Přečtěte si: Školy se zasekly v 19. století, už nejsou schopné připravovat děti na život

neděle 9. srpna 2015 ·

Úzké sepětí škol a firem, po kterém se v Česku i jinde volá, je nebezpečné. V rozhovoru pro týdeník Ekonom to tvrdí americký vědec John Moravec, který se snaží prosadit globální reformu vzdělávacího systému. Moravec začátkem letošního roku uveřejnil dokument Manifesto 15, který přináší podněty pro proměnu vzdělávání. V červenci jej osobně prezentoval i v Praze.


Z rozhovoru Jakuba Horáčka s Johnem Moravcem v Hospodářských novinách vybíráme:

Jeden z argumentů pro silnější propojení škol se zaměstnavateli je, že děti v budoucnosti budou mít jistotu pracovního místa. To podle vás neplatí?

Jistota práce je dnes mýtus. Raději bychom měli děti podpořit v tom, aby následovaly své vlastní tužby. Nevíme, jaká odvětví budou za pár let existovat, jaké firmy vzniknou a jaké budou jejich potřeby. Proto u nich musíme rozvíjet hlavně schopnosti. Za pár let třeba nebudeme chodit do klasické práce. Ve spoustě zemí se mluví o tom, že by lidé měli mít garantovaný základní příjem peněz.(...)

Studoval jste v České republice. Zdejší školství znáte, jaké jsou jeho největší nedostatky?
V Česku sice vedete diskusi o kvalitě vzdělávání, ale peněz do školství dáváte velmi málo. Postrádám tu prostor pro zásadní změnu, protože řízení školství je příliš hierarchizované. Učitelé se tu stále chovají příliš autoritativně. Pouze oni rozhodují. Dnes bychom ale měli do rozhodování zapojit přímo studenty.

29 komentářů:

MM řekl(a)...
9. srpna 2015 v 14:07  

Plácy, mlácy...

Před 100 lety byly školy zaseklé v 18. století, posun o 100 let je pokrok ne?

Nevíme, kam plujeme, a proto musíme loď otočit o 180°. To má logiku. Přičemž netušíme, zda plujeme po bezbřehém oceánu nebo po řece.
Navíc je třeba ten ohavně zastaralý koncept lodi s kapitánem, lodními důstojníky a posádkou ihned přeměnit na raketoplán. Prostě nějak změní své myšlení a kormidlo během plavby vymění za raketové motory, jak prosté!

Hlavně neučit kvadratické rovnice, protože všechno na světě se dá vygůglit. I smysluplný a slušný život.

Příště zkuste, vážený odborníku, navrhnout autobusákům, aby se za jízdy předělali na TGV.

Mimochodem, co je to ten "život", na který mají školy připravovat? Dnešní dočasná erupce digitálního luxusu a krátkodobá exploze nefunkčních parazitujících konceptů využívajících zdánlivého nadbytku prostředků? Nebo ten skutečný a dlouhodobý průšvih, který už docela hlasitě klepe na dveře naší otupělé západní civilizace?

Eva Adamová řekl(a)...
9. srpna 2015 v 14:32  

Vezmeme několik dobrých myšlenek, několik zcestných myšlenek, dáme do jednoho hrnce, okořeníme několika zaběhlými frázemi o nemodernosti současného školství, řádně promícháme, podusíme, a ejhle máme tady další školský eintopf a na světě je další odborník na školství. Feřtek by měl zbystřit, konkurence mu roste jako houby po dešti.

jir řekl(a)...
9. srpna 2015 v 15:40  

A firmy vyrábějí šmejdy, co se po záruce hned rozbijí. Zameťte si napřed u sebe!

Unknown řekl(a)...
9. srpna 2015 v 15:40  

"Učitelé se tu stále chovají příliš autoritativně. Pouze oni rozhodují. Dnes bychom ale měli do rozhodování zapojit přímo studenty".

