Pokud si nedáme určité tvrzení do celé řady souvislostí, tak vždy existuje možnost, že ho budeme brát vážně, ačkoliv ve skutečnosti bude polovičaté, zkreslující, často i nepravdivé. Ovšem hledat souvislosti je mnohdy značně obtížné. Nemělo by tomu tak ovšem být v případě, že tyto souvislosti jsou publikovány ve stejných novinách, byť i několik stránek od sebe (viz MFD 9. 1. 1999).
Jestliže profesor Kotásek z Univerzity Karlovy volá po tom, že by ministerstvo mělo podporovat především gymnázia poskytující všeobecné středoškolské vzdělání a nikoliv střední odborná učiliště, jak deklaruje svoji snahu ministerstvo, je to nepochybně rozpor zásadní. Pokud pak na podporu svého názoru argumentuje Německem, v němž v posledních několika letech přibývá těch, kteří až po náročné maturitě jdou do učňovské přípravy a na dělnická povolání, je to třeba brát vážně.
O několik stránek dál ve stejných novinách jsem si ovšem přečetl zprávu o tom, jak v Německu stoupá nezaměstnanost a dosahuje již více než 11 procent. A položil jsem si otázku, nakolik je tento nárůst nezaměstnanosti třeba ovlivněn právě tím, že pracovní trh není schopen absorbovat množství absolventů všeobecných středních škol s maturitou, ale bez jakékoliv odborné přípravy. A zda to, že narůstá počet maturantů, kteří teprve po složení maturity jdou do učňovské přípravy, není jen prostým důsledkem toho, že jejich "vzdělávací cesta" za vyššími cíli byla sice ambicióznější, z hlediska uplatnění však nepříliš reálná.
Vadí mně ale i přezíravý postoj k dělnické přípravě, který se v řadě vyjádření v tisku k zamýšleným snahám ministertva školství projevil. Hovořit o jakémsi návratu k pouhé manipulaci s pilníkem a šroubkem mi připadá neseriózní. Je to přílišné zjednodušení a rozhodně nevystihuje plnou pravdu. Jsem totiž přesvědčen o tom, že i v mnohých učilištích je výuka na takové úrovni a v takové šíři, o níž se akademicky vzdělaným učitelům vysokých škol ani nesní.
Jiří Rohan
0 komentářů:
Okomentovat