Ondřej Šteffl: Maturita: Testy byly těžší než loni. Proč?

pátek 16. května 2014 ·

Testy ve státní maturitě byly letos těžší než loni. Proč? Propadlo navíc dalších 2200 žáků. Proč? Kdo za to zodpovídá?

Maturitní test z matematiky nezvládlo 24,1 procent studentů, češtinu 2,7 procent a testy z cizích jazyků 3,6 procent. (zdroj) Loni nezvládlo češtinu 2,1 procent, matematiku 20,1 procent a cizí jazyk 2,6 procent.(zdroj)

Maturitu ovšem hlavně nezvládl CERMAT. V českém jazyce se učitelé i žáci postupně učí, co v maturitě bude, a tak žáky připravují stále lépe. Jak se tedy mohly zhoršit výsledky? Jedině tak, že testy byly těžší! Matematika byla vždycky problém, letos si dali žáci pozor a na matematiku jich šlo míň, asi těch, kteří ji spíš umějí. A zhoršila se o 4 procentní body, čili propadlo o 20 % víc žáků! Jak se tak mohly zhoršit výsledky? Jedině tak, že testy byly těžší!! Jazykové znalosti žáků se prokazatelně postupně zlepšují, ale pravda na jazyky šlo letos o 2 procenta víc žáků (místo matematiky), tam snad lze zhoršení takhle vysvětlit. I když propadnout by musela polovina těch navíc a ostatní by se nesměli zlepšit, takže možná, že i tady byly testy těžší.

Letos propadlo v testech o 2200 žáků víc než loni. Proč?

A kdo tedy kontroluje obtížnost testů? A jak to dělá?

V PISE jsme pořád v matematice lepší než ve čtenářské gramotnosti a test z českého jazyka je téměř celý čtenářská gramotnost (což je jistě správné!). Jak je ale potom možné, že v matematice propadne 24 % a v českém jazyce jen 2,7 %, tedy devětkrát míň. Kdo, jak a proč určuje obtížnost testů?

Každý rok stejné otázky.

Každý rok to odnesou žáci.

Převzato z autorova blogu v iDNES.cz

23 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. května 2014 v 1:09  

1. na matematiku jich šlo míň, asi těch, kteří ji spíš umějí

Nebo radši neriskují pravděpodobnější propadák z cizího jazyka s představou, že třeba aspoň něco spočítají.

2. v matematice propadne 24 % a v českém jazyce jen 2,7 %, tedy devětkrát míň

Devětkrát míň procent, ale jen třikrát méně žáků, pane Šteffle. Zajímavé srovnání. To dělalo vaše analytické oddělení?
Možná by bylo patřičnější srovnávat matematiku s cizími jazyky. Tam bych to odhadl asi tak na pět procent neúspěšnosti.
Z cizích jazyků maturovalo asi 1,8 krát víc maturantů, ale z matematiky jich neuspělo téměř 2,9 krát víc. Ale co z toho vyplývá bych se neodvážil ani odhadnout. Možná snad, že cizí jazyky jsou holt brnkačka.

Jinak sleduji, že například v informatice dosahují žáci v samostatných pracech průběžně dlouhodobě horších výsledků s tím, že už asi tak deset let jim dávám obsahově prakticky stejná zadání. Jen jejich formulace je stále návodnější a návodnější a návodnější... Asi hůř zkompetentňuji.

krtek řekl(a)...
16. května 2014 v 4:37  

Při současné hodinové dotaci (na ZŠ a SŠ) a neschopnosti žáků doma nebo před hodinou otevřít sešit a projít si učivo (domácí úkoly jednou za čtrnáct dní - dopočítat příklad z hodiny - dělá 10 % žáků) je mi jasné, že na vině je CERMAT, protože zadání požadující logické myšlení a pochopení zadání je příliš těžké, a na vině jsme my, učitelé, protože nedokážeme studentům vysvětlit, že mají větší pravděpodobnost neudělat matematiku než cizí jazyk. Jenom teď nevím - mám se hlásit do převýchovného tábora, kde mne naučí zázračnou Hejného metodu (pane profesore, promiňte), nebo se hlásit k zametání ulic s cedulkou "učitel matematiky", aby národ viděl, kdo může za ty katastrofální výsledky, anebo raději rovnou si stoupnout ke zdi. Ještě že učím navíc informatiku, koupím si Sudoku nebo WarCraft či MineCraft, ze svého nakoupím licence pro školu, prosadím změnu ŠVP/RVP a půjdu z dobou. Nevíte, jestli existují verze pro tablet?

