Pavel Roubal: Strategie digitálního vzdělávání aneb neztratit stopu

čtvrtek 25. února 2016 ·

Letošní rok (2016) je/bude ve znamení inkluzivního vzdělávání. Jistě je důležité věnovat pozornost vzdělávání dětí s handicapem. Ovšem z hlediska naší ekonomiky a možná i celé společnosti je podle mne zásadnější digitální (ne)gramotnost českých žáků, učitelů, ale i zaměstnanců a úředníků. Dopady neschopnosti produktivně využívat IT a zejména neschopnosti umět vyhledat a kriticky posoudit relevantní informace na celou společnost jsou nenápadné, ale velmi závažné.

Vláda ČR v roce 2014 schválila dokument STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020. Jeho obsah je podle mne skvělý, kdyby byl naplněn, znamenalo by to posun (k lepšímu) ve využívání IT ve vzdělávání. Začal jsem se proto o tuto strategii digitálního vzdělávání (dále SDV) zajímat více.

My máme strategii, co jiné státy?

Jiné státy (Anglie, Německo, Finsko) nepřipravují strategii SDV. Tyto státy ji vytvořily před několika lety a nyní již mají za sebou přechod k digitálnímu vzdělávání, které je součástí jejich osnov, na které mají vyučovací hodiny a na které věnovaly finanční prostředky pro zajištění učitelů i výukových materiálů. 

My uvažujeme, že bychom SDV zavedli. Pokud vím, na MŠMT tuto oblast stále nemá nikdo na starosti, neexistují konkrétní kroky ani jejich plány a nikde jsem nenalezl/neslyšel ani zmínku o miliardách, které jsou na tuto oblast vyhrazeny. MŠMT si nejspíše představuje, že tato zásadní změna výuky v českém školství bude financována z evropských fondů a realizována nadšením učitelů.

Oblast, která nejspíše rozhodne o konkurenceschopnosti ČR v dalších letech, nemá na MŠMT svého náměstka, svůj odbor, vlastně nikoho. To si tam nevšimli, že většina lidí sedí v zaměstnání většinu doby u počítače a neumí s ním produktivně pracovat? A dále, že (téměř) všichni lidé dnes využívají IT jako zdroj (dez)infomací, jako určující činitel svých hodnot a životních postojů? A že současná inkluze bez využití IT nemůže dopadnout dobře?

Konkrétní zkušenost z Německa

Využil jsem projekty Výzvy 56 v roce 2014 na shadowing, užil jsem si pobyt na bilingvilním víceletém gymnáziu v německém městě Bocholt (Severní Porýní-Vestfálsko). Nebudu čtenáře rozčilovat výší platu německých učitelů, zázemím a postavením (a z něho plynoucím vztahům ve škole se žáky) učitele. Soustředím se pouze na stav realizace změny vzdělávání, která v této spolkové zemi již proběhla. Měl jsem možnost navštívit hodiny IVT, fyziky, výtvarné výchovy, dějepisu a angličtiny. A diskutovat dlouhé hodiny s učiteli i s vedením školy. Takže jsem zjistil toto:
  • Proběhla změna osnov a náplně výuky. Faktografie byla zásadně omezena. Opravdu zásadně, dějepis nebyl o datech a o panovnících, ale o pochopení důvodů, průběhu a důsledků událostí. Fyzika nebyla postavena na vzorcích, ale na zapojování obvodů a chápání jejich funkce, na vysvětlení jevů s pouze malým matematickým doplněním, ne zejména o počítání příkladů.
  • Informatika byla postavena na úroveň zásadních předmětů. V ročnících odpovídajících základní škole se probíraly základy fungování IT a využívání kancelářských a grafických programů, dále hledání a posuzování informací a velký důraz byl kladen na bezpečnost, autorská práva a ochranu soukromí uživatelů. Již na ZŠ se začíná s výukou programování, základní struktury a principy jsou vykládány a ukazování v prostředí MIT Scratch, posléze MIT App Inventor (založeno na Google API).
  • Na střední škole je výuka výrazně zaměřena na algoritmizaci, obecná témata IT vědy a zejména na programování (v jazyku JAVA podle jednotné zemské učebnice, prostředí GreenFoot). Střih videa a práce s grafikou byly součástí hodiny výtvarné výchovy. Učebna VV měla odpovídající technické vybavení (malé studio) a učitel bych na tuto oblast kvalifikovaný odborník.
  • Vše v pohodě a klidným tempem, důraz byl kladen na samostatnou práci žáků. Na druhém stupni ZŠ mají 2 hodiny IT v každém ročníku, na SŠ 3 hodiny IT v každém ročníku (jedna dvouhodinovka a jedna hodina). (U nás: 1 hodina za celou dobu druhého stupně ZŠ a 2 hodiny ve dvou ročnících SŠ.)
  • Výuka IT byla podpořena kvalitními učebnicemi a webovými materiály (www.inf-schule.de).
Stručně: Pamatuji se na hesla z dob socialismu typu „dohonit a předhonit“ vyspělé státy. Realisté věděli, že to znamená spíše: „neztratit stopu“. My nyní uvažujeme o tom, že bychom (třeba možná) mohli naplánovat to, co už ostatní státy zavedly do praxe a nechceme tomu věnovat čas (hodiny), úsilí (kvalifikované učitele) a zejména peníze. Jak toto dopadne?

