Asi nejdůležitější (a pro širokou veřejnost určitě nejviditelnější) ze změn je nahrazení povinné maturitní zkoušky z matematiky, zkouškou povinně volitelnou . Dne 23. 2. 2000 vydalo MŠMT pod názvem Nová maturita II - druhý návrh rámcových aspektů reformy maturitní zkoušky - podkladový materiál pro druhou etapu veřejné diskuse o reformě maturitní zkoušky (potrvá do 31. března 2000). Díky rozsáhlé diskusi v rámci první etapy (červen 1999 až leden 2000) doznal podstatných změn. Asi nejdůležitější (a pro širokou veřejnost určitě nejviditelnější) z nich je nahrazení povinné maturitní zkoušky z matematiky, zkouškou povinně volitelnou (viz. níže).
Pro řešení všech otázek souvisejících s novým pojetím maturit zřídilo MŠMTCentrum pro reformu maturitní zkoušky (CERMAT), což je společný projektový tým Ústavu pro informace ve vzdělávání, Výzkumného ústavu pedagogického a Výzkumného ústavu odborného školství. Novelizovaný návrh byl připomínkován Radou pro reformu maturitní zkoušky, která je vrcholným poradním orgánem ministra ve věci reformy maturitní zkoušky. Je řízena Petrem Roupcem, náměstkem ministra školství a jejími členy jsou zástupci středních i vysokých škol,odborné veřejnosti, státní správy i sociálních partnerů. Současný návrh je tedy širokým konsensem všech zainteresovaných stran.
PODSTATA A CÍLE NÁVRHU:
Maturita bude mít dvě části - externí (společnou, dříve státní) a interní (profilovou, dříve školní) . Je pochopitelné, že aby student maturitu složil, musí v obou částech prospět. Návrh interní části vychází ze stávajících předpisů a praxe, a proto ji zde nebudu více věnovat pozornost.Připomínám pouze, že obsahuje 4 povinné předměty (z toho první dva shodné s prvními dvěma v externí části (tj. čeština a vybraný cizí jazyk), další dva volitelné podle místní (školní) nabídky - lze je sloučit do jedné komplexní odborné zkoušky) a jeden nepovinný. Tato, interní (profilová), část maturit tak vyjadřuje nejen odborné zaměření, ale i specifičnost školy. Není-li uvedeno jinak, týká se následující text externí (společné) části maturit.Externí část bude obsahovat povinnou zkoušku z Českého jazyka a literatury,dále povinnou zkoušku z cizího jazyka (v první fázi realizace si bude moci maturant vybrat jeden z jazyků: Angličtina, Němčina, Francouzština, Ruština,Španělština, Italština), volitelnou zkoušku (Matematika nebo OSZ – občanský a společenskovědní základ (předmět vázány na občanskou nauku, resp. základy společenských věd)), případně ještě nepovinny předmět (fyzika, chemie,biologie, další jazyk a opět matematiku nebo OSZ (tzn. vybere to, co ještě neabsolvoval v povinné části)). Maximální délka testů, resp. zkoušky bude90 - 150 minut (asi 50 otázek). Test z cizího jazyka bude obsahovat poslechový subtest. Hodnocení na vysvědčení se objeví jak v tradiční podobě(známka 1 až 5), tak nově i v podobě bodů (100 až 0) dosažených v jednotlivých testech, které nebudou mít charakter srovnávací, ale ověřovací,neboť nebudou porovnávat studenty mezi sebou, ale budou poměřovat výkon studenta s předem stanovenými cílovými požadavky. Testy budou tvořeny především uzavřenými položkami (tzn. student si vybere z nabídnutých odpovědí, příp. pospojuje dvojice atd.), v ojedinělých případech půjde o otevřené položky (vyžadující doplnění odpovědi do vynechaného prostoru bez nabídky odpovědí). Do budoucna by se měl podíl otevřených položek v testu zvyšovat, přestože jsou náročnější na vyhodnocování (zvláště vyžadují-li dlouhé odpovědi) a zdaleka ne tak objektivní jako položky uzavřené. Jejich výhodou totiž je, že mohou testovat znalosti do hloubky.
