Petr Matějů: Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 1: Problém začíná již na základní

středa 27. dubna 2016 ·

V červencovém vydání MM Průmyslového spektra avizovali sérii článků, které budou věnovány výsledkům projektu „Maturita efektivní a sociálně spravedlivá“, financovaného Technologickou agenturou ČR. Jde o studii, jejímž hlavním cílem je odpovědět na otázku, co určuje úspěšné zakončení středního vzdělání a složení maturitní zkoušky a jak systém středního vzdělání a současný model státních maturit ovlivňují rozhodování studentů o jejich budoucí vzdělávací a profesní dráze. Proto se projekt zaměřuje nejen na intelektuální dispozice studentů, ale také na nerovnosti, které významně ovlivňují to, jak mladý člověk svůj intelektuální potenciál dalším vzděláváním rozvine.


O tom, jak by měla být státní maturita koncipována, se vedou diskuse již více než patnáct let. Zdá se, že existuje shoda alespoň v tom, že jak základní nastavení maturity (povinné a volitelné předměty, úrovně obtížnosti atd.), tak administrace i způsoby vyhodnocování výsledků (ve škole vs. centrálně) mají buď přímý, nebo nepřímý vliv na celý vzdělávací systém, v jehož centru maturita stojí, i na samotné studenty, kteří známky během studia i výsledek maturity chápou jako významné signály o svých schopnostech a šancích uskutečnit své životní plány. Přesto ani jedno z těchto témat nebylo zatím důkladně empiricky zmapováno.

V centru pozornosti stojí především otázka, jak současné nastavení maturitní zkoušky ovlivňuje šance na dosažení vysokoškolského vzdělání v oboru co nejvíce korespondujícím s intelektuálními předpoklady studentů a jejich preferencemi a zájmy, a to bez ohledu na jejich sociální původ, pohlaví a další charakteristiky, které oni sami nemohou ovlivnit. Z hlediska terciárního vzdělávání pak jde o to ukázat, zda by bylo možné a užitečné výsledky maturit využívat jako respektované a státem garantované kritérium přijímání na vysoké školy, které by s vysokou mírou spolehlivosti předpovídalo studijní výsledky a úspěšné zakončení studia. Z pohledu studentů jde o to, jak maturita působí na jejich rozhodování o dalším vzdělávání a profesní dráze.


Graf 1: Účast na maturitním vzdělávání podle pohlaví

Z grafu vyplývá, že dívky mají ve srovnání s chlapci dvakrát vyšší šanci participovat na maturitním vzdělávání. Dívky současně častěji než chlapci studují na gymnáziích, která připravují na studium na vysoké škole. Z výzkumů však vyplývá, že v celkové inteligenci se však dívky a chlapci neliší (dívky jsou o něco lepší ve verbální inteligenci, chlapci naopak v numerické inteligenci).


Již z tohoto stručného představení cílů projektu by mělo být jasné, že jeho výsledky bude možné využít v diskusi o tom, jak státní maturitu znovu nastavit a administrovat tak, aby efektivněji než nyní plnila obě výše popsané role. Z hlediska dalšího vývoje technického vzdělávání jde především o to, aby středoškolské vzdělávání i jeho ukončení maturitou mladé lidi navigovalo směrem, který umožní a bude stimulovat maximální využití jejich intelektuálního potenciálu a bude minimalizovat výskyt nesprávných rozhodnutí učiněných na základě chybných signálů, jež školy, učitelé a bohužel i maturita ke studentům často vysílají.

I když spor okolo matematiky a příčin slabého zájmu o studium technických oborů není jediným tématem, k jehož hlubšímu objasnění projekt hodlá přispět, je to téma z mnoha důvodů klíčové. Řada zahraničních studií publikovaných v posledních několika letech totiž ukazuje, že jde o téma silně provázané s problémem, který se zhruba před pěti lety dostal do centra pozornosti pedagogů, sociologů a odborníků na vzdělávací politiku. Přispělo k tomu mimo jiné i vydání studie s výmluvným titulem „Why Boys Fail? Saving Our Sons from an Educational System That´s Leaving Them Behind“ (Proč chlapci selhávají? Chraňme naše syny před vzdělávacím systémem, který je nechává pozadu), v níž Richard Whitmire objasňuje příčiny zhoršujících se školních výsledků chlapců a s ním spojeného poklesu jejich zájmu o vzdělání. Fenomén selhávajících chlapců se prakticky ve všech vyspělých zemích stal jedním z nejdiskutovanějších problémů vzdělávací politiky. Brzy se ukázalo, že rozkrýt příčiny tohoto problému není snadné a žádné z jednoduchých vysvětlení neobstojí. Jde totiž o výsledek působení řady faktorů, od ekonomických (proměny na trhu práce) přes sociální (nízké aspirace na vyšší vzdělání u žáků, zejména pak chlapců, pocházejících z rodin s nižším sociálně-ekonomickým statusem) a psychologické (rozdíly v kognitivních procesech mužů a žen) až po pedagogické (diskriminace chlapců při známkování v klíčových předmětech). Jakkoli to v rámci krátkého článku není snadné, pokusím se problém popsat. Pro pochopení výsledků projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá, které budeme postupně prezentovat, je to podstatné.

Změny na trhu práce

Na trhu práce již řadu desetiletí roste počet profesí vyžadujících verbální dovednosti a schopnost pracovat se symboly (čtení, psaní, porozumění textu, komunikační dovednosti). Tento trend pronikl i do většiny dříve výhradně manuálních profesí, do profesí původně založených na rutinních úkonech a samozřejmě i do profesí považovaných za převážně „technické“. Spolu s tím rostl podíl povolání vyžadujících alespoň nižší stupeň vysokoškolského vzdělání, které verbální a komunikační dovednosti výrazně posiluje, a to bez ohledu na obor studia.

Změny v požadavcích kladených na žáky a studenty

Změny na trhu práce a v kvalifikačních nárocích na pracovní sílu logicky vyvolávaly stále větší tlak na vzdělávací systém, aby od samotného počátku školní docházky v mnohem větší míře než v minulosti rozvíjel verbální a komunikační složku vzdělávání. Tato na první pohled logická změna však zásadním způsobem ovlivnila prostředí škol v neprospěch chlapců, kteří jsou ve verbálních dovednostech „slabší“ než dívky. To výrazně snižuje šance chlapců na získání vyššího vzdělání, u nás již maturity (graf 1). Na otázku, proč tomu tak je, poskytly odpověď studie týkající rozdílů v kognitivních procesech mužů a žen.

Rozdíly mezi muži a ženami v přístupu k poznávání

Bereme jako samozřejmost, že technické obory jsou doménou mužů a technické vzdělání tudíž volí stále častěji chlapci než dívky a to i při stejném matematickém nadání (graf 2). I tento fakt však vyžaduje vysvětlení. Podle řady studií publikovaných je to mimo jiné dáno tím, že muži a ženy poznávají svět v odlišných „módech“. K nejznámějším patří studie Simon Baron-Cohena „The Essential Difference“ (Podstatný rozdíl), v níž se na základě dvacetiletého výzkumu prokazuje, že muži mají tendenci spíše k „systematizujícímu“ myšlení, zatímco přístup žen k poznání je více „empatizující“. Muži jsou tedy v průměru úspěšnější v matematice a v oborech, které s matematikou souvisí, ženy jsou – opět v průměru – lepší ve verbálních a komunikačních dovednostech. To samozřejmě neznamená, že mezi ženami nenajdeme talenty na matematiku a technické obory, a naopak, že mezi muži nejsou talenty na obory vyžadující empatické myšlení.






Graf 2: Podíly maturantů směřujících v roce 2014 do hlavních skupin oborů VŠ studia podle úrovně numerické inteligence. Ta je vyjádřena kvartily (1 = 25 % nejslabších, 4 = 25 % nejlepších).

Z grafu v souladu s očekáváními vyplývá, že při stejné úrovni numerické inteligence chlapci mnohem častěji než dívky plánují studovat na vysoké škole technického zaměření. Zajímavé je, že u chlapců se s rostoucí numerickou inteligencí orientace na technické obory nezvyšuje tak, jak bychom očekávali (numerická inteligence dobře predikuje zvládání matematiky a úspěch ve studiu technických oborů).

Jako to všechno způsobilo selhávání chlapců?

Rostoucí důraz na verbální složku vzdělávání (mimo jiné i ve výuce matematiky), který vyhovuje spíše dívkám, a zmenšování prostoru pro „zkušenostní“ a „experimentální“ získávání a ověřování poznatků, které je naopak bližší chlapcům, způsobil, že chlapci od počátku školní docházky akumulují handicap, který se projevuje nejen v horších známkách a narůstajícím nezájmu o školu, ale i narůstajícími problémy s chováním. Problém pak posiluje „zaujaté“ známkování ze strany učitelů (učitelek), nevhodný způsob výuky matematiky a přírodovědných předmětů, které by při jiném stylu výuky mohly učinit školu pro chlapce přitažlivější. Diskriminujícím způsobem (opět zejména vůči chlapcům) působí i extrémně velká diverzifikace středního školství, včetně oborové struktury středních škol. Kromě toho řada studií ukazuje, že nižší sociálně-ekonomický status rodiny negativně působí na zájem o vzdělání více u chlapců, u nichž se tak různá znevýhodnění kumulují.

Teprve v tomto širším kontextu lze hlouběji porozumět výsledkům, k nimž jsme v projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá dospěli. V příštím díle našeho seriálu se však budeme na základě výsledků z našich předchozích projektů (PISA-L a Matematika s chutí) ještě poněkud podrobněji zabývat matematikou a školním známkováním. Jde o výsledky přímo spjaté s hlavním tématem celého seriálu, jímž jsou podmínky zvyšování zájmu o technické vzdělávání a úspěšnost ve studiu technických oborů.

Prof. Petr Matějů
Vysoká škola finanční a správní
matejup@gmail.com

Publikováno ve strojírenském měsíčníku MM Průmyslové spektrum (www.mmspektrum.com).

22 komentářů:

laimes28 řekl(a)...
27. dubna 2016 2:44  

technické vzdělání je aktuální kreativní mediální pšouk,

mirek vaněk řekl(a)...
27. dubna 2016 7:20  

Maturita se diskutuje? Kde? V kuloárech ministerstva? V kabinetě VŠ? Že o tom učitelé nic nevědí.

Projekt, který objevuje stokrát objevené. Absolutně zbytečný článek. Co takhle zkoumat skutečnou realitu?

mirek vaněk řekl(a)...
27. dubna 2016 7:22  

Pro Laimese28

Technické vzdělání je velký prů..

Eva Adamová řekl(a)...
27. dubna 2016 10:13  

A ten prů... skutečně začíná už na základní škole.
Výuka technických prací šla do pyhele. Dřív hoši v 8. a 9. ročníku v technických pracích makali v návaznosti na fyziku na elektrotechnice a na technickém kreslení, práce se dřevem a s kovy byla samozřejmostí už v nižších ročnících.
Dnes na celé řadě škol dílny zrušili anebo zejí prázdnotou, protože to nemá kdo učit. Na naší škole se dílny inovovaly v rámci výzvy č. 57, ale k čemu to, když se nevyužívaly, nevyužívají a ani využívat nebudou. Hoši v technických pracích běhají kolem školy s metlami a přenášejí nábytek z místa na místo.
Konečný důsledek? Hordy deváťáků, kteří v životě nedrželi v ruce kladivo, nepoznají hliníkový plech od měděného a jsou technikou nepolíbení.

Simona CARCY řekl(a)...
27. dubna 2016 10:27  

Výborný článek se (známými) grafy otevírá další z Pandořiných skříněk, jichž má naše školství celý sklad. Ano, to chlapci intuitivně cítili na školách po celá léta, (ale tak nějak se s tím vyrovnali), dnes ukazuje, jak neřešený problém v případě exaktních měření boří představy o úspěšném vzdělávání. Akorát ten vznešený projekt neměl znít Maturita sociálně, ale gendrově spravedlivá.

laimes28 řekl(a)...
27. dubna 2016 10:40  

eva/ tech výuka byla v eu zrušena , jelikož 3/4 výroby byly během 25 let přesunuty z evropy do číny a asie, tolik technických kádrů jako jsme potřebovali v soc. ekonomice není dnes potřeba,křísit znovu dílny na základkách je nesmysl

Eva Adamová řekl(a)...
27. dubna 2016 10:58  

To lames28.

Myslím, že vůbec nechápete hloubku problému. I když se výroba přesouvá na východ, techničtí pracovníci na našem trhu práce chybí. A základka má poskytnout základy všeobecného vzdělání k němuž to technické neodmyslitelně patří.

Chlapce navíc technické práce bavily a pokud pokračovali na SŠ technického směru, věděli do čeho jdou. Dneska tam většina ani nezamíří, protože jaksi ani netuší, že by je to mohlo bavit.

Nico Pytlik řekl(a)...
27. dubna 2016 11:41  

Intelekt dítěte se rozvíjí manuální činností zejména. Tedy o přípravě budoucích manuálně pracujících zaměstnanců tu snad nemůže být ani řeči. Ostatně, kam zařadit takového chirurga nebo stomatologa?
Problémy které se dnes řeší přehršlí všelijakých zaručených konceptů nápravy, začaly v době, kdy chlapcio přestali lepit papírové modely z ábíčka a děvčata šít oblečky na panenky.

laimes28 řekl(a)...
27. dubna 2016 12:12  

nico/přesně tak

laimes28 řekl(a)...
27. dubna 2016 12:13  

eva/žádní tech prac zde nechybí

Fanda Moudry řekl(a)...
27. dubna 2016 12:29  

"křísit znovu dílny na základkách je nesmysl"

Obecně má laimes28 pravdu. Vliv globalizace je patrný přesunem investic do oblastí s nižšími náklady. Nezavrhuji však ani technické práce. V podobě kladívka a pilníku však ne. Ve vývoji jsme se se přece za těch 25 let posunuli o kousek dále a jsou tady nové technologie.

laimes28 řekl(a)...
27. dubna 2016 13:21  

je to složité.protože musí být vytvořen zcela nový systém vzdělávání,kde školství bude pouze základní formou,základem školství budou dvanáctiletky,kde budou žáči posledních šest let po dvou letech tříděni podle výkonosti,až nakone zůstanou jenom ti, co půjdou na vš (mají na to schopnosti) ti ostatní budou postupně odpadat do polytechnických vzdělávacích centrech kde se za dva,tři,čtyři roky vyučí základům min dvou,tří řemesel,do těchto center bude možné chopdit i po letech třeba z pracáku či soukromě získávat další profese,tím zcela zmizí dnes již zastaralé učňáky a průmky,prostě paskvil označovaný jako soš,dvě se zruší a jedno se přemění v centrum praktické přípravy,stejně tak bude v kraji po jednom základ. oborovém centru,to vše nepovinné,některá centra státní jiná soukromá státem podporovaná atd atd ve 21. stol se člověk bude muset vzdělávat až do 40 let věku,po roce 50+ věku budou tito většinou již nezaměstnaní a měli by pobírat malý důchod,který by v 60 přešel na velký důchod a to jest vše,všechno souvisí se vším a je to o horizontu cca 20-25 let takže to nikdo řešit nebude,volební období je pouze 4 roky

poste.restante řekl(a)...
27. dubna 2016 17:30  

žádní tech prac zde nechybí

Jen v regionu Brno a okolí chybí několik desítek kvalifikovaných svářečů. Firmy si je přetahují navzájem a nástupní platy se nezřídka vyšplhají i nad 30 000,- což je částka, o které si kvalifikovaný učitel může nechat jen zdát.

laimes28 řekl(a)...
27. dubna 2016 17:42  

svářečské kurzy organizovaly ještě nedávno úp,ale přestal být o ně zájem,to je divní, o tak lukrativní povolání...koho že si to ty firmy přatahují

laimes28 řekl(a)...
27. dubna 2016 17:51  

dle úp brno jsou 3 volná za těchto podmínek

Turnusové služby
Pracovněprávní vztah: Plný úvazek
Minimální stupeň vzdělání: Základní + praktická škola
Doba zaměstnání: od 25.4.2016
Mzdové rozpětí: od 20 000 Kč/měsíc
Poznámka k volnému místu: svářečský půkaz metodou 111, státní zkoušky Euro,
jedná se o pracoviště v Kutné Hoře, zaměstnavatel zajistí ubytování

poste.restante řekl(a)...
27. dubna 2016 18:34  

Kolego laimesi28, slyšel jste už někdy o tom, že na UP se objeví až takové nabídky zaměstnání, které se nepodařilo obsadit jiným způsobem?
Při Vašem vzdělání a přehledu o fungování tržních mechanismů v současnosti i budoucnosti, kterým nás zde neustále ohromujete, bych očekával poněkud lepší argumentaci.

BTW, ve svářečské profesi není o co stát a já bych ji nešel dělat, ani kdybych to uměl.

Nico Pytlik řekl(a)...
27. dubna 2016 18:51  

V podobě kladívka a pilníku však ne... jsou tady nové technologie.

Pardon?
Hele. Vdělávací oblast Člověk a svět práce, předmět Digitální technologie, sekunda osmiletého gymnázia. Dětičky nafasují šroubováky, proškolení, kterak si vzájemně nepovypíchat očka, náplasti v kapse, a šup, šup rozborka a sborka osobního stolního počítače. Zdroj, mechanika dvd, pevný disk, karty rozšiřující sběrnice, procesor, fyzická paměť...
Nebo spíš, které nové technologie máte na mysli místo kladívka a pilníku?

Fanda Moudry řekl(a)...
27. dubna 2016 21:16  

Nico

Tímto se Vám uvolní v informačních a komunikačních technologiích spousta místa

-ovládá základní funkce digitální techniky; diagnostikuje a odstraňuje základní problémy při provozu digitální techniky
- propojuje vzájemně jednotlivá digitální zařízení
- pracuje uživatelským způsobem s mobilními technologiemi – cestování, obchod, vzdělávání, zábava
- ošetřuje digitální techniku a chrání ji před poškozením

Taky ve fyzice získáte více prostoru - stavebnice (konstrukční, elektrotechnické, elektronické), sestavování modelů, tvorba konstrukčních prvků, montáž a demontáž
- návod, předloha, náčrt, plán, schéma, jednoduchý program

Kladivo tedy ne. A pilovat do blba tupým pilníkem kus železa taky ne. Tak aspoň vyměnit bezpečně do budoucna žárovku a pojistky, nahodit jistič,...


Nico Pytlik řekl(a)...
27. dubna 2016 22:01  

Díky za připomenutí obsahu rvp. Pokud to ale bude jen trošku možné, přidržím se toho šroubováku. Zaplní to pouze dvě hodinky, a pro mnohé děti je to možná široko daleko jedna z mála příležitostí, jak se s tímto představitelem základního nářadí seznámit.
Kladívko, kleště, pilku, pilník, rašpli, montážní klíč a další bych tedy rozhodně neopouštěl. Stejně jako nůž, nůžky, jehlu a nit, vařečku, žehličku...
V každém případě jste mne tím nacvičováním bezpečné výměny pojistek nebo nahozením jističe docela pobavil. Pedpokládám, že ne do blba.

Fanda Moudry řekl(a)...
28. dubna 2016 8:39  

Sranda musí být. Myslel jsem to obecněji. Ve smyslu nalezení rozvodné skříně. Třeba. Konec ironie. Jinak nikdy jsem tento předmět neučil, ale problém toho předmětu bude v rovině materiální. Kde dneska získat zadarmo nebo za nízký peníz materiál? Kvalitní nářadí? Kvalifikované učitelstvo?

Nico Pytlik řekl(a)...
28. dubna 2016 8:55  

Bez jakékoli ironie.
V mém případě jsem potřebné nářadí koupil v železářství a zachytil vyřazené počítače.
Kvalifikovaným učitelem je každý, který má pedagogickou způsobilost pro daný stupeň školy. Vyrůstal-li v éře reálného socialismu, je i odborně zdatný. Lékaři si v těch dobách stavěli krby a právnící seřizovali předstih a odtrh u svých škodovek.

mirek vaněk řekl(a)...
28. dubna 2016 10:12  

Pro Laimese28.

Některé firmy převádí výrobu z Indie zpět do čech, protože v Indii to nejsou schopni vyrobit v takové kvalitě. U nás shánějí kvalifikované inteligentní pracovité obráběče, kteří něco umí, protože tři roky trvá zaučení na mašině. Takže si nemohou dovolit investovat do lempla.

Souhlas s Nico Pytlíkem.

Dítě se v pvní fázi vzdělává přes ruce až pak přes slova. Manuální činnost je nenahraditelná.
Problém! Manuální činnost = potřeba menších skupin(bezpečnost práce) = potřeba financí.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.