David Hawiger: Zrušme vysvědčení o pololetí!

úterý 22. července 2014 ·

Již přes tři měsíce přemítám nad tím, proč někteří žáci si nedělají těžkou hlavu ani z pětek na konci školního roku. A snaha učitele odmítnout klasifikovat pro nedostatek podkladů asi také není tím správným přístupem. Až dovolená v Chorvatsku mi ukázala světlo v tunelu...

... ale popořádku.

Pololetí s pětkou z matiky

S nedostatečným hodnocením o pololetí mám nemalé zkušenosti jak na základce tak na střední škole. V tomto školním roce jsem se však setkal s tím, že (minimálně jeden) žák i jeho rodiče si z toho vůbec nic nedělali. Přesněji řečeno, přístup se ještě zhoršil - nulová aktivita ve výuce i mimo ni, katastrofální zápisy a narůstající absence. Ve třetím čtvrtletí bylo jasno - žák se nedá hodnotit.

Příčiny tohoto přístupu subjektivně vidím v následujících jevech:
  • žák už jednou daný ročník opakoval a tudíž již za jakýchkoliv okolností postoupí do dalších ročníků;
  • díky sociálnímu systému má rodina žáka své jisté a necítí potřebu spolupracovat se školou;
  • lékař píše omluvenky žákovi, protože necítí spoluzodpovědnost za potenciální záškoláctví;
  • sociálce postačí, když žák má co jíst, kde spát a má si co obléct.

Národní ústave, pomóóóc

Po klasifikační poradě za třetí čtvrtletí jsem se rozhodl si řádně nastudovat právní vymezení pro hodnocení. Začal jsem tím, jak posuzovat nedostatečné hodnocení na vysvědčení na konci školního roku (především zda zahrnout i období prvního pololetí nebo se jedná pouze o období druhého pololetí). Můj postoj je sice vcelku ukotvený (jedná se o hodnocení za celý školní rok), ale zákon v této věci nehovoří jednoznačně. Položil jsem dotaz konzultačnímu centru při NÚV (mimo jiné i přes diskusi.rvp.cz), které nakonec dotaz podstoupilo přímo MŠMT. Až těsně před koncem školního roku jsem obdržel odpověď, kterou sice lze charakterizovat dobrou vůlí úředníků MŠMT i pracovníků NÚV, nicméně potvrdila nevyjasněnost v této věci.

Mým posledním pokusem učitele tedy je odmítnout hodnotit pro nedostatečný přístup ke vzdělávání, což vede k nedostatku podkladů. Prostě kantorská agónie...

Chorvatsko, má osvoboditelka

Úplnou náhodou jsem na dovolené v Chorvatsku hovořil s rodičem, který má své děti přesně ve věku mých žáků. Postřehů bych měl mnohem více, ale zaujalo mě, že místní ministerstvo školství v tomto školním roce zrušilo pololetní vysvědčení.

Tomu říkám nápad!!! Proč si to myslím?
  • Je jasné, za jaké období se klasifikuje na konci školního roku. A tím pádem budou i transparentnější a srozumitelnější pravidla pro hodnocení v průběhu celého školního roku.  
  • Oslabí se tím role známky a posilují se tím jiné formy sumativního hodnocení, o příklonu k formativnímu ani nemluvě.
  • Leden bude jako každý jiný. Navíc to sníží byrokracii.
  • ... a dost možná to bude mít pozitivní vliv na přístup deváťáků k poslednímu období jejich studia na základce, případně dokonce na proces jejich přestupu na střední školu.
Netvrdím sice, že to nemá i stinné stránky. Ale za monitoring zkušeností z Chorvatska by to možná stálo. Zas tak daleko to není...

Převzato z autorova blogu Davidův sloupek

33 komentářů:

aknelka řekl(a)...
22. července 2014 7:50  

Myslím si, že hodnocení v pololetí i na konci roku je minimum. Naopak: mně se docela osvědčilo to, že jsem psala hodnocení do ŽK za každý měsíc (měli jsme zrovna takové ŽK, kde na to byla kolonka - to byla zase moje inspirace :))
A pro ty deváťáky: stále čekám, že někoho tam nahoře "osvítí", přijímací řízení se posune na termíny v červnu a po přijímačkách své milé žáky z devítky ve škole už neuvidím. Tedy nějak tak podobně, jako je to při postupu ze SŠ na VŠ.

