Petr Chaluš: Dobré základní školy pro všechny děti

středa 17. února 2016 ·

Nárůst počtu placených soukromých základních škol je především zprávou o tom, že s veřejnými základními školami něco není v pořádku. Je překvapivé, jak málo se věnuje pozornosti této proměně českého základního školství.


Existuje u nás stále více soukromých základních škol. Ta změna se dá vyjádřit jednoduše: dobré základní vzdělání není dostupné všem dětem. Je jen pro děti z bohatých rodiny a většina bohatších rodičů už to dlouho ví. Pouze provozovatelé soukromých škol ani samotní bohatí rodiče nemají důvod o tom příliš mluvit. Velký problém je, že o tom nemluví vláda, téměř žádní odborníci ani média.

Dnes se dobré základní vzdělání pro dítě už běžně kupuje. Nemáte milión pro vaše dítě? Vaše chyba. Nevěříte, že je to milión? Ceny se pohybují průměrně mezi pěti až deseti tisíci za měsíc (i mnohem výše). To je 100 tisíc za rok a milión za devět let povinné docházky (deset let - pokud poslanci schválí povinný rok školky, ještě 1 rok v soukromé školce).

No nevadí, pro každého je tu pořád stará dobrá síť veřejných škol. Tak v čem je problém? Veřejná síť základních škol je bohužel už jen „stará“, „dobrá“ není. A možná ani nikdy dobrá nebyla, nebo lépe řečeno pro roce 1989 se nikomu nepovedlo jí dobrou udělat. Tisíce nadšených učitelů se o to pokoušelo (bohužel byli pořád menšinou mezi stotisícovou masou všech učitelů).

Tito dnes už pracují v jiných sektorech. Někteří z nich se sice vracejí, jenže právě a pouze do soukromých základních škol.

Pokud by si někdo myslel, že nárůst soukromých základních škol proběhne tak, jako se to stalo se soukromými vysokými školami, které jen doplňují stabilní sektor veřejných vysokých škol, tak se mýlí. Soukromé základní školy jsou živeny mnohem větší energií než soukromé vysoké školy. Jsou živeny láskou rodičů k dětem, která se projevuje nejen jejich penězi, ale i jejich celkovou podporou. A začínají ty veřejné svou kvalitou válcovat.

Kvalitní a dostupné veřejné základní vzdělání je klíčové pro svět, jak ho známe. Pokud bude dobré základní vzdělání jen pro někoho, tak i náš svět časem bude jen pro někoho. Odpovědní politici a úředníci státu jsou už dlouho slepí k příčinám i důsledkům. Jenže oni nesou odpovědnost, stejně jako my všichni neseme odpovědnost za to, že je necháváme v klidu na jejich židlích. Některé odpovědné úředníky MŠMT už desetiletí a s novým služebním zákonem zřejmě už na doživotí.

Je dobré si připomenout, že základní vzdělání je základní lidským právem (spíše než povinností) pro všechny děti. Pokud nebereme vážně hodnoty demokracie a lidských práv, plavíme se všichni (i ti bohatí rodiče) v malém českém Titaniku. Proč poskytnou úplně všem dětem dobré základní vzdělání? Jedině pak jsme všichni schopni spolu žít ve vzájemné úctě, toleranci a spolupráci. Ve světě, kde se na bohatství společnosti podílí všichni, kde si všechny děti naplňují své sny.

Proto se jmenuje „základní“, protože má pomoci úplně všem dětem, bez rozdílu z jak bohaté rodiny jsou nebo jaký druh inteligence mají. Všem dětem (planety Země), rozvíjejícím se lidským bytostem předat posvátné dary, které ve společnosti jsou. Tyto dary (hodnoty) nashromáždila naše kultura, často naši konkrétní předkové za ně bojovali i umírali. A bojovali právě pro děti dalších generací.

Dobrá veřejná základní škola je propojena s ideály naší kultury a demokracie. V případě, že velká část bohatších rodičů přesouvá své děti do placeného soukromého základního školství, pak se tyto ideály nutně otřásají. Právo dětí na bezplatné (dobré a kvalitní) vzdělání začíná být omezeno. Ani nadace miliardářů nepomohou, ačkoli financují pár dílčích projektů pro „to chudé veřejné školství“. Jenže to nestačí a navíc je to ostuda odpovědných osob placených státem, že to dělá někdo jiný za ně.

