Dějepisář Radek Aubrecht: Každý si dnes může udělat výuku, jak chce, nemusí jet jako tupá ovce postupně všechna období.

pondělí 18. června 2018 ·

Učitel dějepisu na gymnáziu Na Zatlance Radek Aubrecht popírá všeobecně rozšířený stereotyp učitelů dějepisu, kteří žáky nutí učit se nazpaměť letopočty bitev a jména egyptských faraonů, kvůli nimž jim pak nezbývá čas učit moderní dějiny a výuku končí zhruba po druhé světové válce. Když před patnácti lety na gymnázium nastoupil jako čerstvě vystudovaný pedagog, dějepisné učební osnovy, kterými se pedagogové řídí, prý zpočátku považoval za něco posvátného. Pak se ale rozhodl obsah výuky osekat podle svého: úplně přestal učit o pravěku a starověk zestručnil na minimum. Reportáž o tom, jak se také dá učit dějepis přináší týdeník Respekt.


„Na pravěk jsem měl vždycky alergii. Učit se, jaká opice měla jakou mozkovnu a jestli dokázala něco držet v ruce, mi vždycky přišlo, že patří spíš do biologie. Stejně zbytečné mi přijde umět odříkat jména faraonů nebo měst v Mezopotámii. Mnohem užitečnější mi přijde, když v hodině probíráme kardinála Josefa Berana a o pár týdnů později letadlo přiveze jeho ostatky do České republiky,“ vysvětluje Aubrecht.

Díky tomu, že přeskočí pravěk a starověku věnuje pouze minimum, se Aubrecht dostane dříve do svého oblíbeného 20. století. Třetí ročník tak u něho začíná mnichovskou konferencí a v dějinách dojde pohodlně až do devadesátých let. Rámcový vzdělávací plán neboli RVP, jímž ministerstvo školství ve velmi hrubých obrysech nastiňuje, co všechno má student v každém předmětu znát, mu to umožňuje – neříká totiž, kolik času má dějepisář kterému období věnovat, to si učitel určuje sám.

„Každý si dnes může udělat výuku, jak chce, nemusí jet jako tupá ovce postupně všechna období. Problém není v RVP, ale v hlavách učitelů, kteří se ve škole učili za sebou pravěk a starověk a středověk a novověk, pak jim to znovu opakovali na fakultě a oni to tak začali učit studenty. Když potom přijde někdo a řekne jim, že to jde ořezat, vymlouvají se, že to přece nejde kvůli RVP,“ říká Aubrecht…

Impuls od neziskovek

Stereotypní výuku dějepisu změnil v první dekádě nového tisíciletí impuls, který vzešel od neziskových organizací, které učitelům začaly nabízet různé pomůcky a nové metody pro výuku moderních dějin. Prvním z nich byl program nevládní organizace Člověk v tísni nazvaný Příběhy bezpráví. Vedoucí projektu Karel Strachota začal do škol na hodiny dějepisu vodit pamětníky, jejichž život citelně zasáhl komunistický režim – hlavně politické vězně a disidenty. K debatám žáků s pamětníky školám nabízel také dokumentární filmy a materiály pro učitele dějepisu zpracovávající právě výukou opomíjené období 1945–1989.

Každopádně se tehdy ukázalo, že po něčem podobném byl na zdejších školách velký hlad: prvního ročníku Příběhů bezpráví se v roce 2005 zúčastnilo tři sta sedmdesát škol, o čtyři roky později už jich bylo osm set. S podobnými aktivitami se přidaly i další neziskové projekty. Post Bellum začalo natáčet pamětníky na video a tvořit archiv orální historie.

V roce 2009 pak skupina ostravských učitelů dějepisu založila portál Modernídějiny.cz, který je dnes pro kantory zásadním zdrojem materiálů. Slezští historici a pedagogové na novém webu shromažďovali a zdarma nabízeli stovky archivních fotografií nebo stručných návodů, jak učit o různých tématech.

Úspěch webu je podle jeho zakladatele Petra Šimíčka důkazem, že se stav výuky moderních dějin na českých školách zlepšuje. „Existuje tu mýtus, že učitelé o době po roce 1945 nechtějí učit. My ale vidíme opak,“ říká a jako argument uvádí, že některé učební pomůcky na jeho portálu mají sedmnáct tisíc stažení. „Když se na webu objeví nový materiál, během měsíce si ho stáhnou stovky lidí,“ dodává Šimíček.

Zmíněné aktivity neziskovek přispěly k tomu, že ministerstvo školství vedené Ondřejem Liškou v roce 2009 vytvořilo metodický pokyn, který školám doporučil posílit výuku moderních dějin – a jmenoval při tom konkrétní projekty, mimo jiné Člověka v tísni.


