Brandýská "Výzva pedagogům"

Přinášíme text „Brandýské výzvy" učitelů, kde v úvodu uvedli důvod jejího vzniku: "Neustále se ve školství potýkáme se spoustou problémů, z nichž některé začínají přerůstat přes hranice únosnosti. Je jich opravdu mnoho a nedají se řešit všechny najednou. Práci nám komplikují mimo jiné neustálé úpravy ŠVP či zavedení druhého povinného cizího jazyka. V současné době nám připadají jako ty nejpalčivější nadbytečný počet středních škol vzhledem k počtu žáků vycházejících ze ZŠ, neúměrný počet víceletých gymnázií a snižující se úroveň požadavků na budoucí studenty těchto škol."


Ke stažení:

• Průvodní dopis
• Výzva pedagogům

Průvodní dopis k výzvě:

Vážené kolegyně a kolegové – ředitelky a ředitelé základních škol,

určitě i Vy nejste spokojeni se současnou situací ve školství. Také Vás pálí řada problémů? Nabízím Vám k zamyšlení naši výzvu. Pokud budete souhlasit s jejím obsahem, seznamte s ním Váš pedagogický sbor. Vaše stanovisko (ev. doplněné Vašimi připomínkami) mi prosím sdělte na mail  zsbrandys@ttnet.cz  do 26. 2. 2014 s uvedením počtu souhlasících učitelů. Výzvu přikládám v příloze.

S pozdravem

Mgr. Miloslav Dušek

ředitel ZŠ J. A. Komenského Brandýs nad Orlicí

Výzva pedagogům

       Vážené kolegyně a kolegové na základních školách,

       neustále se ve školství potýkáme se spoustou problémů, z nichž některé začínají přerůstat přes hranice únosnosti. Je jich opravdu mnoho a nedají se řešit všechny najednou. Práci nám komplikují mimo jiné neustálé úpravy ŠVP či zavedení druhého povinného cizího jazyka. V současné době nám připadají jako ty nejpalčivější nadbytečný počet středních škol vzhledem k počtu žáků vycházejících ze ZŠ, neúměrný počet víceletých gymnázií a snižující se úroveň požadavků na budoucí studenty těchto škol.

        K tomuto závěru nás vedou následující argumenty:

