Vlastimil Ott: Svobodný software: Proč ho používat, jaké má výhody?

Svobodný software je chápán jako programové vybavení dostupné zdarma. Cena ale není hlavním pozitivním aspektem. Mnohem důležitější je otevřenost zdrojového kódu, možnost úprav na míru nebo přístupnost dat v rozmezí mnoha let. Jaké důvody pro používání existují?

Možná svobodný software používáme, co z toho pro mě plyne?

Pokud používáte svobodný software, znamená to, že používáte software legálně a že jste ho legálně získali. Licence svobodného softwaru totiž garantují legálnost všech způsobů nabytí a použití, viz minulý článek nebo Softwarové licence vhodné pro použití ve školním prostředí.

Klasický linuxový vtip říká, že nedávno se na servery, kde je vyvíjen operační systém Debian GNU/Linux a kde jsou vývojářská datová úložiště, dostali crackeři a ukradli veškeré zdrojové kódy tohoto systému. Co by bylo jinde pohromou, je v tom případě lehký vtípek.

Dále to pak znamená, že tento software můžete – opět v souladu s licencí – šířit a šíření podporovat. Můžete tedy svým žákům vypálit CD s kancelářským balíkem OpenOffice.org, open-source programy pro matematiku či fyziku nebo můžete takové úložiště zřídit na školním intranetu nebo oficiálních webových stránkách.

Ideální situace, bohužel zatím minimálně využívaná, je zapojení žáků do vývoje open-source softwaru, což se netýká jen informatiky. Existuje množství dokumentace nebo návodů, které nejsou určeny vývojářům, ale koncovým uživatelům. Tyto návody můžete se svými žáky překládat a posléze je poskytnout autorům programu, aby je zařadili k jeho nové verzi. Výsledek se dostane ke všem uživatelům, což je silně motivující.

V případě informatiky jsou možnosti samozřejmě nejširší – máte k dispozici obrovské množství dokumentace k programování, skriptování, výuce logiky, algoritmizace apod. Existují komplexní vývojářská prostředí, programovací jazyky a jejich pomocné nástroje a celá související infrastruktura.
Mohli bychom pokračovat dále, ale upozorníme na dva významné aspekty. Žáci zapojení do vývoje open-source softwaru si zdokonalují minimálně dvě kompetence: komunikaci v cizím jazyce a spolupráci v týmech. K tomu se sice významným způsobem používají technické prostředky (online komunikace, hlasová komunikace, systémy pro správu úkolů a plánování, systémy pro správu vývoje softwaru a další), ale osobnostní charakteristika je klíčová. Překonat vlastní ego bývá často ten největší úkol. Člověk zapojený do mezinárodního týmu, jehož členové jsou rozptýleni po světě, získává dovednosti, které mu škola dát nemůže, ale měla by k nim vést a využívat je.

Proč bychom vůbec měli svobodný software používat?

Jak už bylo řečeno, má svobodný software vlastnosti, které jej předurčují pro využití ve školách. Neznamená to, že byste měli přestat používat stávající software – existují možnosti spolupráce a koexistence.

Pořízením svobodného softwaru může vaše organizace ušetřit finanční prostředky za nákup licencí. Svobodný software jako Mozilla Firefox, Thunderbird, OpenOffice.org, LibreOffice, GIMP, Inkscape a další je k dispozici bezplatně, a to bez ohledu na množství instalací. Bezplatně je možné pořídit také celé operační systémy, např. Ubuntu, Linux Mint, Mandriva Linux, openSUSE, Fedora a další. Nutno podotknout, že bezplatnost znamená, že nemáte k softwaru žádnou záruku ani podporu (ale to ostatně tvrdí také licenční smlouva EULA používaná u „uzavřeného“ softwaru z produkce firem jako Microsoft, Adobe a dalších). Servisní podporu lze získat formou nákupu služeb, v České republice je dostatek firem, které takové služby nabízejí.

Neexistuje jediný důvod, proč by školy měly vychovávat budoucí zákazníky softwarových firem. Naopak – je to nežádoucí, ačkoliv je to zaběhnutá praxe. Častý argument bývá, že svobodný software „nikdo nepoužívá“ a že žáci se mají učit to, co budou potřebovat, tedy „Microsoft“. To je bohužel zcela scestný názor. Obor informačních technologií se vyvíjí tak obrovským tempem, že spoléhat na jistoty je holý nesmysl. Několik příkladů:

• 2008 – objevují se první netbooky, malé notebooky; s postupem několika let jejich prodejní cena padá ke hranici 6 000 s DPH; na scéně se také objevuje operační systém Android (založený na Linuxu), který během několika let ovládne trh s softwarem pro mobilní zařízení.
• 2009 – čtečka elektronických knih Kindle přináší elektronický inkoust a výdrž baterie v týdnech.
• 2010 – hitem trhu se stávají tablety, zařízení obsluhovaná přes relativně velký dotykový displej.
• 2011 – standardem jsou digitální televize, u nichž je složitější způsob ovládání a více možností, objevují se televize připojené na internet; běžně se používá internetové bankovnictví (také v mobilu), ceny e-čteček padají k hladině 2 000 Kč.