Unknown řekl(a)...
22. července 2014 8:15  

ad aknelka:
Abychom si rozuměli - nebrojím protí hodnocení (ani sumativnímu ani formativnímu). Já osobně hodnotím v matematice po tématických celcích.
Mým problémem je, že klasifikaci o pololetí vnímám spíše jako průběžné a na konci jako finální. Duch zákona však asi dává oběma klasifikacím stejnou váhu. Zrušením pololetní klasifikace by bylo vše zřejmé.

Eva Adamová řekl(a)...
22. července 2014 8:44  

"... a dost možná to bude mít pozitivní vliv na přístup deváťáků k poslednímu období jejich studia na základce, případně dokonce na proces jejich přestupu na střední školu."

Velmi naivní představa. Dost deváťáků dělá v prvním pololetí devátého ročníku jen a jen z toho důvodu, že se pololetní známky píší na přihlášky na SŠ a mohou hrát při přijetí určitou roli. Jestliže pololetní vysvědčení zrušíme a na přihláškách budou hrát roli jen známky z konce osmičky, můžeme se domnívat že budou deváťáci poctivě pracovat celou devítku? Kulové, budou na to prdět už i v tom prvním pololetí.

Unknown řekl(a)...
22. července 2014 21:59  

ad Eva Adamová
... a o tom to je ;-). Možná by to mělo vliv i na přijímací proces. Přece není možné, aby střední školy nebraly zřetel na výkon žáka v devátém ročníku ;-). Takže třeba by přijímací řízení bylo posunuto do června s tím, že u deváťáků by byla klasifikace posunuta do 1.června.
Raději měsíc volna navíc než půlrok flákání (nebo jako půlroční prázdniny jak to ve své reklamě nabízela jedna zlínská střední škola).

Nicka Pytlik řekl(a)...
22. července 2014 22:37  

Dost deváťáků dělá v prvním pololetí devátého ročníku jen a jen z toho důvodu, že se pololetní známky píší na přihlášky na SŠ

Myslím si, že takto pomatených dětí mnoho nebude. Přijde mi lehce mimo logiku, aby vůbec něco dělaly proto, aby se dostaly někam, kde hned od začátku nedělají nic, nebo v lepším případě jen to nezbytně nutné, aby tam ty čtyři roky nějak přetrpěly. Možná, že život vzdělávání začíná až po maturitě. Nevím. Uř pár let jsem na žádné vysoké škole nestudoval.
V každém případě podle mnohých expertů, konzultantů a mluvčích je tomu tak proto, že děti vůbec netuší, k čemu by jim to studium mohlo vlastně být. Takže chudáky žáky někdo před podáním přihlášek na střední školy obelhal nebo před nimi zatajil školní vzdělávací programy. Hrůůůza...
Jinak zrušením pololetního vysvědčení zůstáváme v polovině nezbytných zásahů do historických přežitků z dob před všemi doposud zdokumentovanými válkami. Jediná cesta k resuscitaci vzdělávacího systému je zrušení klasifikace šmahem. Ať se dětičky zautovaluují samy, navzájem a napadrť.

Eva Adamová řekl(a)...
23. července 2014 8:54  

"Takže třeba by přijímací řízení bylo posunuto do června s tím, že u deváťáků by byla klasifikace posunuta do 1.června."


O papírech a termínech, které se přijímacího řízení na SŠ týkají asi mnoho nevíte. Dnes mají žáci a jejich rodiče na podání přihlášky v podstatě čas od 31. ledna, kdy se vyhlašují středními školami podmínky přijetí, do 15. března, kdy musí odevzdat přihlášku. Tutéž dobu mají výchovní poradci na kontrolu přihlášek a na potvrzení známek. A věřte, že přinutit některé rodiče k odevzdání rozumně vyplněné přihlášky je mnohdy sysifofská práce. SŠ pak mají čas od 15. března do cca půlky dubna na administrativu, která se týká pozvánek k přijímacímu řízení.

Jestliže zrušíme pololetní klasifikaci a budeme chtít na přihlášky vyplňovat klasifikaci z 1. června, zkrátíme celý ten čas na 14 dnů. A protože administrativa po přijímačkách (odevzdání zápisových lístků a vyřízení odvolání) taky vyžaduje svůj čas, druhá kola přijímaček by probíhala o prázdninách, kdy se čerpá dovolená?

