Článek diskutuje problematiku využití proprietárního (komerčního) software versus open source ve výuce informatiky na základních školách. Vzhledem k aktuálnosti problematiky se dá předpokládat, že vyvolá polemiku.
Následující článek se zabývá trendem v českém školství, kdy se množství škol uchyluje k úplnému nahrazování proprietárního softwaru open-source programy. V následujících odstavcích se budeme zabývat především soubojem mezi proprietárním softwarem Microsoft Office s jeho open-source variantou LibreOffice.
Na úvod si je třeba pro naše potřeby rozdělit software využívaný ve školství na dvě skupiny. První skupinou je výukový software. Tím je myšlen software, který je využíván primárně právě k výuce. Příkladem budiž Geogebra, nebo nějaký další software určený například pro dotykovou tabuli. U této skupiny softwaru se nedá předpokládat, že ho žáci budou využívat i v budoucnu ve svém budoucím zaměstnání, a proto je zcela na uvážení školy, zda a který program například i z hlediska finančních možností zvolí.
Druhou neméně důležitou skupinu softwaru tvoří programy, s kterými se žáci v budoucnu pravděpodobně budou setkávat v zaměstnání. V zájmu vzdělávacího procesu bychom se měli alespoň pokusit seznámit žáky s takovým softwarem. Příkladem je například kancelářský software typu Microsoft Office nebo LibreOffice (dříve Open Office). Tyto kancelářské balíky bývají někdy považovány za naprosto srovnatelné. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Lze zmínit například omezenou schopnost vytvářet grafy v LibreOffice (na úrovni Microsoft Office 97), absenci intuitivního importu dat například z textového souboru, takže je zapotřebí speciálně vytvořený externí program či makro, které by určitým způsobem zeditovaný text, nakopírovalo do tabulkového editoru tak, aby ho bylo možné dále zpracovávat. Dále lze hovořit například o vzájemné nekompatibilitě obou kancelářských softwarů v oblasti revizí, editace textů a obrázků, o nekompatibilitě editorů rovnic, maker a bohužel v případě open-source programů o nefungující spolupráci s externími komerčními programy jako například Mathtype. Poměrně velkým rozdílem je také zcela jiné ovládání atd.
Mnozí zastánci LibreOffice argumentují tím, že školy, které si za poměrně zanedbatelné peníze ve srovnání s rozpočtem celé školy zakupují licence na produkt Microsoft Office, plýtvají penězi (viz Gymnázium Jevíčko používá OpenOffice.org, Pět důvodů, proč školy ve větší míře nepoužívají open-source software). Otázkou zůstává, jestli je větší plýtvání zakoupení několika interaktivních tabulí, u kterých se dle osobních zkušeností autora prvky interaktivity ve výuce nevyužívají. Pořizovací náklady jsou však mnohem vyšší než u prosté promítací plochy s dataprojektorem. Za srovnatelnou cenu se dá například vybavit menší škola licencemi MS Office. Některé argumentace (viz odkazy výše) hovoří o tom, že když školy využívají software Microsoft Office a učí v něm i informatiku, tak v podstatě nutí chudé nemajetné žáky, aby si software museli někde obstarat nelegálně, což již v dnešní době s příchodem programu Student Advantage (viz Open Value Subscription – Education Solutions) neplatí tak jednoznačně.
V případě, že ve škole je možnost legálního použití softwaru Microsoft Office nebo nějakého dalšího masově používaného komerčního produktu, žáci v případě, že se s ním chtějí seznámit, nemusí pokoutně software získávat nebo se připojovat k neplnohodnotné variantě Office Online, která je zdarma. Žák se přeci může seznámit s oběma typy produktů, tedy open-source variantou i komerční, přímo ve škole, a to legálně. Může je používat při hodinách či v PC klubech a může se dobrovolně rozhodnout na základě zkušenosti, zda používat ten či onen program a udělat si vlastní představu, za jakých okolností se mu vyplatí používat jeden či druhý software.
Celý článek na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
9 komentářů:
Pan Kokeš je zaměstnancem firmy MS? Nebo má komplex ze svého učitele IT a OO/LO?
Kopie mého komentáře ze Spomocníka:
Je zajímavé se na některé věci podívat i trochu neobvyklým pohledem. Než se rozhořčíte nad stanoviskem podporujícím komerční přístup, vžijte se do situace studenta posledního ročníku PedF, který by rád učil žáky matematiku s podporou technologií a ví, že bude potřebovat různé funkce, které umí jen ten nejrozšířenější proprietární SW, ale škola, na níž by rád působil, používá jen Libre Office.
Ok, Bořku, tak ať napíše, co konkrétně potřebuje a můžeme mu pomoci. Sám doporučuji, aby školy využívaly obě verze cloudových řešení MS i Google (případně i další). Open source komunita moc agresivní není, na rozdíl od obchodníků s IWB a proprietárním SW ;-) Navíc kancelářské balíky jsou jen malý segment toho, co by se mělo ve škole používat.
Proč do debaty o kancelářském balíku taháte interaktivní tabule?
Včetně autora toho "textu".
Žáci by se měli učit dovednosti (tj. text vytvořit, naformátovat, použít styly, citace, ...). Neměly by být cvičené opice schopné používat jeden konkrétní software. Ten člověk hájí formu před obsahem, ale proč? Má snad akcie Microsoftu? Navíc ve dnešním světě jsou desítky různých prostředí, programů, webových řešení, e-mailových a groupwarových aplikací a lidé to pokládají za normální. Unifikované prostředí bylo (v ČR) samozřejmostí před 5 lety, dnes už ne (v USA byl vždy Microsoft a Apple 50/50). A navíc i řešení od Microsoftu jsou v jednotlivých verzích diametrálně odlišná od předchozích verzí (nejen Office, ale i Windows 7/8/10 atd.).
Jestli jsem to dobře pochopil tak vyučující matematiky nedostal peníze na nákup licencí MS Office, které chtěl využít ve výuce matematiky.
Domnívá se, že je to chyba LibreOffice. Což považuji za nepřesné, stejně jako další tvrzení, které se v článku vyskytují
Za IWB daly zřejmě české školy v posledních letech značnou část prostředků na nákup ICT. Autor si ale překvapivě na mušku vzal bezplatné open source kancelářské balíky a ne proprietární autorské nástroje pro IWB, které možná MS Office při nákupech konkurovaly více. Výběr vhodných nástrojů pro učitele selhává: před lety na konferenci Počítač ve škole jedna kolegyně předváděla prezentace pro fyziku vytvářené v kombinaci Flash s tuším SMART Notebook: výsledek desítek či možná stovek hodin práce (včetně školení ovládání obou produktů) vypadal vedle simulace v specializovaném produktu zoufale, o řádovém rozdílu doby přípravy nemluvě. Je docela dobře možné, že funkce vyžadované autorem třeba GeoGebra či jiný produkt zvládnou doslova "levou zadní"...
Souhlasím s Milanem Keršlágrem - žáci se mají učit dovednosti. Přesně ten argument, že se liší samy o sobě dvě verze MS Office (a ne jen malinko) ruší všechny argumenty článku pana Kokeše.
LibreOffice je software, který má svá mnohá pozitiva a negativa, stejně jako Microsoft Office atd. Domnívám se však, že oba kancelářské balíky se liší daleko výrazněji než jednotlivé verze stejného kancelářského softwaru. Článek upozorňuje na to, že je dobré, když žák má k dispozici více alternativ kancelářského softwaru a seznámí se s jejich odlišnostmi, kterých není málo.
Okomentovat