Ministerstvo školství chce, aby v následujících čtyřech letech odcházelo do učilišť 30 procent očníku. Po podpoře učňovství volá třeba i Svaz průmyslu a dopravy ČR, víc maturantů se prý v Česku neuživí. Podle studie firmy Scio, která připravuje pro mnoho škol přijímací zkoušky, ale naopak nenajdou v budoucnu absolventi učilišť práci, protože je poptávka po vzdělanějších zaměstnancích. Do budoucna se navíc bude manuální výroba přesouvat do méně rozvinutých zemí a dobré uplatnění najde ten, kdo se dokáže rychle učit novým věcem.
Z článku v ČT24.cz vybíráme:
Autoři studie také upozornili, že v souvislosti s rychlým rozvojem ve všech odvětvích nebudou v příštích letech tak důležité znalosti nabyté ve škole, ale spíš schopnost rychle se učit novým věcem, znalost jazyků, počítačové dovednosti a širší všeobecný základ. Takové znalosti přitom poskytují hlavně gymnázia a střední školy. S podobnými závěry přišla nedávno ve svém materiálu ohledně zvyšování konkurenceschopnosti také Národní ekonomická rada vlády, podle níž by se specializované vzdělávání mělo nechat až na poslední ročníky středních škol. Scio také připomnělo zprávu skupiny pro Evropskou komisi, podle níž by v roce 2020 neměl podíl pracovníků s nízkou kvalifikací přesáhnout 15 %.
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
22 komentářů:
Administrativní "směrná čísla", omezování svobody volby povolání a životní cesty na jedné straně a na druhé ztracená důvěra ke kvalitě výučního listu a absolventům učebních oborů (staré pojmenování).
Maturitní učební obory pouze přetáhly chytřejší a chápavější žáky. Je to kočkopes mezi normálním vyučením a průmyslovkou. Není to ani jedno. Každé vzdělání, ať s výučním listem nebo odborné s maturitním vysvědčením musí být především pro praxi a vyučované v součinnosti s praxí, nejlépe částečně přímo v praxi, jako to bývalo vždy u zdravotních sester /praxe v nemocnicích/, učňů přímo na pracovištích, atd.
A hlavně učit obory, pro které je uplatnění nejen kvůli školám, ale především pro děti, aby jejich učení mělo smysl a přímý vstup do života s ihned použitelnou kvalifikací
Celá studie pro zájemce zde
Po podpoře učňovství volá třeba i Svaz průmyslu a dopravy ČR, víc maturantů se prý v Česku neuživí.
Rozhodně věřím více Svazu průmyslu a dopravy než Sciu nebo "skupině pro Evropskou komisi".
"Vzdělanost národa" se nezvýší větším počtem maturantů...
"Rozhodně věřím více Svazu průmyslu a dopravy..."
Dalo by se jim věřit snad jen to, že chtějí levnější pracovní sílu. Proč nemá každý člen tohoto svazu POVINNOST spoluzřizovat učňák, když je tak potřebují (samozřejmě by šlo hlavně o finanční spoluúčast - o míře by se dalo diskutovat, jsem pro, aby byla co nejvyšší, ale i o závazek počátečního zaměstnání absolventů, případně umožnění rozšíření kvalifikace atd.).
Maturantů, kteří nic neumějí a jsou nepoužitelní, jsou na úřadech práce mraky. Kdo je bude zaškolovat, když jsou líní na hlavu i na manuální práce? Začít hledat jejich schopnosti, a zjišťovat, na co by se hodili, na to je po maturitě dost pozdě...
Z vyučenců, kdo je na práci a chce dělat, ten uplatnění vždycky najde a udrží, jenže takových je hodně málo.
Když chodím po městě, přemýšlím, kde všichni ti mí spoluobčané pracují.
Já jako vyhořelá učitelka, chci změnit práci, ale v mém krajském městě nejsou žádné průmyslové podniky, služby jsou celkem mizerné, řemesla vykonávají lidé bez vyučení, úředníky propouštějí. Počty nezaměstnaných, které uvádějí oficiální statistiky jsou "blbost".