Simona CARCY řekl(a)...
16. května 2014 v 6:53  

Zda se, ze Stefflovi svitla jiskricka nadeje. Jakykoli argument je dobry, aby si podporil svou utkvelou myslenku, ze za vsechno muze Cermat. Ostatne - takova tragedie tu jeste nebyla, aby ministr Cermat dokonce verejne pochvalil. To musi svedit, co, Ondreji? Pripustit si, ze treba zaci proste mene venuji svemu vzdelavani, protoze m.j. Pocitaji s tim, ze opet nejaky mentalni trpaslik bude statni maturite okopavat kotniky a oni se treba v tom medialnim kotliku schovaji nebot nakonec okolnosti prinuti Cermat latku snizit. A pokud jde o analyticke schopnosti predvedene v clanku, pak se zda, ze matematicka nedostacivost nasi spolecnosti se tahne jiz od dob pana Steffla....

Eva Adamová řekl(a)...
16. května 2014 v 7:28  

Pan Šteffl se snaží porovnávat neporovnatelné. Český jazyk dělají všichni studenti a matematiku úplně jiná skupina studentů než angličtinu. Vstupní vzorky se liší a tudíž nemůžeme výsledky srovnávat.

Výsledky bychom mohli porovnávat pouze v případě, kdy by didaktické testy z ČJ, M a AJ psali všichni studenti.

A rozhodně z výseldků pak nelze vyvodit, co vyvodil Chládek (označení ministr se mi příčí, možná ministrant), a to že právě úroveň výuky matematiky a úroveň matematiků je na našich školách je nejhorší. Už jenom to, že PISA testy to nepotvrzují by ho mělo trošku nakopnout.

Meky Messer řekl(a)...
16. května 2014 v 7:59  

Pane Šteffle, jak jste, prosím, došel k číslu +2200? Loni u didaktický testů propadlo 9,16 tis. prvomaturantů, letos 8,67 tis. Proč srovnáváte výběrovou matematiku, která navíc sestává pouze z didaktického testu, s českým jazykem, který je nevýběrový a navíc je komplexní zkouškou, takže do výsledku je nutno započítat ještě písemné práce a ústní zkoušky. To samé pochopitelně u cizích jazyků. Jaké informace máte o změně struktury žáků konajících každý z předmětů - tedy ne nepodstatný údaj pro jakoukoli interpretaci? Žádné...

MM řekl(a)...
16. května 2014 v 9:44  

Vždyť má pravdu, předsedové. Copak se na matematiku skutečně hlásila taková intelektová spodina, že musí mít z testu téměř o řád vyšší podíl propadlíků než účastníci jiných testů?

Já si naopak soukromě myslím, že u nás si matematiku v převážné většině volili ti, kteří si oprávněně věřili, že na ni mají. Kdo na ni neměl, volil raději angličtinu. Ale je to můj ryze subjektivní názor, který mohu podpořit jedině tím, že zrovna na našem gymnáziu mají "matikáři" zřetelně lepší průměr známek za předcházející studium, než mají "angličtináři".

Copak je u seriózních testů možné, aby maturant dosáhl v testu z ČJ i M shodně zhruba 80% úspěšnost, přičemž v ČJ se pohybuje někde kousek nad 50. percentilem (tedy je "průměrný"), zatímco v M je vysoko nad 90. percentilem, tedy patří mezi "špičku"? Jak jsou ty testy nastaveny, když tatáž úspěšnost znamená úplně jiné umístění v pomyslném "žebříčku"? (Já vím, maturita je CR-test, nikoliv NR.)
ČJ i AJ mají zkrátka nastavená kritéria zhruba podobně, matematika je má zřetelně tvrdší. Proboha, proč?

Velmi obrazně řečeno: Dáme-li žákům ze základy test na úrovni "Matfyzu", dokážeme díky němu spolehlivě a dostatečně citlivě odlišit "pětkaře" od "čtyřkařů"?

Maturitní testy zkrátka nejsou profesionální a jejich kritéria jsou vycucaná z prstu. Tohle se u státní maturity nesmí stát!

Já vím. Namítnete, že maturanti umějí z matematiky čím dál větší kulové. Máte samozřejmě pravdu. Ale změny nelze dosáhnout tím, že úmyslně nastavíme laťku maturity z matematiky ještě výš. Dosáhneme tím jediného: Příští rok se na matematiku přihlásí ještě méně maturantů. Zas tak hloupí nejsou, aby si nedokázali spočítat pravděpodobnost úspěchu. Nakonec z matematiky nebude maturovat nikdo. Skutečně je to cílem?