Při podobných návrzích je potřeba uvažovat alespoň trochu reálně.

obyčejná učitelka řekl(a)...
23. července 2014 9:50  

Proč by to nezvládly střední školy, když to zvládnou vejšky?! Že by z pohodlnosti? No ano, museli by tam pracovat i o prázdninách...
Proč se zrušilo výstupní hodnocení? Taky z pohodlnosti středních škol. A přitom bez něj je kurikulární reforma jen poloviční. Kdyby bylo znovuzavedeno a přidala se k němu portfolia, vzdělávání na ZŠ by získalo úplně jinou dimenzi. Ale SŠ jsou tím místem, kde vše zamrzlo tak před 5O lety (určitě by se našly i výjimky, ale pravděpodobně spíš mezi těmi soukromými gymply, které tak leží v žaludku).
Dále - kdyby se na přihlášky na VŠ zase začaly zase psát známky za všechny ročníky (dnes se jen potvrzuje jakékoli složení maturity), nestěžovali bychom si, že naši žáci čtyři roky nedělají nic a určitě by bylo i nižší procento těch, kteří nesloží maturitu. Už jen proto, že by pracovali průběžně a ne jen týden před maturitou. Za nás vejšku zajímaly průběžné studijní výsledky se zvláštním důrazem na profilové předměty. Jen tak mimochodem, např. na medicíně museli zavést týdenní domácí úkoly, protože studenti se neumějí připravovat průběžně. Když jsem medicínu studovala já, zacházeli s námi jako s dospělými. Mí bývalí žáci se tam v současnosti cítí jak na základce. Je to všechno nějak obrácené na hlavu.

Eva Adamová řekl(a)...
23. července 2014 10:36  

"Proč by to nezvládly střední školy, když to zvládnou vejšky?!"


VŠ mají uzávěrku příjmu přihlášek 28. února. A na přihlášce se známky většinou vůbec neuvádějí a SŠ nepotvrzují, ledaže se jedná o přijetí bez přijímaček např. na medicínu se samými jedničkami po celé čtyři roky studia, což má málokdo. Maturitní vysvědčení se pak dokládá až u zápisu, bez něho Vás pravda na VŠ nezapíší. Na celou administrativu a průběh přijímaček tedy mají VŠ celé čtyři měsíce!!! O prázdninách probíhají už jen zápisy (a to někde jsou až v září), které mají na starosti úřednice ze studijních oddělení.

"No ano, museli by tam pracovat i o prázdninách..."

Na procesu přijímaček se na mnohých SŠ podílejí i kantoři, kteří mají hold na tu dovolenou nárok. Možná nějaká nárazovka sem tam by byla přijatelná. Je však přijatelné, aby pracovali pravidelně o prázdninách každý rok kvůli přijímačkám? To by si museli dovolenou vybírat ve školním roce a přineslo by to problémy s výukou a suplováním.

"Proč se zrušilo výstupní hodnocení?"

Určitě ne kvůli lenosti kantorů. Ona to totiž byla naprosto formální blbina. Viděla jste někdy, jak Vámi opěvovaná výstupní hodnocení vypadala? A pozor jejich autoři byli učitelé ze základek. Chudáci ředitelé na SŠ, kteří ty blbiny museli číst!!!

Vaše návrhy na přijímačky na VŠ jsou už z jiného ranku.

obyčejná učitelka řekl(a)...
23. července 2014 11:28  

VŠ mají uzávěrku příjmu přihlášek 28. února.
To si přece neodporuje. Ať žáci klidně podají přihlášku na SŠ do konce února, přijímačky můžou dělat třeba v květnu (k nim můžou přinést portfolio a výstupní hodnocení). Potvrzení o absolvování přinesou k zápisu jako vysokoškoláci. Na VŠ se hlásí stovky uchazečů, na SŠ max. desítky.
Administrativu na SŠ také provádí nePP, nebo ne?

A výstupní hodnocení mělo různou úroveň, od skvělých hodnocení kompetencí, osobnostních a studijních předpokladů až po nic neříkající. Ale nebylo dost času na zajetí, ani ochoty SŠ, které by nutily učitele naučit se s tím pracovat. O kompetencích se stále ještě mluví, takže to chtělo prostě jen vydržet. Kdo přinutí střední školy změnit přístup, když ne důsledně provedená reforma? Poloviční není (skoro) k ničemu. Právě to okleštění je na vině toho, že nejsou vidět její výsledky. (Já ta výstupní hodnocení nejen viděla, ale i psala. Esej na tři strany.)

Vaše návrhy na přijímačky na VŠ jsou už z jiného ranku.
Proč? Všechno souvisí se vším.

