Aleš Rozehnal: Deset omylů, které se děti učí ve školách

neděle 20. srpna 2017 ·

"Prázdniny se přehouply do své poslední čtvrtiny a tak je tu příležitost procvičit si něco znalostí. Či neznalostí? V průběhu vzdělávacího procesu jsou žáci a studenti často vystavováni teoriím a dogmatům, jejichž nepravdivost je známa, ale přesto jsou vštěpovány dalším a dalším generacím. Zde jsou některé z nich," píše Aleš Rozehnal pro server HlídacíPes. Přebíráme celý text.



1. Haeckelova teorie Haeckelova teorie byla asi nejdéle vyučovaným omylem, a to jak na školách středních, tak na univerzitách. Tato teorie spočívá v tvrzení, že ontogeneze rekapituluje fylogenezi, tedy že vyvíjející se jedinec prochází stejnými stádii, jakými se ubírala evoluce živočichů. Živá embrya podle jeho teorie znovu procházejí evolučním procesem, kterým prošli jejich údajní předkové. Lidské embryo tak vykazuje nejdříve vlastnosti ryby, pak plaza a pak člověka. Tuto teorii doložil její tvůrce nákresy embryí nazývanými Haeckelovy obrázky, které zdobily mnoho desetiletí většinu učebnic biologie. Velmi brzy se však ukázalo, že jeho obrázky jsou podvrhy. Přesto se tato teorie vyučovala další desítky let a odkazy na ni můžeme nalézt dodnes.


2. Jak vypadá atom? Většina absolventů středních škol je přesvědčena, že v zásadě ví, jak vypadá atom. Jejich představa je taková, že atom je vlastně miniaturní sluneční soustava, kde je jádro atomu Sluncem, okolo kterého obíhají planety – elektrony. Tato představa vychází z Rutherforova neboli též planetárního modelu atomu, kde je atom složen z velmi malého hmotného jádra, kolem nějž obíhají elektrony ve vzdálenosti mnohonásobně větší než je poloměr jádra atomu. Studentům se však zapomíná říct, že se jedná pouze o zjednodušený myšlenkový model atomu, protože atom vypadá zcela jistě jinak. Představa jádra a elektronů jako malých kuliček je totiž v rozporu s vlnově-částicovým charakterem mikročástic. Stav mikročástic navíc není možno popsat jejich polohou a hybností, ale vlnovou funkcí. Čtverec absolutní hodnoty vlnové funkce pak udává hustotu pravděpodobnosti výskytu mikročástice, která se nachází v určitém čase a na určitém místě pouze s určitou pravděpodobností.


3. Obíhá Měsíc kolem Země? Naprostá většina absolventů středních škole je přesvědčená, že Měsíc obíhá kolem Země, která zase obíhá kolem Slunce. Pokud by měli nakreslit pohyb Měsíce ve vztahu ke Slunci, vypadalo by to jako telefonní šňůra obkroužena ve tvaru elipsy okolo Slunce. Taková představa je však nesprávná. Země a Měsíc jsou dvojplaneta a jsou těsněji spjati se Sluncem než jeden s druhým. Země i Měsíc tak obíhají kolem jednoho těžiště, které se nachází asi 1600 km pod povrchem Země. Oběžná dráha Měsíce kolem Slunce je tedy téměř stejnou elipsou, jako oběžná dráha Země.


4. Lafferova křivka Lafferova křivka zobrazuje hypotetickou závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění. Zvyšování daní má od určitého bodu negativní výnos pro stát a zvýšení daňové sazby proto nemusí vést ke zvýšení daňových výnosů. V obou extrémních bodech křivky je daňový výnos nulový. Při nulovém zdanění je daňový výnos nulový a u 100% daňové sazby se daňovým poplatníkům nevyplatí nic vydělávat, takže je daňový výnos rovněž nulový. Dle Lafferovy křivky někde mezi těmito dvěma body existuje taková míra zdanění, která generuje maximální výnosy. Tato úvaha je samozřejmě správná. Problém je ale ten, že o průběhu Lafferovy křivky nevíme takřka nic, stejně tak jako nevíme takřka nic o povaze vztahu mezi sazbou daně a příjmy z daní. Různé matematické modely totiž dospěly k tak rozdílným výsledkům, že to aplikaci křivky v praxi takřka vylučuje. Lafferova křivka je tedy spíše pouze pedagogickým nástrojem ukazujícím, že za určitých okolností snížení daňových sazeb může ve skutečnosti zvýšit příjmy státního rozpočtu a nemůžeme ho označovat za nástroj užitečný pro daňovou politiku.