Leda že by se matematika stala povinnou. Pak dle mého ryze subjektivního názoru vzroste počet propadlíků na mnohem více než třetinu a společnost (maturanti, rodiče, média...) spustí bugr, který tu státní obludnost konečně rozmetá.
Leda že by tak...

Eva Adamová řekl(a)...
16. května 2014 v 10:12  

"Copak je u seriózních testů možné, aby maturant dosáhl v testu z ČJ i M shodně zhruba 80% úspěšnost, přičemž v ČJ se pohybuje někde kousek nad 50. percentilem (tedy je "průměrný"), zatímco v M je vysoko nad 90. percentilem"

Samozřejmě, že to možné je a má to tak i pan Šteffl u svých SCIO testů.
Uvádím čísla jednoho žáka naší školy.

Předmět úspěšnost percentil
Aj 50% 61
OSP 48 % 70
ČJ 47 % 33
M 50 % 63

Srovnejte si hlavně M a ČJ!

Vždyť koneckonců, i když se hodnotí písemky, tak je za 50 % za matiky trojka, ale z češtiny kopule jako Brno.

Matika je sice kurva, ale nedá každému.

MM řekl(a)...
16. května 2014 v 11:00  

Eva Adamová:

SCIO-testy nehodnotím, o ně tu přece vůbec nejde (a argumentovat "ad hominem" nehodlám). Navíc jsou to srovnávací (NR), tedy nikoliv ověřovací (CR) testy, takže jejich jediným cílem je stanovit "žebříček" uchazečů, ať už jsou percentily jakékoliv. Pokud to tyto testy dokážou, jsou OK. Cílem maturitních testů však není "žebříček", ale definitivní verdikt. Proto na ně musí být kladeny podstatně jiné (a také mnohem tvrdší) nároky než například na testy SCIO.

Tradovaným "zvyklostem" známkování písemek z Čj a M jsem nikdy nerozuměl a ani rozumět nehodlám. Je to pouhý úzus, taková historická kuriozita z dob socialistického školství (tehdy prý na to existoval nějaký "metodický pokyn"), kterou někteří češtináři (a zřejmě i matikáři) dodnes z nějakých důvodů dodržují. Ale jde o jejich školní písemky, takže je šumafuk, že jejich "kritéria" (trojka za 50 % z čeho? z jak obtížných úloh?) nemají vůbec nic společného se zásadami tvorby celostátních testů se závažností státem garantované maturity.

Pokud matematika nedá každému, zatímco čeština s angličtinou ano, brzy zůstane na chodníku sama bez jediného kunčofta. A zemře hlady....

Unknown řekl(a)...
16. května 2014 v 11:36  

Zkusil si někdo z diskutujících maturitní testy udělat?

Nemá smysl mluvit o těžké matematice, zato přípustná úroveň (ne)znalostí z čj dostačující k úspěšnému složení maturity, to je téma!

Eva Adamová řekl(a)...
16. května 2014 v 17:15  

To Hrabáč Kapský.

"SCIO-testy nehodnotím, o ně tu přece vůbec nejde"

Ale samozřejmě, že o ně jde, protože autorem článku je Šteffl, který kritizuje kde co, ale CERMAT obvzláště.

"Tradovaným "zvyklostem" známkování písemek z Čj a M jsem nikdy nerozuměl a ani rozumět nehodlám."

To já tomu hodnocení rozumím velmi dobře. V češtině, i když nevíte, máte stále dost velkou pravděpodobnost, že se trefíte.U i/y je to pravda těch osudových 50 %. V matematice, když nevíte, tak odevzdáte prázdný papír. Takže to, co podle Vás za totáče některá podle Vás paka vymyslela a dnešní paka dodržují není zas až tak mimo mísu, jak se domníváte. A jestli se domníváte, že pravidelné hodnocení žáků je méně závažné a důležité než hodnocení maturity, tak jste na velkém omylu. Řekla bych, že pravidelné spravedlivé hodnocení je pro žáka dokonce důležitější, a kdyby se důsledně využívalo, nebyl by u maturit takový problém s propadlíky, protože by se na maturitní obor ani nedostali nebo by ani nedorazili do 4 ročníku.

