Přečtěte si: Diskriminace, rozhodl soud. Škola autistu odmítla, obec se teď musí omluvit

čtvrtek 17. března 2016 ·

Byl uzavřený, chybělo mu sebevědomí a měl velké problémy s komunikací. Čtrnáctiletý autista Jan z Milešovic zapadl až v Základní škole v Šaraticích na Vyškovsku. Díky jejímu vedení, učitelům, asistentům pedagoga i spolužákům. Jenže cesta to nebyla vůbec snadná. Matku žáka odmítlo před čtyřmi lety čtrnáct základních škol na Brněnsku a Vyškovsku včetně té spádové: milešovické. I když to odborné posudky umožnily. Okresní soud ve Vyškově nyní rozhodl, že se obec, která je zřizovatelem spádové školy, musí chlapci omluvit. A zaplatit padesát tisíc.


Z článku Michala Kočího v Deník.cz vybíráme:

Rozsudek soudu zatím není pravomocný, obec se ovšem podle vyjádření starosty Michala Polanského odvolávat nebude. „K pochybení došlo. Ze strany školy, obce i matky. Měla tehdy přijít přímo za mnou, dobře vím, že máme povinnost zajistit inkluzivní vzdělávání," zmínil Polanský.

Matka Jeníka ovšem vnímá přístup vedení vesnice úplně opačně. „Ze strany Milešovic to u soudu bylo hodně neseriózní jednání, šlo jednoduše o frašku. Je to i v zápise, obec proti synovi vystupovala agresivně a útočně. Vůbec nevěděla, jak situaci obhájit," zdůraznila Krajčovič.

32 komentářů:

Jana Maříková řekl(a)...
17. března 2016 17:18  

Už to začíná.....a bude hůř. Určitě se najde dost neziskovek, které budou radit, kterak žalovat ředitele a obce.

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. března 2016 18:49  

Uvítám, když se zdejší odborníci vyjádří k tomu zásadnímu, co reportáž obsahovala:

Stav TOHOTO chlapce se DÍKY začlenění mezi zdravé děti VÝRAZNĚ ZLEPŠIL.

Vymýšlejí si v televizi (a nemůže to tedy být pravda), anebo je to možné? Nezaregistroval jsem ani, že by si Janova učitelka (nebo někdo jiný) stěžoval na to, že Janova inkluze poškodila ostatní děti.

poste.restante řekl(a)...
17. března 2016 19:38  

Pane Botlíku, otázka má ale znít úplně jinak.

Cituji:

Právě Liga lidských práv rodinu navedla i na šaratickou základní školu.
...
Tu šaratickou loni navštěvovaly i čtyři děti s lehkým mentálním postižením.
Zdroj: http://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/soud-o-diskriminaci-chlapce-skola-autistu-odmitla-obec-se-mu-omluvi-20160316-bnep.html


Škola v Šaraticích má tedy zřejmě s dětmi s LMP své zkušenosti.
Koneckonců těžko by matku Liga lidských práv posílala někam, kde by narazila na nevstřícný přístup.

My ale přece víme, že na některých školách, především tam, kde jsou k tomu personálně a materiálně vybaveni se společné vzdělávání v některých případech daří.

Otázka ale zní:
Zlepšil by se stav chlapce i kdyby byl přijat do Základní školy v Milešovicích?

O mnohem zásadnější okruh otázek se otvírá:
Lze školy a jejich zřizovatele k "vstřícnému přístupu" přinutit?
Aniž by přitom měli zřizovatelé možnost získat dodatečné prostředky, které si "inkluze" zpočátku vyžádá?
Dozajista ano.

Nejdůležitější otázky ale zní:
Bude to ku prospěchu žáků s hendikepem?
A bude to ku prospěchu všech žáků školy, škol jako takových a společnosti jako celku?

Obávám se, že tento konkrétní případ nelze zevšeobecňovat.
Což je právě to, oč se "inkluzionisti" v podstatě snaží.

Nico Pytlik řekl(a)...
17. března 2016 19:46  

Stav TOHOTO chlapce se DÍKY začlenění mezi zdravé děti VÝRAZNĚ ZLEPŠIL.

To jako, že nezdravé děti jsou nějaké závadné, stav jiných dětí zhoršující?
Přejme každému jen to dobré. Přesto mi to nedá. Zlepšil se víc stav dítěte, nebo stav jeho vysvědčení? A ve škole, kam docházel před tím, se k němu chovali nějak nepěkně?
Už to řeší inspekce?