Pokud byl hypotetický Pepík v roce 2008 v pátém ročníku, v roce 2011 je v ročníku osmém a chystá se pomalu na střední školu. Troufám si tvrdit, že ve škole za ty tři roky viděl stále stejný počítač, který mu připadá jako z pravěku. Praxe ze školy mu ve zvyšování digitální gramotnosti nijak nepomáhá, a pokud se setká s novým zařízením, buď se jej naučí ovládat díky svému důvtipu, nebo to nezvládne a zřejmě se o to nebude pokoušet ani v budoucnu (kvůli strachu z neúspěchu).

Nutno podotknout, že v uplynulých letech visela nad katedrou stále stejná podobizna panovníka.

Pokud se tedy ve škole setká jen s Microsoft Word, jak bude schopen pracovat s online nástroji jako Dokumenty Google nebo jinými, které se na trhu objeví v budoucnu? Žák by měl zadaný úkol zvládnout v jakémkoliv nástroji, protože by měl disponovat dovednostmi, nikoliv postupy fixovanými na konkrétní software konkrétních verzí – což bývá typicky případ MS Office 2003 a 2007 nebo MS Windows XP, Vista a Seven.

Použitím svobodného softwaru se rozvíjí kreativní myšlení, upevňují se obecně platně dovednosti, což vede k samostatnosti a schopnosti řešit zadané úkoly různými způsoby.

V čem je tento software lepší než běžně používaný software?

Kvalita softwaru pohledem uživatele nesouvisí s tím, jestli je program zdarma nebo za peníze a jestli má takovou nebo onakou licenci. Software je prostě špatný, nebo dobrý. Jednotlivé aspekty by měl vnímat zejména administrátor softwaru a vedení organizace.

V první řadě může mít svobodný software nízké pořizovací náklady, takže škole ušetří prostředky. To by mělo být klíčové vodítko při zvažování, zda volně šiřitelný software používat, nebo ne. Zároveň je nutné neskrývat, že provozní náklady mohou být zcela běžné, tedy netriviální.

Pokud se ve škole používá svobodný software a otevřené datové formáty, jejichž popis je odborné veřejnosti znám, nehrozí, že se organizace dostane do vlivu jednoho dodavatele (jak se to dnes bohužel děje i na vyšších úrovních). Svobodný software je založen na veřejně popsaných standardech, které zajišťují transparentnost, přístupnost a otevřenost. Co se stane, když zkolabuje školní informační systém? Jak jsou zálohována data? Kolik bude stát jejich převedení do jiného systému? Tyto otázky by si měli odpovědní lidé klást a odpovědi znát ještě před nákupem softwaru či služeb.

V neposlední řadě je také důležité, že svobodný software lze snadno upravit na míru, často přímo vlastními silami. To může být významná výhoda při používání informačních systémů (exporty, importy dat), kancelářských nástrojů nebo nastavení operačního systému.

Kdo nám pomůže, když něco nebude fungovat?

Svobodný software není exot – vzniká jako produkt spolupráce a sdíleného know how. Autoři mají zájem na tom, aby spolu programy komunikovaly, data se sdílela a vymýšlela se nová řešení. Za tím účelem se používají dohodnuté normy a standardy, pro každou oblast je jich velké množství. Na nich je svět svobodného softwaru postaven. Pokud používáte svobodný software, nejste závislí na konkrétní firmě, protože díky použitým standardům může správu softwaru a dat převzít jiný subjekt. To není teorie, ale každodenní praxe a naprosto základní princip.

Pokud tedy nebudete spokojeni s dodavatelem, vyberte si jiného. V České republice je dostatek firem, které se věnují instalacím, správě a úpravám svobodného a open-source softwaru. Jejich seznam existuje na portálu LinuxPC, kde si můžete podle kraje vyhledat vhodné dodavatele.

Když něco nebude fungovat, pomůže vám firma, která se dané oblasti věnuje a podniká v ní za účelem vytvoření zisku. V tomto směru nehraje roli, že se věnuje tzv. „softwaru zdarma“. Jak už bylo řečeno, v tomto případě se platí za služby – servis, úpravy, školení apod. Nebojte se využívat možností, které svobodný software nabízí.

Převzato z clanky.rvp.cz