A to že si matematika své knučofty vybírá, je jedině dobře, protože je jasno a vidno, že kdyby to stálo na češtině, tak zmaturuje i ten, který se neumí podepsat.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
16. května 2014 v 20:10  

Bohatší diskuse je na http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=22907.


Ale k paní Adamové:
"Ale samozřejmě, že o ně jde, protože autorem článku je Šteffl, který kritizuje kde co, ale CERMAT obvzláště."

Asi nerozumíte tomu, co znamená "ad hominem". To je argumentace, která se netýká věci ("ad rem"), ale člověka. Ve slušné společnosti se to pokládá za faux pas. Samozřejmě se to zde netýká jen Vás. Ano někdy je snazší prohlásit druhého za nedostačivého než se vyrovnávat s jeho argumenty.

A jednoduše řečeno, to že jsem podle Vás špatný kuchař ještě neznamená, že neumím rozpoznat zkažené jídlo. A rozdíl mezi Sciem a CERMATem spočívá v tom, že mé jídlo si kupovat nemusíte, když Vám nechutná, ale to z CERMATu musejí všichni maturanti povinně sníst A vaří se za Vaše i moje peníze.

Eva Adamová řekl(a)...
16. května 2014 v 20:40  

"rozdíl mezi Sciem a CERMATem spočívá v tom, že mé jídlo si kupovat nemusíte, když Vám nechutná, ale to z CERMATu musejí všichni maturanti povinně sníst"

K tomu lze dodat pouze jediné: Vy byste byl samozřejmě velmi rád, kdyby tomu bylo naopak. Kšeft je kšeft. A žrát to vaše jídlo bohužel musíme, ne že můžeme, protože vaše přijímačky nám servíruje kraj.

Ale vraťme se k Vašemu přísměvku, kde píšte: "Maturitu ovšem hlavně nezvládl CERMAT. V českém jazyce se učitelé i žáci postupně učí, co v maturitě bude, a tak žáky připravují stále lépe."

Vy jste pro změnu nezvládli přípravu testu matematiky ve Stonožce pro 9. ročník, kde bylo osm naprosto stejných úloh jako v testu před dvěma lety. Tomu opravdu říkám profesionální přístup. Zvýhodnili jste žáky, kterým starý test učitelé při přípravě zadali, takže výsledky a srovnání s ostatními školami můžeme hodit směle do koše. Hlídejte si laskavě, co se děje ve Vaší firmě a pak teprve rýpejte do CERMATU.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
16. května 2014 v 21:04  

Paní Adamová, Vaše dohady, co já bych rád, jsou mylné.

A když píšete: "Ale vraťme se k Vašemu přísměvku...", čekal bych, že se k němu vrátíte. Namísto toho pokračujete v argumentech ad personam.

Eva Adamová řekl(a)...
16. května 2014 v 21:31  

Vy napadáte CERMAT jen na základě Vašich dohadů. Proč se tak divíte, že se pak lidé opírají do Vás?

např. uvádíte: "Jak se tedy mohly zhoršit výsledky? Jedině tak, že testy byly těžší!" No vidíte a já zase vyslovuji hypotézu, že je to tím, že v každém dalším a dalším maturtním ročníku máme víc a víc těch, kteří na maturitní obory nepatří. Kdo z nás má pravdu? O tom by snad mohl rozhodnout jen nějaký nezávislý a pořádný výzkum. Rozdíl mezi námi dvěma je však ten, že já svoji doměnku vyslovím ve sborovně a s ostatními kantory o tom podiskutuji. Vy svoji domněnku předkládáte prostřednictvím ČEské školy celé učitelské veřejnosti, jako hotovou věc.

A jestli považujete argument, že firma SCIO nezvládla přípravu Stonožky, za ad personam, tak prosím, proti gustu žádný dišputát.

Gustav řekl(a)...
17. května 2014 v 12:06  

"Jak se tak mohly zhoršit výsledky? Jedině tak, že testy byly těžší!!" - tak tenhle logický lapsus bych od přírodovědce věru nečekal - samozřejmě za předpokladu, že nechtěl sepsat toliko demagogický výkřik. Chápu, že pan Šteffl již čtvrt století nestál za katedrou a že z učitelské profese možná již mnohé pozapomněl, ale nevzít v potaz prostý fakt, že každý rok je složení tříd jiné, že školy se snaží o co největší naplněnost, což s klesajícím počtem dětí v ročnících vede k poklesu kvality, protože se bere prakticky každý, to je opravdu trochu "tuhý tabak".