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. března 2016 20:03  

Pane kolego,

já ten případ ale nechci zevšeobecňovat. Dal jsem si dokonce záležet na tom, abych to zdůraznil.

Víte, "otázka má ale znít úplně jinak" je velice zvláštní tvrzení. Vůbec si nemyslím, že moje otázka je ta jediná možná -- zeptal jsem se ale právě proto, že jsem si zde za posledního půl roku přečetl řadu tvrzení, která inkluzi (téměř kohokoli) odmítala kategoricky.

Má-li se vést rozumná diskuse, a to i k inkluzi, je potřeba diskutovat o všech otázkách. Ministerstvo ovšem dělalo pravý opak, čímž především poškodilo a poškozuje samotnou myšlenku. Snaží se ji prosazovat silou, namísto toho, aby diskutovalo a vysvětlovalo. I když -- pokud jde o inkluzi -- zřejmě dostalo nějaké vážné varování a v poslední době změnilo své způsoby. Je umírněnější a pokornější než dříve, zatímco teď začne zřejmě přikládat pod kotel Asociace speciálních pedagogů.

Primárně jde ovšem skutečně o problém národní kultury. A tu nelze změnit v řádu měsíců či roků. A rozhodně ne silou. Mimochodem, díval jste se na stránky European Social Survey, o kterých jsem vám psal?

poste.restante řekl(a)...
17. března 2016 20:37  

já ten případ ale nechci zevšeobecňovat. Dal jsem si dokonce záležet na tom, abych to zdůraznil.

Vás jsem z toho nepodezříval.
Všiml jsem si, že jste některá slova zvýraznil.

Ona Vaše otázka nesměřovala totiž ke mně.
Proto jsem se vyjádřil spíše k obecnější rovině.

Napsal jste totiž:
Uvítám, když se zdejší odborníci vyjádří k tomu zásadnímu, co reportáž obsahovala:
Stav TOHOTO chlapce se DÍKY začlenění mezi zdravé děti VÝRAZNĚ ZLEPŠIL.
Vymýšlejí si v televizi (a nemůže to tedy být pravda), anebo je to možné? ...


Rozhodně se necítím být odborníkem v této oblasti.
Takže odpověď na Vaši otázku přenechám raději těm, kdo na ni skutečně budou umět ODBORNĚ odpovědět.

Chtěl jsem jen naznačit, že to co v reportáži považujete za zásadní Vy, dle mého soudu zase tak zásadní není. :-)


Má-li se vést rozumná diskuse, a to i k inkluzi, je potřeba diskutovat o všech otázkách. Ministerstvo ovšem dělalo pravý opak, čímž především poškodilo a poškozuje samotnou myšlenku. Snaží se ji prosazovat silou, namísto toho, aby diskutovalo a vysvětlovalo.
Souhlasím.


Primárně jde ovšem skutečně o problém národní kultury. A tu nelze změnit v řádu měsíců či roků.
Pak ovšem MŠMT zvolilo ten nejhorší možný způsob, jak národní kulturu, spíše společenské klima změnit.
Veškeré problémy, které v budoucnu budou vznikat, budou primárně dávány za vinu hendikepovaným dětem a jejich rodičům, nebo učitelům a školám. Kdo může takovou "válku" vyhrát? Nikdo. Budou jen oběti.

Mimochodem, díval jste se na stránky European Social Survey, o kterých jsem vám psal?
Jen jsem je prolétnul.
Na podrobnější zkoumání jsem zatím neměl čas.
Přitom jsem si vzpomenul, že už jsem na těchto stránkách vlastně před časem byl.
:-)

Jan Černý řekl(a)...
17. března 2016 20:55  

„Ačkoli jsem měla doporučení pro integraci syna do běžné školy, všude mě odmítali. Bylo to hrozné. Pro mě i pro syna.“
Lenka Hrazdírová

Text: Kristýna Malíková
Fotografie: Filip Fojtík
Publikováno 3. 12. 2012
Na první pohled veselá a usměvavá žena. Na ten druhý člověk vnímá, že se Lenka Hrazdirová v životě potýkala s nelehkým osudem. Jejímu druhému dítěti ve dvou letech lékaři diagnostikovali dětský autismus. Nevěděla, na co se má připravit. Děti s touto poruchou potřebují neustálou péči a dohled. Při cestě za spokojeností nenarážela jen na problémy s úřady, ale především na nepochopení a nepřijetí okolí.

