ČŠI: Více než třetina žáků středních škol knihy nečte

čtvrtek 26. listopadu 2020 ·

„Žáci 1. ročníku středních škol dosáhli v testu čtenářské gramotnosti nízké průměrné úspěšnosti 39 %, což je stejně jako v šetření realizovaném ve školním roce 2017/2018 horší než očekávaný výsledek. Necelá desetina žáků navíc nevyřešila správně ani pětinu otázek testu čtenářské gramotnosti, a má tak zásadní problémy se zodpovězením prakticky orientovaných čtenářských úloh. Dosažená úroveň čtenářské gramotnosti žáků středních škol v národních šetřeních ČŠI zůstává v čase stabilní, což je v souladu se zjištěními z mezinárodního šetření PISA. Toto šetření zároveň poukázalo na některé typy úloh k rozvoji čtenářské gramotnosti, se kterými měli žáci značné obtíže,“ píšou autoři Tematické zprávy ČŠI Rozvoj čtenářské gramotnosti na středních školách. Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění. 


Čtenářská praxe vysokého podílu žáků středních škol je nízká, když více než třetina žáků uvedla, že knihy ve svém volném čase a podle vlastního výběru nečte vůbec a další více než třetina pak méně než hodinu týdně. Vysoký podíl těchto žáků je navíc s tímto stavem dle svého vyjádření spokojený, resp. považuje takový rozsah čtenářských aktivit za dostatečný. Čtenářská praxe žáků se přitom projevuje také v úrovni jejich čtenářské gramotnosti, neboť jsou to právě žáci s nižší čtenářskou praxí, kteří dosáhli významně horších výsledků v testu čtenářské gramotnosti. Zásadní otázkou pak je, jakým způsobem motivovat tyto žáky ke čtení. Dlouhodobější zjišťování naznačují, že ke zhoršování postojů žáků ke čtení dochází především na 2. stupni základní školy. 

Nižší čtenářskou praxi a zájem o čtení vykazují podle očekávání žáci nematuritních oborů vzdělání, žáci pocházející z horšího socioekonomického prostředí a chlapci. Žáci nematuritních oborů vzdělání a žáci pocházející ze složitějšího socioekonomického prostředí, nikoliv však chlapci, dosáhli také nižší úrovně čtenářské gramotnosti. S ohledem na omezenou funkčnost jiných mechanismů rozvoje čtenářské gramotnosti těchto žáků je následně zásadní role školy. Podpora učitelů poskytovaná žákům s nižší úrovní čtenářské gramotnosti však byla pozorována jen v necelé třetině navštívených hodin výuky. 

Koncepční přístup, který klade důraz na náročnější cíle rozvoje čtenářské gramotnosti žáků, není běžně užívanou praxí navštívených středních škol. Téměř polovina z nich nesledovala ve své činnosti ucelenou strategii rozvoje čtenářské gramotnosti žáků a cíle čtenářské gramotnosti stanovovala pouze na základní úrovni náročnosti. Jsou to přitom právě ty školy, které kladou silnější důraz na koncepční přístup a náročnější cíle rozvoje čtenářské gramotnosti žáků, v nichž byla pozorována vyšší kvalita začlenění čtenářských faktorů (situací) do průběhu výuky. 

Aprobovanost výuky českého jazyka a literatury na středních školách je vysoká, možnou hrozbou do budoucna však je, podobně jako v celém regionálním školství, nezajištění aprobované náhrady učitelů odcházejících ze školství z věkových důvodů. Na začátku roku 2019 byl průměrný věk středoškolských učitelů českého jazyka a literatury 49,1 roku. Při zajištění výuky aprobovaným učitelem v předmětech jiných než český jazyk a literatura přitom byla lépe hodnocena kvalita začlenění čtenářských faktorů (situací) do výuky. 