Strategie digitálního vzdělávání naplněna nebude

Stejně jako před cca 10 lety realizovaný projekt „Indoš“, mezi učiteli IT přezdívaný „Zlodějoš“. Tehdy GD (generální dodavatel, mezi učiteli VT přezdívaný „generální dojitel“), dodal polovině škol „supervýhodně“ jeden zcela úžasný, zázračný a dokonale zabezpečený počítač (nešlo na něm instalovat žádné jím neschválené programy ani stahovat obrázky či zvuky z Internetu). Takovému zázraku a úžasným službám odpovídala i supervýhodná cena, cca 170 000 Kč za kus. (Za obyčejný kancelářský komp s cenou do 20 000 Kč.)

Přínosy pro žáky limitující k nule. Nepočítáme-li tisíce nových „grafiků“ matlající své úžasné výtvory v programu Malování či vytvářející „nepřehlédnutelné“ texty s využitím WordArtu a podobných hrůz. V lepším případě trocha procvičené látky díky programům Terasoftu. Za tuším cca 5 miliard opravdu „skvělé“.

Proč? Pokud nejsou k dispozici kvalifikovaní učitelé se zázemím (technickým a organizačním), čas (hodiny pro výuku), osnovy a kvalitní systematické výukové materiály, tak se žádná skutečná výuka realizovat nedá. Na učitele IVT a správce VT se projekt „vykašlal“ a stejný stav je i nyní. Kvalifikovaní učitelé VT nejsou k dispozici a správce VT ve škole (se stovkami počítačů a dalších IT zařízení) prostě pro MŠMT stále neexistuje, tato pozice nikdy nebyla zřízena.

Podobně to proto dopadne i nyní. Nic z výše uvedeného (viz Německo) není k dispozici. Takže v roce 2020 bude SDV jistě úspěšně papírově vyhodnocena, budou zpracovány zprávy k čerpání miliard z evropských fondů na podporu SDV. Odhaduji, že budou pořízeny například: interaktivní tabule (takové malé nízko pověšené plátno), tablet pro každé dítě (a pro každého učitele náramek sledující jeho aktivitu), dále úžasné nově vytvořené s ničím nekompatibilní výukové materiály a samozřejmě školení pro učitele realizovaná různými ziskovými či neziskovými organizacemi, která (zázračně) nahradila léta vzdělávání a praxe v oboru IT.

