Reforma financování: Informace i nejčastější mýty

pátek 18. října 2019 ·

V souvislosti s blížící se reformou financování regionálního školství vydalo MŠMT informační materiál k této problematice včetně nejčastějších mýtů, které kolem reformy vznikly.



Úvod – Změna financování

• Významná změna po více jak 20 letech
• Základní smysl změny financování: ◦ Umožní zvýšení kvality výuky
        ◦ Umožní snížení počtu žáků ve třídě
        ◦ Garantuje škole, že bude mít dostatek peněz pro skutečné tarify
        ◦ Donese škole peníze i na motivační složky platu
        ◦ Umožňuje státu věci více řídit a tím i reagovat pružněji na potřeby vzdělávání

Změna financování představuje nástroj, jehož prostřednictvím stát přerozděluje jím vyčleněné finanční prostředky na činnost škol a školských zařízení jednotlivým subjektům!

Všechny finanční prostředky státního rozpočtu však mají jasné účelové určení – platy pedagogických pracovníků i nepedagogických zaměstnanců, popřípadě tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) – učebnice, učební texty, další vzdělávání pedagogických pracovníků apod.

Základní principy současného systému: 

Objem peněz na přímé výdaje na vzdělávání pro konkrétní školu či školské zařízení na kalendářní rok je striktně odvozen od skutečného počtu dětí, žáků, studentů či jiných jednotek výkonu v konkrétní škole či školském zařízení.

V současném systému tak není tedy nijak zohledněno věkové složení pedagogů dané školy mající přímý vliv na výši tarifní části platů a fakticky snižující objem prostředků, který řediteli školy zůstane na další (zejména motivační) složky platu.

Ředitel školy fakticky přizpůsobuje rozsah poskytovaného vzdělávání objemu peněz na přímé výdaje na vzdělávání na daný kalendářní rok (dnes jde někdy až na minimum toho, co mu předpisy dovolí, bez ohledu na kvalitu).

Rozhodné termíny současného a nového systému 

• V měnícím se systému znají školy rozpočty na konci března daného kalendářního roku
• V novém systému budou znát školy rozpočty počítané MŠMT již v lednu daného kalendářního roku.

Základní principy nového systému od 1. 1. 2020: 

Nový systém je založený na financování reálného objemu výuky a reálné výše tarifních platů pedagogů v MŠ, ZŠ, ŠD, SŠ a konzervatořích a zajistí tak školám dostatek finančních prostředků pro zajištění kvalitní výuky i pro odpovídající odměňování jejich pracovníků.

Zásadní změnu představuje zavedení nového systému financování pedagogické práce MŠ, ZŠ, ŠD, SŠ a konzervatořích. Pro jednotlivé obory vzdělání, MŠ a ŠD je závazným právním předpisem (nařízení vlády a vyhlášky) stanoven maximální rozsah vzdělávání hrazený ze státního rozpočtu.

Prostředky na další složky platu tak vždy škola dostane vedle prostředků na tarifní složky platu a ředitel školy tak má garanci, že nebude zajišťovat tarifní složky platu pedagogů na úkor prostředků na další složky platu (zejména motivační).

Objem prostředků na platy nepedagogů (u MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoří) bude MŠMT rozepisovat na každou jednotlivou školu prostřednictvím normativu složeného z normativu na

• ředitelství,
• další pracoviště a
• každou třídu, u konzervatoří na žáka.

Tento princip umožňuje reálnější zohlednění skutečné potřeby nepedagogické práce konkrétní školy. Poslední složkou centrálního rozpisu bude objem prostředků na učebnice, učební pomůcky a další vzdělávání pedagogů, tzv. ONIV. Tento bude pro každou jednotlivou MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoř stanoven na základě centrálního normativu podle počtu dětí, žáků či studentů školy.

