Petra Dočkalová: Jak pracovat s otázkami při zprostředkovaném učení

pondělí 5. února 2018 ·

Role učitele se mění, cílem vzdělávání a učení, by nemělo být pouze předávání informací, kontrola toho, co si žáci pamatují. Dostáváme se do situací, kde potřebujeme a jsme nuceni reagovat na více podnětů, pracovat s informacemi, promýšlet postup, strategii. Je potřeba vnímat neustálou změnu jako trvalý stav a učit se na ni reagovat. Učit se plánovat, pracovat s cíli, učit se pracovat s emocemi, myslet a to i kriticky. V době technologií a velkých množství informací zjišťovat zdroje informací. Učit se komunikovat a dávat hranice.


Petra Dočkalová (facebook.com)
Jeden z velmi důležitých cílů učení, by mělo být – vzbudit zájem, vést k větší vnímavosti, zodpovědnosti a být aktivní. Nespokojit se pouze s povrchními znalostmi, ale zamýšlet se a uvědomovat si hloubku problémů.

Principy Zkušenosti zprostředkovaného učení toto nabízejí. Připravila jsem pro děti téma „Věty tázací“ (což jsou velmi abstraktní pojmy. Děti jim spíše nerozumí, nic si pod těmito pojmy nepředstaví, tudíž vzbuzení zájmu pouze tímto tématem nenastane). A učit se toto pouze pro školu nebo na písemku je opravdu málo. Co tedy s tím?

Úkolem je propojit tento obsah s myšlenkovými procesy s cílem pracovat s otázkami aktivně. Uvědomit si smysl a funkci otázek. Zjistit původ a význam slov – otázka a tázací. Aktivně se naučit vyhledávat informace z různých zdrojů – slovníky počítač a pracovat s nimi.

Abychom se na otázky připravili, tak děti vyhledaly pojem – slovo otázka nejprve ve slovníku. Zde našly: „Otázka – dotaz, tázací, tázati se, tazatelka, dotazník, otázat se, otázka, ptát se(žádat). Vychází z praslovanského základu TEG (táhnout). Vedle novějšího tahati. Původní význam si představíme jako ( tahat informace z někoho ) či možná spíš – vzhledem k pádové vazbě – (směrovat někoho někam otázkami).“

Pak vyhledávali na internetu:

Otázka je formulace, vyjádření problému. Otázka je výrok, který zachytává neznámé prvky nějaké situace nebo úlohy vyžadující vysvětlení. V přirozeném jazyce se vyjadřuje tázací větou nebo spojením slov. Smysluplnost, přesnost otázky je důležitou stránkou správného, přesného myšlení.

Poté jsme se zaměřili na to, jaké otázky slyšíme nejčastěji.

Cituji děti: „Co děláš? Proč to děláš? Kolik je hodin? Co hraješ? Máš hlad? Co Tě baví? Jak se máš? Máš všechno?“

Následovalo vybavení zkušenosti, kde slyšíme přímo slovo otázka.

„Pádové otázky. Máte nějaké otázky? Na tuto otázku nebudu odpovídat. Znáte odpověď na mou otázku? To je otázka vkusu.“

Poté jsme řešili, jaké otázky nejčastěji dáváme my samotní, jaké otázky pokládáme.

Opět cituji: „Co mám dělat? Co to je? Co hraješ za hru? Viděls to? Jaký máš mobil? Znáš to? Proč se mnou nemluvíš?“

Zkusili jsme si i rozhovor (pravidlem bylo, používat v rozhovoru pouze otázky – což děti velmi bavilo a vypadalo to asi takto):

„Ahoj, jak se máš? Proč se ptáš? Nemůžu? A co Ty? Máš mobil? A Ty?“ Děti během tohoto rozhovoru debatovaly a přemýšlely, co je otázka, co už ne. Nestačí pouze na konci změnit intonaci. Slovosled v tázací větě má svá pravidla.

Někteří přemýšleli i nad tím, že některé otázky se týkají pouze času „Kolik je hodin? Kdy ses narodil? Některé se týkají prostoru – „Kde bydlíš? Kde jsi včera byl?“ I tímto způsobem bychom mohli řešit a studovat otázky, což ale nebylo cílem.

Po takovém rozhovoru jsme se tedy dostali ke smyslu otázek. A položili jsme si otázku, jak bude vypadat rozhovor, který bude bez otázek? Rozhovor bez otázek byl pro některé složitý, děti byly velmi kreativní. (občas byla snaha se zeptat, ale nepřidat intonaci)

Cituji: „Ahoj, jdu zítra do školy. Já taky. Mám svačinu. Já mám taky svačinu. Budeme mít matiku. Ne, budeme mít češtinu.“ (děti vyhodnotily tento rozhovor, jako spíše vyprávění dvou lidí, někde to přecházelo i v hádání. Líbí se mi tato hra, mně ne, mně jo …..)

Potom bylo velmi důležité sdílet, kde tedy otázky využíváme každý den. (Příklady a přemostění, uvědomit si smysl a funkci otázek.)

„Když potřebujeme zjistit, kolik je hodin, nebo potřebujeme znát cestu, zjistit informace. Při seznamování se. Při nákupu, když nevím, kde mám věci.“ (prostě každodenně, pokud potřebuji získat nějakou informaci)

Následoval výstup – děti si vyrobily hru – OTÁZKY (někdo i odpovědi). Kartičky s otázkami. Cílem výstupu bylo srovnat si myšlenky o otázkách.

Bylo velmi zajímavé, jak každý tuto hru pojal jinak. Někdo pracoval v angličtině, někdo měl stále stejnou otázku a jiné odpovědi. Někteří měli otázky, které se týkaly pouze času. Někdo se držel toho, jaké otázky slyší.

Na závěr jsme tyto hry využili tím, že si děti navzájem měnily kartičky a dávaly otázky, obohacovaly se navzájem, protože každý měl jedinečnou hru – kartičky.

Samozřejmě, může se zdát, že kladení otázek je naprosto běžná věc, rozdíl je však v tom, že zde – v principech Zkušenosti zprostředkovaného učení, jde o vědomou komunikaci. Děti zde aktivně pracují se slovníky, informacemi, komunikují, sdílí zkušenosti, a přitom si ponechávají jedinečnost. Učitel nepředává dětem hotovou informaci o tom, co je druh věty tázací, ale děti si přes zkušenosti a uvědomění k cíli dojdou samy. A to je velmi baví. Navíc to je v rámci učení a fungování mozku efektivní. Je to vědomé učení. Učí se, jak se učit, poznávají své myšlení.

Toto téma je z mého nevyčerpatelné. Vždy ho můžeme rozšířit a řešit z jiného pohledu, navázat na něj. Příklady možností, některé navrhovaly samy děti: kladení otázek uzavřených a otevřených, pravidla slovosledu – tázací věty. V jakém oboru využiji otázky. Jak efektivně se ptát a další a další nekončící nápady týkající se otázek. Jak využívám otázky, když mluvím cizím jazykem? Může mít otevřená otázka 1 odpověď? Kdo okolo nás odpovídá otázkou? Jaké odpovědi mohou být na otázku proč? Pokládám sám (a) sobě otázky a kdy?

citát na závěr: „Otázka je sval, který myšlenku dá do pohybu.“ Otto František Babler

Literatura – teorie a inspirace

1.Buzan: Myšlenkové mapy, 2012
2.Vester: Myslet, učit se …..a zapomínat?, 1997
3.Vygotskij: Myšlení a řeč, 2017
4.Feuerstein: Myslet nahlas, mluvit nahlas, 2017.


Se souhlasem autorky převzato z jejího blogu

1 komentářů:

laimes28 řekl(a)...
6. února 2018 9:26  

na otázky je nejlepší hledat odpověď



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.