Mohou se i české základní školy vydat na digitální dálnici?

Roční výzkum používání tabletů a elektronických učebnic Flexibook ve výuce ukázal, že je to možné, ale za splnění určitých podmínek.


Cílem projektu Flexibook 1:1 bylo zjistit, zda je možné v běžné školní výuce na základní škole, na kterou navazuje domácí příprava, používat výhradně interaktivní učebnice nainstalované v tabletech. Projektu se zúčastnilo téměř 528 žáků a 65 učitelů z celkem 16 škol 2. stupně ZŠ a víceletých gymnázií. Výzkum ukázal, že obě sledované skupiny – učitelé i žáci - si s přechodem z tištěné učebnice na elektronickou mohou poradit bez větších problémů.

Jak ukázal výzkum, 75% učitelů, kteří se projektu zúčastnili, by svým kolegům doporučilo nahradit tištěné učebnice pouze interaktivními. Jedná se však o učitele, kteří mají vesměs kladný vztah k těmto technologiím.

Většina oslovených učitelů potvrdila, že jedním z hlavních motivačních prvků, proč se do projektu zapojili, byla snaha o zvýšení motivace žáků. „Dalším důležitým faktorem při rozhodování učitelů byla možnost větší názornosti při výuce, kterou umožňují právě interaktivní učebnice obohacené o audia, videa, animace, grafy či odkazy na další internetové stránky,“ popisuje Jitka Pokorná, vedoucí marketingového oddělení Nakladatelství Fraus.

Nákupem nových technologií škola získala lepší „PR“ mezi žáky. „Pro většinu zapojených škol platí, že žáci do nich chodí raději než do průměrné školy v ČR, ale jejich vztah ke škole a iniciativa při učení se nijak nezměnily,“ říká Martin Chvál z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, který výzkum zpracovával.

Ačkoli podle výsledků výzkumu není přechod na i-učebnici zárukou zlepšení vztahu k určitému předmětu, žáci se vyjádřili, že tablet pro domácí přípravu využívali mnohem více, než tištěnou učebnici či notebook. „Asi 67 % žáků odpovědělo, že využívali tablet při přípravě do školy déle než půl hodiny, učebnici či notebook takto využívalo přibližně jen 40 % žáků,“ popisuje Martin Chvál.

Ačkoliv žáci používali tablet také k přípravě na vyučování, stále tyto moderní technologie vnímají jako prostředky každodenní komunikace a zábavy. „Nejvíce využíván byl tablet především při komunikaci v rámci sociálních sítí. Při této činnosti trávilo skoro každý den 61 % dotázaných žáků, stejnou dobu věnovalo surfování po internetu 53 % a hraním her 51 % žáků,“ vypočítává Martin Chvál.

Projekt je cenným signálem pro stát, zřizovatele i rodiče, že je možné i v České republice pracovat s moderními technologiemi v běžné základní škole, vyučovat ve formátu 1:1 (jeden počítač na žáka) a přejít na profesionální digitální obsah bez podpory papírových učebnic u některých vybraných předmětů. Z výsledků výzkumu je však naprosto zřejmé, že pro plošné zavedení přenosných zařízení bude nutné nejprve zajistit odpovídající podmínky, z nichž nejdůležitější je bezesporu zajištění komplexní podpory učitele – od fungujícího HW, po konektivitu a systémy řízení výuky až po využívání profesionálního vzdělávacího obsahu. Za ten můžeme považovat nejen existující interaktivní učebnice připravované na základě současných didaktických postupů, ale zejména nové adaptivní vzdělávací systémy, které poskytují učiteli sofistikovanou komplexní podporu pro vícerychlostní inkluzivní výuku všech žáků – od žáků se speciálními vzdělávacími potřebami až po žáky výjimečně nadané.