Johne, ale tak! Víte přece, že tyto myšlenky jsou použitelné ve filozofii. Realita je úplně jiná, stavíte si vzdušné zámky. Učitel může žáky vést, dát jim prostor na diskusi, sebehodnocení, navrhnout problém, cíleně řídit práci ve skupinách,....
Taky nevím jak chcete a na jaké úrovni zapojit rozhodovací proces studentů. Mají přímo rozhodovat o vedení školy nebo jen vyučovací jednotky?

Ondřej Šteffl řekl(a)...
9. srpna 2015 v 16:15  

Eva Adamová řekl(a)... 9. srpna 2015 14:32
Vezmeme několik dobrých myšlenek, několik zcestných myšlenek, Dost jsem se soutředil, abych rozlišil ty dobré a zcestné. Mohla byste mi vypsat alespoň 3 ty zcestné. Já našel jen dvě, u kterých mám pochybnost. A samozřejmě několik, kde se moc generalizuje, ale to v tak krátkém textu jinak nejde. Takže prosím o ty ZCESTNÉ.

Unknown řekl(a)...
9. srpna 2015 v 16:37  

jsem si vzpomněl jak v polovivě 90. dělalo nějaké rádio v moskevských mateřských školkách anketu "čím chceš být",tak je překvapilo pořadí odpovědí,chlapci už nechtěli být kosmonauty jako dřív ale "kílery" (nájemnými vrahy) a děvčata nechtěla být učitelkami ale prostitutkami

MM řekl(a)...
9. srpna 2015 v 17:16  

Pozor, bude myšlenkový šrapnel (úměrný roční době a teplotě ve stínu):

"Odborníci na školství se zasekli v počátku 20. století, už nejsou schopni školám pomoci".

Myšlenky tzv. reformní pedagogiky vycházející z kritiky údajně zastaralé herbartovské školy a z konceptu tzv. pedocentrismu jsou už více než sto let staré. Doba se radikálně změnila, odborníci na školství však stále setrvávají ve staletém zkostnatělém schématu. Jejich "objevné" myšlenky nejsou ničím jiným, než parafrází stařičkých návodů dávných teoretiků typu John Dewey, Maria Montessori, Rudolf Steiner či Naděžda Krupská. Pouhé formální nahrazení waldorfského kladiva tabletem či Googlem však není nic jiného než přebarvením staleté myšlenkové veteše módní akrylovou barvou. Podstata zůstává - vznešeně znějící nepoužitelné návody, které se dají aplikovat jen ve velmi specifických podmínkách a s velmi specifickou skupinou žáků a rodičů, a to ještě jen v omezené míře. Ač už sto let opakované, tyto experimenty nevykazují prakticky žádné výsledky. Kdyby fungovaly, musely by za tak dlouhou dobu nejen prokázat své opodstatnění, ale také by se logicky samovolně rozšířily i do nejzazších koutů světa. Nestalo se. Pokrok civilizace i nadále zajišťují absolventi tradičních "zkostnatělých" škol vycházejících z pradávného konceptu pedagogiky, v němž je přirozeně zakomponován i proces postupné a nenásilné inovace.

Kdy oni odborníci konečně pochopí, že místo jalové viktoriánské veteše je nutné školám nabídnout skutečné nápady, myšlenky, podněty a inspirace?

Eva Adamová řekl(a)...
9. srpna 2015 v 17:21  

Jéžiš pane Šteffle Vy jste vážně srandovní. Ale chcete-li:

1. popírání chození do školy cca od 8 do 14 hodin (a kdy by tak asi měla školní výuka probůh probíhat?, někdo tady nepochopil, že jedním z hlavním z úkolů školy je pohlídat děti v době, kdy je většina rodičů v práci, aby se neuchlastaly, neupočítačovaly, neudrogovaly a jak říkával trefně bývalý kolega nepopichaly křivákama)

2. počítačový program, který by zastal plně byť i jenom administrativní práci právníka neexistuje, stejně jako neexistuje takový, který by plně zastal práci učitele, vždyť za 25 let využívání PC ve školách nemáme ani náhodou programy, které by solidně pokrývaly učivo ZŠ natožpak SŠ, technika sice pílí kupředu mílovými kroky, ale "duševní" náplň techniky už jaksi ne

3. "nikde se neučíme přemýšlet", znám kvanta kantorů, kteří své žáky přemýšlet učí, že se nechce, a to čím dál tím víc, myslet děťátkům, protože myšlení bolí, to už je pravda jiná kapitola

4. že bychom se opravdu chtěli dopracovat do stavu, kdy by děti potřebovaly i na nejjednodušší výpočty kalkulačku? a není právě počítání dobrým prostředkem k rozvoji myšlení, především abstraktního?

5. chceme-li dopracovat do stavu, kdy děti místo výuky budou valit videohry, no tak to nás potěš, ledaže by to byly alespoň videohry výukové, ale těch se moc na trhu neobjevilo že?, ono se na nich totiž tak dobře nevydělává jako na bezduchých praskačkách, kde je podstatnější umět jezdit po klávesnici, rychle mačkat tlačítka myši apod.

6. "... nebudeme chodit do práce" chacha už se těším

7. "... lidé by měli mít garantovaný základní příjem peněz" No u nás právě garantovaný základní příjem peněz máme, a že by to u nepřizpůsobivé části našeho obyvatelstva na poli vzdělání mělo nějaký význam? toho jsem si tedy nevšimla

8. "do rozhodování bychom měli zapojit studenty" fajné, ale půlka z nich se neumí rozhodnout zda si vybrat oběd jedničku nebo dvojku, a to ví cca, jak které jídlo chutná, jak chutnají kvadratické rovnice a k čemu je budou potřebovat, to jaksi netuší a ani tušit nemohou



Ondřej Šteffl řekl(a)...
9. srpna 2015 v 18:29  

Moc díky paní Adamová za konkrétní odpovědi (jen to jéžiš, jste nemusela).

Je rozhodně zajímavé vidět, jak každý vnímáme věci jinak. Budu to komentovat ;-)

1.popírání chození do školy cca od 8 do 14 hodin (a kdy by tak asi měla školní výuka probůh probíhat?, někdo tady nepochopil, že jedním z hlavním z úkolů školy je pohlídat děti v době, kdy je většina rodičů v práci, aby se neuchlastaly, neupočítačovaly, neudrogovaly a jak říkával trefně bývalý kolega nepopichaly křivákama)

John Moravec (dále jen JM) ovšem mluví o vzdělávání. A existují výzkumy, které ukazují, že zejména v pubertě jsou děti výrazně úspěšnější, když vstávají později. Navíc přibývá rodičů, kteří pracují z domova, ti by možná uvítali odpolední vyučování.

2. počítačový program, který by zastal plně byť i jenom administrativní práci právníka neexistuje, stejně jako neexistuje takový, který by plně zastal práci učitele, vždyť za 25 let využívání PC ve školách nemáme ani náhodou programy, které by solidně pokrývaly učivo ZŠ natožpak SŠ, technika sice pílí kupředu mílovými kroky, ale "duševní" náplň techniky už jaksi ne

Zde i dále doporučuji shlédnout TOHLE VIDEO


3. "nikde se neučíme přemýšlet", znám kvanta kantorů, kteří své žáky přemýšlet učí, že se nechce, a to čím dál tím víc, myslet děťátkům, protože myšlení bolí, to už je pravda jiná kapitola

Ano, zde jde o tu nepřiměřenou generalizaci. Jistě i vy ale znáte učitele, kteří myslet neučí. Je to ovšem začarovaný kruh, respektive začarovaná spirála. Bohužel často stačí jeden učitel, který myslet neučí, a děti si navyknout. To další učitelé si pak stěžují, že se dětem nechce myslet.