Pokud se veřejné základní školy stanou nouzovou variantu pro chudší rodiče (tu chudší polovinu rodičů) a MŠMT rezignuje na změnu tohoto trendu, nezajistí srovnatelnou kvalitu ve všech veřejných školách, pak bychom minimálně měli narovinu všem rodičům sdělit. A pokud koncepci MŠMT nechává na nadacích miliardářů a názoru několika neziskovek, pak je možné MŠMT zrušit. Úplně zbytečně čerpá z rozpočtu státu peníze.

Další na řadě na zrušení jsou pedagogické fakulty, pedagogické výzkumné a vědecké ústavy, a pak všechny odbory školství na krajských i obecních úřadech. Je možné zrušit Národní ústav vzdělávání, Českou školní inspekci, Cermat a další přímo řízené organizace. To vše jsou peníze z našich daní na platy tisíců odpovědných lidí, kteří rezignují a stávají se zbyteční.

Soukromá sféra vstupuje masivně do školství jako do slušného byznysu. Kdo by si rád nezaplatil za kvalitu za své dítě, jako rodiče děti milujeme. Často jim dáváme všechno, třeba i na svůj vlastní úkor. Rádi se třeba i zadlužíme a zaplatíme to, že jim ve škole (soukromé) bude dobře. Za to, že se tam naučí to, co skutečně budou v životě potřebovat.

Největší paradox je, že soukromé školy prodávají rodičům „slušné chování k nim“, „humanistický přístupu k dítěti“, „demokratičnost atmosféry školy“, „pozitivní myšlení a podporu talentu dítěte“. Jak to, že stát jim není schopen právě v takových směrech konkurovat? Jak je možné, že tyto základní věci veřejné školy nenabízí? A co tedy vlastně nabízí?

Několik z nich asi přece jen něco nabízí, protože mnoho rodičů postupuje tak, že si kupuje fiktivní trvalé bydliště ve spádovém obvodu dobré veřejné školy. Někteří lidé obviňují tyto rodiče z neetického chování. Je to prostá zpětná vazba od rodičů, kterou je třeba vzít sebekriticky a vážně.

Neetické není chování rodičů, neetické je chování státu, který na rodiče kašle. Nesnaží se skutečně udělat dobrou každou základní školu (dobrou ve smyslu výše uvedených hodnot prodávaných soukromými školami). Ano, Česká školní inspekce kontroluje kvalitu, zda jsou všechny školy „dobré“, jenže dle kritérií tvořených od zeleného stolu. Svým dopadem se to rovná kontrole správného pořadí příborů na hostině potápějícího se Titaniku.

Možná je nakonec plánem státu připravovat ve veřejných základkách zdarma sociální skupinu novodobých dělníků. Možná to státu ani nevadí, nakonec asi všichni vyšší úředníci mají své děti v soukromých základních školách (mezi elitou).

Dilema není mezi „jednotnou školou“ stejnou pro všechny a „diferenciací“ ve školství (různé školy a cesty), jak to prezentují někteří odborníci. Je možné nacházet kompromis někde mezi těmito polaritami, trochu práce a přemýšlení to ovšem stojí. Zdá se, že této trochy užitečné práce nejsou odpovědní lidé za školství schopni anebo je to možná vůbec nezajímá.

Ve vzdělávací politice státu může v dnešní době stát udělat dvě zásadní chyby. V první řadě rozdělovat děti na takzvaně chytré a takzvaně hloupé. Dosud to například umožňovaly základní školy s rozšířenou výukou jazyků a víceletá gymnázia, nově, pokud to poslanci schválí, to podpoří testování při centralizovaných přijímačkách na střední školy. Druhou chybou je rozdělovat děti na bohaté a chudé. Dosud to umožňovala nabídka mnoha placených služeb v oblasti rané péče o děti, nově to podporuje nárůst placených soukromých základních škol.

Obě chyby v Čechách dlouhodobě děláme a nyní je prohlubujeme.

Stát se aktuálně zaměřuje na inkluzi. Jenže to bude časem pouze inkluze chudých dětí s hendikepem mezi děti chudé a takzvaně hloupé. (Ty takzvaně „hloupé“ totiž zůstávají na druhém stupni po odlivu dětí na osmiletá gymnázia). Dalším sítem se stane (po schválení poslanci) centralizovaný přijímací test na střední školy – na studijní typy středních škol s maturitou test pustí takzvaně „chytré“ děti. Jenže to jsou děti, co mají podporu rodičů, děti bohatých rodičů, kteří zaplatí doučování na testy.