Eva Adamová řekl(a)...
23. července 2014 11:56  

"Na VŠ se hlásí stovky uchazečů, na SŠ max. desítky."

Děláte si srandu?

"Ale nebylo dost času na zaujetí, ani ochoty SŠ, které by nutily učitele naučit se s tím pracovat."

Střední školy snad mají za povinnost učit pracovat učitele ZŠ s výstupním hodnocením? není to náhodou úkolem ředitele ZŠ?

"Esej na tři strany."

A přečíst takovýchto naprosto neobjektivních neporovnatelných esejí s naprosto rozdílnou věcnou a literární úrovní tisíc a na jejich základě přijímat na SŠ? Chudák ředitel.

"Kdo přinutí střední školy změnit přístup, ..."

Pro učitele a ředitele ZŠ je jen těžko pochopitelné, že ředitel SŠ má po organizační stránce daleko těžší úlohu než ředitel ZŠ. Ukočírovat organizačně přijímačky, maturity a na mnohých středních školách velké množství různých oborů včetně jejich personálního zabezpečení není žádná sranda. Tyto věci ředitelé a učitelé základek vůbec neznají.

Učím sice také na základní škole, ale občas se také snažím kouknout za roh.

obyčejná učitelka řekl(a)...
23. července 2014 13:05  

Paní Adamová, mohla byste mi jmenovat alespoň jednu SŠ, kam se hlásilo 1000 uchazečů? ("přečíst takovýchto ... tisíc")
Např. gymnázium J. Keplera 196/90, gymnázium Na Zatlance 353/120, gymnázium Řečkovice 356/56. FF UK přes 10000 uchazečů. Stále se Vám to zdá srovnatelné? (Asi mi namítnete, že na fakultách mají armádu administrativních pracovníků. To jistě. Ale přepočítejte si to na počet uchazečů na jednoho.) Stále jsem přesvědčená, že je to jen otázka způsobu myšlení.

V reakci na ostatní Vaše námitky bych se musela jen opakovat. Tak pouze - z mého "dost času na zajetí" (zajet jako naučit se to) jste udělala "zaujetí".

Jiří Legner řekl(a)...
23. července 2014 13:31  

Mohl bych poprosit obyčejnou učitelku, aby mně uvedla jasný návod, jakým způsobem při přijímacím řízení objektivně kvantifikovat tzn. převést na bodové hodnocení tři strany blábolů, tak jak to po nás požadovali chytrolíni z kraje a ČŠI?
Díky.

PUR řekl(a)...
23. července 2014 14:28  

Nechci vám kazit náladu, a ani nechci být moc sarkastický (na kolegu Blahu prostě nemám). Ale pokoušel jste se někdy domyslet důsledky vašich návrhů? Myslím reálné důsledky.
Předpokládejme, že se na každého žáka bude zase psát výstupní hodnocení / komplexní hodnocení / posudek (nazvěte dle libosti). A že na základě tohoto materiálu budou žáci přijímáni na střední školu.
Mé námitky:
1) Opět to zvýší zatížení třídních učitelů, a né že ne.
2) On si někdo opravdu myslí, že by to učitel mohl napsat zcela dle pravdy? Například o žákovi Vomáčkovi, že je to lajdák, co úkoly nepíše, na školu s...
Nezapomínejte, že nad školou visí onen Damoklův meč zvaný "Správní řízení" a soudní přezkum. Co budete dělat v případě, kdy vás rodič zažaluje (dle nového Občanského zákoníku), že utrpěl psychickou újmu, když si to četl a že se jeho dítě kvůli vašemu hodnocení nedostalo na školu? Kolik jste ochotni obětovat ze svých úspor na uhrazení případné škody. Na spravedlnost bych u soudu nespoléhal.
3) Pokud to má být použito jako podklad pro přijímací řízení, tak to musí být doložitelné a dokazatelné. Takže takové ty pindy "jak se mi žák jeví" a "co si myslím o žákových vlohách", jsou k ničemu. Podle mne se rozumně doložit dá klasifikace. Proto jsem uvítal zrušení výstupní hodnocení a domnívám se, že přehled známek na přihláškách je dostačující
PUR

Unknown řekl(a)...
23. července 2014 17:48  

ad problém přestupu na střední školy (již nejen paní Adamová)

Na svém blogu jsem psal "...případně dokonce na proces jejich přestupu na střední školu."
Z toho plyne, že by se musel změnit i ten proces ;-). A třeba by se i mohl zjednodušit. Nebo si myslíte, že už jednodušší být nemůže ;-)?
... a s dovolením nepředkládám žádný paragrafovaný návrh novely školského zákona. Jen jsem chtěl poukázat na některé skutečnosti a to včetně "chorvatské novátorské cesty". Pravděpodobně v Chorvatsku také žáci přechází na střední školu.