1. Požadavky na budoucí studenty výběrových středních škol, zejména gymnázií, jsou nižší, než by bylo žádoucí u jmenovaných typů škol. Stává se, že např. na gymnázia se hlásí žáci s prospěchem, studijními předpoklady a znalostmi, které by pro tento typ výběrové školy neměly být dostačující.  Gymnázia by měla, alespoň podle našeho názoru, poskytovat nejvyšší úroveň středoškolského vzdělání, proto by si měla vybírat ke studiu opravdu jen ty nejnadanější studenty, mít na ně skutečně vysoké nároky nejen během studia, ale už při přijímacím řízení. Vzhledem k snižujícím se počtům dětí na základních školách (s výjimkou škol ve velkých městech) a vzhledem ke stále stejnému počtu míst na školách středních je jasné, že SŠ nabírají do prvních ročníků, aby je naplnily a získaly potřebné finance podle počtu studentů, také žáky, kteří by na střední školu s maturitou běžně nepatřili. Potom se logicky mnozí z nich potýkají se studijními problémy, opouštějí školy v průběhu studia, nezvládají maturitní zkoušky apod. Bohužel se díky tomu následně snižují požadavky na studenty, aby byli schopni se ve škole udržet, a navíc se tak snižuje i celková úroveň školy jako takové a může se tak pokazit i její pověst. Tento problém ponechme k řešení středním školám a příslušným institucím.  Pro nás, učitele základních škol, tato situace přináší související problém, a to ten, že se setkáváme s naprostou ztrátou motivace u většiny vycházejících žáků. Jsou si jisti, že i bez vynaložení jakéhokoli úsilí se dostanou na vybranou SŠ.  A bohužel často mívají pravdu. Bez větší snahy jsou přijati na většinu vybraných škol, v nejhorším případě v druhém kole přijímacího řízení, kdy se požadavky na uchazeče o studium sníží ještě víc.
2. Dlouhodobě se mezi pedagogy základních škol, ale nejen mezi nimi, diskutuje o víceletých gymnáziích. Vždy jsme byli přesvědčeni, že jejich úkolem je připravit mimořádně nadané děti k vysokoškolskému studiu. Dnešní situace je však poněkud odlišná. V některých okresech skutečně soustřeďují dvě, nejvýše tři víceletá gymnázia jen ty nejnadanější studenty z daného regionu. I k tomuto počtu bychom měli výhrady, ale určitě nelze mlčet k situaci, která panuje např. v okrese Ústí nad Orlicí, kde funguje celkem šest víceletých gymnázií. (Jedno z nich je soukromé.) Určitě v tomto okrese není o tolik víc mimořádně nadaných dětí než např. na Chrudimsku, kde na osmiletá gymnázia odchází (měřeno v procentech) poloviční počet žáků než ve zmíněném okrese Ústí nad Orlicí. Tak se stává, že na gymnázium je přijato dítě, které už v pátém ročníku ZŠ muselo „vybojovat“ dvojku z matematiky nebo češtiny, má potíže s logickým myšlením apod. Ale takové problémy by snad mimořádně studijně nadané dítě už v pátém ročníku nemělo mít. Za zamyšlení by určitě stálo také to, jestli je pro dvanáctileté děti vhodný středoškolský způsob výuky. Skutečně nadaní studenti jej nejspíš bez problémů zvládnou, ale ti, co jsou „nabíráni“, aby se třídy naplnily, se dostanou brzy do pozice těch méně úspěšných, zvládajících požadavky s velkým vypětím či nezvládajících požadované.  Určitě by naprosto stačilo, kdyby v okrese pracovalo jedno, nejvýše dvě osmiletá gymnázia, která by vzdělání na vyšší úrovni poskytla těm, kdo k němu skutečně mají předpoklady.

Možná by snížení počtu gymnázií částečně přispělo také k vyřešení problému nízkého zájmu žáků o střední školy technického zaměření.

3. Odchod žáků z pátých ročníků ZŠ na gymnázia přináší problémy i samotným základním školám. Ze tříd mizí nejen ti nejlepší, ale i ti lepší než průměr. Po jejich odchodu nemá kdo udržet v běžném třídním kolektivu potřebnou úroveň, schází třídní „tahouni“. Spolužáci začnou postrádat ty, kdo jim pomáhali, kdo pro ně byli vzorem. Naopak v rámci inkluze do tříd přicházejí slabší žáci. Kolektiv třídy změní své klasické složení, v němž by měly být zastoupeny všechny „vrstvy“ žáků. Obdobný problém nastává na víceletých gymnáziích. Ani tam děti nemohou získat zkušenosti z kontaktů s různorodými sociálními skupinami, naučit se některým vzorcům sociálního chování. Samozřejmě se to netýká úplně všech oblastí socializačního procesu dětí, ale rozhodně život v běžném kolektivu žáků na základní škole je v tomto směru mnohem pestřejší a výchovnější.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

       z výše uvedeného textu vyplývá, že je třeba řešit určitě alespoň tyto tři základní problémy:

- omezení počtu míst na středních školách tak, aby odpovídal dlouhodobě se snižujícímu počtu   

 žáků základních škol (potažmo omezit počty středních škol)

- snížení počtu víceletých gymnázií, razantně zejména v situacích takových, v jaké se nachází okres      

 Ústí nad Orlicí

- přijímací zkoušky na střední školy připravovat tak, aby svou obtížností a náročností odpovídaly typu   

 školy, které se týkají

 

       Tento text s připojením Vašich připomínek či souhlasu odešleme na MŠMT, do sdělovacích prostředků, ale hlavně na Krajský úřad Pardubického kraje, který je mimo jiné zřizovatelem středních škol, tedy tím, kdo by měl jejich problematiku zodpovědně řešit a řídit.                                           

Pedagogický sbor ZŠ J. A. Komenského Brandýs nad Orlicí