Péče o dostupnost dobrého vzdělání, spravedlnost, práva člověka nebo sociální soudržnost společnosti přináší nejen dlouhodobou udržitelnost vzájemného soužití komunity (státu), přináší v důsledku i více štěstí pro všechny. Přináší i větší efektivitu komunity a větší bohatství úplně všem.

Rozdělovat děti lze dle typu zájmů (o přírodu, o vztahy, o tvoření, o pohyb). Lze udržovat svobodu volby rodičů školy, té nejvhodnější pro jejich dítě (a velmi užitečné i jako zpětná vazba pro školy). Co je naprosto nepřijatelné, je dělení dětí na chudé a bohaté nebo na údajně hloupé a chytré. Řešení není zavírat soukromé školy, zakazovat je bohatým rodičům. Je jediné dobré řešení: začít soukromým školám aktivně konkurovat. Poučit se u nich, zavést některé jejich hodnoty a postupy do veřejných škol.

Řešení je zrušit testování dětí nadrcených znalostmi u přijímaček a maturit. Zvýšit kvalitu druhého stupně základní školy tak vysoko, že nikoho nenapadne dát dětí na víceleté gymnázium.

Pokud ihned nezačne stát něco dělat, bude pozdě zastavit rozjetý vlak. Rozdíly mezi šancemi na kvalitní vzdělání se zvyšují každým dnem. Děti jsou naše budoucnost, a to nejen ty naše, ale všechny.

Psáno pro Deník Referendum

20 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
17. února 2016 v 0:06  

Já se asi p....u.

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. února 2016 v 1:29  

Na základě Vašeho stanoviska jsem si to, pane Anonymní, také přečetl. Dobře mi tak.

Jana Karvaiová řekl(a)...
17. února 2016 v 7:34  

..........Nárůst počtu placených soukromých základních škol je především zprávou o tom, že s veřejnými základními školami něco není v pořádku. Je překvapivé, jak málo se věnuje pozornosti této proměně českého základního školství................

Já si z toho ale vyvodila něco úplně jiného. Tento nárůst přisuzuji jiným faktorům:

1/ mít soukromou placenou školu je dnes "cool". Čím dražší, tím lepší.

2/ když někomu platím, tak mi mé dítě nevyrazí a bude hýčkáno pro můj obolus,kterým přispívám. Mohu si potom také lépe diktovat, jaké známky mají mému dítěti dát.
Lépe se mi "ovlivňuje" chod školy, samozřejmě dle mého a ne dle nějakého rozumného kompromisu se školou.

........Největší paradox je, že soukromé školy prodávají rodičům „slušné chování k nim“, „humanistický přístupu k dítěti“, „demokratičnost atmosféry školy“, „pozitivní myšlení a podporu talentu dítěte“. Jak to, že stát jim není schopen právě v takových směrech konkurovat? Jak je možné, že tyto základní věci veřejné školy nenabízí? A co tedy vlastně nabízí?.............

To, že si podobné řečičky někdo napíše do svého inzerátu ještě nic neznamená. odkud plyne autorova jistota, že tyto podmínky nezajišťují veřejné školy?



Že je školství totálně podfinancované zde lidé píší již léta. Přesto se Eduini a další experti stále snaží tvrdit, že finance nehrají roli. Asi hrají, když si za ně můžete jako škola nakoupit ohromné množství pomůcek, posílat učitele na více školení nebo učitelům nakupovat za školní peníze odbornou literaturu. Také na´bídnete jako škola hezčí prostředí, můžete mít i školní autobus, můžete nabízet úžasné kroužky (jízda na koni, tenis i s vlastními kurty.....). Dalo by se toho vymyslet spousta. Ale je to jako psát sci-fi. I v tomto finančně zbídačeném školství je mnoho učitelů s ohromným potenciálem a nadšením. Zkuste si pracovat v podobném prostředí a velmi lehce zjistíte, že po určité době začnete na sobě pozorovat příznaky pesimismu, beznaděje. A to v nás vypěstovává tenhle stát, který si bere do huby školství jen těsně před volbami.

Janek Wagner řekl(a)...
17. února 2016 v 7:39  

Musím zmínit ještě další faktor: nedostatek míst ve veřejných mateřských školkách způsobil v řadě míst vznik soukromých, které využívá především tzv. "střední třída". Rodiče si tedy ve svých rodinných rozpočtech platbu školného naplánovali a jsou ochotni ho platit i na ZŠ.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
17. února 2016 v 10:00  

"Nárůst počtu placených soukromých základních škol je především zprávou o tom, že s veřejnými základními školami něco není v pořádku."