A když už tady diskutujeme, může mi někdo prosím odpovědět na dotaz, jak to tedy s tou klasifikací na vysvědčení vlastně je? Jak to řešíte na svých školách?
Abych pravdu řekl, prošel jsem si vícero dokumentů (včetně školních pravidel hodnocení v rámci některých volně dostupných ŠVP) a tedy nic moc...

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
23. července 2014 19:57  

Výstupní hodnocení byl totální úlet a jeho zrušení svědčí o tom, že úředníci MŠMT mají IQ přes 80 bodů.

Naopak paní obyčejná učitelka se začíná propadat.

Jan Hučín řekl(a)...
23. července 2014 21:08  

Jen technická poznámka -- pokud VŠ používá v přijímacím řízení Národní srovnávací zkoušky, může uchazeč už dnes reálně dělat "přijímačky" klidně v dubnu, únoru, ba dokonce v prosinci.

obyčejná učitelka řekl(a)...
23. července 2014 23:04  

Pro pana Legnera:
1. přijímací řízení = první část bodového zisku;
2. bodování výstupního hodnocení = sice nesmysl, ale když už se bez něj nelze (opravdu?) obejít, neměl by to být problém, neboť výstupní hodnocení by mělo popsat úroveň (míru) dosažení klíčových kompetencí. Stačí, aby vznikly oficiální mapy učebního pokroku (v horším případě by si střední škola stanovila, které klíčové kompetence jsou pro ni opravdu klíčové - děti se přece učí pro školu, ne pro život, že?) a stanovit jednotlivým stupňům bodovou hodnotu. (Začínám tušit, že nejlepší by pro Vás asi bylo, kdyby se klíčové kompetence rovnou známkovaly.)

pro PUR:
Když 9 let píšete vysvědčení formou slovního hodnocení, to výstupní už vás tolik nepřekvapí, ani nezatíží. A byla to docela hezká tečka za těmi společně strávenými roky. Takové "vypuštění z hnízda". (ad 1)
Ad 2 a 3) Ani do vysvědčení, ani do výstupního hodnocení nepíšete, že je Vomáčka lajdák, natož to druhé. Je třeba to konkretizovat. Rozhodně ale žádné nálepky a vlastní pocity. Možná by psaní výstupních hodnocení přimělo některé učitele k tomu, aby se zamysleli, proč Vomáčka nenosí domácí úkoly atd. a jestli nepotřebuje nějak pomoci. Třeba najít jiný učební styl apod. Zdá se mi, že mnoho učitelů se dobrovolně staví do role revizora, místo aby byli průvodčími (já je ještě pamatuji). A když už do výstupního hodnocení něco napíšete, samozřejmě pro to musíte mít podklady, např. Vomáčkovy práce, záznamy z pozorování, zápisy z konzultací s rodiči apod.

pro Anonymního z půl desáté:
Dojímá mě Vaše starost o mé IQ.

Nicka Pytlik řekl(a)...
23. července 2014 23:43  

jasný návod, jakým způsobem při přijímacím řízení objektivně kvantifikovat...

...příbuzenskou nebo jinou protekční vazbu na:
a. menežment školy,
b. zastupitelstvo a úřednictvo zřizovatele školy,
c. ostatní místní elitu,
d. příslušníky pedagogického sboru,
e. školníkovic psa.

PUR řekl(a)...
24. července 2014 7:55  

David Hawiger řekl(a)... 23. července 2014 17:48
... A když už tady diskutujeme, může mi někdo prosím odpovědět na dotaz, jak to tedy s tou klasifikací na vysvědčení vlastně je? Jak to řešíte na svých školách? ...

Přiznám se, že mne ten dotaz udivil. Jsem vždy byl přesvědčen, že když jsou kolonky na vysvědčení nadepsány I.pololetí a II.pololetí, tak že se klasifikace vztahuje vždy jen za to pololetí. Alespoň tak to na naší škole praktikujeme. Ale opravdu nevím, jestli to tak jednoznačně plyne i ze zákona.

