Najít volné parkovací místo, zjistit aktuální polohu tramvaje nebo vybrat vhodnou školu podle její kvality. To vše umožňují aplikace, které vznikly během akce Prague Hacks. Jejím cílem bylo s pomocí volně dostupných dat vylepšit fungování hlavního města.
Z článku Evy Hníkové v Ekonom.cz vybíráme:
Počet hodin cizích jazyků, šance na přijetí na gymnázium, vzdálenost od domova. Takové údaje lze o jednotlivých základních školách nějakým způsobem dohledat. Ale mít je na jedné hromadě? Přehledně a třeba v mapě? To už je horší.
Přesně o to se nyní pokusil projekt Naše školy. Zatím analyzoval pouze situaci v městských částech Praha 7 a Praha 8, které poskytly svá data. Jejich plošné uvolnění by však usnadnilo výběr vhodné školy žákům i jejich rodičům po celém Česku.
Poznámka redakce: Autorka nezmínila aplikaci ČŠI portal.csicr.cz, která ale zřejmě požadavky uživatelů nesplňuje.
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
5 komentářů:
Naklikat si školu podle parametrů jako automatickou pračku v e-shopu je jedna ze zaručených cest do pekel. Máloco se dá tak neúspěšně nacpat do bodové škály jako "dobrá škola".
Zařazení do jednoho projektu spolu s mapou psích hovínek je docela... symptomatické.
Hlavně, že bude tenhleten... coworking. (Je to jedno slovo s předponou, nebo výraz složený ze tří slov?)
Pevně doufám, že výsledek bude stejný jako u zmiňovaného portálu ČŠI, tedy nulový.
Protože pokud by se rodiče při výběru školy měli začít řídit "počtem hvězdiček" v nějaké aplikaci, dopadnou školy jako ty automatické pračky - všechny stejné, všechny s papírově skvělými parametry, všechny s miliónem zbytečných funkcí a všechny na prd.
Především bych rád řekl, že celý projekt zavání žebříčkováním škol, a to je opravdu cesta do pekel. Mám určitou obavu, že pro rodiče by v takovéto aplikaci byl velmi posvátný údaj úspěšnost v přijímacím řízení na SŠ. (Při výběru SŠ, tedy o stupeň výš, je úspěšnost v přijímacím řízení na VŠ rozhodující faktor, jak ukazuje zpráva z letošních přijímaček Scio.) A kvalitu školy fakt nejde poměřovat podle toho, kolik procent žáků se dostalo na gympl, jestliže neznáme nic o vstupní úrovni.
šance na přijetí na gymnázium
To je pro budoucího prvňáčka při volbě školy zásadně nezanedbatelný ukazatel.
Kdo by nechtěl mít z dítěte úspěšného skládače testů.
"... úspěšnost v přijímacím řízení na VŠ..."
Je úsměvné, jak se tahle rodičovská otázka s železnou pravidelností opakuje při všech dnech otevřených dveří. Spolu s dotazem na "úspěšnost při státních maturitách".
Naše odpověď je vždycky stejná: Pokud student chce, pak stoprocentní.
Co se přijímaček týká, rodiče pořád žijí někde v 80. letech, kdy se na vysokou dostala jen malá část populace. V době, kdy ještě neexistovaly obory (a dokonce celé školy), které klidně i v září přijímají každého a beze zkoušek. A hlavně v době, kdy nejít "po gymplu hned na vysokou" bylo považováno za neúspěch. I mě samotného překvapuje, kolik studentů si po úspěšné maturitě místo "vejšky" dobrovolně volí například rok na brigádě v zahraničí, práci v nějaké neziskovce nebo klidně i někde "v mekáči". Skutečně dobrovolně, nekecám. Po roce pak levou zadní udělají nějaké přijímačky a začnou cosi studovat. A pak to třeba na čas přeruší a dodělají později. Hlava mi to nebere (za nás bylo jakékoliv oddálení co nejbližší promoce ostudné), ale prostě je tomu tak. Takže "úspěšnost v přijímacím řízení na VŠ" je u nás nesmírně nepřesný a velmi variabilní údaj, který nijak nesouvisí s kvalitami absolventa.
O tom, že škola nemá žádnou šanci, jak požadovaný údaj hodnověrně zjistit, ani nemluvě.
konečně jsem pochopil, co je to ten cowworking,za našich časů jsme říkali hezky česky kravina
Okomentovat