Shrnutí: 

• nový systém výrazně zvyšuje předvídatelnost prostředí pro ředitele škol, neboť tito si budou moci vždy již v září spočítat limit počtu pedagogických pracovníků, který jim je stát při dané organizaci vzdělávání připraven v následujícím kalendářním roce výše uvedeným způsobem zafinancovat,

• nový systém výrazně snižuje závislost rozhodujícího objemu finančních prostředků státního rozpočtu pro konkrétní školu na naplněnosti školy a jejích jednotlivých tříd – rozhodujícím parametrem bude skutečně realizovaný rozsah výuky, přičemž stanovený maximální objem výuky financovatelný ze státního rozpočtu otevírá prostor pro vyšší míru dělení tříd na skupiny pro určité předměty či aktivity, zavádění prvků tandemové výuky, rozšíření doby provozu mateřských škol a postupné snižování počtu dětí či žáků ve třídě,

• objem prostředků na další složky platu (zejména motivační) bude škola vždy dostávat vedle reálného objemu prostředků na tarifní složky platu pedagogů; tento objem bude stanoven normativně podle počtu pedagogů, normativ však bude zároveň zohledňovat zvýšenou náročnost pedagogické práce ve třídách s vyšší naplněnosti (zejména pro případy, kdy zřizovatel nevytvoří prostorové podmínky pro postupné přiměřené snižování počtu žáků ve třídách) a s vyšší mírou inkluze. Na odměny a osobní příplatky budou mít peníze i ty školy, které je dosud neměly, jsou to zejména mateřské školy.

Rok 2019 jako rok přípravný a přechodový 

• MŠMT ke změně financování uspořádalo 2 vlny seminářů, a to jak pro ředitele škol, tak i pro úředníky krajských úřadů i obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

• MŠMT připravilo metodiky pro výpočet PHmax, které mají ředitelé všech typů škol již řadu měsíců k dispozici na webových stránkách MŠMT.

• V současné době probíhá na školách každoroční sběr dat (oproti předchozím rokům je o některé údaje rozšířený), ze kterých MŠMT propočítá rozpočty škol pro rok 2020.

Mýty v souvislosti se změnou financování 

• Nemáme propočty a nevíme kolik pedagogů a jak se nám zaplatí?
      ◦ MŠMT zaplatí tolik pedagogů realizujících výuku, kolik jich skutečně ve škole je a škola je v září 2019 vykázala.

• Kolik dostaneme zaplacených nepedagogů a jak?
        ◦ Počet nepedagogů na organizaci minulého školního roku viděly školy v červnu 2019. Některé střední školy však do nepedagogů školy zařazují i zaměstnance, kteří s činností nesouvisí – doplňková činnost, správa majetku, veřejné zakázky...). U některých středních škol bude MŠMT rozdíly v nepedagogické činnosti v oblasti praktického vyučování řešit formou rezervy, s kterou budou krajské úřady nadále oprávněny nakládat. Kromě nepedagogů na školu dostane škola napočtené i nepedagogické pracovníky na všechna školská zařízení, která patří pod stejné IČO, tedy stejnou právnickou osobu. To některé školy dnes nerozlišují.

• Systém je nejasný, nepřehledný. Školy neví, co bude?
         ◦ MŠMT organizovalo vlastními silami řadu seminářů s řediteli a ředitelkami škol přímo v území, semináře pro krajské úřady a úřady obcí s rozšířenou působností. Na webových stránkách má zveřejněné metodiky k vykazování i propočtům a odpovědi na veškeré otázky, které se v souvislosti se změnou financování vyskytly.
         ◦ Nový systém je naopak rychlejší, přesnější a stát přebírá přímou zodpovědnost za konkrétní propočty peněz a počtu lidí v oblasti činnosti škol, částečně i školních družin.

• Ministerstvo změnu odkládalo, protože nebyla připravena.
         ◦ Odklad o jeden rok sloužil zejména k tomu, aby se dala data z  nově upravených výkazů pro školní rok 2018/2019 propočítat, chyby, které školy udělaly, s nimi projednat a ministerstvo se mohlo ve druhé vlně seminářů zaměřit především na podporu škol tak, aby se chyby ve výkazech pro rok 2019/2020 již neobjevovaly.


Další informace naleznete zde

25 komentářů:

Tomáš Barták řekl(a)...
18. října 2019 6:55  

Není hlavní mýtus reformy to, že se situace ve školství zlepší bez toho, že dáme do systému víc peněz?

Jaroš řekl(a)...
18. října 2019 8:07  

Opravdu již v lednu? Obávám se, že MŠMT neví teď a nebude zveřejňovat ani v lednu informaci o výši nenárokových složek platu.

Zase lži?

