Na ministerstvu školství vládne podle předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky klientelismus po ose Dobeš–Bátora–Klaus-Klaus mladší.
Kymácející se vláda ČR přímo vyzývá neparlamentní strany, aby ze situace
těžily. Náboje na své ostřelování dodává i ministr školství Josef Dobeš
(VV), jenž angažoval na radu Hradu kontroverzního Ladislava Bátoru, šéfa uskupení D.O.S.T. Nové video, které Strana zelených objevila v televizním archivu a ČESKÁ POZICE nabízí ke shlédnutí,
ukazuje, že se Bátora zúčastnil ultrapravicové demonstrace ještě
v říjnu 2008, tedy dva roky po své kandidatuře za Národní stranu.
„Video bylo znovuobjeveno teprve nedávno. Kdyby se něco podobného stalo
například v německé politice, tak by skončil nejen ten člověk, ale jistě
i jeho nadřízený,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI Ondřej Liška,
předseda Strany zelených, která usiluje o návrat do parlamentu.
ČESKÁ POZICE: Vy jste jako bývalý ministr školství zahajoval školní rok na pražském Havlíčkově náměstí, kde se vzdělávají sociálně znevýhodněné děti, a ostře jste kritizoval prezidenta Václava Klause za otvírání školy PORG jeho syna v Ostravě. Proč vám to tolik vadí?
LIŠKA: Kam jde prezident zahájit školní rok, má velkou symbolickou váhu. Václav Klaus zneužil svoji ústavní funkci k reklamě na soukromou školu, kterou vede jeho syn. Myslím, že Klaus nemá pravdu, když říká, že je možné jít do kterékoliv školy, jež se přihlásí se zájmem jako první. I při rozhodování o takových „drobnostech“ musí prezident zvažovat symbolický a etický rozměr.ČESKÁ POZICE: Ani když je PORG republikovým premiantem, jak ukázaly zveřejněné výsledky ve státních maturitách?
LIŠKA: Ten žebříček vypovídá o jediné věci: že na soukromé gymnázium do dvou tříd chodí děti, které jsou ve skutečnosti již „předvybrány“, a proto se ani nelze podivovat tomu – dokonce je to logické –, že dosahují nejlepších výsledků. Proč? Protože v ČR dosáhnete úspěchu ve vzdělání spíše podle toho, jaké je sociálně-ekonomické zázemí vašich rodičů, a nikoliv jen tím, jestli jste nadané dítě, nebo ne. V tomto je český vzdělávací systém oproti jiným, třeba finskému, nespravedlivý a zcela selhává.Celý rozhovor na webu ČESKÁ POZICE.
9 komentářů:
Klaus - Dobeš - Bátora + vláda , je zajímavé to, že s tímto nikdo nehne. Buď mají strach nebo jsou to samé.
Školství je v krizi - je to vizitka nejen ministra, ale především vlády. Bez peněz k žádné reformě prostě dojít nemůže. Zadarmo dneska nikdo nic dělat nebude. A protože hospodářství přestalo růst a to nejen tím, že skončil vývoz do Německa, ale i tím, že díky Kolouskovým škrtům klesla spotřeba, tak bude jedině hůř.
Přátelé, kolegové, politici, akademici, ... školství nepotřebuje reformu. Školství potřebuje reobsah.
Forma prostě nestačí, protože ji současný politický i pedagogický management není stejně schopen.
Změna začíná u jednotlivce, teprve pak je přenositelná na některé ostatní. Nevzpomenete si, náhodou, která disciplína se zabývá změnou jednotlivce? Věda to totiž není, politika také ne. Už zbývá jen jedno ... kdo má uši k slyšení, ať slyší, kdo má srdce na pravém místě, ať neváhá ...
Nemůže to začít od Prahy, musí to začít od SEBE !
Školství nepotřebuje ani reformu, ani reobsah, ani SEBE, ani TEBE a dokonce ani GreenFoxe (ten by za ty své bláboly zasloužil, spolu s autorem článku, vycpat a vystavit ve škole pro sociálně znevýhodněné děti ze sociálně vyloučených oblastí), ale peníze.
Proč to jde od počátku devadesátých let stále dolů ?
Protože škola není kapitalismus !
Hlava mi úplně třeští, jak se mi v ní množí otázky.
1. Je školství skutečně v krizi?
2. Je to špatně?
3. Kdo za to může?
1. Kdyby školství bylo v krizi, byla by to pořád ještě ta lepší zpráva. Na krizi je totiž povzbudivé to, že po ní přichází konjunktura. Připodobnění k periodicky se opakujícím fázím hospodářekého cyklu nepostihuje vývoj školství přesně.
Výstižnější by byla spíš paralela se středně velkou hvězdou, která se po vyčerpání svých zdrojů zhroutí, aby následně vybuchla. A to naprosto.
2. To je otázka. Úroveň vzdělanosti klesá. Tento trend detekují a trápí se jím snad jenom učitelé a to ještě jen někteří. Dožijeme se vůbec následků nevzdělanosti našich dětí? A je vůbec hloupost česká aspoň trošku významná pro stav světové vzdělanosti?
Asi tak jako můj čas na kilometru pro hodnotu příštího světového rekordu na stovce.
3. Jo jo. Co to vlastně je, to školství? Snad se shodneme na tom, že školství je tvořeno školami. Školu tvoří učitel a jeho žáci. Za všechno, co se ve škole děje, odpovídá ředitel. Přijímá učitele i žáky. Ředitele do funkce jmenuje zřizovatel školy. Konkrétní zřizovatelské persony určuje politická strana či koalice stran, které dostaly mandát od voličů. Voliči jsme my. Takže ne nějaká vláda nebo dokonce ministerstvo. Ti jenom lehce ovlivňují gradaci úpadku. Školství má poměrně značnou setrvačnost, určitě přesahující jedno volební období.
Jakkoli to vypadá, že si to zavařujeme my sami, jsem přesvědčen, že bude-li někdy někdo doopravdy hledat nápravu českého školství, měl v prvé řadě začít klepat na dveře ředitelen, což v demokracii tak nějak uskutečnit nelze.
A kvůli vzdělanosti si autokracii ne-na-sto-lí-me. To by tak hrálo!
Ano, školství je v hluboké krizi. A každá změna k lepšímu shora k tomu jen přispívá. Školský zákon (1995) udělal z klidné výuky prostředí plné paragrafů a právních problémů, tvorby ŠVP a autoevaluací zcela zbytečně vyhnaly ředitele z hospitací. Zcela kontraproduktivně jsou vymýšleny alibistické nic neřešící funkce (např. enviromentální koordinátor), státní maturity, rovněž zcela kontraproduktivně, vyhnaly ze tříd i učitele. A žák, který neumí matematiku, za trest (kontraproduktivně!)opakuje celý ročník. Žáci z 8. tříd mohou jít rovnou na střední školu, a ZŠ dokonce ani není povinna je nechat dochodit do 9. třídy. Posudky z poraden poradí jen to, zda integrovat. Na to snad už ani není lék.
Možná jeden (nejsem odborář): opravdu nalít velké peníze do mezd učitelů. Aby vznikl přetlak poptávky pro pracovním místu, do škol zamířili ti nejkvalitnější. Ruku v ruce s úpravou zákoníku práce - to aby ti nekvalitní se hodně rychle zkvalitnili, nebo byli hodně rychle propuštěni.
sorry, ne 1995, ale 2005.
Okomentovat