Jiří Legner řekl(a)...
24. července 2014 8:31  

Paní obyčejná učitelko,
no, jak jsem si myslel. Nic moc. Hledání slovíček, pardon klíčových kompentencí, ve výstupním hodnocení, rozhodně nezajišťuje větší objektivitu přijímacího řízení. Bylo to nefér, to mi věřte. Je dobře, že tento nesmysl záhy zrušili. K ničemu to nebylo.

Nicka Pytlik řekl(a)...
24. července 2014 8:44  

že se klasifikace vztahuje vždy jen za to pololetí

Nu ano. Problém spočívá v určité nerovnoprávnosti váhy významu těchto klasifikačních období. Zatímco v prvním pololetí žáci s největší pravděpodobností nabydou více kompetencí, o jejich možném nepostupu do dalšího ročníku rozhoduje pololetí druhé. Počet nedostatečných v prvním pololetí má význam snad jen sběratelský.
Být tím prvním pololetím, vnímám to jako nespravedlnost zákon nezákon a obracím se se stížností na legislativní odbor ministerstva školství. A nebo již tradičně se stejným výsledkem na lampáreň.

obyčejná učitelka řekl(a)...
24. července 2014 8:52  

Víte, já si myslím, že objektivní nemůžeme být nikdy. Jediné, co můžeme zvážit, je to, zda typ školy (obor), na který se žák hlásí, zhruba odpovídá jeho (momentálním) dovednostem. A to je také asi důvod, proč někteří volají po delším všeobecném vzdělávání (a v některých státech jej praktikují). To by pak mohlo znamenat opačný postup, než je zaveden dnes. Kdo by chtěl, mohl by se v patnácti ze všeobecného vzdělávání odhlásit a přejít na specializovanou školu. Ostatní by pokračovali.
V leckteré diskuzi se mluvilo o tom, že známky potřebujeme na to, abychom přinutili žáky k učení. Jako všechny formy vnější motivace, i tato přestává působit. A my teď zoufale hledáme nějaký silnější kalibr (testy, jednotné přijímačky, povinné přijímačky, státní zkoušky aj.). Nebylo by (pro všechny!) lepší přejít na kultivaci vnitřní motivace? Ta má trvalejší účinnost a užitek.

Unknown řekl(a)...
24. července 2014 9:55  

ad PUR 24.7. 7:55 + Nico Pytlik 24.7. 8:44

Kolegové (i ostatní), vystihli jste můj problém.
Glejt má nadpis sloupce II.pololetí, ale není zřejmé, zde je to "ke 2.pololetí" nebo "za 2.pololetí". A z toho plyne i dilema, který jako vždy výstižně popisuje pan Pytlík. Nedostatečná o pololetí má jiný dopad než nedostatečná na konci roku (koneckonců žák případně neopakuje 2.pololetí, ale celý školní rok). A má-li hodnocení formou klasifikace mít stále nějaký vnější motivační náboj, pak podobné rozpory můžeme najít i na druhém pólu klasifikační stupnice.

Nicméně dokáži se přizpůsobit jednomu i druhému přístupu, jen mne zaráží, jak je to nevyjasněné. Ponechat tuto volbu na každém jednotlivém učiteli se mi zdá nesystémové a nežádoucí, zvláště pokud nemá učitel někde alespoň základní pravidla své klasifikace transparentně sepsána.
A že by v tom měli jasno jednotlivé školy jako celek, to se mi také nezdá...

6. B řekl(a)...
24. července 2014 11:32  

Nejasnosti s pojetím pololetní klasifikace by určitě neměly být. Ale koho by to mohlo překvapit při úrovni zdejší legislativy a jejích tvůrců.
Co se týká přijímacích zkoušek na SŠ, když vzpomenu na roky R-40 (výsledek přijímacích zkoušek+hodnocení z vysvědčení z osmičky a pololetí devítky = rozhodnutí o přijetí). To vše proběhlo bez výpočetní techniky v polovině června a bylo hotovo. Odvolání byla vyřešena do konce června. Jak to tenkrát dělali?

poste.restante řekl(a)...
24. července 2014 15:21  

že známky potřebujeme na to, abychom přinutili žáky k učení. Jako všechny formy vnější motivace, i tato přestává působit.