Tvrdit s jistotou, že DT z ČJ byl těžší, to už je na hranici dada humoru. S letošními maturanty jsem během dvou posledních let studia psal 3 DT z ČJ užité v předchozích letech. Po absolvování letošního testu se shodli na tom, že byl nejjednodušší. A já jim jako učitel s dvacetiletou praxí dávám za pravdu, resp. tvrdím, že rozhodně těžší nebyl.

Je hezké pateticky volat, jak to každý rok odnášejí žáci. A co TSP, resp. OSP fy SCIO, které rozhodují na drtivé většině VŠ o přijetí či nepřijetí ke studiu? Kdo kontroluje obtížnost těchto testů? Jak to dělá? Existuje možnost odvolat se proti chybám v těchto testech? Jsou přístupné validační protokoly, které případné chyby řeší? Proč o přijetí např. vynikajícího lingvisty ke studiu latiny rozhoduje mj. kvantitativní oddíl v TSP/OSP? Je tolik otázek, na které nejsou odpovědi...

Eva Adamová řekl(a)...
17. května 2014 v 14:22  

Musím se fy SCIO trošku zastat. Když synové dělali přijímačky na VŠ formou SCIO testů, možnost upozornění na chyby v testech v systému měli. Někteří to tam i zkoušeli a mám pocit, že na jednu chybu se i přišlo a že byla v hodnocení dodatečně zohledněna.

Jinak však musím podotknout, že vysoké školy v posledních letech od využívání testů SCIO při přijímacím řízení ustupují. Konečně prohlédli Sciácký grandiózní podfuk s percentilem, kdy mizivé dva tři body znamenají obrovský posun v percentilu, protože Gaussova křivka rozložení inteligece je hold Gaussova křivka rozložení inteligence a 70 % populace je v rozmezí od 85 do 115 IQ. Navíc VŠ zjistily, že se jim na různé obory dostávají sice snad chytří studenti, ale bez jakéhokoliv zájmu o obor samotný.

Sciu tedy ubývají kšefty a navíc se v poslední době začalo hovořit o jednotných přijímačkách v systému NIQES, což by jim sebralo další kšefty v krajích, které SCIO testy k přijímačkám na SŠ využívají, a na školách, které je pak logicky využívají k přípravě žáků na tyto přijímačky.

Proto ta nervozita na straně SCIA, když jde o státní kšefty.

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. května 2014 v 14:37  

Musím se fy SCIO trošku zastat... Konečně prohlédli Sciácký grandiózní podfuk s percentilem.

'Pane učiteli, Radek o vás řekl, že jste blbej.'
'A zastal jsi se mne, Kájo?'
'Zatal. Já jsem mu řekl: Ty mlč. Ty jsi ještě blbější, než pan učitel!'

Unknown řekl(a)...
18. května 2014 v 19:00  

Pro Eva Adamová:
Ráda bych okomentovala vaše vyjádření o projektu Stonožka společnosti Scio. Stonožka je projekt, kterého se školy účastní dobrovolně, samostatně a samy si ho také platí. Většina škol se projektu účastní se ho hlavně proto, aby s výsledky dále pracovala, rozvíjela se a zlepšovala svou školu (zjistí např. své silné a slabé stránky, studijní potenciál žáků…). Školy proto zajímá hlavně meziroční srovnání výsledků, které jim dovoluje zjistit, jaká je tzv. přidaná hodnota školy, jak se žáci zlepšili/zhoršili meziročně a v čem? Nutné je v této diskuzi rovněž zdůraznit, že každý test je vždy vyvíjen v souladu s tím, k jakému účelu má sloužit, a proto každý z testů vzniká podle vlastní, poměrně sofistikované metodiky. A tyto testy neslouží k přijímání žáků (nebo k jiné důležité zkoušce) a s tím účelem jsou vyvíjeny a sestavovány (detailně najdete např. zde: https://www.scio.cz/o-vzdelavani/teorie-a-metodika-testu/).
Proč se tedy v našem testu opakují úlohy?
Právě proto, že chceme školám poskytnout srovnání nejen v rámci jednoho testování, ale i mezi jednotlivými roky. K tomu ale musíme nějak získat srovnatelnost testů v různých letech. Propojení testů pomocí stejných (tzv. kotvicích) úloh je k tomu účelu nejčastěji používanou metodou v oblasti testování, tedy metodou běžnou.
Ráda okomentuji i váš argument, že školy využívají starší testy pro přípravu žáků. Takové školy ale porušují vědomě zákon. Testy jsou chráněné autorským právem a je na nich vždy viditelné označení, že mohou být použity pouze pro projekt Stonožka v daném termínu. Pokud by škola i přesto takové testy použila, dá se to snadno zjistit (úspěšnost žáků v opakovaných-kotvicích úlohách je u takových škol mnohem vyšší než v nových úlohách) a ze srovnání u těchto škol kotvicí úlohy vyloučit. Taková škola by ale byla hlavně sama proti sobě – nezískala by relevantní a využitelné výsledky.
Příprava testů pro jednotlivé projekty je odlišná a souvisí právě s účelem testování a druhem testu. Jistě bychom mohli o testech diskutovat dlouho, protože problematika zjišťování výsledků je komplexní a složitá, ale nejsem si jistá, zda u článku o maturitě je to správné místo - jak jsem již uvedla výše, test maturitní a test projektu Stonožka je odlišný. Pokud vás problematika zajímá, popovídáme si s vámi rádi i osobně u nás ve Scio (napsat nám můžete na zs(zavináč)scio.cz.