Ondřej Šteffl řekl(a)...
18. října 2019 18:55  

Soudím, že za tři pět let se mnou budete souhlasit, že změna financovaní byl nejtragičtější opatření, které kdy MŠMT provedlo. Přínos skoro žádný, rizika obrovská.

Ivo řekl(a)...
18. října 2019 19:42  

Důchodci se ve školství drží zuby nehty, musí přece živit vnuky a syny, absolventi fakult dostanou 30 000 brutto (slovy třicet tisíc Kč hrubého), řidič MHD s výučním listem kolem 50 000 brutto plus náborový příspěvek.
NA NENÁROKOVÉ SLOŽKY PLATU SI MŮŽETE NECHAT ZDÁT!

JENOM SI DĚLEJTE ŠOUFKY, UVIDÍTE...

Tajný Učitel řekl(a)...
18. října 2019 19:59  

Pan Šteffl. Jaká rizika to jsou?

Ondřej Šteffl řekl(a)...
18. října 2019 20:24  

Rizika změny finacování:
1. Výrazně vzroste administrativa, alespoň po prvních několik let.
2. Někde budou peníze přebývat, jinde chybět. Tam kde budou chybět, stát bude muset řešit.
2b. Všeobecný zmatek - někde pokles platů, další nedůvěra v rozumné odměňování učitelů.
3. Ad 2, někde skutečně, jinde prostě budou křičet, protože nikdo nebude přesně vědět, kde co musí být.
4. Chytří ředitelé najdou cesty zcela nečekané cesty, jak získat víc peněz.
5. Možná nejen ředitelé - viz Kam mizí, dobře míněný, leč nepromyšlený, příspěvek na bydlení.
6. Výrazně vzroste drop-out - tedy podíl žáků bez ukončeného středního vzdělávání 'k radosti některých, ale ke škodě celé společnosti) - To mimochodem na MŠMT vědí, ale neřeší - ba co hůř, uvádí to i důvodová zpráva (a to jako plus :-( vivat Valachová).
7. Veřejnost, rodiče i učitelé začnou tlačit na menší třídy, což není nijak efektivní, ale drahé a zastaví to růst platů učitelů.
8. Kvalitu vzdělávání (jako vždy) nikdo nebude sledovat, za víc peněz bude stále stejná muzika nebo i horší.
9. Rostoucí nedostatek učitelů - učit zase budou maturantky.
10. Přemýšlejte - jistě toho bude víc, budu rád za další nápady.


A pro info, s výjimkou jednoho typu škol ve Španělsku, všude v EU financují na žáka, samozřejmě s různými dodatky a úpravami (třeba příspěvek malé škola apod.), ale je to základní princip.



Tajný Učitel řekl(a)...
18. října 2019 20:36  

Domníváte se, že změna je určena primárně k omezení, dle názorů některých, naddimenzovaných počtů maturantů a vysokoškoláků, namísto např. zatraktivnění učňovských oborů?

E.Kocourek řekl(a)...
18. října 2019 20:43  

menší třídy, což není nijak efektivní

Źe není? IMO to efektivní je. Po pravdě, já vůbec nechápu, jak některé kolegyně dokážou učit 30 žáků současně ... ////

Rostoucí nedostatek učitelů

Ano, ale to nesouvisí s touhle změnou financování. Dokud stát nezačne sypat do školství cca dvojnásobek dnešní částky, učit budou jenom nudící se důchodci. A samozřejmě maturantky, jenže co ty koho naučí? ////

Jinak souhlas s výhradami O.Š. ////

Ondřej Šteffl řekl(a)...
18. října 2019 20:55  

"Domníváte se, že změna je určena primárně k omezení, dle názorů některých, naddimenzovaných počtů maturantů a vysokoškoláků, namísto např. zatraktivnění učňovských oborů?"

Ne tak to primárně myslím není. Primární je jako obvykle lidská hloupost :-(, Valachová to postavila tak, že všichni byli přesvědčení, že dostanou víc peněz. Proto byli všichni pro. Možnost vyhazovat nepohodlné žáky za SŠ (ale často i ze ZŠ) byl jen podpůrný argument, ale jistě pro mnohé ten hlavní.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
18. října 2019 21:02  

E.Kocourek řekl(a)...
"menší třídy, což není nijak efektivní"

Viz: https://www.economist.com/briefing/2016/06/11/teaching-the-teachers

Jedna věc je, že to je pro učitele příjemnější a pohodlnější, a tak mají většinou dojem, že to je i lepší. Ale z hlediska výsledků to má jen omezený efekt. Takové jednoduché povysvětlení: když dva dobří učitelé učí každý 30 dětí, naučí je vcelku (v průměru) víc, než když titíž dva učí 40 dětí a jeden horší učí těch zbylých 20. A k tomu (zase v průměru) vždy dojde, když potřebujete víc učitelů.