4. že bychom se opravdu chtěli dopracovat do stavu, kdy by děti potřebovaly i na nejjednodušší výpočty kalkulačku? a není právě počítání dobrým prostředkem k rozvoji myšlení, především abstraktního?

JM ovšem píše „“Děti se nebudou učit něco, co za ně spočítá kalkulačka.“. To nevím, jak s tím, co píšete vy, souvisí. O tom, co chceme nic, o rozvoji myšlení také nic. JM jen konstatuje realitu: Děti se to nechtějí učit. Takže buď je k tomu nějak přimějeme, nebo budeme hledat jiné prostředky k rozvoji myšlení.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
9. srpna 2015 v 18:30  

5. chceme-li dopracovat do stavu, kdy děti místo výuky budou valit videohry, no tak to nás potěš, ledaže by to byly alespoň videohry výukové, ale těch se moc na trhu neobjevilo že?, ono se na nich totiž tak dobře nevydělává jako na bezduchých praskačkách, kde je podstatnější umět jezdit po klávesnici, rychle mačkat tlačítka myši apod.

Ano, zde souhlasím. Ta odpověď s videohrami je zcestná.

6. "... nebudeme chodit do práce" chacha už se těším

Viz znovu tohle video. Otázka zda za deset let bude pro všechny práce se diskutuje leckde v Economistu, v Timesech, někdy i u nás. Jak to bude, si řekneme za 10 let, tedy pokud se toho dožiji.

7. "... lidé by měli mít garantovaný základní příjem peněz" No u nás právě garantovaný základní příjem peněz máme, a že by to u nepřizpůsobivé části našeho obyvatelstva na poli vzdělání mělo nějaký význam? toho jsem si tedy nevšimla

Já tomu rozumím přesně v opačné logice: Garanovaný příjem jistě nepovede k tomu, aby se děti ve škole s nadšením učily připravovat na práci. Pokudu budou vědět, že nemusí pracovat, nebudou o to mít zájem. Ano, k tomu se už dnes blížíme, a to právě proto, že škola stále z velké části připravuje na trh práce. JM chce sdělit, že mnoho dětí dost možná na trh práce vůbec nepřijde, a že by je školy měly na to připravovat. Co ti lidé budou celé dny dělat? Ono to není jednoduché se nějak zabavit a mít smysl života, když nechodím do práce. Deprese řady nezaměstnaných jsou varující.


8. "do rozhodování bychom měli zapojit studenty" fajné, ale půlka z nich se neumí rozhodnout zda si vybrat oběd jedničku nebo dvojku, a to ví cca, jak které jídlo chutná, jak chutnají kvadratické rovnice a k čemu je budou potřebovat, to jaksi netuší a ani tušit nemohou

Ano, zase ta začarovaná spirála. Když děti neučíme rozhodovat, tak to samozřejmě neumějí. Moje děti jsou k rozhodování vedeny od mala… A ve Scioškole je tak taky povedeme. Takže se pak můžete přijít podívat.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
9. srpna 2015 v 18:35  

Hrabáč kapský řekl(a)...9. srpna 2015 14:07

Nebo ten skutečný a dlouhodobý průšvih, který už docela hlasitě klepe na dveře naší otupělé západní civilizace?

A máte dojem, že to co vy ve škole děti učíte, je na ten (případný) průšvih nějak připravuje? Anebo snad, že vychováváte děti tak, aby ten průšvih odvrátily nebo se o to budou alespoň budou snažit?

Eva Adamová řekl(a)...
9. srpna 2015 v 18:46  

"Ano, zase ta začarovaná spirála. Když děti neučíme rozhodovat, tak to samozřejmě neumějí. Moje děti jsou k rozhodování vedeny od mala."

Mám pocit, že jste to úplně nepochopil. Chtěla jsem naznačit, že těžko mohou děti rozhodovat o tom, o čem nemají ani tucha. S těmi kvadratickými rovnicemi je to asi tak, jako bychom se našich dětí zeptali, zda chtějí koupit Ťapláka nebo ne, přičemž oni vůbec netuší, co to ten Ťaplák je a k čemu slouží.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
9. srpna 2015 v 19:01  

Aha, Ťapláka. A vy byste vynakládala úsilí, abyste měla Ťapláka? A děti jsou dnes stejné. Bohužel ta doba, kdy učitel řekl: sežeňte si Ťapláka, a ony to udělaly a neptaly se, je pryč. A už se nevrátí. Asi proto jsem to špatně pochopil, něcoi, co nemůže už být je mimo mé zorné pole.

Základem motivace k učení je autonomie a smysluplnost a bohužel u Ťapláka sama píšete, že smysluplnost to PRO DĚTI nemůže mít. Co s tím?

MM řekl(a)...
9. srpna 2015 v 19:05  

A máte dojem, že to co vy ve škole děti učíte, je na ten (případný) průšvih nějak připravuje?

Možná ne. Ale rozhodně se snažím/e učit tak, abychom nástup onoho průšvihu zbytečně neurychlovali. Což se o mnoha "dobrých radách" nejrůznějších expertů říci nedá.
I když... Počítání bez pomoci kalkulačky možná takovou přípravou je. Rozdělání ohně křesáním pazourku a výrobu luku možná do ŠVP zařadíme později. Ovšem to, že bílí červi jsou jedlí, zatímco barevný hmyz nežrat učím už dávno.

MM řekl(a)...
9. srpna 2015 v 19:11  

Dokud dítěti nedáte poprvé ochutnat zmrzlinu, neví o co dosud přicházelo.
Aby dítě ocenilo Ťapláka, také mu ho někdo musí strčit až pod nos. Pokud možno někdo příčetný, kdo ví, že Ťaplák je docela užitečná věc. Jeho ochutnávání, samozřejmě, na rozdíl od nanuka může trvat řadu let...

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. srpna 2015 v 20:13  

Co je to ťaplák?Se mi to nevyguglilo

Jan Hučín řekl(a)...
9. srpna 2015 v 21:13  

Asi jsem trochu zaspal start diskuse, ale nevadí. Článek jsem začal číst a vypisoval si věty, na které chci reagovat. Nedojel jsem do konce, ale následující seznam je opravdu výživný.

Musíme učit schopnost přizpůsobit se.
Nejdřív se ale musíme naučit se odpovědně rozhodovat. Budoucnost tvoříme my svými rozhodnutími, není to něco, co nějak spadne z nebe a my se tomu jen musíme přizpůsobit.

Dnes je velmi těžké získat práci i jako právník, neboť papírování za vás udělá počítačový program.
To je kec, anebo John Moravec neví, co dělá právník. Možná myslí notáře, koncipienta, nebo podobného úředníka. Povolání právníka nespočívá v papírování.

Místo toho, abychom učili znalosti, měli bychom učit dovednosti, jak se efektivně učit novým věcem a jak o nich přemýšlet.
Jenže abychom se mohli učit o něčem přemýšlet, musíme se to naučit, tedy mít ty znalosti. Klasické černobílé vidění. Nelze říkat: "místo toho, aby..." Potřeba je mít jak znalosti, tak dovednosti. Člověk se znalostmi bez dovedností je diletant.

Studujeme sice filozofii nebo psychologii, ale nikde se neučíme, jak přemýšlet. Nebo jak použít naši kreativitu, podnítit naši zvědavost a touhu objevovat.
Ano, studium filosofie ani psychologie nás neučí přemýšlet. To se totiž musí, podobně jako kreativita či touhu po objevování, rozvíjet prvních sedm let života, jak píše John Brierley. Tedy v rodině a v předškolním zařízení.

Děti se nebudou učit něco, co za ně spočítá kalkulačka.
Chápal bych formulaci, že děti se nechtějí učit něco, co za ně spočítá kalkulačka. Stejně jako dospělým se nechce chodit pěšky, odepřít si sladké (či vyhnout se jiné lákavé pasti, např. nevěře nebo lži ve svůj prospěch). Následky se často nedostaví hned, ale až po čase, zato se blbě odstraňují. Proto je potřeba, dokud to jde, učit děti, že je dobré nebýt pohodlné a že ne všechno prospívá. (Což doporučoval v 1. století i jakýsi Pavel z Tarsu Korinťanům.)
Jestli tím John Moravec chce říct, že se děti obecně mají učit jen to, co samy chtějí, pak běda nám.

Jan Hučín řekl(a)...
9. srpna 2015 v 21:13  

Přitom by stačilo učit matematiku jako statistiku, která je ve skutečném světě mnohem užitečnější.
Aha. A jak se prosím dá naučit statistika bez porozumění matematice a bez schopnosti počítat bez kalkulačky? "Tomáš má ze čtyř známek průměr 1,75. Kolik nejméně jedniček musí dostat, aby jeho průměr klesl pod 1,5?"

Za pár let třeba nebudeme chodit do klasické práce. Ve spoustě zemí se mluví o tom, že by lidé měli mít garantovaný základní příjem peněz.
To je opravdu šílená myšlenka, ale v takové Francii, v Norsku nebo na levicových amerických univerzitách se jich bohužel podobných líhne spousta. Něco jako komunistické blouznění o tom, že si každý bude brát podle svých potřeb. Propána, vidíme na lidech kolem sebe, jak je sociální stát zdeformoval do pouhých natahovačů rukou. Možná nebudeme chodit do klasické práce od 8 do 17 s píchačkami a celozávodní dovolenou v létě, ale historie nás učí, že některá povolání mizí a jiná se objevují.
A tady se můžeme krásně vrátit obloukem k ústřední myšlence. Je to jen na nás, jestli povolíme, uděláme si tady velkou zoo se zajištěným krmením, v níž krásně zlenivíme, než nás smete vlna přičinlivějších a bojovnějších. Anebo se vzepřeme a přestaneme ustupovat nemakačenkům. Když se pan Moravec dovolává rozvoje podnikatelských dovedností, je vhodný způsob nenavozovat v nezaměstnaných dojem, že se nemusejí snažit.

Vždycky zůstávám v údivu, když navštívím jednu Sudbury školu v Nizozemsku, kde šestnáctileté děti umí lépe anglicky než vysokoškoláci.
Ano. Já také zůstávám v údivu, když slyším, že některé děti z 5. třídy zcela tradiční školy vědí (a chápou) od své tradiční paní učitelky, jak funguje čtyřtaktní motor. Na rozdíl od Sudbury je to ovšem mnohem reprezentativnější vzorek a bez školného.

Je mi líto, že mnoho poměrně inteligentních lidí letí na to, co vypouští pan Moravec.

Jan Hučín řekl(a)...
9. srpna 2015 v 21:15  

oprava k předposlednímu příspěvku:
Člověk, co si myslí, že má dovednosti bez znalostí, je diletant.

Jan Hučín řekl(a)...
9. srpna 2015 v 21:21  

A máte dojem, že to co vy ve škole děti učíte, je na ten (případný) průšvih nějak připravuje? Anebo snad, že vychováváte děti tak, aby ten průšvih odvrátily nebo se o to budou alespoň budou snažit?

Ale k tomuhle nemá primárně vychovávat škola. Když k tomu dítě nevychová rodina, neřkuli učí-li rodina pravému opaku, škola s tím těžko co nadělá.

Eva Adamová řekl(a)...
9. srpna 2015 v 21:45  

No vidíte pane Šteffle, paní Karvaiová neví, co Ťaplák je a ani se jí to nepodařilo vygůglit, a tak by se jen těžko rozhodovala, zda si ho koupí nebo ne. Já jsem ovšem v příspěvku vůbec neuváděla, že Ťaplák není PRO DĚTI smysluplný. To jste mi jaksi podsunul Vy, a tak jste, aniž tušíte, co to ten Ťaplák vlastně je, rozhodl za děti ve smyslu, že pro ně není užitečný. I Vy kujóne, já Vám dám rozhodovat za ty naše autonomní děti.
Já bych tedy Ťapláka rozhodně chtěla, ale je drahý.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
9. srpna 2015 v 23:36  

Hovno Majere, hovno máš.