Nesouhlasím. Problém není ve známkách jako takových, ale v tom, že byl relativizován jejich význam. Když mohl žák opakovat jednu třídu i několikrát, tak se prostě daný předmět musel naučit alespoň na čtverku. Jinak nepostoupil do vyššího ročníku.
Když měl dříve dvojku z chování, neměl téměř šanci na přijetí ke studiu na výběrovou školu.
Když dříve dostal trojku u maturity z biologie, jeho přijetí na medicínu se automaticky ocitlo v oblasti zbožných přání. Klasifikace nebyla zpochybňována a když, tak v jen velmi výjimečných případech. Dnes prakticky neproběhne pololetí, aniž by si některý z žáků, nebo rodičů nechtěl došlápnout na "zaujatého" vyučujícího.
My už vlastně známky nepoužíváme v jejich původním významu. Jen proto ale nemůžeme tvrdit, že tato motivace jako taková nefunguje. To je stejné, jako když nebudete dítě vůbec trestat, ani odměňovat a pak řeknete, že tresty ani odměny jako motivace nefungují. Budou fungovat, ale odměna musí těšit a trest musí bolet. Jinak to nemá smysl.

poste.restante řekl(a)...
24. července 2014 15:34  

Pokud se pololetního vysvědčení týče, jeho smysl je především indikační. Ani rodiče, kteří během školního roku nepohlédnou do žákovky, nebo na web, nemohou dost dobře ignorovat pololetní vysvědčení. Jestliže žák v pololetí propadá, je to významně vztyčený prst - jestliže nedojde ke změně, propadneš i na konci roku.

Závěrečné vysvědčení je pak logicky za celý rok, i za druhé pololetí současně. Když se chce žák nechat vyzkoušet, dáváte mu otázky jen z druhého pololetí, nebo za celý rok? Když stanovujete výslednou známku, přihlížíte k hodnocení v prvním pololetí, nebo nikoliv?

Nezapomínejme také, že výuka některých předmětů je organizována tak, že probíhá pouze v jednom pololetí. Když zrušíme jejich pololetní klasifikaci, znamená to, že žáci nedostanou známku vůbec, nebo bude na závěrečném vysvědčení známka z prvního pololetí?

Souhlasím, že pravidla by měla být jasně stanovena. Nejlépe v klasifikačním řádu školy.

Osobně jsem názoru, že zrušení pololetních vysvědčení by přineslo více negativ, nežli pozitiv.

PUR řekl(a)...
24. července 2014 16:50  

poste.restante 24. července 2014 15:34

Závěrečné vysvědčení je pak logicky za celý rok, i za druhé pololetí současně. Když se chce žák nechat vyzkoušet, dáváte mu otázky jen z druhého pololetí, nebo za celý rok? Když stanovujete výslednou známku, přihlížíte k hodnocení v prvním pololetí, nebo nikoliv?

Nejsem si jist, že existuje něco takového jako závěrečné vysvědčení. Podle mne je jen vysvědčení za I.pololetí a vysvědčení za II.pololetí. Osobně při klasifikaci za II.pololetí přihlížím výhradně ke známkám získaným v průběhu II.pololetí.

Nezapomínejme také, že výuka některých předmětů je organizována tak, že probíhá pouze v jednom pololetí. Když zrušíme jejich pololetní klasifikaci, znamená to, že žáci nedostanou známku vůbec, nebo bude na závěrečném vysvědčení známka z prvního pololetí?

V tom bych problém neviděl. Prostě by se na vysvědčení objevily předměty, které žák měl kdykoli v průběhu školního roku.

Souhlasím, že pravidla by měla být jasně stanovena. Nejlépe v klasifikačním řádu školy.

S tím zásadně nesouhlasím. Tohle by mělo být dáno jednoznačně zákonem nebo vyhláškou. Aby to všechny školy dodržovaly. Vezměte to obráceně - jak byste porovnával výsledky žáků z jednotlivých škol, kdyby si to každá škola dělala naprosto po svém? To byste musel vždy napřed nastudovat klasifikační řád příslušné školy, abyste zjistil, co tím ta škola míní.

Osobně jsem názoru, že zrušení pololetních vysvědčení by přineslo více negativ, nežli pozitiv.

Jistě by to mělo nějaké klady, ale i zápory. Jen si nejsem jistý, co by převažovalo. Osobně si myslím, že by to prošlo celkem klidně. Nevidím v tom problém.

poste.restante řekl(a)...
24. července 2014 20:10  

Podle mne je jen vysvědčení za I.pololetí a vysvědčení za II.pololetí. Osobně při klasifikaci za II.pololetí přihlížím výhradně ke známkám získaným v průběhu II.pololetí.
Inu v pořádku. Ale s důrazem na "podle Vás". Nebo snad pro svůj postoj čerpáte podklad v nějakém obecně závazném předpisu?