5. Nacismus a fašismus jsou krajně pravicové ideologie Tvrzení, že nacismus a fašismus jsou krajně pravicové ideologie, se stalo takřka notorietou. Pravicové ideologie přitom ale podporují zachování tradičních hodnot a sociální hierarchie, svobodu člověka, individualismus, minimální roli státu na společnosti, soukromé vlastnictví, volný trh a tržní hospodářství. Některé pravicové směry podporují existenci autority a řádu. Krajně pravicové ideologie jsou tedy ideologie, které z těchto hodnot činí absolutní modlu. Tyto hodnoty ale s nacismem ani fašismem nemají nic společného. Typickými rysy fašistických a nacistických ideologií je rovnostářský kolektivismus, vůdcovský princip, silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu. Fašismus a nacismus propaguje revoluční, nadtřídní formu antiliberálního, antikonzervativního nacionalismu. Fašismus i nacismus útočí na velkokapitalistické „plutokraty“ a požaduje účast pracujících na rozhodování v rámci korporativisticky utvářeného státu. Typické je také převzetí aktivistického, revolučního pojetí politiky. Jak je tedy zřejmé, nacismus a fašismus je spíše krajně levicovou ideologií, která je s pravicovými ideologiemi v rozporu.


6. Jsou kosmonauti v kosmické lodi na oběžné dráze ve stavu beztíže? Představa, že kosmonauti jsou v kosmické lodi na oběžné dráze ve stavu beztíže, protože v této výšce nad Zemí již není gravitace, je mimořádně rozšířená. Kosmické lodě však létají ve výšce přibližně 400 km, což je poměrně blízko zemského povrchu, takže v této výšce působí téměř stejná gravitace jako na povrchu Země. Stav beztíže pro kosmonauta není dán slabou gravitační silou Země, ale tím, že kosmická loď i kosmonaut padají k Zemi, právě proto, že na ně působí gravitační síla Země. Jedná se tedy o zcela stejný efekt, jako když se kosmonauti připravují na stav beztíže v letadlech, která klesají střemhlav k Zemi.


7. Proč vyhnal Bůh Adama a Evu z Rajské zahrady? Jako důvod vyhnání Adama a Evy z Rajské zahrady bývá uváděna skutečnost, že Eva utrhla jablko ze Stromu poznání dobra a zla, rostoucího ve středu zahrady, které pak společně s Adamem snědla. V Bibli však není o jablku ani zmínky a píše se pouze o plodu. O jaký plod se jednalo, však nevíme. Stejně tak je poněkud nejasné, kolik lidí v Rajské zahradě vlastně bylo. Tradičně se uvádí, že obyvateli zahrady byla Eva a Adam. V Bibli se však píše, že Bůh stvořil člověka jako muže a ženu. Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi.“ O kapitolu dále se však uvádí, že Bůh řekl, že není dobré, aby člověk byl sám a uvedl na člověka mrákotu, až usnul. Poté vzal jedno z jeho žeber a z tohoto žebra utvořil ženu a přivedl ji k Adamovi. Podle tohoto popisu to spíše vypadá, že v Ráji byly ženy dvě. Jednu, kterou Bůh stvořil současně s mužem, a druhá, kterou stvořil z mužova žebra. Ve středověku si lidé tento rozpor v biblickém vyprávění vysvětlovali tak, že Adam měl nejdříve ženu jménem Lilit, kterou následně zavrhnul, v důsledku čehož se rozhodla obcovat s démony a možná to byla právě ona, kdo v podobě hada přesvědčil Evu, aby ochutnala plod Stromu poznání dobra a zla.