Jeníkovi je dnes jedenáct let. Navštěvuje běžnou základní školu. I navzdory poruše, jíž trpí, nosí domů samé jedničky. A co je vůbec nejdůležitější – za půl roku, kdy chodí do této školy a stýká se s běžnými dětmi, udělal velké pokroky. Cesta k tomu ale nebyla vůbec růžová.

Lenka Hrazdirová obešla třináct škol, než jejího syna integrovali do běžné školy, na kterou měl podle posudku nárok. „Ačkoli jsem měla doporučení pro integraci syna do běžné školy, všude mě odmítali. Bylo to hrozné. Pro mě i pro syna,“ popisuje své zkušenosti.

Kde byl problém? Školy neměly zájem chlapce přijmout z důvodu složitých úředních průtahů a vyřizování. V obci, kde Lenka Hrazdirová se synem žije, jí ředitelka místní školy integraci přislíbila, nicméně hned další den obdržela paní Hrazdirová dopis s vyjádřením, že její dítě do školy bohužel nepřijme. Rodiče ostatních dětí si to prý nepřejí.

Jsi jiný, nepatříš mezi nás
Do Milešovic se Lenka vrátila po rozvodu s manželem, aby byla blíže své rodině, která tu také žije. „Manžel mě opustil krátce po tom, kdy jsme zjistili, že Jeník trpí autismem. Nebylo to lehké, člověk neví, co má čekat, všechno se mu změní a ještě je na to sám. Proto jsem se vrátila tam, kde mám rodinu,“ vypráví Lenka. Místo opory se jí však v obci dostalo odsouzení místních.

„Většina rodičů místních dětí si nepřála, aby chodil Jeník do běžné školy a také mi to dali patřičně najevo,“ popisuje. Mrtvé myši na zápraží jejího domu a podobné „dárky“ jsou důvodem, že Hrazdirovi mají nyní o člena rodiny víc – rotvajleřího hlídače. Většina rodičů zaujala k Lence a jejímu synovi odmítavý a nepřátelský postoj, což její rodinu zasáhlo nejvíce. Jejímu synovi totiž nejvíce prospívá právě kontakt s běžnými dětmi.

„Jeník je sice jiný, ale není inteligenčně na níži. Je to chytrý kluk s vysokým IQ, všechny úkoly v běžné škole, ve které má speciálního asistenta, zvládá,“ vysvětluje Lenka. Kromě výrazného progresu, který Jeník za dobu, kdy dochází do Férové školy v Šaraticích, prodělal, je pro Lenku také důležité to, že je šťastný. „Když chodil do školy pro autisty a psychicky postižené děti, uzavíral se. Výuka pro něj nebyla nastavená, jeho možnosti byly jinde. Úkoly se mu zdály snadné a situace, kdy nás navíc ve všech těch školách odmítali, v něm živila pocit, že je hloupý,“ vzpomíná na těžké období Lenka.

Kde je problém
Podobný problém jako Lenka Hrazdirová řeší stovky rodičů v České republice. Ačkoli mají doporučení pro integraci do běžných škol, jsou odmítáni. Trpí tím nejen oni, ale především jejich děti. Důvodem neochoty školských úředníků děti začlenit je převážně finanční situace škol. Nicméně je to také otázka individuálního přístupu pedagogů. „Většina lidí nemá chuť ani čas se bránit, když jsou jim upírána jejich práva. Já jsem byla v situaci, kdy se jednalo o právo mého dítěte. To byl pro mě hnací motor. A když dneska vidím, že Jeník je spokojený a prospívá, vím, že to mělo smysl,“ uzavírá svůj příběh Lenka.

Jan Černý řekl(a)...
17. března 2016 21:01  

Kdo má na to nervy, může si poslechnout Lenku Hrazdírovou a její příběh živě

https://www.youtube.com/watch?v=T4VJCpFB-dU

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. března 2016 21:07  

Pak ovšem MŠMT zvolilo ten nejhorší možný způsob, jak národní kulturu, spíše společenské klima změnit. Veškeré problémy, které v budoucnu budou vznikat, budou primárně dávány za vinu hendikepovaným dětem a jejich rodičům, nebo učitelům a školám.

Souhlasím. Bude to ještě horší, myslím, že se objeví i záměrné provokace.