Jelikož se na maturitu kladou dva základní, poměrně nesourodé, požadavky(ověřit, zda absolvent splňuje jakési minimum "gramotnostních" nároků určených státem a umožnit maturitě návrat mezi kritéria pro přijímání na vysoké a vyšší odborné školy), budou pro povinnou složku externí části připraveny dvě varianty testů. Základní - B a obtížnější A. Tím pádem bude moci nenáročný absolvent, který nemíří na VŠ, zvolit tři předměty v hladině B, zatímco "studijní typ" vykoná čtyři zkoušky, a všechny v úrovni A (nepovinné předměty budou nabízeny jen v provedení A, neboť se předpokládá jejich volba právě náročnějšími studenty). Nové pojetí maturit apeluje na odpovědnost studentů, kteří si budou moci navolit optimální skladbu maturitních předmětů ať už pro budoucí studium na VŠ či VOŠ nebo zaměstnání (jazyky). Je třeba zajistit dostatečnou informovanost studentů i rodičů, aby se předešlo (zvláště v počáteční fázi realizace) zmatkům či případným pomaturitním deziluzím. Naštěstí i na jejich léčení návrh pamatuje (řadou korekčních mechanismů (viz. níže), které v některých polohách ústí v celoživotní vzdělávání (tzn. dosažené vzdělání není nikdy definitivní, každý člověk si může kdykoli v průběhu života zvyšovat kvalifikaci a stupeň vzdělání)).
Maturita je "polidštěna" různými opravnými (korekčními), ale i preventivními mechanismy:
- studenti si budou moci vyzkoušet maturitu nanečisto
- v opravném termínu lze zvolit místo obtížnosti A obtížnost B, v rámci revize naopak přejít z B na A apod. (v období 2 let po maturitě si kdokoli může vylepšit zkoušky z B naA (za správní poplatek 200 Kč) - předpokládá se, že to učiní ti,kteří se rozhodnou jít na VŠ)
- od zkoušky z nepovinného předmětu lze odstoupit - v tom případě se má zato, že ji student nevolil ani nekonal
- stejně je tomu i u revizní zkoušky (zde se však platí poplatek 200 Kč az každého předmětu ji může student vykonat pouze jednou)
- MŠMT může snížit původně stanovenou mezní hranici úspěšnosti u každého testu (po celkovém vyhodnocení výsledků) - "zadní vrátka" pro případ, že by test nebyl nastaven optimálně a "propadlo" by příliš mnoho maturantů. Nikdy to nebude naopak, že by se hranice ex post zvyšovala
ČASOVÝ HARMONOGRAM:
- Každoročně, dva roky před konáním maturitní zkoušky (externí části) MŠMT vyhlásí obsahové maturitní požadavky (v tzv. katalozích cílových požadavků - pro každý maturitní předmět zvlášť). Toto ustanovení poněkud ohrožuje termín zavedení maturity v roce 2002. Pokud se totiž vše nestihne připravit do finální podoby před koncem dubna, bude se poprvé maturovat novým způsobem až v roce 2003.
- Do 15. prosince roku předcházejícího roku maturity musí student podat závaznou přihlášku k jednotlivým zkouškám.
- Externí část (soubor 3-4 testů (max. 2 v jednom dni)) proběhne ve dvou až třech po sobě jdoucích dnech posledního dubnového týdne (min. 20 dnů před interní částí, aby se výsledky stačily včas zpracovat).
- V obvyklém termínu se bude konat interní část (z prvních dvou předmětů písemná i ústní, u ostatních záleží požadovaná forma ale i obsah na řediteli školy). Důležité však je, že výsledky externí části se škola i student dozví až po uzavření interních částí maturit, kdy se rozpečetí obálky s předtištěnými, zpola vyplněnými (externí část a identifikační údaje)vysvědčeními. Bude tak dodržen princip rovnosti a vzájemné nezávislosti obou částí jednotné maturity.
