Při takzvaném společném vzdělávání má dojít k žádoucí integraci (inkluzi) sociálně znevýhodněných dětí do běžných tříd. Otázky však stále vzbuzuje zamýšlená inkluze dětí s lehkým mentálním postižením (LMP) do běžných tříd.
Marcela Bernardová: Kolektivizace českého školství
Zrušení přílohy RVP pro žáky s LMP znamená ukončení efektivního vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací založeném na dlouhodobém, systematickém a odborně metodickém a organizačním přístupu, vypracovaném generacemi speciálních pedagogů, psychologů a lékařů. Jeho tradice sahá do počátku dvacátého století a jeho cílem bylo dosažení maximálně možného vzdělání žáků s mentálním handicapem. A v důsledku naplnění tohoto cíle umožnění maximálně možného uplatnění těchto lidí ve společnosti.
Náhrada tohoto systému pseudovizí přirozeného přijímání žáků s handicapem běžnou populací a náhrada speciálněpedagogického přístupu ke vzdělávání těchto dětí podpůrnými opatřeními realizovanými asistenty pedagoga, přenesením odpovědnosti za jejich realizaci na učitele škol hlavního vzdělávacího proudu při zachování míry ostatních povinností při vzdělávání všech žáků je z historického hlediska krok zpět. Budou ho muset po pominutí těchto myšlenkových pochybení budoucí generace učitelů – speciálních pedagogů pracně odstraňovat s vědomím ztráty kvality života generace, či dokonce generací žáků...
Zrušením upravené přílohy LMP ve vzdělávání se ruší systematicky propracovaný, vysoce erudovaný a ve světě ojedinělý systém vzdělávání žáků s mentální retardací. Měli bychom uvažovat o jeho odborném využití, případně zdokonalení, a nikoliv o jeho prostém zrušení....
... Podpůrná opatření tento vysoce odborný materiál nemohou nahradit. S odborným vzděláváním žáků s mentální retardací nemá poskytování stupňů podpory žádnou přímou souvislost. Způsob vzdělávání žáků s mentální retardací na školách hlavního vzdělávacího proudu vrací odborné vzdělávání těchto žáků do doby před vznikem škol zabývajících se vzděláváním těchto žáků...
...Existují žáci, kteří ke své úspěšné vzdělávací dráze v systému vzdělávání potřebují odbornou, systematickou speciálně pedagogickou péči. Rozhodně nemám na mysli péči školního speciálního pedagoga hodinu týdně ve vyčleněné místnosti, nebo vzdělávání žáků asistenty pedagoga mimo třídní kolektiv a již vůbec ne vzdělávání žáků asistenty pedagoga. Také nemám na mysli podporu těmto žákům speciálními pedagogy, kteří metodicky povedou pedagogy základních škol, kteří žáky s mentální retardací budou vzdělávat v běžné třídě při běžném počtu žáků. .To je výsměchem všem žákům, kteří v novém systému vzdělávání nikdy nedosáhnou na maximum svých možností...
...přesunutí speciálního vzdělávání do systému poradenství otevírá dveře alternativním způsobům vzdělávání a vzdělávání financovanému z fondů a projektů. V tomto případě se může jednat o cíle ve vzdělávání, limitované udržitelností projektu...
... Inkluze žáků s lehkou mentální retardací je nazývána rovnými příležitostmi ve vzdělávání. Spíš tato plošná a neodborná inkluze žáků s lehkou mentální retardací vystihuje příměr založený na nerovných příležitostech vzbuzující nereálné naděje s reálným zklamáním. ...
Dále viz též články Petice ASP ČR proti rušení vzdělávacího programu RVP ZV LMP s 68 247 podpisy, Aktivistický Akční plán inkluzívního vzdělávání.
Názor
Zkušenostmi a obavami podložené námitky Asociace speciálních pedagogů, učitelů a rodičů jsou relevantní dané situaci. Jejich argumentace však nebyla ze strany MŠMT při koncipování tzv. společného vzdělávání dostatečně vzata v úvahu.Společné vzdělávání založené na tzv. akademickém (studijním) optimismu povede k tomu, že každý žák pak bude v podfinancovaných školách mizerně placenými učiteli optimálně vybroušen pomocí tzv. podpůrných opatření a rychlokvašených asistentů. To je spíš idealistická hypotéze (neověřená domněnka) než hypotéza (věcně podložená domněnka nebo teorie).
Neověřené domněnky by nejprve měly být ověřovány například porovnáním výsledků a teprve potom případně plošně aplikovány. Dovoluji si vyslovit podiv nad tím, že došlo bez ověření a řádného zdůvodnění ke zrušení přílohy RVP pro žáky s LMP, tedy propracovaného způsobu, jak dát postiženým dětem opravdu optimální péči a zbytečně jí nezhoršovat už tak obtížné podmínky v běžných základních školách.
