Ondřej Hruška: Ovlivňují mobilní telefony výukové výsledky?

Zamyšlení nad komentáři k výsledkům zahraničních výzkumů zabývajících se vlivem mobilních technologií na tradiční výukové výsledky žáků.

Debata o kladném či záporném přínosu mobilních telefonů při výuce je stále v plném proudu. Zajímavou polemiku zveřejnila Lisa Nielsen – známá a oceňovaná americká inovativní učitelka (za níž sebe sama na svém blogu označuje). Její práce na poli technologií a výuky je nejen velmi podnětná, ale i oceňovaná (viz například ocenění od organizace ISTE). Ukazuje, že i na první pohled seriózní výzkum poukazující na zlepšení výsledků po zákazu mobilních telefonů ve škole se lze dívat z různých úhlů pohledu. Závěry pak nemusí být tak jednoznačné, jak se na první pohled zdá.

Zmíněný výzkum se zaměřil na výsledky středoškolských žáků ve čtyřech velkých anglických městech. K porovnání jejich úspěšnosti sloužilo skóre z důležitého testu (General Certificate of Secondary Education), který je školám společný. Protože v Anglii neexistuje obecně platná norma upravující používání mobilních telefonů ve škole a tato data ani nejsou evidována, byly jednotlivé školy kontaktovány a dotázány na využívání mobilních telefonů. Zkoumaný vzorek obsahoval data úctyhodných 91 škol, z nichž některé ve sledovaném časovém úseku omezily použití mobilního telefonu během vyučování. Studie porovnávala dosažené výsledky žáků v rozmezí od roku 2000 do roku 2011 a zaměřila se na skóre před a po zákazu telefonů. Ukázalo se, že tam, kde byl zákaz mobilních telefonů zaveden, došlo v průměru ke zlepšení výsledků v testu o 6,41 %. [1] Rozdíly jsou nejvíce patrné u slabších a znevýhodněných žáků, naopak ti nejlepší nejsou zákazem příliš ovlivněni.

Lisa poukazuje na fakt, že výsledek může být výrazně ovlivněn způsobem testování. [2] Jiné výzkumy totiž ukázaly, že žáci zvyklí používat počítač dosáhnou v testu s otevřenými otázkami lepších výsledků na počítači než v klasickém papírovém testu. Ve slohových cvičeních napsali na počítači text delší, lépe hodnocený a za kratší dobu. [3] Ukazuje se, že důležitou podmínkou úspěchu je též schopnost psát na klávesnici a znalost práce s textovým editorem. Od určitého stupně ovládání počítače již přestává být vliv na výsledky počítačového testování méně významný. [3] Je tedy možné, že použitý tradiční (ručně psaný) způsob testování vlastně ve skutečnosti žáky používající digitální technologie znevýhodňuje.

Že je vazba pravděpodobně obousměrná, ukazují americké výsledky. Po zavedení testů psaných na počítači došlo ke zlepšení u dobrých žáků, ale zároveň ke zhoršení výsledků u žáků slabších – typicky především těch, kteří pocházejí z nižších sociálních vrstev a mají nesnadnější přístup k moderní technice. [5] Existuje proto obava, že přechod na počítačové testování prohlubuje propast mezi nejlepšími a nejhoršími žáky (podobné je to u on-line kurzů). Finské školství například z těchto důvodů již dnes zavádí povinnou výuku psaní na klávesnici (Stanou se nám Finové nedostižným vzorem?).

Často se říká, že současná generace mladých lidí má v důsledku používání moderních technologií zhoršený psaný projev kvůli mnoha zkratkám, překlepům v rychle psaném textu a podobně. Ve skutečnosti ale úroveň znalostí a dovedností v důsledku moderních způsobů komunikace neklesá. Velké porovnání výsledků psaného projevu anglických žáků z let 1980 až 2004 naopak ukazuje na zlepšení v mnoha aspektech. [4] Nářky nad většinovým úpadkem vzdělanosti nepotvrzuje ani porovnání výsledků českých žáků v totožném testu Kalibro zadaném po pěti letech.

Dělat závěry je obtížné. Citovaná studie o zákazu mobilních telefonů sice vyšla nedávno, ale vyhodnocuje dostupná data z let 2000 až 2011. Jenže ke skutečně masivnímu rozšíření mobilních „chytrých“ telefonů dnešního typu došlo až po uvedení iPhone v roce 2007. Dříve byl běžný mobilní telefon ještě poněkud odlišné a pro výuku méně vhodné zařízení.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Tento článek vznikl jako studentská práce.