Nebo není něco vpořádku s naší společností. Komu slouží školy se školným 6000 až 100000? Stačí se podívat na parkoviště před nimi.

Experti EDUinu nás opakovaně poučují, že na počtu žáků ve třídách přece nezáleží, ale všechny soukromé a rodinné školy se cachtají právě nižším počtem žáků.

Exkluzívní školy jsou jen potvrzením rozevírajících se nůžek sociálních.

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. února 2016 v 12:24  

Hendikepované děti mají od státu dostávat stipendium, aby si to kvalitní vzdělání mohly zaplatit.

Unknown řekl(a)...
17. února 2016 v 13:29  

Pane Nico Pytliku,
to je zajímavá myšlenka. V ten moment by asi začaly v hojném počtu vznikat soukromé základní školy praktické, resp. základní školy s "upravenými" vzdělávacími programy.
Bylo by to dobře, nebo ne? Já zatím nevím.

Zdeněk NUTZ řekl(a)...
17. února 2016 v 15:48  

Speciální soukromá škola a proč ne. Ale proč placená? Soukromá ordinace praktického lékaře je snad taky placená? Jsou-li vůbec ještě nějaké státní.
Něco tu nehraje. Něco je úplně špatně nastavené. Soukromá škola dostává 60 - 90% toho co státní. Měla by dostávat to samé, ale v tom případě by měla fungovat jako nezisková. Tedy, pokud chce vybírat jakýkoliv poplatek, musí to být na ty koně, kurty, více pomůcek a podobně.
Pokud chce někdo soukromou školu se ziskem, potom ať jede úplně za své. Proč ne. Bude jich jen pár. A ziskové stejně asi moc nebudou.
Podstatné než dělení na soukromé a státní, je vytvoření podmínek pro rozsáhlou různorodost. Otevřít školám skutečně prostor na to co se dnes honosí různými názvy, a přitom by to šlo i bez nich. Prostě co třeba věkově různorodé skupiny, výukové bloky podle období, výuka nerozdělaná na předměty, dva učitelé v jedné třídě a takové ty na první pohled děsně "nenormální" věci. Střední školy třeba poslední ročník stejnou formou jako vysoká. A tak dále. Učitelé mají nápadů, to byste koukali. Ale né. Musíme mít přece to ŠVP, která se mnohde stalo ještě větším bičem, než byly ty slaboduché osnovy.

Janek Wagner řekl(a)...
17. února 2016 v 19:18  

Pane Nutzi, nevím, odkud berete, že "Soukromá škola dostává 60 - 90% toho co státní." Zřizovatel, tedy zpravidla obec nebo kraj, hradí provoz školy (energie, opravy, budovu atd.), na který soukromá škola nic nedostává. Státní normativ je totiž více méně jen na platy učitelů (soukromé MŠ nemají ani ten). Pokud pak má soukromá škola například menší počet žáků ve třídě a nějaké nadstandardní podmínky, musí to uhradit rodiče nebo nějaký sponzor.

Anonymní řekl(a)...
17. února 2016 v 21:02  

Tak toto je opravdu výborný článek. Rozšifrovává totiž zásadní kritický bod českého (nejen) školství. Děkuji panu Chalušovi. Už jsem se bála, že se pro samá podružná prohlášení a nekritické soudy o učitelích, žácích, učení a vzdělávání rozumného slova nedočkám. Škoda, že někdo jako pan Chaluš nemá na MŠMT hlavní poradní hlas.

Jako podporu těchto závěrů budu citovat sama sebe :)

Na závěr bych chtěla upozornit na absenci možnosti volby pro většinu současných dětí. Je úžasné, že tolik lidí považuje za lepší systém ten, který je ověřen pouze jeho dlouhým trváním. Je chvályhodné, že někdo by byl i ochoten, pokud by byl ministrem, podpořit zdola vznik iniciativ k zakládání tzv.Svobodných škol, ale ty děti, které by si přály zkusit jiný než tradiční typ školy, mají většinou smůlu, protože v jejich okolí se vyskytují pouze ty tradiční, nebo jsou tam alternativní, ale příliš drahé. Zde se podle mne skutečně projevuje neschopnost státu zajistit právo na rovné příležitosti a přístup ke vzdělávání. Pro sebe věřím, že se mi brzy podaří najít či založit svobodnou školu. Snášet tirády svých kolegyň a kolegů o tom, že těm zdegenerovaným spratkům chybí pevná ruka, už asi dlouho nevydržím, a to už teď si mezi ně bez špuntů do uší netroufám vejít. Ale kdo ví, třeba přeci jen i u nás na vsi nějaký příznivý posun nastane.