Jinými slovy pohlad jednotlivého učitele je něco jiného, než pohled na celek.

E.Kocourek řekl(a)...
18. října 2019 22:20  

když dva dobří učitelé učí každý 30 dětí

Velice zajímavé, nápadité, avšak IMO neprokázané (nebo je to změřené?). Tahle problematika mi připadá "jako dělaná" na experimenty a exaktní proměření. ////

Každopádně se domnívám, že existuje nějaký mezní počet dětí, nad kterým už sebelepší učitel nenaučí nikoho nic. Jinými slovy, že ten model není lineární. ////

Pro mne je ta mez pod 30. ////

Ondřej Šteffl řekl(a)...
19. října 2019 0:28  

neprokázané (nebo je to změřené?)

Zmařené a prokázané (v anglosaských podmínkách znovu a opakovaně) to zcela určitě je. On když něco zveřejní Economist, tak je to zpravidla pravda - myslím, že na těch stránkách lze dohledat zdroj. My jsme totéž v roce 1998 zjistili v Sondě maturant i v ČR, dokonce v ČJ vyšlo čím větší třída, tím lepší výsledky (v průměru !)

"že ten model není lineární." ano to zcela jistě není. Ale znova: u konkrétního učitele s konkrétními dětmi s konkrétními metodami to je nějak a celkově průměr za celou skupinu, republiku může být úplně jinak.

A pokud přijímáme celoplošná opatření typu změna financování, zvýšení platů, stání maturita, tak bohužel konkrétní pozorování konkrétních učitelů moc nepomohou, např. i proto, že každé takové opatření mění skladbu učitelů i žáků.

poste.restante řekl(a)...
19. října 2019 9:30  

Ve třídě s 30 žáky není možné věnovat se žákům individuálně.
V průměru.

Tajný Učitel řekl(a)...
19. října 2019 10:28  

"Ve třídě s 30 žáky není možné věnovat se žákům individuálně.
V průměru."

To je také moje zkušenost. Pokud pan Šteffl praví, že je prokázáno, že větší třídy mají lepší výsledky, pak je celý stres s individualizací výuky diskutabilní.

Tajný Učitel řekl(a)...
19. října 2019 10:35  

Když zadáte do google scholar "class/school size and academic achievement" vypadnou zajímavé studie. Dle jedné není jasná korelace, nicméně je jasné, že dvě skupiny žáků trpí většími třídami, jmenovitě sociálně slabí a svp.

BP řekl(a)...
19. října 2019 11:38  

A co učitel? Ten netrpí?

poste.restante řekl(a)...
19. října 2019 15:57  

Nejde jen o žáky s hendikepem, ať už sociálním či mentálním, nebo žáky se specifickými poruchami.

Pokud velikost skupiny nehraje roli, tak proč půlíme výuku cizích jazyků, proč dělíme třídy na různé výuky, kde je větší podíl vlastní činnosti a práce žáka?
Proč mají umělecky zaměřené obory snížené počty žáků?
A hlavně
Proč SCIOškoly uvádějí na svých stránkách:
"V každé třídě je omezený počet dětí na průvodce"?

Tajný Učitel řekl(a)...
19. října 2019 17:06  

Proč půlíme výuku kde můžeme? Nevím, dobrá otázka. Když přínos není "vědecky prokázán", pak nevím. Vím jen, že v menší třídě mohu vnímat individuální rychlosti žáků lépe, kdežto ve třídě o třiceti žácích se někteří žáci snadněji vezou, proplují hodinou pod radarem. Což zdá se neznamená, že schopnost učitele vnímat a adresovat individuální potřeby žáků má v průměru nějaký pozitivní vliv na studijní výkon. Bylo by dobré vidět ten výzkum o větších třídách s lepšími výsledky.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
20. října 2019 13:30  

Nikdo netvrdí, že velikost skupiny nehraje roli. Tvrzení je, že plošná opatření (a to změna financování je), která snižují počet dětí na učitele, jsou velice drahá a jejich přínos je sporný. Vy pořád zaměňujete lokální pohled a globální (celostátní). Nepochybně se půlením třídy výuka zlepší, zrovna tak na ScioŠkolách, ale my se bavíme o systémových dopadech.