Čtenářská gramotnost žáků nepatří k nejčastějším tématům dalšího vzdělávání (dále i „DVPP“ pro další vzdělávání pedagogických pracovníků) učitelů českého jazyka a literatury, obvyklejší je jejich účast na vzdělávacích kurzech věnovaných tradičním tématům – předmětové znalosti, respektive metody a formy výuky. V tomto kontextu existují významné příležitosti pro posilování dovedností učitelů utvářet ve výuce vzdělávací situace, které vyžadují aktivaci čtenářských znalostí žáků při řešení běžných životních situací. Kritičtější postoj k DVPP přitom formulují učitelé těch středních škol, které kladou důraz na náročnější cíle rozvoje čtenářské gramotnosti žáků. Zároveň může být význam DVPP vyšší v případě začínajících učitelů, neboť právě v jejich hodinách byla pozorována nižší kvalita začlenění čtenářských faktorů (situací) do průběhu výuky. 

Dobře fungující školní knihovna s dostatečnou nabídkou knih byla zaznamenána v případě tří čtvrtin navštívených středních škol a 60 % těchto škol poskytovalo žákům navíc příležitost vzít si kdykoli naučnou či beletristickou knihu i jinde než ve školní knihovně. Zároveň však pouze 4 % žáků uvedla, že právě školní knihovna je nejčastějším místem, kde získávají knihy, které si chtějí přečíst. 

V navštívených hodinách výuky byl méně často pozorován výskyt čtenářských situací, které vyžadují zasazení práce s textem do jejího širšího kontextu, přičemž právě takové čtenářské situace lze považovat za zásadní pro rozvoj čtenářské gramotnosti žáků. Zároveň byl poměrně omezeně pozorován výskyt situací, které kladou vyšší nároky na stanovení čtenářských cílů a reflexi jejich dosažení ze strany samotných žáků. Roli zde může hrát učiteli vnímaná neochota jejich žáků věnovat se náročnějším čtenářským otázkám a úkolům, ale také vzdělávací strategie učitelů založená na nízkých očekáváních vůči žákům, přičemž právě nepříznivé vnímání čtenářských dovedností žáků učitelem bylo negativně vztaženo k výsledkům těchto žáků v testu čtenářské gramotnosti.

Začlenění čtenářských faktorů (situací) do průběhu výuky – především faktoru vztahujícího se k práci žáků s informacemi v textu – bylo lépe hodnoceno v hodinách vedených učiteli, kteří se hlásili k jinému než tradičnímu stylu výuky. Současně bylo v těchto hodinách zaznamenáno lepší klima výuky a také častější zařazení metod výuky, které kladou vyšší důraz na aktivitu žáků. Styl výuky učitele měl nižší diferencující význam v hodinách výuky žáků nematuritních oborů vzdělání. 

Časový prostor, který je možné věnovat rozvoji čtenářských dovedností žáků k řešení běžných praktických situací, omezuje také výuka směřovaná k úspěchu středoškoláků v maturitní zkoušce, přičemž právě co nejlepší přípravu žáků k závěrečným zkouškám označil nejvyšší podíl učitelů (37 %) za nejdůležitější cíl výuky českého jazyka a literatury na středních školách. Podobně může působit učiteli často uváděný problém obsahové přetíženosti rámcových a školních vzdělávacích programů. 

Zjištění šetření neukazují, že by podmínky a průběh vzdělávání mohly kompenzovat nižší úroveň čtenářské gramotnosti žáků 1. ročníku středních škol, kterou si přenesli ze základního vzdělávání. Naopak tito žáci se méně často setkávají s koncepčním přístupem školy k rozvoji čtenářské gramotnosti svých žáků, stejně jako s výskytem situací, které vyžadují aktivaci náročnějších čtenářských schopností a dovedností žáků ve výuce. Je tak utvářen řetězec vazeb (bez ohledu na příčinnou souvislost) horších podmínek a průběhu vzdělávání na jedné straně a slabších vzdělávacích výsledků žáků na straně druhé. 