Proto se domnívám, že ten, kdo má podobné ambice, se musí především věnovat hodnotám, které lidé zastávají. Ty samozřejmě nelze jen "okecávat", musejí je provázet postupně prováděné změny. Ale převládající hodnoty ve společnosti se prostě nemění ze dne na den.

Česko se v tomhle od severských zemí zásadně liší. A ve školství se ty rozdíly týkají lecčeho, nejenom inkluze.

Jan Černý řekl(a)...
17. března 2016 21:29  

Pokud to něco, co je žeprej součástí národní kultury ilustruje i po rozhodnutí soudu výrok ředitelky pro idnes:
„Nic bych na svém rozhodnutí nezměnila a ani dnes bych zmíněného žáka do naší školy nepřijala. Tím na toto téma končím a nebudu se do médií dál vyjadřovat,“ uvedla ředitelka ZŠ Milešovice, která před čtyřmi lety poslala Lence Krajčovič dopis, že jejího syna do školy nepřijme. Zdůvodnila to tehdy tím, že si to nepřejí rodiče jeho případných spolužáků.

Zdroj: http://brno.idnes.cz/skola-ktera-prijala-zaka-s-autismem-s-nim-nema-zadne-problemy-pry-/brno-zpravy.aspx?c=A160317_181714_brno-zpravy_zde

Znamená to vlastně, že ředitelka školy vědomě kašlala, kašle a bude kašlat na Ústavu, školský zákon i autoritu soudu a nepřijde ji to divné. Neumím si představit, jak by se mohlo její mínění změnit jinak než autoritou, když hodnoty představované svým vlastním profesním předpisem neuznává. Žádné věnování se hodnotám tento stav nenapraví.

Oldřich Botlík řekl(a)...
17. března 2016 21:48  

Žádné věnování se hodnotám tento stav nenapraví.

U té ředitelky školy třeba ne. Ale co u těch, kteří paní Lence házeli na zápraží mrtvé myši a podobné "dárky"?

Omlouvám se, ale nemůžu už z časových důvodů v této diskusi pokračovat.

Janek Wagner řekl(a)...
17. března 2016 21:57  

K výroku paní ředitelky: je to jen jedna věta, která může být vytržena z kontextu. Udělala evidentně chybu, když nepřijetí zdůvodnila nesouhlasem dalších rodičů.

Bohužel neznáme detaily (velikost třídy, počet dalších žáků se SVP, atd.), ani petit žaloby, ani zdůvodnění rozsudku. Odsouzena ale byla obec, nikoli ředitelka.

Z praxe vím, že role ředitele je velmi obtížná: například v případě potřeby asistenta je ředitel odpovědný za to, že ho zajistí. V řadě regionů ale prostě nejsou (o financích na něj ani nemluvě). Takže pochopím ředitele školy, který odmítne z tohoto důvodu integraci. Kdyby žáka vzal do školy bez asistenta a došlo k jakémukoli průšvihu, je za důsledky zodpovědný.

Nico Pytlik řekl(a)...
17. března 2016 21:59  

Potěšující zpráva. Konečně to zaznělo!!!
Naše běžné školy hlavního vzdělávacího proudu mají vysoký motivační a ozdravný potenciál, o kterém mnohdy ani neví. Spíš proto odmítají děti s některými typy hendikepu. Mají neopodstatněné obavy, že by takovým dětem mnoho neprospěly. Člověk by skoro řekl, že k zlepšení stavu dětí, zdá se, stačí už jen samotný pobyt v naší tradiční, ryze české škole.
A pak že pedagogické fakulty produkují nějaká nanicovatá učitelská paka. Kolikrát k pedagogickému mistrovství stačí i jen běžný vzdělávací kurz. Z celého světa by k nám měli jezdit se učit.

Nico Pytlik řekl(a)...
17. března 2016 22:02  

v případě potřeby asistenta je ředitel odpovědný za to, že ho zajistí

Tomu nerozumím. Proč asistenty nezajišťuje stát? Běžná provozní věc ve státním zájmu.

Josef Soukal řekl(a)...
17. března 2016 22:04  

Žeprej nás odteď národní kultuře a hodnotám budou učit rozsévači hlášek na téma Mengele a jeho následovníci mezi dnešním učitelstvem.
A pak ještě respektovači z povolání, demagogové a manipulátoři.
Souhlasím s komentářem p. Wagnera.

