OECD – anticipace změn v potřebě kvalifikací

OECD učinila řadu opatření, aby podpořila země v identifikování potřeb kvalifikací a lepším slaďování kvalifikací získaných ve vzdělávání s požadavky trhu práce. K tomu patří závěry vyvozené ze zkušeností žáků, které byly získány v případových studiích místních iniciativ pro vytváření kompetenčních ekosystémů. V současnosti probíhají dvě nové aktivity: vytváření mezinárodních nebo místních strategií v kvalifikacích a předjímání kvalifikací.

Vytváření účinných strategií v kvalifikacích OECD spolupracuje s jednotlivými zeměmi na utváření a realizování moderních, národních, regionálních a místních strategií v kvalifikacích. Tato práce se opírá o srovnávací údaje OECD, politickou analýzu specifickou pro dané země a koncepci vztahující se k vývoji a používání kvalifikací, která přesahuje jednotlivé země. OECD si je dobře vědoma toho, že úspěšný program pro kvalifikace nemohou vytvářet jen vlády, a proto podporuje konstruktivní angažování různých zainteresovaných stran – včetně zaměstnavatelů a odborů.

Země přitom mohou využívat různé možnosti. Například provádět diagnózu současného stavu a důkladnou analýzu oblastí, na něž je kladen důraz, podporovat zainteresované strany a modely peer-learningu¹ vytváření vlastních akčních plánů. Projekt je zakotven v OECD Skills Strategy nabídku kvalifikací a poptávka po nich. Strategie kvalifikací OECD spočívá na třech politických koncepcích: rozvoji požadovaných kompetencí, aktivování nabídky kompetencí a efektivního využívání kompetencí.

Předjímat změny potřeb kvalifikací a reagovat na ně Nová studie OECD v roce 2013 má zkoumat, zda instituce poskytující vzdělávání a profesní přípravu, vlády a sociální partneři včas rozeznávají měnící se potřebu kvalifikací na trhu práce a mohou na ni reagovat vhodným způsobem. V rámci studie se má zkoumat, jaké metody se používají na národní a místní úrovni pro prognózování budoucích potřeb kvalifikací a jak dalece se k výsledkům těchto prognóz přihlíží při další tvorbě učebních osnov a plánů profesní přípravy popř. jak jsou ukládány do informačních systémů trhu práce. Kromě toho se plánuje empirická studie týkající se získávání nových poznatků o nerovnováze v kvalifikacích, úzkých profilech v kvalifikacích a faktorech, které je určují. Situace v některých zemích se bude blíže zkoumat tak, aby se ujasnily tyto otázky:

• Jak země využívají prognózy kvalifikací, jiné studie zaměřené na budoucnost a podrobné odvětvové studie?
• V čem spočívají relativní přednosti a nedostatky daných koncepcí?
• Vedou studie využívané zeměmi k vypovídajícím, užitečným poznatkům, na jejichž základě je možné smysluplně jednat?
• Jak lze zajistit, aby vzdělávací systémy a systémy profesní přípravy na změny v potřebě kvalifikací reagovaly rychleji?
• Jak lze do tvorby učebních osnov a plánů profesní přípravy nejlépe zapojit zaměstnavatele a odbory?

Přeložila Jana Šatopletová

¹ Peer learning je vzájemné učení se, které může probíhat i prostřednictvím elektronické komunikace. Viz též Co to je, když se řekne peer? Zpravodaj 9/2003, s. 6.

Pramen: Keese, Mark, Caddy, Joanne. Maßnahmen der OECD zur Antizipation von Veränderungen beim Qualifikationsbedarf. FreQueNz – Newsletter 2012, s. 6. http://www.frequenz.net/uploads/tx_freqnewsletter/newsletter_2012_web.pdf

Zdroj: Zpravodaj Odborné vzdělávání v zahraničí - Zpravodaj 9/2013