Začlenění čtenářských faktorů (situací) do průběhu výuky bylo zaznamenáno napříč předměty, i když na různé kvalitativní úrovni – nejlépe podle očekávání v předmětu český jazyk a literatura a nejhůře v matematice a přírodovědných předmětech. Tato skutečnost opodstatňuje úvahy o příležitostech spojených s koordinovaným přístupem k rozvoji čtenářské gramotnosti napříč předměty.

Srovnání vývojových trendů naznačuje vysokou míru stability většiny zjištění, ke zlepšení došlo především v rámci koncepčních a materiálních podmínek čtenářského vzdělávání.


Celou zprávu naleznete zde

19 komentářů:

Nowak řekl(a)...
26. listopadu 2020 v 12:49  

1. Podle mých zkušeností to vyznívá, že knihy čte tak třetina, max polovina středoškolských učitelů. Vidíte to jinak? (Někdy čtou výhradně osb. knihy.)
2. Při zprávách ČŠI se opakovaně divím, jaké starosti má inspekce v době korornaviru a k jak triviálním výsledkům jejich šetření mnohdy vede.

mirek vaněk řekl(a)...
26. listopadu 2020 v 13:18  

Podobná zkušenost. I když dnes hodně učitelů poslouchá audioknihy.
Ale co mě šokuje,je, že mnozí učitelé učí žáky a nejsou schopni zformulovat smysluplnou větu bez frází a nesmyslů. Zvlášť ti, co chtějí vzdělávat jiné učitele.

Žáci zase zkouknou film, než by četli k maturitě. Výběr knih jim to umožňuje.Čtou smsky. Chybí kultura jazyka.


ČŠI už je dávno mimo. Že nevědí, co ve školách hoří, je normální.

Beny řekl(a)...
26. listopadu 2020 v 14:30  

Bodejť by četli, moderní vyučování není postaveno na práci s učebnicí, na porozumění textu, na zápisu vyčtených informací. Rodiče je nevedou ke čtení knížek od mala.

Pak mají úspěšně řešit předložené slovní úlohy z různých předmětů, protože tomu prostě nerozumí a po jedné dvou větách už to nečtou.

BP řekl(a)...
26. listopadu 2020 v 16:10  

Ano, Beny, práce s učebnicí, vlastní výpisky z učiva - to je základ porozumění čtenému textu. Ale dnes žáci žádné učebnice nemají a nepoužívají. My jim musíme dělat nějaké "výcucy" z učiva a to jim kopírovat, protože nějakých zápisů podle výkladu učitele dnes nejsou žáci vůbec schopni.
Neumí vyhmátnout důležitou podstatu a nosné informace, pak je pro ně z češtiny nejtěžší zvládnout u maturity didaktické testy, které staví úkoly na čím dál tím delších textech a jejich narůstajícím počtu. Žáci již nemají strach ani z ústní maturity, na kterou sice nepřečetli ani jednu knihu, ale to se dá nějak "okecat", písemnou práci také nějak "zmastí", ale u DT ztroskotají právě na tom, že neumí číst.

Zdeněk Brom řekl(a)...
26. listopadu 2020 v 18:05  

Pane BP,

pro mnohé žáky skutečně platí "nějakých zápisů podle výkladu učitele dnes nejsou žáci vůbec schopni." To máte pravdu, Ale na druhou stranu je třeba také popravdě napsat, že je to téměř nikdo cíleně neučí. Jakoby mnozí učitelé očekávali, že tuto dovednost žáci získají jen tak mimochodem.

Přitom s touto dovedností je třeba začít nejdéle ve 3. třídě.

Beny řekl(a)...
26. listopadu 2020 v 20:20  

p. Brom, ale od 1. třídy je nutí za každou cenu přetahovat obrázky na aktivní tabuli. Místo toho, aby si řešení popsali slovně, namalovali atd.
Na těchto nízkých stupních by neměli na dotykovou výpočetní techniku vůbec šáhnout. Pěkně číst, malovat a písemně se vyjadřovat.

Zdeněk Brom řekl(a)...
26. listopadu 2020 v 20:22  

Pane Beny,

v tom se plně shodneme.

Beny řekl(a)...
27. listopadu 2020 v 8:19  

Trochu mi to připomíná Cimrmana - "tady čtu, že do škol by měla být zavedena lázeň, ..., teda vlastně kázeň, ..., no to ale ví každý ..."

Silvie A. řekl(a)...
27. listopadu 2020 v 9:23  

Na těchto nízkých stupních by neměli na dotykovou výpočetní techniku vůbec šáhnout.

To je jako kdybyste jim zakazoval jezdit do školy MHD, aby se pocvičili v chůzi. Nerealizovatelné.

Jakoby mnozí učitelé očekávali, že tuto dovednost žáci získají jen tak mimochodem.

Velice trefná poznámka. A takových užitečných dovedností je více. Ale co s tím? Zařadit to "někam" do ŠVP? Zařadit to do nějakého předmětu? Učit to a zkoušet z toho žáky?

Beny řekl(a)...
27. listopadu 2020 v 10:30  

Sivie A.

"To je jako kdybyste jim zakazoval jezdit do školy MHD, aby se pocvičili v chůzi."

Rozumím vám, ale trochu to pokulhává. Jezdit MHD je někdy nutnost a někdy lenost.

Ano, používání "dotykové výpočetní techniky" (snad mi rozumíte), jako zpestření a urychlení práce.
Ale určitě ne jako hlavní činnost v 1. a 2. třídě.
Je potřeba získat jemnou motoriku, chápat napsaný text. Já říkám "propojit ruku s mozkem" a tohle se např. velmi hodí při výuce matematiky (zde má stále své důležité místo křída či fix a tabule).

A tyto dovednosti žák získává "jen tak mimochodem" při využití odpovídajících metod, které nejsou ale považovány za moderní. Jsou však potřebné (zápis poznámek do sešitu, samostatné výpisky z textu, zápis veličin při řešení úlohy atd. atd.).

Silvie A. řekl(a)...
27. listopadu 2020 v 10:49  

zde má stále své důležité místo křída či fix a tabule

Ano, všichni mí kolegové matikáři tohle svorně tvrdí. Pro nás ajťáky je to obtížně uvěřitelné. Podobně zápis poznámek do sešitu - zápis poznámek ano, ale probůh proč do sešitu? Když ty poznámky mohu zaznamenat do zařízení, které mám (na rozdíl od sešitu) stále u sebe ...

Soudím, že je žádoucí přimět žáky k jakékoli činnosti (a čím více, tím lépe). Třeba i k psaní poznámek perem do sešitu. Ale připadá mi to hodně nepraktické - když místo toho by mohli psát poznámky na klávesnici do souboru (nejlépe HTML), a ten soubor opatřit nejrůznějšími identifikačními znaky, aby jej posléze dokázali SNADNO vyhledat.

Beny řekl(a)...
27. listopadu 2020 v 11:20  

A já jsem matikář, fyzik, ajťák správce samouk a k tomu koordinátor.

Psát poznámky na klávesnici? No byl bych zvědav, jak budou stíhat, když všichni (i já) píší metodou "lovícího orla".

A matematické výrazy?

Ale jen připomínám, že mluvím o malých dětech, kde teprve vznikají správné návyky.

krtek řekl(a)...
27. listopadu 2020 v 12:07  

Asi před deseti lety byl v Hovorech pod lampou na Slovensku položen dotaz, zda mají matematici dotykovou tabuli nebo klasickou v kabinetu na vysoké škole. Převládal FlipChart, tedy i u vysokoškolských matematiků diskutujících nad problémem převládá tužka/fixa a papír.

Silvie A. řekl(a)...
27. listopadu 2020 v 13:43  

Sorry jako, pane krtek, ale to je nesmyslný dotaz, potažmo nesmyslné srovnání. V "kabinetu" na VŠ je flipchart pro VEŘEJNÉ probírání problematiky, např. při konzultaci studenta s profesorem. Nebo, jak píšete, u vysokoškolských matematiků diskutujících nad problémem. Pokud jsou ti matematici ze STEJNÉ budovy!! Jenže to je exotický případ! Většinou diskutují matematici z různých měst, zemí, kontinentů. Flipchart nejde použít, musí svoje představy narvat do formulek. Příslušný editor existuje.