- Do 15. června se student musí přihlásit ke zkoušce v mimořádném(náhradním) termínu.
- Mimořádný termín (určený pro zkoušku náhradní (uchazeč se nemohl ze zdravotních důvodů zúčastnit řádného termínu), opravnou (uchazeč v řádném termínu neprospěl), resp. revizní (uchazeč si chce výsledky maturity vylepšit)) bude vypisován koncem srpna, jen asi na dvou školách v okrese (z důvodu malého počtu uchazečů)
INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ
Na to, aby vše probíhalo hladce, bude dohlížet Státní maturitní komise, jako stálý orgán MŠMT, která bude vrcholným rozhodovacím orgánem ve věci externí části maturit. Bude např. schvalovat Katalogy cílových požadavků, testy k použití u zkoušek, vyhlašovat výsledky za platné,stanovovat hodnoty mezní hranice úspěšnosti v testu (v případě potřeby je snižovat) a též bude řešit stížnosti na průběh a výsledky externí části.Členy komise jmenuje ministr (jejím předsedou bude náměstek zodpovědný za regionální školství). Kompetence této komise, stejně jako celé zajištění zkoušek budou definovány zákonem a tzv. Maturitním řádem, což bude v podstatě podrobná (z bezpečnostních důvodů - hrozí únik dat) prováděcí vyhláška MŠMT.Komplexní přípravou externí části maturitní zkoušky a řízením její administrace, zajištěním informovanosti studentů, zpracováním a vyhodnocením výsledků ap. bude pověřeno Centrum pro přípravu a organizaci maturitních zkoušek, jako výkonný orgán, který se bude ze své činnosti odpovídat "Komisi". Zřejmě vznikne ze současnéhoCERMATu.
SHRNUTÍ ZMĚN
(Oproti 1. návrhu, resp. proti současnému stavu):- Zkoušky společné (externí) části budou povinné pro státní i nestátní školy, pro studenty denního i ostatních forem studia, studenty nástavbového studia
- reformovaná maturita nesmí plnit roli iniciátora změn obsahu vzdělávání a metod výuky (z tohoto důvodu se při přípravě Katalogů cílových požadavků přihlíží ke stávajícím pedagogickým dokumentům i k zaběhnuté praxi ve školství. A co je důležité, každý rok by se měly tyto katalogy"zlehounka" měnit a postupně tak (ne nárazem jednou za dlouhý čas)reflektovat celospolečenské změny
- návrh se jasně přiklání k přímé vazbě zkouška - vyučovací předmět
- výrazně posiluje význam maturity při přijímání absolventů na VŠ a VOŠ
- posiluje se možnost volby studenta a jeho odpovědnost, stejně jako i možnost nápravy, v případě jakéhokoli selhání (přecenění či naopak podcenění, zvolení špatné strategie atd.) - tzn. nejen opravný termín, ale i možnost revize zkoušky
- důraz je kladen na zvýšení jazykové gramotnosti
- maturita bude zároveň zkouškou, která vyjádří (ve své interní části)odborný profil studenta - katalogy cílových požadavků pro cizí jazyky totiž už nebudou určovat "pravidla hry" interní části, tzn. že škola může klást důraz např. na odbornou terminologii ap.
- pozměněná terminologie: (interní, externí x školní, státní) část maturity; je definován řádný a mimořádný termín; opravná zkouška; uzavřená a otevřená testová položka atd.
- zajímavá je i možnost M-certifikátu (využití maturitních testů pro celoživotní vzdělání - tzn., že kdokoli, kdo složil maturitu (třeba v roce1960) se bude moci přihlásit k této zkoušce i z několika oborů - otázkou je,jak se osvědčí v praxi). Tato zkouška nebude vázána na konkrétní školu, bude možno ji složit kdekoli. Měla by oslovit především 2 skupiny lidí. Ty, kteří odmaturují např. letos a mohli by být za několik let znevýhodněni u přijímacích zkoušek na VŠ a dále lidi, kterým by certifikát mohl pomoci uspět na trhu práce (např. jazyková vybavenost).