Návrh k diskusi
- Zachovat přílohu RVP pro žáky s LMP nebo vytvořit její ekvivalent.
- Zachovat a rozšířit možnosti soustředěné výuky dětí s LMP mimo běžnou třídu.
- Porovnat výsledky krajů (oblastí, škol) se zavedeným a nezavedeným tzv. společným vzděláváním dětí s LMP v běžné školní třídě.
Jiří Týř
Hrádek nad Nisou, 27. 9. 2015
11 komentářů:
Pan Týř má pravdu. Na přenášce doc. Municha mne zarazilo jeho tvrzení, parafrázuji, politická rozhodnutí jsou přijímána nezávisle na výsledcích seriózního vědeckého výzkumu, protože ten často ani neexistuje:
Velice slabý a nedokonalý monitoring kvality výsledků vzdělávací (i výzkumné a vývojové)
činnosti na všech úrovních vzdělávací soustavy a nízká míra praktického využívání
informací k analytickým a výzkumným účelům na podporu evidence based policie. Ti kdo
formují vzdělávací politiku sami často nevědí, jaké analytické informace a podklady pro
rozhodování potřebují. S tím kontrastuje rostoucí význam kvalitního hodnocení pro řízení
těchto systémů v úspěšných zemích. http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/NERV_kap03.pdf
Prof. Mareš a rektor UPOL Miller říkají v bleděmodrém totéž: Podle Jiřího Mareše z hradecké Lékařské fakulty Univerzity Karlovy chybí systematická spolupráce mezi těmi, kteří bádají, a těmi, kteří výsledky výzkumů aplikují. „Je otázkou, zda pedagogický výzkum přispívá k vědeckým teoriím a zda má význam pro současnou praxi. Těžko se hledá kontinuita s předchozími výzkumy a údaje jsou publikovány v časopisech, které nikdo nečte,“ řekl Mareš. Za tyto publikace obdrží fakulty „rivové“ body a za ně finance. „Problém je v tom, že tyto výzkumy jsou vzdálené reálnému životu,“ dodal Mareš.
Podobně by rektora Millera zajímalo, zda výsledky pedagogického výzkumu jsou přijímány tvůrci vzdělávací politiky. „Přál bych si, aby naslouchali mnohem více lidem, kteří se zabývají pedagogickým výzkumem,“ konstatoval Miller.
http://www.zurnal.upol.cz/pdf/zprava/clanek/spojnice-mezi-teorii-a-praxi-pedagogove-o-ni-diskutuji-v-olomouci/
Evidentně se naslouchá těm, které ani Google nenajde...
Prof. Mareš má pravdu. Systematický vědecký výzkum v pedagogice neexistuje už od zrušení Pedagogického ústavu JAK ČSAV, který byl koordinátorem základního i aplikovaného pedagogického výzkumu pro celé Československo.
V současnosti vědecké bádání probíhá převážně ve vazbě na účelové práce k ukončení studia na vysokých školách a k získávání akademických titulů. Mnoho zajímavých poznatků získaných těmito dílčími výzkumy zůstává nevyužito.
O seriózní vědecká zkoumání na reprezentativních vzorcích populace a porovnávání jejich výsledků není zájem.
Otázka je, čemu by byly vědecké poznatky, když je stejně nikdo nerespektuje a o nejzávažnějších problémech našeho školství se rozhoduje na zakázku od stolu?
A co dělá Národní ústav pro vzdělávání jako nástupnická organizace sloučených ústavů včetně Výzkumného ústavu pedagogického? A co výzkumné oddělení společnosti Scio? A nakonec Eduin! Tam, co člověk, to vědec...
http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-bobem-kartousem-dfp-/domaci.aspx?c=A150921_102226_domaci_zt
Pane Pytliku, to opravdu nevím.
Žádný vědecky založený empirický výzkum např. porovnávání výsledků vzdělávání ve čtyřletých a osmiletých gymnáziích např. v matematice, chemii či cizích jazycích, nebo výzkum efektivity vzdělávání žáků romského etnika v základních školách a základních školách praktických jsem od nich zatím nečetla.
K porovnání nedošlo už v minulosti - viz Reálná škola a Živá škola
... Nemá cenu dohadovat se, která škola je lepší. Můžeme jen zjišťovat, do které školy pošle své děti většina rodičů, když si budou moci vybrat. Aby si mohli vybrat, měly by se v ideálním případě vypracovat obě varianty; je tu ovšem problém omezených prostředků i času ...