Evropské fondy budou (skoro) k ničemu

Proč? Protože ve školách vyučují (zatím) hlavně lidé, učitelé. Samotná technika, která nejspíše bude díky fondům nakoupena, bude pro špatně motivované a vlastně nevyučované dětí hlavně na hraní. A investice do lidí (odborníků v oblasti IT) MŠMT očividně vůbec nechystá. Protože pokud by o nich uvažovalo, tak by vědělo, že kvalifikovaný učitel (IVT) se nejdříve vzdělává 5 let ve škole a dalších 5 let svého profesního rozvoje se postupně stává ve své oblasti odborníkem. A tedy by zacílilo prostředky a metodiku na tyto lidi už před min. 5 lety, protože reálně prováděná SDV (opět viz Německo) si vyžádá tisíce kvalifikovaných učitelů IVT. (Ne těch, kteří umí stavět ze stavebnice Merkur, ale těch, kteří do hloubky rozumí IT, zpracování informací, kritickému myšlení a programování.)

Co by bylo zapotřebí skutečně udělat?

Abych jen nepsal, co je špatně, zkusím nastínit, co by mělo MŠMT (začít, hned) dělat. Je to jednoduché: plnit (svoji vlastní) strategii. Tj. přečíst si ji, kvalifikovaně odhadnout náklady a začít ji realizovat třeba tím, že pro ni zřídí samostatný odbor či náměstka nebo alespoň někoho, kdo nebude ostatním úředníkům pro legraci, když přijde s požadavkem na pár miliard z rozpočtu (českého, ne cizího).

Vždyť SDV předpokládá:
  • Zásadní změnu obsahu výuky (RVP) většiny předmětů, možná největší za posledních snad 80 let. Viz Německo výše: je zapotřebí snížit faktografický obsah mnoha předmětů a posílit obsah předmětu Informatika tak, aby žáci byly schopni sami vyhledávat (a kriticky posuzovat) relevantní informace. (Ukázat jim pokročilé vyhledávání přes Google toto opravdu NENÍ.)
  • Změnit hodinovou dotaci (mnoha) předmětů a posílit výuku využívání IT, informatiky (informatického/kritického myšlení) a programování. (V jedné hodině za druhý stupeň a ve 4 hodinách na SŠ výše uvedený bod prostě není možné realizovat.) Rozvoj kritického myšlení a schopnosti pracovat informatickým (algoritmickým) způsobem je běh na dlouhou trať, na mnoho let systematické výuky.
  • Je zapotřebí aktualizovat maturitní katalog předmětu Informatika a udělat z něho (zatím volitelný) předmět ke státní maturitě. Díky tomu bude alespoň jasný cílový stav, který by SŠ měly dosáhnout. U ZŠ podobnou roli hrají nedávno vytvořené standardy znalostí.
  • Výuka by měla být podpořena profesionálně zpracovanými výukovými zdroji a učebnicemi (viz uvedený příklad www.inf-schule.de). U nás takové materiály také mohou vzniknout a třeba i lepší: například cyklus (NEZ)KRESLENÁ VĚDA, podívejte se třeba na díl o fungování počítače. (Zde je podle mne velký prostor na využití dotací z EU.)
  • Systémové zařazení a odpovídají ohodnocení IT správců ve školách. Středně velká škola má/bude mít minimálně stovku IT zařízení, časem několik stovek. Na takový počet má každá normální firma kvalifikovaného správce na plný úvazek. Ve školství tato funkce oficiálně NEEXISTUJE. ICT koordinátor má koordinovat využívání ICT ve výuce (které bude nejspíše časem běžné v každé vyučovací hodině) a ne řešit nefungující hardware a správu školní sítě.
  • Změna hodinové dotace si vyžádá tisíce kvalifikovaných učitelů IVT, kteří ve školách nejsou, na trhu práce nejsou, na pedagogických vysokých školách nestudují a pokud někde jsou, do školství za 22 000 Kč hrubého prostě nepůjdou. Říci, že nároky na učitele IT jsou vysoké a na trhu práce je jich nedostatek, a proto je zapotřebí je (mimořádně) finančně ohodnotit, zvládli tuším v Hongkongu, u nás je to utopie. České řešení nejspíše bude takové, že učitelé, kterým se ev. sníží úvazek, budou učit jako „bokovku“ informatiku.
Výše uvedený bod je bohužel ze všech nejdůležitější. Desetiletí opomíjení vzdělávání pedagogů vyučujících IT způsobí neúspěch jakékoliv koncepce digitálního vzdělávání v českém školství. Toto se prostě do roku 2020 podle mne vyřešit nedá.

Proč vznikl tento text?

Nejenom jako reakce na můj pobyt v Německu a na zklamání z 25 let v českém školství. (Ne z dětí a z učitelů, ale z postoje státu a MŠMT ke školství.) To by mi za hodiny času nestálo.

Je to nepatrný pokus, upozornit na něco důležitého – digitální vzdělávání, které je nyní kvůli inkluzi a uprchlíkům zcela na okraji zájmu a které proto na 95 % špatně dopadne (dávám 5 % na alespoň malý pokrok – stále jsem optimista). ČR spadne to digitální propasti, naše děti budou věřit každému nesmyslu, který najdou „na Internetu“ (rozlišit web a Internet samozřejmě neumí) a naši pracovníci budou posunovat nadpisy na střed mezerníkem…


Autorem článku je Ing. Pavel Roubal, dlouholetý učitel a správce sítě na Gymnáziu Pacov, autor učebnic, knih i manuálů z oblasti výpočetní techniky, člen Jednoty školských informatiků. Od roku 2008 působí jako člen ICT panelu NUV (dříve VUP) pro aktualizaci rámcových vzdělávacích programů pro základní školy a gymnázia. Spolupracoval také s CERMAT na tvorbě maturitních katalogů a jako autor a revizor testových úloh ke státní maturitě z Informatiky. Absolvent fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a distančního pedagogického studia, začínal jako správce techniky a programátor.

14 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
25. února 2016 0:43  

"Fyzika nebyla postavena na vzorcích, ale na zapojování obvodů a chápání jejich funkce, na vysvětlení jevů s pouze malým matematickým doplněním, ne zejména o počítání příkladů."

Nijak nechci polemizovat s textem celkově, jenom u té fyziky bych upozornil, že na českých základních školách to není o počítání příkladů taktéž.

Znám řadu kolegů, kteří se snaží udělat hodiny co nejpoutavější, používají řadu rozličných pomůcek a až na výjimky (které mohou být všude) nevěřím, že normální fyzikář (fyzikář, ne přeučený chemik nebo přírodopisec) staví fyziku na příkladech a vzorcích.
To je klišé, které se tu traduje. Nemám to panu Roubalovi za zlé, ale myslím, že čeští fyzikáři si to nezaslouží :-).

Pokud chcete zapojovat obvody a zároveň OPRAVDU pochopit, tak se prostě bez znalosti spočítat si napětí a proud u sériového a paralelního zapojení neobejdete, pokud tedy netrénujete zapojení jedné žárovky, vypínače a baterky. Kdo pochopí "ty obvody", pochopil i "všechny" ty vzorce, které potřebujete a naopak. Jedno bez druhého nemá smysl.

Se zbytkem bych víceméně souhlasil, i když ta algoritmizace/základy programování na obou stupních, tam by mě opravdu zajímalo, do jaké hloubky a KDO z žáků to opravdu pochopil. Ale debaty na toto téma už tu byly mnohokrát a výsledek nebyl jednoznačný. Nicméně při dostatečné časové dotaci bych s tím neměl problém (co děcka, nevím, ale já ne :-) )

tyrjir řekl(a)...
25. února 2016 2:35  

Digitální vzdělávání - Digitální demence?

Jako dítě jsem měl krystalku s krystalem galenitu a pak jsem si ji udělal s polovodičovou diodu 1NN41 (14 Kčs:). Sestrojil jsem si rádio s elektronkou a později s tranzistory. Tuším v roce 1969 přišly první české integrované obvody. Od 70. let ovládly integrované obvody sdělovací zařízení a bastlení (vlastnoruční zhotovování) rádií atd. přestávalo mít smysl. Začalo čím dál víc platit "Kup si hotové, ono ti to rychle "morálně" zestárne. Zahoď to a kup si zase nové. Musíš tomu rozumět tak, aby sis správně vybral a uměl to pak ovládat..."