8. Giordano Bruno byl upálen za své tvrzení, že se Země otáčí kolem Slunce Giordano Bruno je symbolem boje za svobodu vědeckého projevu. V rozporu s obecnou představou však nebyl astronomem, ale filozofem a mystikem. Zastával sice přesvědčení, že Země ani Slunce nejsou středem vesmíru a že vesmír je nekonečný, ale tyto názory ho na hranici nepřivedly. Přesné záznamy o procesu se sice nezachovaly, ale z nálezu listin ve Vatikánské knihově vyplývá, že obvinění spočívala v popírání několika doktrín, zejména věčného zatracení, boží trojjedinosti, božské podstaty Kristovy, panenství Panny Marie a transsubstanciace. Je sice možné, že součástí obžaloby byla i jeho tvrzení, že Země ani Slunce nejsou středem vesmíru, odsouzen však byl za teologickou herezi a obhajobu hermetické tradice. Zdali byly součástí rozsudku i jeho kosmologické představy, nevíme.


9. V létě je tepleji, protože je Země nejblíže k Slunci V době léta na severní polokouli není Země nejblíže k Slunci a naopak se nachází v nejvzdálenějším bodě své oběžné dráhy od Slunce. V době léta je tepleji z důvodu náklonu Země, protože tento náklon umožní v létě sluneční energii, aby zasáhla Zemi po přímější trajektorii.


10. Mořský příliv a odliv způsobuje gravitace Měsíce Příliv a odliv není způsoben tím, že by Měsíc přitahoval mořskou vodu svoji gravitací, protože gravitace Měsíce působící na masu mořské vody je ve srovnání s gravitací Země naprosto minimální. Příliv a odliv tak nezpůsobuje gravitační přitažlivost Měsíce, ale rozdíly v jejím působení. Vzhledem k tomu, že Země a Měsíc rotují kolem společného těžiště, působí na Zemi setrvačná odstředivá síla, která roste přímo úměrně vzdálenosti od společného těžiště. Společné těžiště Země i Měsíce leží pod povrchem Země na přivrácené straně k Měsíci a proto je odstředivý příspěvek nejsilnější na odvrácené straně. Na přivrácené straně k Měsíci tedy převládá (byť nepatrná) gravitační přitažlivost a na odvrácené straně převládá odstředivá síla. Působením těchto protikladných sil pak vznikají na světových oceánech dvě přílivové vlny. Na příliv a odliv má ale vliv i Slunce. Kromě vzájemné polohy Země, Měsíce a Slunce a polohy místa na Zemi ovlivňuje výšku odlivu a přílivu dmutí také tvar pobřeží a úhel dna.


Zdroj: Aleš Rozehnal: Deset omylů, které se děti učí ve školách

7 komentářů:

laimes28 řekl(a)...
20. srpna 2017 14:42  

vážení i nevážení kolegové,současní i minulí,dovoluji si vás pozvat, přestože jste ještě mladí,akční a plni sil, na fb otevřenou skupinu " učitelé senioři",kde můžete sdělovati své postřehy dle libosti,nikdo vás mazat nebude....

m vanek řekl(a)...
20. srpna 2017 22:01  

Zase se někdo domnívá, že ví co se učí na středních školách.

Nevím, jestli se Haeckelova teorie u nás někdy opravdu vážně masivně vyučovala, ale:

1)"Studentům se však zapomíná říct, že se jedná pouze o zjednodušený myšlenkový model atomu, protože atom vypadá zcela jistě jinak."

To asi nebude pravda, protože jak vypadá atom nevíme a vědět nebudeme. Také by mě zajímalo kolik procent středoškoláků je podle autora schopno pochopit: "Čtverec absolutní hodnoty vlnové funkce pak udává hustotu pravděpodobnosti výskytu mikročástice, která se nachází v určitém čase a na určitém místě pouze s určitou pravděpodobností." S tím mají problém i mnozí vysokoškoláci.
Někdy je třeba dát přednost zjednodušením před přesností.