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. února 2016 v 21:21  

Už jste se někdy, paní Kalabisová, zeptala svých žáků, čím a jak by se rádi zkompetentnili? Asi tak, rámcově... Podělte se s námi o jejich stanovisko, prosím.

Anonymní řekl(a)...
17. února 2016 v 22:14  

pane Pytlíku, mohl byste mi na sobě nejprve předvést, jak takový proces probíhá? Abych věděla, o čem mluvíte. Předem děkuji za laskavost.RK

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
17. února 2016 v 22:38  

Dobrý.

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. února 2016 v 23:02  

mohl byste mi na sobě nejprve předvést, jak takový proces probíhá?

"Milí žáci, popište, prosím, výstižně a v přiměřeném rozsahu svoji představu o tom, v jaké oblasti především a jakým způsobem byste si přáli být zkompetentňováni."

Poměrně značně mne ale překvapuje, že jste se doposud o názor svých žáků nezajímala, a že dokonce nemáte ani představu o tom, jak byste tak zásadní věc pro každou, i svobodnou školu učinila. Tím se přece vždycky začíná a s tím jsem taky do oboru kultivace dětí a mládeže před třiceti lety vstupoval.
Máte Vy vůbec nějaké žáky?

Anonymní řekl(a)...
17. února 2016 v 23:05  

pane Pytlíku - na sobě předvést znamená ukázat, jak toto probíhá ve vašem mozkovém aparátu, ne přeformulovat za použití stejných slov :) Takového žáka jako vy bych ovšem velmi ráda potkala!

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
17. února 2016 v 23:17  

Ještě lepší.

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. února 2016 v 23:20  

Pardon? Teď jsem se v tom nějak ztratil. Co že to po mně chcete?
Ptal jsem se Vás, jestli jste se už žáků ptala, když tak horujete za jejich svobodu.
A Vy se mě místo toho ptáte na moje mozkové pochody?
Tak máte ty žáky, nebo ne?

Unknown řekl(a)...
18. února 2016 v 16:28  

Asi to celé bude problém mozkových pochodů, arciť ne páně Pytlikových.

Josef Soukal řekl(a)...
18. února 2016 v 19:23  

Už když mne před časem Petr Chaluš přesvědčoval, že větší počet dětí ve třídě není na škodu, kroutil jsem nad jeho diskusními příspěvky hlavou. Teď čerstvě publikoval něco, co dokládá zmatečnost jeho úvah ještě mnohem průkazněji. V jeho textu ale najdeme směr úvah, jimiž nás zřejmě brzy zasypou dosud mlčící experti - vina se zamlží a poukáže se na to, že školy a učitelé "nejsou připraveni".
http://denikreferendum.cz/clanek/22324-nadejna-generace-rodicu-a-deti

Třebešínská tragédie je samozřejmě vážným podnětem k zamyšlení pro všechny učitele. Myslím, že některé probudil z otupělosti a ukázal jim, že na některé věci nelze rezignovat, byť by byly vnější podmínky sebenepříznivější. Ale bez zásadní proměny právě vnějších podmínek to nikdy nepůjde. Není například možné, aby se do vedoucích pozic nadále mohli dostávat lidé s neschopností sebereflexe a nechápající, že škola nemůže být firma, jejíž úspěšnost se měří osobním profitem a "bezproblémovým" chodem.

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. února 2016 v 21:16  

aby se do vedoucích pozic nadále mohli dostávat lidé s neschopností sebereflexe a nechápající, že škola nemůže být firma, jejíž úspěšnost se měří osobním profitem a "bezproblémovým" chodem

Jen připodotknu, že slovo 'nemůže' je nezbytné nahradit slovem 'nesmí'.
Prosté jmenování do funkce nevede ke zvýšení odborných a především pak lidských kvalit jmenovaného. Ze špatného učitele se nestane dobrý ředitel. Zamindrákovaný tajtrlik nemívá předpoklady k tomu, aby lidi vedl, a proto je ani nevede. Plete si pojmy, a odpovědnost ze zákona pojímá jako libovůli k prospěchu. S nepochlebníky se srovná rázně. To jediné a o to jediné mu jde. Že tím úroveň zkompetentňování nepozvedne, jej nezajímá. Vždyť ani neví, co to je.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.