Už mnohokrát jsem, že naše školství má své chyby. Buď nadávali učitelé na výši svého platu, nebo zase politici na kvalitu vzdělání.A popravdě řečeno se ani moc nedivím.
Už mnohokrát jsem v rádiu, televizi nebo dokonce i v tramvaji slyšel, že naše školství má - slušně řečeno - své chyby. Buď nadávali učitelé na výši svého platu, nebo zase politici na kvalitu vzdělání. A popravdě řečeno se ani moc nedivím. Politici musí na studenty - a tedy i svoje voliče - dělat dojem, že se zajímají o jejich problémy. Zde bohužel jejich iniciativa začíná i končí…
Každý, ať už současný nebo minulý ministr školství, měl na začátku svého působení "velké plány" a měl jich plnou pusu. Jenomže s ubíhajícím časem se plány už nezdály tak velké a v ústech se uvolnilo místo pro jiné myšlenky, a tak se stalo, že se např. ministr Pilip zmohl jenom na to - takřka ze dne na den - zavést devítiletou povinnou školní docházku bez jakékoli ucelené koncepce.
A problémy ať řeší - nebo neřeší - učitelé. Za to jsou přece placeni?! A ministr mohl zase ohromovat okolí svým odvážný postojem a snahou "něco pro společnost vykonat". Bohužel to byly zase pouze velká a ještě větší slova.
Kdyby se raději postaral o lepší finanční ohodnocení kantorů a zabezpečil tak přísun "nové krve", kterou školy potřebují jako sůl. Nejednou jsem zažil, že mě suplovala za dlouhodobě nemocnou učitelku nějaká důchodkyně, která si
- a s ohledem na její věk to není zase nic tak neobvyklého - s námi nevěděla rady, a buď tedy nevyžadovala, abychom se učili, nebo pro změnu chtěla vědět vše - slovo od slova - a ke všemu jsme museli sedět málem s rukama za zády.
A výsledek?! Neuměli jsme stejně nic, pouze se to na vysvědčení odrazilo nebo ne. A to všechno jenom proto, že škola nenašla adekvátní náhradu v podobě mladého člověka - pravda nezkušeného, ale za to plného ideálů, optimismu a nápadů. Pořád je totiž lepší mladý "experimentující" člověk, než unavený starý člověk, popř. zakomplexovaný ztroskotanec. A tom chci právě mluvit. Největší problém netkví v systému, ale v lidech. Jsou totiž pouze dva druhy učitelů: dobří a špatní. A těch špatných je bohužel víc. Jsou to většinou lidé, kteří se nedostali do "výzkumáků" či jiných odborných vědeckých zařízení, i když tam strašně chtěli, protože na to jednoduše neměli. A tak šli učit… Ti dobří učitelé své povolání opravdu milují a neopouští je víra, že dělají smysluplnou a užitečnou práci a s výší svého platu se buď naučili žít, nebo pracují i jinde.
A proto, poslanci a ministři, nesnažte se šetřit tam, kde je to nejméně vhodné, a nevymýšlejte možnosti, jak učitele finančně odměňovat za kvalitu a nikoli kvantitu vykonané práce, protože dobrý učitel je k nezaplacení a ten špatný také musí něco jíst. Proto vás kvůli těm učitelům, kteří mě něco naučili a - doufám - ještě naučí, prosím: " Přidávejte jim, přidávejte jim všem!" Oni se tím možná zabijí dvě mouchy jednou ranou, protože se místo učitele možná zase stane atraktivním i pro mladé lidi.
Igor Viduna
0 komentářů:
Okomentovat