- počet nepovinných předmětů se zvýšil ze dvou na jedenáct (od roku 2003se počítá ještě se zeměpisem a dějepisem) - navíc student může volit i předmět, který na střední škole vůbec nestudoval
- desetinásobné zvýšení svobody volby (viz. poznámky na okraj na konci příspěvku)
- stanovení hranice úspěšnosti až ex-post bylo zrušeno (dokonce je nyní možné v případě potřeby posunout hranici ve prospěch studentů)
Jaký je závěr?
Domnívám se, že útlý, 10 stránkový (s přílohami16 stránkový) dokument Nová maturita II své čtenáře potěší. Ať už s návrhem po obsahové stránce budou souhlasit či ne, určitě ocení, že je čtivý, logicky členěny,jde přímo k věci, netluče prázdnou slámu ani nenabízí složité nicneříkající"právnické" formulace.Zdá se, že formálně jsou maturity nastaveny dobře. Teď už "jen" zbývá(každoročně!) připravit kvalitní katalogy cílových požadavků a hlavně testy samotné (otázky, spolehlivost, validita, proces vyhodnocení otevřených položek atd.).
Jediná zásadní výhrada, která mne napadá je, že zkoušky už v posledním týdnu dubna (pokud jsem to dobře pochopil) značně "nabourají" dosavadní praxi, kdy byl poslední měsíc (příp. i tzv. svatý týden) věnován intenzivnímu opakování - je možné, že studenti koncem dubna nebudou ještě "ve formě".Každopádně bude citelně zkrácen čas na přípravu, která je rozvržená na celý(už tak krátký) čtvrtý ročník, a může docházet k přetížení psychiky studentů a permanentnímu žití ve stresu (hlavně u těch, kteří se budou připravovat na přijímačky na VŠ - dva měsíce budou muset byt připraveni doslova na vše.).
Máte-li čas a chuť pročtěte si zmiňované materiály - Nová maturita II - druhy návrh rámcových aspektů reformy maturitní zkoušky na Dáváte-li přednost tištěné podobě, měla by byt k dispozici na všech středních, vysokých a vyšších odborných školách do konce února. Své ohlasy a příspěvky můžete zasílat na adresu: 1) Variabilita skladby maturit bude opravdu dosud nevídaná. V povinné části skoro 100 možností (96 přesně), v nepovinné se tato nabídka řádově rozrůstá(skoro 1000, přesně 960). Jak se k tak vysokému číslu dospěje? Jednoduše:roznásobením následujícího společenství čísel v závorkách: (2x1) x (2x6)x (2x2) x (1x10) - každá závorka představuje možnosti volitelnosti dané povinné zkoušky (ve výše uvedeném pořadí) - první číslo v ní pak znamená počet variant A/B, druhé počet předmětů na výběr. V poslední závorce je jen jedna možnost varianty, typ A, zato však deset možností výběru (žádný předmět, fyzika, chemie, biologie, matematika nebo OSZ plus jeden z pěti jazyků (kromě toho, který už byl zvolen jako povinný)). 2) Za pár let se počet kombinací sníží na "pouhých" 320 možností (v důsledku zúžení nabídky jazyků v povinné části (ve volitelné zůstanou, zdá se,zachovány) na angličtinu a němčinu (což vychází jak z politiky EU, tak z naší geopolitické reality - a navíc koresponduje se současnou strukturou výuky cizích jazyků na SŠ, kdy je takřka na 100 % škol nabízena angličtina i němčina, zatímco ostatní jazyky více či méně zaostávají)). S rozšířením nabídky nepovinných předmětů o dějepis a zeměpis (v roce 2003) se počet možností opět o něco zvýší (na 384). V otázce jazyků půjde v podstatě o to,že ze čtyř vypuštěných jazyků nebude možno skládat zkoušku typu B a každý maturant bude muset ovládat buď němčinu nebo angličtinu (i když ne jako první jazyk - může si např. zvolit němčinu B a francouzštinu jako nepovinný předmět, tzn. A). 3) Výjimky: A ještě několikero poznámek na okraj: