Odpověď na otázku, zda a do jaké míry státní maturita přiměla zvýšit kvalitu výuky na středních školách, zatím nikdo systematicky nehledá. Například tematické zprávy České školní inspekce, které se věnují vzdělávání na středních školách s vysokou mírou neúspěšnosti u jednotné části maturitní zkoušky, ale naznačují, že v tomto ohledu zavedení státní maturity nepřineslo zamýšlené výsledky. Školní inspekce u těchto škol naposledy v roce 2017 (sedm let po zavedení státní maturity) konstatovala, že “většina z nich neprovádí systematickou analýzu příčin neúspěšnosti žáků a nepřijímá efektivní opatření k jejich zlepšení”.
Neúspěšnost v testu z českého jazyka a literatury, z nějž od počátku maturují povinně všichni, se od zavedení státní maturity zvýšila zhruba pětkrát. Zároveň se nijak výrazněji nezměnil podíl populačního ročníku, který směřuje na maturitní obory.
K nárůstu maturitní neúspěšnosti došlo zejména v roce 2015, kdy Cermat na základě svého vlastního rozhodnutí výrazně zvýšil náročnost didaktického testu. Od té doby je ale podle Cermatu náročnost meziročně srovnatelná. Pokud bychom přistoupili na představu, že test skutečně ověřuje úroveň znalostí a dovedností, a zároveň na tvrzení Cermatu, že se náročnost testů nemění, pak zavedení státní maturity selhalo. Úspěšnost v didaktických testech, které absolvuje stejně jako před 10 lety necelých 70 procent maturitního ročníku, setrvale klesá.
Maturitní testy však o úrovni znalostí a dovedností v českém jazyce a literatuře příliš nevypovídají a jejich náročnost není meziročně srovnatelná (přestože to Cermat tvrdí). Deset let po zavedení státní maturity tedy nevíme nic o tom, zda je nyní již 10procentní neúspěšnost jen v testu z českého jazyka a její důsledky (včetně většího počtu mladých lidí odcházejících ze středních škol s ukončeným základním vzděláním) skutečně vyvážena tím, že maturanti jsou lépe připraveni pro život.
Celý text naleznete zde
.png)
0 komentářů:
Okomentovat