Pokud nám jde o zkvalitnění výuky (a to by snad mělo jít), existují opatření mnohem levnější a mnohem účinnější plošná opatření - viz citovaný článek z Economistu. A zpět tedy k reformě financování, argument, že se dělá kvůli zkvalitnění výuky je velmi slabý, ba dokonce jde spíše o vyhazování peněz.

poste.restante řekl(a)...
20. října 2019 14:00  

Nikdo netvrdí, že velikost skupiny nehraje roli.
Ale tuto rovinu debaty jste sem přece vnesl Vy, pane Šteffle.

7. Veřejnost, rodiče i učitelé začnou tlačit na menší třídy, což není nijak efektivní, ale drahé a zastaví to růst platů učitelů.

My jsme totéž v roce 1998 zjistili v Sondě maturant i v ČR, dokonce v ČJ vyšlo čím větší třída, tím lepší výsledky (v průměru !)


Snad se shodneme, že takto "letecky" přece interpretovat výsledky nelze.
Zkoušeli jste zjistit, co bylo příčinou zmiňovaných výsledků?
Já bych několik pracovních hypotéz v zásobě měl.
Opravdu by mne to zajímalo.

Vy pořád zaměňujete lokální pohled a globální (celostátní).
Ne, nezaměňujeme.
Vtip je v tom, že lokální možnosti jsou předem definovány celostátním nastavením systému.
Pokud byl systém financování založen na "normativu na hlavu", a současně byl celkový objem financí do školství tak směšně nízký, že třídy pod cca 20 - 24 žáků se stávají "ekonomicky ztrátovými", pak to zákonitě vedlo ke snaze co nejvíce zaplnit třídy, se všemi negativními důsledky, o kterých jsme se mnohokrát bavili.

Já netvrdím, že nový systém financování bude lepší, protože prozatím máme příliš málo informací a "ďábel se skrývá v detailu".
A popravdě, i z toho co víme, se zatím zdá, že to "žádná velká výhra nebude".
Ale (téměř) každá koncepce, která odstraňuje závislost či přímo existenci školy na počtu žáků, je krok správným směrem a může alespoň některé negativní důsledky omezit, či eliminovat.



Petr Portwyn řekl(a)...
20. října 2019 15:21  

...když dva dobří učitelé učí každý 30 dětí...
Uhm?!? ... Oni existují dobří učitelé? Dokonce dva? A mimo školy Scio?
Jsem zmaten... Doteď to z materiálů vytvořených autory blízkými firmě vypadalo, že školství je jediná hrůza, za katedrou obsazená vesměs pitomci a/nebo sadisty.

Nepochybně se půlením třídy výuka zlepší, zrovna tak na ScioŠkolách, ale my se bavíme o systémových dopadech.
Zlepšení výuky systémový dopad není?
Resp. pokud se půlením třídy výuka "nepochybně" zlepší, tak by to mělo platit u většiny půlených tříd, tj. efekt by měl být plošný.

Ještě bych si dovolil poznamenat, že nemusí jít vyloženě o půlení tříd, ale snížení počtu dětí jednoznačně sníží opotřebení učitelů. Ono přeřvat "pracovní šum" ve třídě s 30 dětmi je dost rozdíl oproti třídě s 20 dětmi, a to i v případě, kdy děti jsou v podstatě hodné.
Rád dělám fyziku založenou na žákovských experimentech, ale 15 dětí je maximum, co se dá hlasivkami utáhnout. Pokyny udílet či radit prostě musím.
Kvalitním učitelům je zhusta silně přes 50 let. Pokud jim ulehčíme práci, je šance, že ve školství vydrží o něco déle. To sice není systémové řešení (sysémové by bylo vychovat nové stejně kvalitní), ale pořád je to lepší než je rychle vyhnat do důchodu.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
20. října 2019 15:31  

Poste.restante:
Já netvrdím, že nový systém financování bude lepší, protože prozatím máme příliš málo informací a "ďábel se skrývá v detailu".