Podobně to bylo s počítači. Začínal jsem s IQ 151 s daty na audiokazetě v kazetovém magnetofonu a s "monitorem", kterým byla černobílá televize Merkur. Zabíralo to celý stůl. Dnes máme mnohem výkonnější a miniaturizované počítače, prakticky všude, kde jsou potřebné. Málo komu vydrží jeho osobní počítač víc než tři pět let. I u digitální techniky přestalo mít bastlení pro většinu lidí smysl a začalo platit "Kup si hotové, ono ti to rychle "morálně" zestárne. Zahoď to a kup si zase nové. Musíš tomu rozumět tak, aby sis správně vybral a uměl to pak ovládat..." přičemž to ovládání je čím dál intuitivnější i pro nemluvňata a seniory, kteří si předtím k digitální technice ani nepřivoněli. Čipizace, tlačítkologie, joistikizace a dotykizace přinášejí své plody...(pokud člověku nechybí selský rozum - tj. nadhled nad pitomostmi a logické myšlení)

Myslím, že pro cca 80 až 90 % lidí jsou a budou počítač, počítačový program, a počítačová síť jakési "černé skříňky", které jsou nikoli předmětem ale prostředkem pro jejich práci. Pracovním prostředkem, pro který potřebují mít dostatečné uživatelsko zákaznické a nikoli konstrukční znalosti a schopnosti. Znamená to myslím především dostatečně rozumět principům jejich funkce a trendům jejich vývoje, umět je prakticky využívat a umět efektivně reagovat na jejich neustálé změny.

Problém, nakolik je potřeba měnit výukové plány školních předmětů ve prospěch IVT, je myslím stále ještě z mnoha důvodů problém nedořešený. Například redukovat neuváženě matematiku a fyziku (základy logického myšlení a základ přírodních a technických věd) ve prospěch IVT je myslím očividný nesmysl. Něco podobného asi řeknou učitelé jazykových a dalších školních předmětů.

J.Týř

Poznámky

- Naučit se programovat a udržet se jako programátor pracující v programovacím jazyce na úrovni je řehole. Program je pro tvořivého pracovníka hotov, když je sestaven správný algoritmus. Přepis do programovacího jazyka pak udělá třeba nějaká k tomu cvičená opice.

- Špičkové programy vytvářejí programátorské týmy, ve kterých jsou systémoví analytici (velmi často to bývají matematici:), špičkoví programátoři a technici. Z mnoha i věhlasných programů čiší nedostatky v logice jejich ovládání i jazykové nedostatky.

- Nejzávažnější problémy při programování pramení z nedostatečného počátečního zadání toho, co má být naprogramováno, od toho, kdo si nechává program udělat. Cvičit je proto myslím potřebné především schopnosti algoritmizace, nikoli schopnosti používat konkrétní programovací jazyky.

- Termín "Digitální vzdělávání" považuji za termín hrubě nevýstižný. Vzdělávání je proces kontinuální (analogový). Není tedy digitální. Digitální demence je tedy obsažena už v názvu vzdělávání, v jehož prospěch se mají omezovat ostatní předměty!? :)))

krtek řekl(a)...
25. února 2016 5:13  

Krásné to povzdechnutí, ale - s odpuštěním - zbytečné. Fyzika nejsou "jen" obvody, informatika nejsou jen algoritmy.
Všechno je to o penězích - když byly, byla školení pro učitele. Teď sice učitelé vyhledat informace na internetu, pracovat se schránkou, umí otevřít a uložit soubor, ale dělá jim problém plně využívat aspoň textové a prezentační programy. Jejich vina? Když je to nikdo nenaučí, asi ne.

mirek vaněk řekl(a)...
25. února 2016 10:14  

Hezký článek a v mnohém pravdivý. Mám obavu, že odpovědní politici a mnozí úředníci z MŠMT vůbec nebudou schopnu porozumět tomuto článku. Protože kdyby ano, tak je naše školství už někde dál a nepatlá se v planých diskuzích zda učit fakta či si hrát na koberci a v tunách prezentací na jalová témata a řeší problém rychle a efektivně. Už by měli s tím aparátem co mají k dispozici mít výsledky výzkumů a pilotáží na toto téma a už by měli řešit jak a kdo připraví změnu metodik a podporu učitelům a žákům nebo v opačném případě jasné argumenty, proč je tato cesta krok špatným směrem.

David Hawiger řekl(a)...
25. února 2016 14:16  

Pro lidi neznalé situace může být článek jednostranný a komplikovaný. To však nesnižuje jeho pravdivý obsah.

A pokud bych měl vypíchnout jen jednu věc, pak je to dlouhodobé podceňování administrace školní digitální infrastruktury.
A bude hůř - dotykáče a bezdráty na půdě školy mohou být buď kvalifikovaně uchopeny nebo nám přerostou do nekontrolovatelných HOTSPOTových minisítí. Abychom se pak nedivili, kdy zase vyplave na povrch nějaké to video neřku-li přímý přenos :-(. Zákaz mobilů to nevyřeší, protože propisku žákovi nezakážete... (a že tam je kamera, o tom nebudete mít ani páru).

tyrjir řekl(a)...
25. února 2016 14:33  

Zdá se mi, že ta Strategie DV, které není DV (viz výše:), je dost technicistní, což by nemuselo být na závadu, kdyby to nesměřovalo k povinné maturitě z informatiky zahrnující i povinné programování pro všechny atd., jak napovídá i ta zkratka IVT, ve které slovo výpočetní nahradilo slovo komunikační (IKT).

Omezíme tedy pro všechny děti všeobecně vzdělávací předměty kvůli tomu, abychom zavedli předmět technický a v něm věci, které se rychle a významně v čase mění a které pak nebudou všechny děti používat?

Informatická, komunikační a počítačová gramotnost bude posilovat čím dál víc ve všech předmětech. Nechal bych asi informatiku jako předmět všeobecně vzdělávací (IKT), který by mohl být i alternativou k povinné maturitě z matematiky. Dětem s hlubším zájmem o počítačovinu bych umožnil vzdělávat se ve volitelném předmětu.

Požadavek na to, aby technický předmět IVT byl povinný pro všechny a aby ho učili mimořádně příplatkovaní odborníci považuji za neschůdný. Nechat učitele hladovět a IVT nechat učit přeplácenými odborníky odjinud - to jsme myslím pořád u stejného nesmyslu. Nechť jsou dány učitelům větší platy a pak i ti odborníci pak mohou přijít mezi ně!

J.Týř

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
25. února 2016 14:59  

Nechť jsou dány učitelům větší platy a pak i ti odborníci pak mohou přijít mezi ně!

Toho bohdá nebude. Platem informatika nepřetáhnete, na to školy nebudou mít asi nikdy.

tyrjir řekl(a)...
25. února 2016 15:15  

...dotykáče a bezdráty na půdě školy mohou být buď kvalifikovaně uchopeny nebo nám přerostou do nekontrolovatelných HOTSPOTových minisítí. Abychom se pak nedivili, kdy zase vyplave na povrch nějaké to video neřku-li přímý přenos :-(. Zákaz mobilů to nevyřeší, protože propisku žákovi nezakážete... (a že tam je kamera, o tom nebudete mít ani páru).

Řešení toho problémů by mě zajímalo. Škola jako Faradayova klec s prohlídkami žáků při odchodu? Myslím, že odpověď už známe: Děti musejí chodit rády do školy, ve které jsou učitelé s přirozenou autoritou... Tím nezpochybňuji nutnost dobré péče o školním sítě, která je vážným problémem.

tyrjir řekl(a)...
25. února 2016 15:40  

Zakazovat mobily a tablety - proč? Naopak - konektivitu ať mají všichni. A taky znalosti a pravidla, jak ji ve škole používat. Když učitel řekne "Možno", je možno. Když řekne "Ne", tak není. Žáci ať co nejvíc pracují na vlastních zařízeních. I proto bych podporoval zejména volné programy a webové aplikace. J.Týř

David Hawiger řekl(a)...
25. února 2016 15:47  

ad tyrjir 15:15

Víceméně jste si odpověděl sám.

Je to o pravidlech a respektu (s tou radostí bych to nepřeceňoval). A to jak v rovině lidské, tak technologické.

