Eva Řídká z Cermatu: Student, který má potenciál, zkoušku zvládne

úterý 19. června 2018 ·

„My máme tu zkušenost, že když je někdo opravdu velmi slabý u přijímacích zkoušek, nebude lepší ani v dalším studiu. Není to tak, že by přijímací zkoušky z matematiky nebo českého jazyka, případně maturitní zkouška srazily na kolena perspektivního studenta tak, že by nepřekročil ani minimální hranici úspěšnosti. Student, který má potenciál, zkoušku zvládne,“ říká metodička Cermatu Eva Řídká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.


Řídká pokračuje:

Připadá nám ale nesolidní, když střední školy otevírají maturitní obory i pro žáky, kteří po devíti letech studia na základní škole nejsou schopni prokázat ani minimální znalost, a naslibují žákům a jejich rodičům skvělou budoucnost. Přitom už přijímací zkoušky odhalí, kteří žáci budou mít v češtině nebo matematice nepřekonatelné problémy.

Je zbytečné, když se od počátku maturitního studia žák trápí a tráví ve škole čtyři roky, aby splakal nad výdělkem. Myslíme si, že by maturita neměla být považována za něco, čeho musí dosáhnout všichni. Naopak současný trend umožnit maturitu všem se neblaze odráží i na vysokých školách. Jsme třetí nejméně úspěšnou zemí v tom, jak se děti na vysokých školách udrží.

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Bude příští rok maturita z matematiky lehčí?

Ne. Požadavky ve společné části maturit z matematiky lze označit jako základní středoškolské učivo. V posledních pěti letech je úroveň stále stejná. Žáci, kteří nedosáhli v testu z matematiky ani na 33 procent, jsou v matematice naprostými cizinci. Nevím, proč se v letošním roce začalo říkat, že nám v matematice propadá stále větší počet žáků. Prostě to není pravda.

Test, který se liší o plus minus několik desetin procentních bodů, je srovnatelný test. Dlouhodobě se neúspěšnost v matematice pohybuje kolem 22 až 23 procent, ovšem zkoušku skládají žáci jen výběrově. Máme ale zkušenost, že k matematice se uchyluje i řada žáků, kteří mají tak obrovský problém s cizím jazykem, že by je jejich vyučující k maturitě ani nepustili.

Vaši kritici říkají, že výsledná data, ze kterých lze odvodit přesnější výsledky, nesprávně zveřejňujete až v polovině léta. Je to prý pozdě, proč tak dlouho?

Myslím, že to není pozdě. S dokončením maturit je tolik práce, že než se všechno vyhodnotí, nemůžeme dávat přednost různým požadavkům zvenčí. Na školy posíláme závěrečné zprávy, které obsahují jak výsledky žáků, tak porovnání tříd, rovněž porovnání průměrných výsledků škol v daném oboru, v kraji i v celé ČR. Převážná většina škol je množstvím výsledků uspokojena až zahlcena a nemá potřebu zabývat se něčím dalším. Myslím, že kdo chce mít aktuální informace, získá jich dostatek.

Zkouška na osmiletá gymnázia byla u matematiky letos náročnější, což připustil i bývalý ředitel Cermatu Zíka. Proč se v přijímačkách objevují znalosti, které se páťáci ve škole neučí?

Dnes jsou ve školách dané rámcové vzdělávací programy a není přesně popsáno, v jakém ročníku nebo v jaké části roku se má učivo probrat. Navíc základní školy nemají zájem ztrácet své nejlepší studenty již po pátém nebo sedmém ročníku a žákům bývají nápomocny při přípravě na střední školu až v devátém ročníku.

Takže abychom méně přehlednou situaci uchopili co nejlépe, vydali jsme specifikaci požadavků, které jsou ke zkoušce potřeba. Musím podotknout, že na víceletá gymnázia by měly směřovat zejména talentované děti nebo abnormálně vyspělé děti, to znamená ty, které zvládnou obtížnější výuku než na základní škole. Testy pro víceletá gymnázia mají rozlišovací charakter, tedy velmi dobře rozliší talentované žáky od průměrných.

Celý rozhovor naleznete zde

11 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
19. června 2018 8:01  

...Eva Řídká z Cermatu: Student, který má potenciál zkoušku zvládne...

kde udělal autor titulku chybu ?

Karel Lippmann řekl(a)...
19. června 2018 12:28  

Kdyby tak alespoň jedinkrát někoho z Cermatu (i odjinud) napadlo na malou chvilku zapochybovat, zda kritéria, podle kterých si troufá žáky třídit do života, jsou správná, vzdělání a životu prospívající. Bez rozdílu všem.