Lepší šrapnel pane Hrabáči neznám.

Myslím, že že jak se situace "vylepší", tedy staneme se subtropickým státem včetně subtropického nicnedělajícího obyvatelstva, nastane pád současné civilizace a odborníci na školství půjdou do prdele.

My budeme po stodolách učit za pár erteplí pár žáků a bude konečně klid.

Nicka Pytlik řekl(a)...
9. srpna 2015 v 23:47  

Možná mi něco uniklo, ale nemohu se zbavit pocitu, že podstatná část mých žáků, kteří se chtěli něco naučit, přistoupila na můj způsob výuky. A co vím, zpravidla si nevedou špatně i v dalším studiu a pak i ve svojí profesi. A protože se považuji za zarytého herbartovce, zdá se, že mnozí moji úspěšní žáci zatuhli v některém z minulých století.
Ale možná se mýlím. Když mne chce někdo peskovat, pěkně mi vpálí něco v tom smyslu, že 'to jsou ty tvoje moderní metody'.
Nedávno jsem zase po letech podlehl pokušení, a poptal se žáků prvních ročníků, co by se chtěli v informatice naučit nového. Většinou napsali to, co si zapamatovali, že se učili na základní škole. Jako že něco s textem, videem nebo těma webovkama.. nebo něco na ten způsob. Takže po prázdninách se nových prváků zeptám, jakou metodou by se chtěli učit. Alespoň se dozvím zase něco zajímavého o místních základních školách.
V každém případě si myslím, že se někde zasekli kritici škol, které nepřipravují na život.
Škola není příprava na život, škola je součást života, přeceee!!!

Unknown řekl(a)...
10. srpna 2015 v 7:54  

21. století bude stoletím dopravy (průplavy,železnice,přístavy,trubkovody aj.)a stoletím permanentní války o tyto dopravní cesty,takže obory,které by se měly rotzvíjet: doprava,stavebnictví, armáda,takže nejdůležitějšími předměty budou matematika a branná výchova!

Unknown řekl(a)...
10. srpna 2015 v 7:57  

p.s. někteří odborníci také tvrdí,že v evropských zemích dojde koncem století k renesanci zemědělství,což je zajímavé a možno vzíti v úvahu...

Eva Adamová řekl(a)...
10. srpna 2015 v 8:28  

Pane lames28, nestrašte. Co by v takovémto světě dělala ta grupa posraných inteligentů se všeobecným vzděláním, která neumí vzít šroubovák a motyku do ruky, protože je tak bohužel vychováváme.

tyrjir řekl(a)...
10. srpna 2015 v 9:45  

Jedna a jedna jsou dvě, kolečko je kulaté a voda neteče do kopce. Školní výchova a vzdělávání je / má být cílevědomý proces, který uskutečňuje a za který odpovídá především učitel. Ten k tomu podle podmínek, svých schopností a znalostí volí vhodné metody a formy tak, aby se optimálně dosahovalo cílů výchovy. Cíle výchovy a vzdělávání mají být co nejjednodušeji určeny a to s respektováním všeobecně platných zásad.

Úloha školy ve výchově a vzdělávání je nezastupitelná, nikoli však jediná. Učitel má mít možnost volby metod i forem své práce podle svých znalostí, schopností a konkrétních podmínek. Má přitom respektovat a citlivě utvářet žákovu osobnost žádoucím směrem. Důležitá je jednotnost různých výchovných vlivů. Učitel měl, má a bude mít kolem sebe vždy dost vehementně argumentujících a konajících inovátorů, radilů, manažerů, skrblíků apod., kteří by možná v jeho pozici nevydrželi ani rok nebo pět, kdyby ji měli zodpovědně zastat za těch podmínek, které učitelé v Česku mají.

Zvláštními skupinami kibiců a dirigentů učitelovy práce jsou myslím příslušní politici, úředníci, pracovníci výzkumných institucí, neziskových i ziskových organizací, kteří zhusta zakládají do větší nebo menší míry svoji obživu na tom, že chtějí učitele především inovátorsky školit a navádět určitým směrem, aniž by jim dali alespoň trochu slušný plat a podmínky k práci. Vzpomínám si přitom namátkově na kibice a dirigenty typu Nezbedný bakalář, Velká kulturní revoluce nebo z Čapkovy povídky Rekord.

Tyto zvláštní skupiny mají dnes i zvláštní postavení v získávání tzv. dotací. Za relativně velké peníze myšlenkově mnohdy buď sami nebo prostřednictvím spřízněných duší vnucují rozpočtově hrubě podfinancovaným školám své někdy i dost mimomísoidní koncepce, aniž by vlastně žákům a učitelům ve školách co kloudného dali, nebo alespoň umožnili.

Myslím, že MŠMT a další zodpovědné osoby by se měly postarat o lepší rozpočtové financování škol i o to, aby maximální část dotací šla přímo do vztahu učitel žák a nikoli do mnohdy nefunkčních věcí okolo, jak tomu bylo a dosud je.

Unknown řekl(a)...
10. srpna 2015 v 10:08  

10. srpna 2015 9:45

Zapomněl jste dodat to nejpodstatnější. Pracují za 600 - 900,- Kč na hodinu. Za 8 hodin takového školení si přijdou na pěkné penízky. Pak tedy asi platí: Kdo umí, ten umí. Kdo neumí, ten učí. A učí v průměru za 150,- Kč na hodinu. Tedy do základní osy učitel - žák se nám vlámal ještě někdo další. Názorným příkladem je tvorba ŠVP. Penízky se cestou dolů ztrácely a ztrácely. Učitelé, kteří ŠVP tvořili již našli jen vyschlé koryto.

MM řekl(a)...
10. srpna 2015 v 12:28  

Ač skřípám zuby (svými i těmi koupenými), samotní eurograntoví vyžírkové by mi zas tolik nevadili. Čert ty peníze vem, i když jdou v podstatě z naší kapsy. Nesmírně mi však vadí, když s těmi svými Inspisy a Niqesy prudí samotné školy. Piš, barde, čerpej, vydávej tlusté brožury s grafy na křídovém papíře, ale proboha, nech školy na pokoji.
Bohužel, oni do těch grafů potřebují nějaká data z "praxe", takže kromě cucání z prstu zahlcují školy zbytečnými testy, šílenými registracemi na obludných portálech se strukturou tajemného hradu v Karpatech a - zatím nepovinným - nesmyslem v podobě cpaní ŠVP do jakýsi šablon.
Moc prosím, buďte a tak chytří a vymyslete projekt, který by podojil EU bez jakéhokoliv dopadu na školy. (Že byste nečerpali vůbec by jistě bylo lepší, ale tak naivní nejsem.)
Kdybych byl ještě více naivní, přál bych si, aby v rámci těch zbůhdarma vyhozených stamilionů vzniklo bokem za pár promile rozpočtu něco skutečně užitečného. Třeba nějaký bezplatný software pro jednoduchou a přehlednou školní evidenci, něco jako náhrada stoletých Bakalářů, ovšem na úrovni současné doby. A kdyby to bylo propojené s matrikou MŠMT a maturitním Certisem, aby se data nemusela přenášet ručně, byl bych jako školní byrokrat na vrcholu blaha. (O integraci kvalitního programu na tvorbu rozvrhu a miniportálu pro komunikaci s žáky a rodiči, či dokonce správy školní sítě s vnitřním informačním systémem se ani neopovažuji snít.)

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.