A jsem rád, že vnímáte problém správy digitální infrastruktury jako vážný problém. Má-li mít však další debata na toto téma smysl, pak musí být k dispozici zdroje (lidské, materiální a tudíž i finanční), o které se nebudeme v rámci školství přetahovat ve stylu "to raději připlaťte učitelům", "to raději další asistenti pro inkluzi" apod.

tyrjir řekl(a)...
25. února 2016 17:45  

Má-li mít další debata na o školství smysl, pak musí být k dispozici zdroje (lidské, materiální a tudíž i finanční). Nejvýznamnějším pracovníkem ve školství je učitel a proto se nemůžeme v rámci školství přetahovat ve stylu "to raději připlaťte informatikům", "to raději další školitelé učitelů" apod...

Už aby paní ministryně zařídila těch 6 % z HDP pro školství - pak by to mohlo vyjít všem:)))

J. Týř

David Hawiger řekl(a)...
25. února 2016 21:46  

Pane kolego,
byl bych rád, kdybychom se bavili k tématu. A v jeho rámci tvrdím, že školy potřebují pro práci učitelů i stálé odborné personální zajištění údržby digitální infrastruktury. Mimo jiné i proto, aby se učitelé (nejen) informatiky mohli plněji věnovat své pedagogické práci.
To by podle mého přesvědčení nemělo mít nic společného s požadavkem na zvýšení platů pedagogických pracovníků.

A aniž bych chtěl snižovat potřebnost práce jiných nepedagogických pracovníků, mzdové požadavky případných "správců školních počítačových sítí" budou asi v jiné platové hladině. Takže buď tento problém považujeme v oblasti rozvoje digitálního vzdělávání za zcela zásadní, což bylo předmětem mého diskusního příspěvku, nebo nechť se stanoví jiné priority, do kterých by se mělo v rámci digitálního vzdělávání investovat. S
amozřejmě je i legitimní dát najevo, že by bylo za současného stavu našeho školství strategičtější problematiku digitálního vzdělávání odsunout na vedlejší kolej.

tyrjir řekl(a)...
25. února 2016 23:26  

Přeju správcům DT i učitelům, aby měli platy, jaké si zaslouží. Účinně řešit to lze jen zvětšením školského rozpočtu. Malými platy učitelů myslím děti trpí víc než malými platy správců DT. J.Týř

PS:
Jak je v Česku definováno, co je to školní síť a školská síť? Jaký je dnes standardní poměr mezi využíváním školní sítě, školské sítě a internetu? Jaký by tento poměr měl optimálně být?
Proč Česko nemá výše uvedený poměr optimálně určený tak, aby žáci i učitelé mohli každý se svým zařízením ze školy i z domova pracovat ve školské síti (a) na internetu v obecně dostupných (volných) aplikacích?*

*Viz např.
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/martin-trefny-volba-platformy-pro.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/nuv-overovani-znalosti-zaku-s-vyuzitim.html

Nico Pytlik řekl(a)...
26. února 2016 1:01  

Nu ano, strategie digitálního vzdělávání. A proč ne vzdělávání číselného, když už ne prstového.
Někdy mám pocit, jako kdybych lidem, kteří se přišli umlátit smíchy na estrádu nováckého střihu, začal vysvětlovat užitečnost vytříbeného humoru pro běžné i krizové životní situace. Žák usedající ke kompu zpravidla o nějakou smysluplnou práci ani tak moc nestojí. Vše musí být především řádná prča, a co bude za nějakých deset let jej nezajímná ani dost málo.
Poměrně dlouhou dobu jsem se tomu neodbytnému pocitu marnosti snažil ubránit. Ale jestli žáci něco doopravdy umějí, nikoho ani tak moc nezajímá, protože se povětšinou ani pořádně neví, co že by to vlastně měli umět. Takže vyretušovat červené oči, přes fotku přistrkat text a namalovat vánoční stromeček. Jako výbava pro vysokoškolská studia zřejmě stačí. Cokoli navíc je pojímáno jako přetěžování žáků, šikanózní jednání až buserace. Takže nazdar.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.