Viz
http://www.ucitelske-listy.cz/2015/09/martin-machacek-dokumenty-83-jeste.html?utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%3A+UcitelskeListy+%28U%C4%8Ditelsk%C3%A9+listy%29
Dále viz
http://www.ucitelske-listy.cz/2015/09/jana-hruba-dokumenty-80-ziva-skola.html
http://www.ucitelske-listy.cz/2015/09/martin-machacek-dokumenty-81-realna.html
V případě inkluze by myslím to porovnání mohlo a mělo být možné. Oba přístupy by se přitom mohly vzájemně obohatit. Odpadly by dohady a důkaz by dala praxe.
Jiří Týř
Tak že bychom si na to napsali projekt?
Šikovní projektopisci ho mívají v šuplíku. Případně si nechají schválit tzv. podstatou změnu už běžícího projektu. Nebylo by myslím od věci podpořit to porovnání z EU dotací. Nutno se však tzv. obrnit vůči stádu úředních šimlů. Tomu, kdo by se do toho pustil, by se myslím docela patřilo fandit. J. Týř
Obávám se, že k podpoření tohoto projektu by nebyla "politická vůle".
Byl by zajímavý, ale hodně náročný, musely by na něm participovat i PPP poradny a SPC a poměrně velké množství běžných škol i základních škol praktických. Musely by se vzít v úvahu i sociální podmínky sledovaných žáků.
Ale z jeho výsledků by se dalo do značné míry objektivně zjistit, který způsob vzdělávání žákům více prospívá.
Neuvážené inovace včera a dnes
Před téměř dvaceti léty, tuším v roce 1996, uvažovalo MŠMT o případném převzetí americké učebnice pro tzv. integrovanou výuku přírodních věd v základních školách. Je to výukový systém, ve kterém se společně vyučuje fyzika, chemie a přírodopis. Překlad té učebnice byl daný Jednotě českých matematiků a fyziků (JČMF) s žádostí o recenze a stanovisko.
Jako autor učebních pomůcek a autor metodické řady pokusů z elektroniky jsem tehdy dostal smlouvu na recenzi modulu Elektřina a magnetismus. Když jsem překlad té učebnice prostudoval zjistil jsem, že tzv. didaktická transformace vědy do učebního textu pro žáky vykazuje znaky přílišného zjednodušování, nepřesných a mnohdy i zavádějících formulací. Překlad jako takový byl pro naši úroveň přírodovědného vzdělávání nepoužitelný. Jeho přepracování do námi použitelné podoby by bylo příliš pracné a došlo by přitom k zásahu do práv autorů původní učebnice.
Tento názor jsem napsal do své recenze s tím, že využití daného textu v Česku nedoporučuji a pokud by k jeho využití došlo, nepřeji si být jako recenzent uváděn. Toto stanovisko bylo zřejmě ve shodě s ostatními recenzemi a MŠMT tehdy od výše citovaného záměru ustoupilo. Tehdy byli na MŠMT lidé s kritickým myšlením respektující odborná stanoviska k neuváženým inovacím.
Jak je to dnes? To myslím uvidíme i podle toho, jestli MŠMT přistoupí na exaktní postup ověření hypotéz o společném vzdělávání porovnáním jejich výsledků. Myslím, že tento postup mohl a měl být využit už od počátku a že ještě není pozdě.
Jiří Týř
Pro případy spontánního zániku praktických škol je tu další možnost, jak zajistit soustředěnou péči o děti s LMP koexistencí speciálních a věžných tříd v běžné škole :
Například ve Velké Británii jsou už v mateřských školách zavedeny méně početné speciální třídy se speciálními pedagogy a asistenty pedagoga, a to na jedné chodbě hned vedle běžné třídy. Ve speciální třídě se učí speciálně, v běžné třídě se učí běžně. Přitom se cíleně dbá na dobrý vztah mezi oběma třídami. Učitelé ve fyzicky si blízkých speciálních a běžných třídách napomáhají vzniku a fungování kamarádství tím, že organizují partnerství mezi dětmi z běžné a speciální třídy. Když se dítě ze speciální třídy zlepší, přejde o jedny dveře do vedlejší běžné třídy s podporou svého kamaráda. V takové škole jsou děti, rodiče i učitelé šťastni, že takovou péči mají. Počítá se s tímto myslím dobře promyšleným a efektivním modelem inkluze v našeho tzv. společném vzdělávání?
Viz http://www.ceskaskola.cz/2015/09/jiri-tyr-vychova-nejsou-pestovanim.html
Doufám a věřím, že MŠMT na i této možnosti usilovně pracuje a že tím pak budeme všichni příjemně překvapeni.
Jiří Týř
Okomentovat