Laco řekl(a)...
18. května 2014 v 19:03  

Před dvěma lety se sputila obrovská antikampaň proti výsledkům slohových prací a jejich školeným hodnotitelům. A ejhle, všemi obdivovaný ministr Fiala neudělal nic jiného, než vyslyšel hlas odborníků i "odborníků" a slohy opět předal do kompetence škol. Což byla jednak blbost, jednak slabost a jednak se ukázalo, že o rok později byli maturanti daleko "úspěšnější."Zkuste něco podobného, rodičové a odborníci, zkusit s letošní matematikou. Je to sice těžké, ale maturita nění něco, pro co si dojde automaticky 100% žáků.

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. května 2014 v 20:11  

dovoluje zjistit, jaká je tzv. přidaná hodnota školy, jak se žáci zlepšili/zhoršili meziročně a v čem?

Protože dávám ve všech ročnících a skupinách už nejméně deset let prakticky stále stejná zadání prací, mohu bez problému průběžná hodnocení jednotlivých prací nebo hodnocení celková vynést do grafu. A je to.
Ale proč bych to dělal. Pro dostatečně průkaznou analýzu kvality průběhu zkompetentňovacího procesu mi úplně stačí sledovat oči žáků za displeji počítačů. Zpravidla ožijí myšlenkovými pochody v prostoru za nimi, až když se v rámci standardního multitaskingu přepnou zpátky na fejzbůk.

Eva Adamová řekl(a)...
18. května 2014 v 20:35  

"Proč se tedy v našem testu opakují úlohy?
Právě proto, že chceme školám poskytnout srovnání nejen v rámci jednoho testování, ale i mezi jednotlivými roky. K tomu ale musíme nějak získat srovnatelnost testů v různých letech. Propojení testů pomocí stejných (tzv. kotvicích) úloh je k tomu účelu nejčastěji používanou metodou v oblasti testování, tedy metodou běžnou."

Nezlobte se na mne, ale toto Vaše vysvětlení je přinejmenším úsměvné. Sleduji testy pro 5. a 9. ročník po mnoho let a toto vaše "propojení testů pomocí stejných úloh" jste použili poprvé.

Eva Adamová řekl(a)...
18. května 2014 v 20:37  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Unknown řekl(a)...
19. května 2014 v 8:49  

"Sleduji testy pro 5. a 9. ročník po mnoho let a toto vaše "propojení testů pomocí stejných úloh" jste použili poprvé."

Testy kotvíme pravidelně od roku 2009 (a to i meziročníkově). Metodologie je poměrně složitá - není to tak, že bychom pokaždé použili do aktuálních testů úlohy z loňského testu, ale kotvíme napříč ročníky, podle toho, které testy ještě potřebujeme vzájemně propojit na srovnatelnou škálu. I kdyby úloh stejných úloh bylo více, na kvalitu a validitu testu to nemá vliv, školy nesmí testy používat k přípravě na testování a, vzhledem k podrobným analýzám, které provádíme, takovou odchylku snadno zjistíme a můžeme na ni reagovat. Použití několika stejných úloh v testu Stonožka vzhledem k jeho účelu a cílům pro školy není chybou, kterou bychom museli omlouvat. Jak už jsem psala, chcete-li, přijďte k nám, rádi vám některé věci ukážeme.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.