Nač nosit rozumy do lesa, když je přinesl kolega Dan Lessner na svém blogu v článku Domácí úkol na víkend: Co se to stalo v testování ICILS? Nicméně dokončím to, co jsem přes víkend načal...
Kdo, s kým a o kom
Zprávy o výstupech z ověřování gramotností se stávají nedílnou součástí mediálního obrazu našeho vzdělávacího systému. A je to dobře.Doposud jsme se soustředili především na čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost. Nyní se přidala "digitální" - a na tu můžeme být hrdi. Jelikož je ta "digitální" relativním nováčkem, pokusím se ji přiblížit k těm, které byly předmětem šetření v dřívějších letech. Dovolil jsem si sestavit následující tabulku:
Země | ČG 2009 | ŘP 2012 | IG 2013 |
Austrálie | 4 | 4 | 3 |
Česká republika | 13 | 5 | 1 |
Dánsko | 8 | 8 | 3 |
Hongkong (Čína) | 2 | 2 | 14 |
Chile | 16 | 16 | 15 |
Chorvatsko | 12 | 14 | 12 |
Kanada (Ontario) | 3 | 3 | 2 |
Korejská republika | 1 | 1 | 7 |
Německo | 9 | 7 | 9 |
Nizozemsko | 5 | 6 | 8 |
Norsko | 6 | 9 | 5 |
Polsko | 7 | 11 | 5 |
Rusko | 15 | 10 | 11 |
Slovensko | 11 | 12 | 10 |
Slovinsko | 10 | 13 | 13 |
Turecko | 14 | 15 | 16 |
Drobné vysvětlení:
- Vybral jsem pouze ty země, které byly součástí všech šetření - "čtenářské gramotnosti PISA 2009", "dovednosti řešit problémy PISA 2012" a "počítačově-informační gramotnosti ICILS 2013".
- Původně jsem chtěl sledovat jen "ŘP2012" a "IG2013", ale ve zprávě k "ŘP2012" se poukazuje na to, že vazba mezi řešením problémů a čtenářskou gramotností je nejslabší. Přidal jsem tedy i měření z roku 2009, protože dle mého názoru jsou si čtenářská a informační gramotnost dosti blízké.
- Číslo udává relativní umístění příslušné země vzhledem k ostatním zemím v této tabulce. Nejde tedy o "absolutní" umístění země u příslušného šetření.
I přes oprávněné výtky vůči takovým tabulkám je podle mého názoru pozitivní posun neoddiskutovatelný.
A co školští informatici
Než se zvedne vlna chvalozpěvu či naopak uvaděčů na pravou míru, chtěl bych upozornit na zjištění, které nakonec upoutalo mou pozornost nejvíce. Podívejte se graf 6.2 (str. 37), který sleduje překážky na straně učitelů.Pro mne je až neskutečné, jaký je rozdíl u zajištění technické podpory. Našim učitelům chybí jen ve 13 %, průměr je však 3,5x vyšší! U základních škol, které byly většinově zařazeny do šetření přitom fakticky technickou podporu nikdo nezajišťuje (pro jistotu uvádím, že ICT metodik a ICT koordinátor má mít jinou úlohu).
V některých diskusích se již objevuje názor, že v České republice se podprůměrně integruje digitální vzdělávání do jiných předmětů. Přijmeme-li toto tvrzení, pak se zvýšením integrace lze očekávat i zvýšení potřeby technické podpory. Takže školští informatici, měli bychom poděkovat za vaši (velmi často nedoceněnou) práci. První místo v šetření je významnou měrou vaše zásluha. A jestli chceme potvrdit tato povzbudivá zjištění, měli bychom konečně oddělit činnost učitele "počítačů" od té, která zajišťuje technickou podporu!
Převzato z autorova blogu Davidův sloupek
.png)
4 komentářů:
Prosím.
Zaplaťpámbu za průzkumy. Pravda ale je, že mne spíš vždy zajímalo, jak si vedou moji žáci bez ohledu na výsledky obdobných průzkumů.
Ve druhých ročnících střední školy jsme právě vyvrcholili 'samostatnou' práci Foto na zakázku. Žáci si měli vybrat téma z nabídky jejich srdci blízké a pořídit vždy čtyři fotografie série z prostředí školy a série lidí ze školy. Důraz byl kladen na jednotu tématu, kompozice, vzhledu a tak podobně v každé sérii. Pak měli fotkám dát takový rozměr, aby se vešly vždy po dvou na tiskový arch formátu A4 s půlcentimetrovým okrajem a fotky opatřit identifikací tématu a autora. Soubory, osm jpg a dva pdf, měli být pojmenované v souladu se zadáním, které za pár let pro svoji podrobnost nejspíš vydá na téměř brožurku.
Potřebné výpočty a patřičné úkony jsme si postupně předvedli a žáci měli prostor na realizaci pracovat i ve škole při výuce. Celkem měsíc na asi hodinovou práci.
Nebudu to natahovat. Práci odevzdaly v termínu dvě třetiny žactva, a asi polovina z celkového počtu všech žáků to měla bez významnějších nedostatků.
Bývaly doby, kdy jsem žákům řekl, co mají udělat, a oni to příští hodinu přinesli. Mám takový neodbytný pocit, že někde dělám chybu.
Pane Pytlíku,
máte-li tuto úspěšnost, pak vám blahopřeji ;-). Předpokládám však, že nemusíte dodatečně nahrazovat čtení s porozuměním doplněním ústního komentářem ve stylu "to přece znamená to..." a nakonec vlastní ukázkou svých dovedností ve stylu "tak dobře, podívejte se, to se dělá takto...".
Na mé základce bohužel čtenářská gramotnost nestačí :-(. Mám takový neodbytný pocit, že někde dělám chybu. A tu mi kolegové na střední škole zapíší do mého kádrového profilu ve stylu "ach můj bože, co vás to na té základce (ne)učí".
máte-li tuto úspěšnost, pak vám blahopřeji
S plnou vážností si uvědomuji, že ten můj povzdech vyznívá poněkud úsměvně. Mohl bych tu teď pohovořit něco o tom, že se jedná o střední školu s pořád ještě převisem uchazečů o studium, a že z absolventů se historicky rekrutuje nezanedbatelná část budoucí elity nejen našeho okresu. V minulosti se v popisované souvislosti jednalo vždy jen selhávající jednodnotlivce.
Obdobné situace a trendy jsem tu popisoval už mnohokrát. V tomto případě o nic moc nejde, a nemyslím si, že by to mělo znamenat počátek nějakého konce. Jde jen o to, že se vždy urodilo nemálo velmi kvalitních a inspirativních prací, a že třeba právě tento typ školní činnosti má nezanedbatelný kultivační potenciál. Neznamená to nic víc, než že je to škoda, prostě.
Není samozřejmě nic jednoduššího, než použít standardní nástroje k usměrňování žactva, a zanedbance přimět k nápravě. Nenašel jsem ovšem jediný důvod hodný zřetele, proč bych to měl dělat. To tu energii radši přesměruji nadějnějším směrem, nebo ji prostě akumuluji pro případy smysluplnější. Jsem dalek toho, abych někomu činil dobro podle mého vidění světa a proti jeho vůli.
Okomentovat