Vezměte to obráceně - jak byste porovnával výsledky žáků z jednotlivých škol, kdyby si to každá škola dělala naprosto po svém?
A jak chcete porovnávat výsledky žáků, když má každá škola naprosto odlišné ŠVP?
Copak dnes můžeme vůbec něco s něčím srovnávat? Leda na konci prvního a druhého stupně. To je asi tak všechno.
S tím souvisí i odkaz na klasifikační řád.

Heleďte, mně se tenhle systém, nebo spíš absence systému také vůbec nelíbí.
Dvojnásob se mi pak nelíbí potřeba srovnávat nesrovnatelné. Třeba SOŠ a gymnázia. Přesto touto potřebou někdo neustále trpí.

Unknown řekl(a)...
25. července 2014 9:03  

Hurá,
začínáme se věnovat tomu, proč jsem si to vše na svůj blog sepsal.

V mnoha argumentech se přikláním k poste.restante.
Známkování jako forma klasifikace není jako taková špatný nástroj, jen jsme ji zčásti svými přístupy znehodnotili a zčásti s dobou přichází jiné formy, které mohou být účinnější.
Pravidla pro určování klasifikačního období by měla být stanovena minimálně na úrovni školy, nicméně optimálně pro každou úroveň vzdělávání dle ISCED na základě celostátní normy.
Souhlasím s tím, že pololetní vysvědčení by mělo mít indikační charakter. Nicméně jak ztrácí na důležitosti "známkovací klasifikace", obdobně je na tom pololetní vysvědčení (rodič, kterého nezajímá průběžné hodnocení dítěte, zneužívá pololetní vysvědčení pro "rádoby starost o vzdělávání" jen na úzké období ledna). Takže k indikaci stavu není nezbytné vysvědčení, ale výpis klasifikace k určitém datu (klidně k 31.1.).

Proč jsem osobně pro určení klasifikačního období za celý školní rok jsem již popisoval. A zatím nezazněl žádný argument, který by mne přiměl přehodnotit můj postoj.

Unknown řekl(a)...
25. července 2014 9:46  

naše školství potřebuje zásadní systémovou školskou reformu,co se organizace školního roku týče,nejefektivnější jsou trimestry

Unknown řekl(a)...
25. července 2014 14:36  

" školskou reformu," ? Zažil jsem jich několik, jako žák tu švédskou množinovou a jako učitel ŠVP a mezi tím několik minireforem. Všechny mě nechaly chladnými.

poste.restante řekl(a)...
25. července 2014 17:30  

Takže k indikaci stavu není nezbytné vysvědčení, ale výpis klasifikace k určitém datu (klidně k 31.1.)
Ono de facto k tomuto vývoji už dochází. Většina rozumných škol už totiž v pololetí nedává vysvědčení, ale jen výpis. Ovšem na formuláři s vodoznakem, předávaném na konci roku figurují samozřejmě i pololetní známky.
Trimestry jsou zajímavá myšlenka, ale nezapomínejme, že by šlo spíš o 2,5mestry, protože o prázdninách se neučí. Přínos sporný, náklady zvýšené, takže se to neujme. Doporučoval bych zůstat u pololetních vysvědčení. Koneckonců školy pořádají i čtvrtletní pedagogické rady a rodiče bývají o výsledcích informováni na třídních schůzkách, nebo v přehledech.
Spolu s kolegou Hawigerem bych se přimlouval, aby výroční vysvědčení bylo "uzákoněno" jako výsledek celoroční klasifikace. Ovšem nikoliv s pevně stanovenou váhou pololetního "mezivýsledku", což by někteří dozajista chtěli. Aby si dítko nemyslelo, že když má v pololetí trojku, že už nemůže propadnout.

Nicka Pytlik řekl(a)...
25. července 2014 20:48  

To já bych se s dovolením velmi, ale velmi přimlouval, aby vysvědčení za každé pololetí korespondovalo s hodnocením výsledků školní práce v příslušném pololetí. Ale také, samozřejmě, aby tato vysvědčení byla zcela rovnocenná.
To znamená, jsi v prvním pololetí nedostatečný a neudělal jsi opravnou zkoušku? Přijď tedy až po letních prázdninách a první pololetí si zopakuj. Postihlo tě totéž naopak v pololetí druhém? Tak se zastav až po vánocích.
A byl by ve školách klid.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.