Ano, zda bude lepší nevíme. Ale pokud má dojít k zmenšení tříd či skupin, bude to rozhodně dražší (aniž se zvýší platy učitelů!) a bude vyžadovat víc učitelů, kteří nejsou už teď. A o kvalitě těch nově příchozích mám pochyby.

Já bych změny, o kterých nevíme, zda to bude lepší, ale víme, že to bude dražší, rozhodně nedělal. A rizika viz výše.

Petr Portwyn řekl(a)...
20. října 2019 16:23  

Nojo, problém je, že zásadní problém, totiž flákání se a mrhání časem z důvodů nekázně i pochybných akcí, není politická vůle řešit, je to stav a proces přesahující školství.
Takže nastupují různá drahá řešení...
Zmenšování tříd je léčení projevů nemoci, nikoli odstranění příčin, o tom žádná.

poste.restante řekl(a)...
20. října 2019 17:25  

Ale pokud má dojít k zmenšení tříd či skupin, bude to rozhodně dražší (aniž se zvýší platy učitelů!) a bude vyžadovat víc učitelů, kteří nejsou už teď.
Dražší to bude muset být.
Ale na druhou stranu si nemyslete, že školy začnou uměle snižovat počty žáků ve třídách a nebudou chtít naplňovat do plné kapacity.

Ono vůbec málokdo řeší dopady svých "nápadů".
Vzpomeňte si, jak před nedávnem někteří psali o tom, že je potřeba půlit hodiny matematiky, aby se zlepšila kvalita výuky. Až na to, že učitelů matematiky nemáme dost už teď a už vůbec nikdo neuvažoval nad tím, kolik to bude stát.
A takhle je to se vším.

A o kvalitě těch nově příchozích mám pochyby.
A dokud budeme srovnávat plat učitele nikoliv s inženýrem, ale s pokladní v Lídlu, nezmění se to.
Bylo by dobré, aby lidé, kteří mají rozum a současně je jim dopřáváno sluchu, a Vás mezi ně počítám, opakovali při každé příležitosti, že nejprve musíme zvýšit základní platové tarify a až pak teprve navyšovat podíl nenárokové složky. Ono jaksi 5 % z 30 000 je pořád méně, nežli 5 % z 45 000. Bez ohledu na to, jakou šanci a za jaké činnosti má učitel odměnu získat.

Já bych změny, o kterých nevíme, zda to bude lepší, ale víme, že to bude dražší, rozhodně nedělal.
Ale to přece není pravda.
Jednak víme, že některé změny budou k lepšímu. Přinejmenším proto, že horší už to často ani být nemůže.
Některé změny budou k lepšímu, protože jsme schopni pojmenovat příčiny spočívající ve starém systému a ty budou odstraněny.
Když víte, že současný systém je špatný, necháte ho fungovat dále a vědomě špatně jen proto, že nevíte, zda nový systém bude lepší?
No a nakonec, jak chcete vědět předem, které změny pomohou a které ne?
Když měníte systém, vždy je to o jisté míře rizika. Něco se dá spočítat, něco odhadnout, něco odpilotovat, ale něco prostě nikdy s jistotou nevíte.
Dobře víte, že ani v podnikání to nikdy není o jistotě. Občas prostě musíte zainvestovat a doufat.

Jistěže financování založené na normativu může fungovat.
Ale vždy je to v prostředí, kdy výše normativu není pro školy likvidační a/nebo kdy stát reguluje svou vzdělávací soustavu.
My máme například přemíru malotřídek. School-bus vyjde určitě mnohem levněji, nežli provoz poloprázdných školních budov. A změníme to snad?

Ondřej Šteffl řekl(a)...
21. října 2019 16:45  

"Jistěže financování založené na normativu může fungovat.
Ale vždy je to v prostředí, kdy výše normativu není pro školy likvidační a/nebo kdy stát reguluje svou vzdělávací soustavu.
My máme například přemíru malotřídek. School-bus vyjde určitě mnohem levněji, nežli provoz poloprázdných školních budov. A změníme to snad?"

Jedním z cílů změny financování je podporovat malotřídky a zachovat je!



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.