Dotyková tabule je pitomost ze všech úhlů pohledu, které mne napadají.

připomínám, že mluvím o malých dětech, kde teprve vznikají správné návyky

Správná připomínka. Já o malých dětech většinou nemluvím. Akorát že právě ty vznikající návyky by rovnou při vzniku nemusely být úplně nepraktické.

Eva Adamová řekl(a)...
27. listopadu 2020 v 14:16  

Není to tak dávno, co jsem vysvětlovala gymnazistům, proč si mají psát v hodinách poznámky. Říkala jsem jim, že to, co vnímají očima a ušima aniž by to dál nějak zpracovávali, jim bloudí někde v mozku a vůbec to nemusí najít místo určení. Pokud budou psát poznámky, musí to mozek okamžitě zpracovávat a vysílat signály k ruce zapisující poznámky, přičemž to musí zpracovávat tak, aby poznámky k něčemu byly. Psaní poznámek je velmi důležitá součást učení, kterou jsme ale bohužel různými pracovními sešity, prezentacemi, podporami na webu školy atd. eliminovali a podle toho také začíná vzdělanost vypadat.

BP řekl(a)...
27. listopadu 2020 v 15:06  

Paní Evo, to je přesně to, co říkám já. My jsme nechali žáky zpohodlnět a tím pádem také zhloupnout. Učitel za ně s pomocí různých dnešních vymožeností vše odedře, žák se u toho nudí, neposlouchá, nevnímá, hraje si na mobilu nebo spí s otevřenýma očima, protože do rána pařil hry a bláhově si myslí, že si něco takhle zapamatuje.

Jenomže necvičená paměť zakrňuje. A dnes je téměř sprosté slovo: NAUČTE SE ZPAMĚTI!

Silvie A. řekl(a)...
27. listopadu 2020 v 15:38  

BP, máte pravdu ve všem - zpohodlněli, zhloupnuli, nevnímají a nezapamatují si. Kdyby se něco učili nazpaměť, bylo by dobře.

Jenže dneska si to už nemusí pamatovat. Stačí když údaje ZAZNAMENAJÍ a dobře zaorganizují. Tak dobře, aby je kdykoli dokázali najít a použít.

VNÍMAT samozřejmě musí - bez toho to nejde.

mirek vaněk řekl(a)...
28. listopadu 2020 v 16:52  

Milí kolegové.

To není problém jen dětí či učitelů. To je problém i mnohých didaktiků a VŠ chytrolínů.

Manipulativní činnosti jsou zíklad veškerého vzdělávání a mozek se učí přes ruce. To je staletími prověřená pravda, kterou mnozí zaslepeni reformami a touhou po orginalitě a slávě inovátora přestávají vnímat.
Proto cpou malošům tablet a sčítají a násobí čísla na tabletech či kalkulačce. Děti nutí psát tiskacím, takže rychlé poznámky nejsou ani možné. Děti z toho mají celoživotní hendikep. Někteří mají problém vůbec psát, o slohu nemluvě a mnozí i číst.

Pokud opravdu nezačnou metodici a didaktici k problémům přistupovat vědecky tak to lepší nebude. Zatím je všude jen plno šarlatánů a pochybných studií.

Silvie A. řekl(a)...
28. listopadu 2020 v 19:46  

mozek se učí přes ruce

A jak z toho vyplývá, že děti by měly psát škrabopisem místo na klávesnici (případně na virtuální klávesnici)? A opravdu děti vymýšlí svoje poznámky tak šílenou rychlostí, že zapisovat tiskace nestíhají?

Pane vaněk, připadá mi, že mícháte fakta s báchorkami a přáními-otcem-myšlenky.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.