Janek Wagner řekl(a)...
17. března 2016 22:08  

Podíval jsem se do výroční zprávy školy, je to dvoutřídní malotřídka s 38 žáky. Tam bych si integraci dovedl představit.

poste.restante řekl(a)...
17. března 2016 22:44  

Co se stane, když o přijetí do běžné školy požádají rodiče dítěte, které je hluché?
Bude mu ředitel platit tlumočníka do znakové řeči, jehož hodinová sazba je asi dvojnásobná oproti učitelské?
Co když se žák v půlce roku přestěhuje?

Nebo přinutíme všechny učitele, aby si udělali kurzy tlumočení?

Zdeněk Bělecký řekl(a)...
17. března 2016 23:16  

Tento příběh se musel odehrát na Marsu. V České republice to není možné. Přijetí žáka do školy je výkon státní správy, kterou provádí ředitel základní školy. Proti jeho rozhodnutí je odvolacím orgánem krajský úřad. Obec jako zřizovatel základní školy s tím nemá absolutně nic společného. Matka toho dítěte proto musí mít dvě negativní rozhodnutí, jedno od ředitelky a druhé od krajského úřadu. A odsouzen by musel být krajský úřad. Nebo se musel prvoinstanční soud úplně zbláznit. Nebo nežijeme v právním státě, ale v totálním bordelu. Nebo novináři lžou.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...
17. března 2016 23:35  

Pro pana Botlíka: Při neznalosti neznámých a proměnných ... Ano, mohlo mu to pomoci, ale právě tak mu to možná ublížilo, tj. jeho stav mohl být ještě lepší, kdyby byl ve speciální škole. Podle mého názoru to nejde prokázat, ale zcela chápu, pokud je matka spokojená a přičítá to škole.

Petr Pan řekl(a)...
18. března 2016 0:29  

Hrdinou může být každý
- Hlavním realizátorem projektu je Liga lidských práv.
Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/nejvetsi-rana-jejiho-syna-autistu-ve-skole-nechteli-20130505.html

Pane Černý, víte proč se o Vaší PARTĚ říká, že jsou schopní manipulátoři, že? Nechcete zase tvrdit, že to není koupený příběh?
Opravdu byste si přál, aby ty naše osudy byly procezeny sítí?

mirek vaněk řekl(a)...
18. března 2016 8:25  

Ale ale. Před čtyřmi lety? Nemělo se to řešit už před čtyřmi lety?
Kde sežene vesnická malotřídka kvalifikovaného asistenta? Co dělal kraj,co státní úředník? Co podpora zoufalé matky od na školství se přiživujících organizací?

Vladimír Stanzel řekl(a)...
18. března 2016 9:10  

Pane Černý,

dovoluji si do této diskuse zkopírovat dva dotazy, který Vám jinde položil kolega poste.restante a já je zopakoval. Doposud jste na ně neodpověděl, přitom jde o velmi důležité problémy:

Jak pomůže dětem s LMP zrušení RVP ZV s přílohou LMP?
Jak jim pomůže, pokud nebudu vzdělávány v prostředí s kvalifikovanými učiteli, v menších třídách a podle programu uzpůsobeného jejich hendikepu?


Pokud Vám opravdu leží na srdci blaho handicapovaných dětí, o čemž nemám důvod pochybovat, svou odpovědí jistě přispějete k vyjasnění potenciálních problémů spjatých s českou variantou inkluze.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
18. března 2016 10:51  

Já myslím, že Vám neodpoví a jestli, tak to snůška obecných keců. Nic konkrétního to nebude, protože to by musel (a nejen on, na to Vám nikdo z inkluzistů neodpoví) uznat, že všechno inkluzní není tak svítivé, jak se to podává.

Ygrain řekl(a)...
18. března 2016 12:38  

Připojuji se k žádosti pana Stanzela:

Jak pomůže dětem s LMP zrušení RVP ZV s přílohou LMP?
Jak jim pomůže, pokud nebudu vzdělávány v prostředí s kvalifikovanými učiteli, v menších třídách a podle programu uzpůsobeného jejich hendikepu?

Jedna věc k případu toho autistického hocha: silně pochybuji, že při tom "mile sousedském" zacházení, kterého se mu od vrstevníků v dědině dostává, by pro něho docházka do tamní školy byla přínosem. Současné "huráinkluze" ovšem tento problém vyřeší jen stěží.