Jiri Janecek řekl(a)...
19. června 2018 13:19  

Neexistuji kriteria trideni, ktera by byla spravna a prospivajici bez rozdilu vsem. Kdo ma trochu ahnung o statistice, nemusi nad tim ani moc dumat...

Kriteria, podle kterych serazuje Cermat zaky, jsou lepsi nez tisice jinych moznych... A samozrejme existuji spousty jinych lepsich...

Q. E. D. řekl(a)...
19. června 2018 14:12  

"Připadá nám ale nesolidní, když střední školy otevírají maturitní obory i pro žáky, kteří po devíti letech studia na základní škole nejsou schopni prokázat ani minimální znalost..."

Přesně tak. Ale důvod je jediný - peníze.

Pavel Doležel řekl(a)...
19. června 2018 18:17  

Kdo má IQ nad 80, tak to chápe, až na několik bezvýznamných výjimek, kde problém není v IQ, ale v klice od blázince.

Karel Lippmann řekl(a)...
19. června 2018 19:18  

Zatím neznám, pokud jde o školní hodnocení výkonu, horší kritéria než testy. Redukují všechny schopnosti člověka na paměť, poslušnost, dril a robotické úkony. Kdyby ověřovaly jen ty oblasti poznání, kde jsou tyto schopnosti zapotřebí (technické předměty), bylo by to v pořádku a ku pomoci. Jenže se rozlézají tam, kde nemají co dělat a naopak škodí, např. do češtiny a do vzdělání vůbec. Jejich místo je v exaktní odbornosti, jinde ne, a už vůbec ne v celkovém hodnocení schopností člověka. V tomto případě všechny schopnosti, které se vymykají jejich jednostrannosti, od počátku školy dusí. Proto stále více žáků školu nesnáší, ona spoustu z nich totiž nespravedlivě ponižuje a stejně nespravedlivě předurčuje jejich studijní budoucnost. Zde je zdroj šikany, pocitu méněcennosti, psychických problémů apod. Úkolem školství jako veřejného statku je optimální rozvoj všech světu užitečných lidských schopností. Bohužel tradičně (u nás od Marie Terezie), až na výjimky, dnes zejména prostřednictvím testů tuto funkci neplní.

Pavel Doležel řekl(a)...
20. června 2018 13:29  

"Redukují všechny schopnosti člověka na paměť, poslušnost, dril a robotické úkony. Kdyby ověřovaly jen ty oblasti poznání, kde jsou tyto schopnosti zapotřebí (technické předměty), bylo by to v pořádku a ku pomoci."

Ach jo. To je jen vaše představa technických předmětů. Já, když potřebuji lidi, kteří budou schopni samostatně řešit pracovní problémy, beru Matfyz, Jaderku, IES, Cerge-EI, občas někoho šikovného z VŠE, nebo třeba z ESF MU, nebo technik. Lidi s humanitním vzděláním jsou obecně pro řešení problémů použitelní pouze v oblasti komunikace a interakce s lidmi, ale to není otázka vzdělání, nýbrž osobnostních charakteristik, které jdou napříč typy vzdělání. Samozřejmě, že testy neměří "člověka" jako takového ve všech aspektech jeho existence, interakcí s okolím a vnímání. Maturitní testy měří schopnost naučit se, schopnost pamatovat si, schopnost chápat pojmy, schopnost provádět základní logické, početní, abstraktní operace. Měřit schopnost komunikovat, schopnost cítit, uměleckou kreativitu, schopnost žít dlouhodobě v partnerském vztahu, schopnost přizpůsobit se ostatním, agresivitu, asertivitu a mraky dalších vlastností člověka samozřejmě neměří a ani to není jejím cílem. Maturitní testy nic neredukují. To je pouze vaše velmi snadno odhalitelná manipulace. Maturitní testy odhadují určitou část celkových schopností, znalostí a dovedností člověka. Tím, že se testy aplikují, nedochází k redukci člověka jen na to, co ověřují. Rozumím té marketingové manipulaci, ale tak to prostě není. To je jako bych říkal, že tím, že změřím výšku člověka jsem jej redukoval pouze na jednodimenzionální objekt. Tak to prostě není.

Technické obory se vyznačují vysokou mírou abstrakce, na kterou ne všichni stačí. Že nějaký pan Lippmann, celoživotní učitel literatury a českého jazyka, bez zkušeností z jiných oborů a profesí, bez zkušenosti z komerční sféry, bez znalostí exaktních oborů, který navíc rád filosofuje, tyto předměty vnímá jako vyžadující robotické úkony, drill a poslušnost, je celkem irelevantní. Ukazuje to pouze na to, jak moc je tento pán "mimo mísu".

Karel Lippmann řekl(a)...
20. června 2018 19:40  

Odvaha "ostře" reagovat na něco, čemu vůbec nerozumí, je pozoruhodnou vlastností pana Doležela. Odpovídat mu je zbytečné, vyjádřím se tedy obecně, využiji však husarského kousku, který se mu v rozporu se jeho původními úmysly (tj. zvýšit si sebevědomí urážkami jinověrců, což beru s úsměvem, takže bych mu jen doporučil, aby v mém případě neplýtval zbytečně silami) podařil: velice výmluvně totiž potvrdit to, co jsem kdy napsal. To stojí za ocenění. Vždycky jsem si myslel, že "odhadovat" jen nějakou část něčeho logicky znamená redukovat ono "něco" na nějakou svou dílčí část. Jenže maturitní testy, i když "odhadují jen určitou část celkových schopností, znalostí a dovedností člověka", prý nic neredukují. Zřejmě ani v literatuře, která vždy směřuje k celku, ne k částem, a celek je zde vždy víc než pouhý součet částí, jak obecně uznává literární věda. Příklad s výškou je zcela mimo záběr. Ony totiž další lidské "dimenze" nepadají z nebe, kultivují se učením. Pokud se jim neučíme, chybí. Pouhá empirie to dnes, na rozdíl od dob babičky B. Němcové, nedožene. Všechny dimenze tvoří nakonec celek vzájemně propojený, ne skládanku nespojitých, izolovaných složek. To ostatně platí, byť v jiné podobě, i v technice. Když jdu do práce (či kamkoliv), jdu tam celý. I s "dimenzemi", které zdánlivě nebudu na první pohled potřebovat. Žádnou nemohu nechat doma, ani tu, která mi v dané situaci bude zcela jistě překážet.
Konečně jsem ale pochopil, že na jistý "žánr" abstraktní logiky opravdu nestačím. Ani po tom netoužím.

Pavel Doležel řekl(a)...
20. června 2018 20:50  

"Vždycky jsem si myslel, že "odhadovat" jen nějakou část něčeho logicky znamená redukovat ono "něco" na nějakou svou dílčí část. Jenže maturitní testy, i když "odhadují jen určitou část celkových schopností, znalostí a dovedností člověka", prý nic neredukují."

No jo, pane Lippmanne, když vy ani nerozumíte základní terminologii. Doporučuji nastudovat teorii odhadu - bodového i intervalového. Skutečnost, že nějakou specifickou veličinu odhadujete, neznamená, že tím pozorovaný objekt redukujete. Nejde o redukci člověka, ale o odhad nějaké jeho specifické vlastnosti na základě provedených měření. Že ten odhad obecně nevypovídá o milionu jiných specifických vlastností, je snad zřejmé i malému dítěti. To ale neznamená, že člověk je redukován. Jestli chcete předstírat, že máte nějakou metodu, kterou přesně zjistíte všechno o člověku - zázračná metoda magického vhledu, která odhaluje všechny aspekty lidské existence, tak to zkuste někde jinde.

"Odvaha "ostře" reagovat na něco, čemu vůbec nerozumí, je pozoruhodnou vlastností pana Doležela."

Obávám se, že jste to vy, kdo vůbec nerozumí tomu, o čem píše. Plácáte páté přes deváté, používáte pojmy jsko redukce a odhad, aniž byste vlastně znal jejich významy.

"Když jdu do práce (či kamkoliv), jdu tam celý. I s "dimenzemi", které zdánlivě nebudu na první pohled potřebovat. Žádnou nemohu nechat doma, ani tu, která mi v dané situaci bude zcela jistě překážet."

Pane Lippmanne, choďte, prosím, do práce celý :-) Já také chodím do práce většinou celý. A co z toho jako má plynout? Že nemůžete ověřovat u řidičů znalost zákona o provozu na pozemních komunikacích? Že nemůžete po žadateli o zbrojní průkaz chtít, aby dokázal ovládat střelnou zbraň? Že nemůžete po soudci chtít, aby znal zákony? A co byste chtěl s těmi soudci provádět? Chcete je rentgenovat a dělat jim biopsii a odběr krve? Nebo chcete zkoumat jejich duševní pohnutí v šestinedělí?

Prakticky na celou abstraktní logiku nestačíte. Bylo by dobré, kdybyste si to konečně přiznal.

Karel Lippmann řekl(a)...
20. června 2018 21:02  

Ulevilo se Vám alespoň, pane Doležele?

Pavel Doležel řekl(a)...
20. června 2018 23:38  

Děláte si srandu? Je horko jak v kremační peci. Snad kdybych si dal nohy do mrazáku.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.