Celý text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Respekt

9 komentářů:

laimes28 řekl(a)...
18. června 2018 11:21  

tragédie!

Michal Komárek řekl(a)...
18. června 2018 11:26  

laimes28

Občas, docela často sem sázíte podobné výkřiky, zjevně bez snahy o diskusi. Což takhle nějaké argumenty, nebo trochu strukturovanější vyjádření? Děkuji! Hezký den!

Karel Lippmann řekl(a)...
18. června 2018 11:54  

Při výuce dějepisu lze redukovat faktografii, ostatně to ani jinak nejde. Jenže každá fáze dějin je důležitá pro pochopení současnosti. Základní, stále stejné životní problémy řeší lidé od nepaměti, jen v jiných souvislostech a vnějších podobách (viz např. téma válek). Dopouštějí se přitom řady osudových chyb, jejichž hlavním důvodem je využívání dějin k momentálním politickým cílům. Eliminovat tento neblahý jev lze jen tím, že z dějěpisu ve škole nebudem nic účelově vypouštět a položíme důraz na porozumění historickým souvislostem na základě dějinotvorných faktů. Bez politického zadání, módních intelektuálských trendů a pokud možno i vlastních předsudků. In tak se budou názory různit. Jenže v atmosféře mnohem větší vzájemné tolerance.

laimes28 řekl(a)...
18. června 2018 16:54  

cílem výuky dějepisu není znát osud rytíře kryšpína či pana biskupa,dokonce ani pořadí římských císařů či letopočet políbení šípkové růženky,cílem dějepisu jest logicky myslet, neboli provádět na příkladech analýzu a pak na jiných datech syntézu , abychom došli ke správnému=logickému závěru
dějepis se dnes ve věku internetu,lidové encyklopedie wikiplkoe a gůglení pitomostí stal nejdůležitějším předmětem a mělo by se z něj povinně maturovat !

laimes28 řekl(a)...
18. června 2018 17:04  

základem pro analýzu a syntézu jest suma ověřených dat (událost,datum, jméno,pojem),které si žák musí v patřičném objemu systematicky nabouchat do palice (v úrovni odpovídající inteligenci,schopnostem a věku),vše musí probíhat systematicky vertikálně a horizontálně.......

jinak učitel dějepisu musí mít stále jasno v základních pojmech své práce...

dějezpyt= 90% ověřených faktů a o 10% se odborníci přou
dějepis = 50% faktů a 50% beletrie autora
dějeprava = 10% faktů a 90% fantazie vypravěče

laimes28 řekl(a)...
18. června 2018 17:13  

takže Aubrecht, NE ! učitel dějepisu si nemůže na zš a sš
si nemůže dělat výuku , jak chce,musí postupovat tupě systematicky a logicky jako ta ovce a ne jako náladová koza , jak si zrovna zamane a ožírat jen to nejchutnější listí !

Nowak řekl(a)...
18. června 2018 17:28  

Čistě teoreticky může učitel učit úplně, jak chce a úplně v rozporu s tradicí výuky předmětu. Někomu se třeba podaří, že to má hlavu a patu, mnohým ne.

Učit o kardinálu Beranovi místo faraonech zní hezky. Jenže mnohým žákům to přijde jako skoro stejně dávná minulost. A ti, co to vztahnou k současnosti a komunistům, zpravidla KSČ za pronásledování kardinála a církve spíše ocení - kdo má dneska rád katolickou církev a kardinály?

laimes28 řekl(a)...
18. června 2018 17:37  

ještě doplním,jaké že to vzdělání mají profesionálové z branže zvané persvazivní komunikace,to jsou ti lidi,kteří vám řeknou ,co si máte koupit,koho máte volit, jak se rozhodovat,co si máte myslet ....
filozofická fakulta: český - ruský/francouzský jazyk a dějepis
fakulta multimediálních komunikací
doplňující samostudium sémiotiky,hermeneutiky,psycholingvistiky..........

laimes28 řekl(a)...
18. června 2018 17:50  

pozn k moderní historii, aneb kde se časově zarazit,vždy platilo,že za historii se považují událost až ob jednu generaci (1 generace = 30 let,dále berme úvahu,že státy mají mastavenou lhůtu k otevření archivů,bývá různá,většina se postupně otevírá do 50 let po události, u nás jest specifická situace,že od r 45,kdy se tehdejší politická reprezentace rozhodla udělat tlustou čáru za minulostí (rozuměj za obdobím druhé republiky a protektorátu), se toho otevřelo maličko,takže vyučovat 50. a 60. léta lze dnes velmi omezeně, pokud to nemá být dějeprava



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.