CatCatherine25 řekl(a)...
18. března 2016 13:48  

Pokud je ten chlapec skutečně autista, s velkou pravděpodobností nebude komunikovat se svými spolužáky na první, na druhé ani na čtrnácté škole.
Pokud s nimi bude komunikovat, tak autista zřejmě není a nevím, o čem je tu řeč.

Ygrain řekl(a)...
18. března 2016 14:19  

To záleží na stupni postižení a jak se projevuje. Pro někoho je vzdělávání na běžné ZŠ možné a přínosné, pro někoho ne. Myslím si ale, že pokud škola nemá k dispozici speciálního pedagoga (který by ideálně v dané třídě učil alespoň jeden předmět a tedy žáka znal), který by byl okamžitě k dispozici pro řešení naléhavých situací, neměla by být do inkluze nucena takovýmito prostředky.

CatCatherine25 řekl(a)...
18. března 2016 16:36  

Viděla jsem už pár žáků s autismem, komunikaci se spolužáky nevyhledával žádný z nich.
Viděla jsem i dost žáků s "diagnostikovaným" autismem, tam to bylo různé.
Pokud někdo s poruchou z autistického spektra má zájem a potřebu konunikovat, je to zpravidla dítě s Aspregerovým syndromem.U těchto dětí nebývá porušený intelekt, takže to je zase o něčem jiném.
V tomto případě nejspíš není jasné, o jaké postižení vlastně šlo.
Že by autista po změně školy začal komunikovat, to je málo pravděpodobné.

Ygrain řekl(a)...
18. března 2016 17:30  

Odborník nejsem, jen co vím z přednášek, ale u Aspergera se rozlišovalo několik stupňů a předpokládám, že i u různých forem autismu to bude podobné.

Každopádně, autista nebo Asperger, takové dítě potřebuje informovaný a citlivý přístup, a nemyslím, že bude-li škole "vnuceno" kvůli spádovosti, se mu takovéhoto přístupu vždy dostane. Myslím, že tento hoch má v zásadě štěstí, že se místo do spádové školy dostal tam, kde už s integrací mají zkušenosti, a prospívá-li tam, budiž mu přáno. Ne každá škola to ale zvládne, ne každý učitel a ne každé dítě, a už vůbec ne "na befel".

Jirka řekl(a)...
18. března 2016 17:34  

Vážení kolegové, prosím nepředbíhat. Já jsem se po trpělivém vysvětlování ptal také. Takže se znovu stavím do fronty. Snad se na mne dostane.

Jak pomůže dětem s LMP zrušení RVP ZV s přílohou LMP?
Jak jim pomůže, pokud nebudu vzdělávány v prostředí s kvalifikovanými učiteli, v menších třídách a podle programu uzpůsobeného jejich hendikepu?


Bohužel to není poprvé, co jsem v životě narazil na ochránce lidstva, kterým nezáleží na konkrétním člověku. Teď se kácí les naší zabedněnosti, tak létají třísky.

CatCatherine25 řekl(a)...
18. března 2016 18:57  

Zrovna nedávno proběhla v tisku diskuse, kdy se psychiatři ohrazovali proti tomu, že autismus dnes diagnostikuje kdekdo. Je to lékařské diagnóza, kterou by měl určovat psychiatr a ne někdo, kdo vystudoval psychologii na pedagogické fakultě.
Skutečný autista na běžné škole fungovat nemůže, a pokud se např. rodiče autistických dětí zasadí o to, aby se zrušily speciální školy, které by autisty mohly odborně vzdělávat, bude to veliký průšvih.

CatCatherine25 řekl(a)...
18. března 2016 19:00  

Na tučně vytištěné otázky bych mohla odpovědět stručně : nepomůže, uškodí.
Ale soudím, že mně asi nebyly určeny.

Josef Soukal řekl(a)...
18. března 2016 20:53  

Odpověď na své otázky dostáváte(me) takřka denně. Jedna z nich vypadá takto:
"V podstatě nic z toho, co se v Blesku o inkluzi psalo, není pravda (a nebudu se v tomto formátu detailně rozepisovat proč – odkážu na své starší blogy či komentáře). A kromě toho – ve formátu krátké glosy (tak vypadají články Blesku) ani nejde inkluzi ve školství alespoň trochu seriózně popsat."
Co tedy není pravda a jak vypadá seriózní popis inkluze, to už si musíme dohledat sami.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.