro sondu Maturant 99, se se svými žáky zúčastnil celé dva dny s neskonalým nadšením a neskrývanou hrdostí na to, že Česká republika konečně vstoupila na scénu mezinárodního evaluačního výzkumu. Doba malin nezralých však nenávratně skončila! Cesta do hlubin študákovy duše bude neskonale daleko obtížnější, i když legrace a napětí jistě zažijeme v dalších letech více než bychom si možná přáli.
Stáhněte si testovací úlohy!
S částí připravované a doposud neutajené databanky prvých maturitních úloh se můžete seznámit již zde a stáhnout si ji v komprimované podobě do svého počítače. Školám a studentům tak bude více než 40 měsíců před konáním maturitní zkoušky trochu více jasné, z jakých úloh budou maturitní testy přibližně sestavovány. Reforma maturitní zkoušky by měla být totiž zahájena už nikoli za 1250, ale za 1221 dnů!!!
Upozornění ze dne 1. 12. 2000
Materiály si bohužel již stáhnout nemůžete, neboť na žádost CERMAT byly ze stránky odstraněny. Bližší vysvětlení naleznete v článku Vazena redakce, popř. v čtenářském fóru na této stránce.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat