Reformy nebo internet? Obojího se má dostat českému školství měrou vrchovatou. Vláda ovšem plánuje přidat rezortu místo sedmnácti miliard pouze pět. Sen o mohutném rozvoji školství a vzdělanosti jako národní prioritě číslo jedna bere pomalu a potichu za své.
Reformy nebo internet? Obojího se má dostat českému školství měrou vrchovatou. Vláda ovšem plánuje přidat rezortu školství místo sedmnácti miliard pouze pět. Sen o mohutném rozvoji školství a vzdělanosti jako národní prioritě číslo jedna bere pomalu a potichu za své. Plánovaný nárůst rozpočtu o 1,1% oproti roku 2000 je jen nepatrným zábleskem na lepší časy, které ve školství ne a nepřicházejí. Přestože premiér vládního kabinetu v minulých dnech oslňoval bombastickými sliby maximální podpory školství, první návrh státního rozpočtu na rok 2001 z pera ministerstva financí je těžkou ranou do vazu především ministru školství Eduardu Zemanovi, který na premise výrazně posíleného rozpočtu založil plánované reformy školského systému.
Na druhé straně bude ovšem do každé školy zaveden internet, který se stane neodlučitelnou součástí každodenní výuky, ale i komunikace mezi jednotlivými řediteli, kteří si alespoň budou moci zaláteřit prostřednictvím elektronické pošty.
Neoficiální prioritou vlády se oproti tomu stalo ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo obrany. “Prioritou státního rozpočtu není jen samotné školství, ale celkové vzdělání”, replikuje pro česká média mluvčí ministerstva financí Libor Vacek. “Tyto výdaje jsou kryty i v rozpočtech jiných ministerstev a institucí, jako je například Grantová agentura či Akademie věd.“ Český kantor nesporně zaplesá, protože na pořad příštího roku přijde možnost přivydělat si na vědeckém výzkumu místo vyučování žáků. Část peněz vynaložených na nákup bitevních letounů L-159 z Aera Vodochody dost možná bude také sloužit některým vybraným školám. Tady je ovšem nutno se obávat, zda využití finančních prostředků ministerstva obrany příliš nezkomplikuje plánovanou reformu školství, protože vyletět od tabule bude potom pro mnohé žáky spojeno s neopakovatelným zážitkem, který je schopen ovlivnit jejich postoje ke vzdělání na řadu dalších let. Tady tedy pozor!
Ministr školství Eduard Zeman se ovšem zcela určitě nevzdává a doufá spolu se všemi ostatními učiteli v lepší zítřky. V tom nesporně není sám, protože již řadu let školství stále jen doufá a doufá. Rok od roku stále jen žije nadějemi, že se to změní a že příští rok to zcela určitě už musí být, sakra, lepší. A ono to bude zcela určitě lepší. Většina kantorů si přece ještě pamatuje na exkluzívní rozhovor předsedy vlády Miloše Zemana pro Učitelské noviny v závěru školního roku. Pan premiér měl tehdy hlavu trochu na stranu, vypadal tak strašně vyrovnaně a titulek nad jeho hlavou “Sliby dané učitelům splníme” byl tak velký, obrovský. Na konci volebního období nesporně dosáhne ministr školství svého, protože podpora školství z HDP dosáhne kdysi slibovaných 6 procent a on bude moci odejít s pocitem dobře vykonané práce.
Nenajdou-li se ovšem ve státním rozpočtu nové příjmy, nebude možné dál zvyšovat ani výdaje do školství. To je jednoduchá účetní matematika má dáti - dal, která platí stejně i pro rezort školství, jež nyní stojí před dvěma velkými reformami - reformou veřejné správy a reformou školského systému. Horizont obou rozsáhlých reforem je ovšem prozatím kdesi za obzorem. Kdo se však trochu natáhne a má dostatek obrazotvornosti, může v dáli vidět kontury něčeho, co v případě, že padá mlha (a máte-li sami nohy po kolena ve vodě, jak říkával Jan Werich), by mohlo připomínat reformy. Nevím jak vy, ale já je tedy živě vidím!
Jan Marintz
0 komentářů:
Okomentovat