2)"Oběžná dráha Měsíce kolem Slunce je tedy téměř stejnou elipsou, jako oběžná dráha Země." To nebude tak úplně pravda. Je trochu rozdíl mezi dvojplanetou Pluto-Charon, kde je společné těžiště mezi planetami a Země - Měsíc, kde je společné těžiště uvnitř Země. Opět platí základní didaktické pravidlo o zjednodušení.

Ale to by měl učitel znát. Hloubka učiva musí být přizpůsobena zralosti žáka. Nelze běžnému žáku ZŠ vysvětlovat vysokoškolské učivo.

Mnohé tzv. omyly se buďto vůbec masivně neučí (1,4,7 a 8) nebo je slušný učitel zná(6 a 9).

Ale to je problém kvalifikovanosti učitelů. Proto je důležitá odbornost učitele. Takových "omylů" je všude plno a ve všech oborech. I publikací na toto téma vyšlo několik.
Omylům se žádný učitel nevyhne. Někdy jsou to úmyslná zjednodušení a někdy jsou to neúmyslné omyly. Ale vždy závisí na vyváženosti zjednodušení, nedogmatičnosti výuky a schopnosti žáků pochybovat a kriticky přemýšlet.

poste.restante řekl(a)...
20. srpna 2017 22:45  

Vzpomínám si na knihu Ludvíka Součka Obrazový opravník obecně oblíbených omylů. Tam jich bylo ...
Třeba že Galileo neřekl "A přece se točí".

Svým žákům vždy zdůrazňuji, že některé informace jsou prostě dány jen naším současným stupněm poznání. Třeba i to, z čeho a jak se vlastně skládá hmota a atomy.

A že někdy může i poměrně hodně dlouho přežívat zakořeněný omyl. Třeba ten o železe ve špenátu.

Fanda Moudry řekl(a)...
20. srpna 2017 23:58  

"že některé informace jsou prostě dány jen naším současným stupněm poznání."

Takový mám pocit, že i "Základy" od Eukleida ve vesmíru neplatí a přesto se učí. Setkáme se i s Lobačevského teorií omezeného prostoru. Mám třeba na mysli "Pátý Euklidův postulát" a jeho konfrontaci s moderními teoriemi. Obvykle v průběhu staletí vyskočí nové všeobecně přijímané paradigma. K tomu je ale zapotřebí vizionářů typu Alberta Einsteina, J.F. Gausse,...

poste.restante řekl(a)...
21. srpna 2017 1:00  

Přesně tak.
Někdy říkám, že nejčestnější je přiznat, že vlastně ve skutečnosti nevíme. Ale máme nějakou představu, model a ten nám poskytuje výsledky, které v naprosté většině případů odpovídají tomu, co jsme schopní změřit, nebo pozorovat.
A že ta opravdová věda vlastně začíná tam, kde ty předpokládané výpočty s těmi naměřenými výsledky nesedí.

Ale taky jim říkám, že až se jich babička doma zeptá, co že se to učí ve škole, tak ať jí tohle neříkají. Mohla by se pak taky ptát, nač do takové školy chodí, kde je nic nenaučí a řeknou jim, že se vlastně neví...
;-)

Jiri Janecek řekl(a)...
21. srpna 2017 7:55  

Myslím, že článek pěkně ilustruje to, jak málo školství rozumí ten každý, kdo chodil do školy... Bohužel to poznají jen ti, co školství opravdu rozumí. (jako třeba já).

A taky trochu to ukazuje ten způsob myšlení lidí, kteří jsou o sobě přesvědčeni, jak moc jsou chytří. Podobný jsem třeba měl, když Ondřej Šteffl popisoval, jak jsou testy Kalibro skvělé...

Ygrain řekl(a)...
21. srpna 2017 8:19  

No, nevím teda, jak kde, ale 1) se za mě rozhodně neučila a na suplujícího občankáře, který nám to vykládal, jsme se už tehdy dívali jako na exota, protože obrázky plodu v učebnici tomu rozhodně neodpovídaly. 2) se jako zjednodušený model učilo na základce, s tím že je to ZJEDNODUŠENÝ model. Na gymplu nám pak dali přehled historického vývoje modelů a učili jsme se o orbitalech; jestli došlo na to komplikovanou definici, si už nepamatuju.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.