Kdyby existovala nějaká možnost v mém věku nad 50 let se rekvalifikovat na nějakou užitečnou práci, která by člověka uspokojovala a hlavně by našla okamžité uplatnění v praxi, ihned se toho chopím. Ale o ničem takovém jsem neslyšela a nevím.
Ráda bych podnikala, ale nemám kapitál. Žádného investora, kterého bych mohla oslovit, neznám. V bance půjčují jen na vysoké úroky a s okamžitými splátkami, což by se při podnikání, kterému bych se ráda věnovala, nedalo realizovat, poněvadž počítám s první návratností investice nejdříve za půl roku.
Vidím celý nastavený systém našeho vzdělávání jako zastaralý a neodpovídající požadavkům nové doby. Proto tady nejsou ani žádné možnosti měnit profesi během života. I když se o tom neustále mluví, že je to trendem současnosti. Ale vzdělávání a školství na to vůbec nereaguje. Pořád se mluví jen o dětech, ale kde je nějaké vzdělávání zralých dospělých lidí, kteří by chtěli začít něco nového?! Proč na to školství nijak nereaguje a nechává to jen nějakým soukromým agenturám bez akreditací?
BP
Když chodím po městě, přemýšlím, kde všichni ti mí spoluobčané pracují.
Já jako vyhořelá učitelka, chci změnit práci, ale v mém krajském městě nejsou žádné průmyslové podniky, služby jsou celkem mizerné, řemesla vykonávají lidé bez vyučení, úředníky propouštějí. Počty nezaměstnaných, které uvádějí oficiální statistiky jsou "blbost".
Kdyby existovala nějaká možnost v mém věku nad 50 let se rekvalifikovat na nějakou užitečnou práci, která by člověka uspokojovala a hlavně by našla okamžité uplatnění v praxi, ihned se toho chopím. Ale o ničem takovém jsem neslyšela a nevím.
Ráda bych podnikala, ale nemám kapitál. Žádného investora, kterého bych mohla oslovit, neznám. V bance půjčují jen na vysoké úroky a s okamžitými splátkami, což by se při podnikání, kterému bych se ráda věnovala, nedalo realizovat, poněvadž počítám s první návratností investice nejdříve za půl roku.
Vidím celý nastavený systém našeho vzdělávání jako zastaralý a neodpovídající požadavkům nové doby. Proto tady nejsou ani žádné možnosti měnit profesi během života. I když se o tom neustále mluví, že je to trendem současnosti. Ale vzdělávání a školství na to vůbec nereaguje. Pořád se mluví jen o dětech, ale kde je nějaké vzdělávání zralých dospělých lidí, kteří by chtěli začít něco nového?! Proč na to školství nijak nereaguje a nechává to jen nějakým soukromým agenturám bez akreditací?
BP
Problém je také v tom, že se podařilo společnosti vsugerovat, že rukama pracuje jen "socka" a nad ální prací se dost ohrnuje nos. Dost mladých má tedy představu, že "nějak" splácá maturitu a nějaku tu VŠ. Za to ho očekává kancelář, vysoký příjem, práce s počítačem, cestování po světě atd.
Dalo by se jim věřit snad jen to, že chtějí levnější pracovní sílu.
Jistě, řidič vozíku a "nosič", který nakládá kamion, by asi s maturitou měl mít vyšší plat. Ale proč by měl mít maturitu???
Proč nemá každý člen tohoto svazu POVINNOST spoluzřizovat učňák, když je tak potřebují
Protože každý člen na to nemá díky daním, ceně nafty a kvalitě cest. Ale je spousta firem, které své učňáky mají.
Tedy ten výplod společnosti Scio je opravdu snůška demagogických blábolů. Připadá mi to nikoliv jako vědecká studie, ale jak už to tak bývá, jako propagační materiál, který má za úkol "dokázat" to, co už jsme věděli, než jsme začli "dokazovat". Prostě pan Šteffl má nějakou představu, zkusme najít nějaké grafy, které by ji marketingově podpořily. Věřím panu Štefflovi, že mu nejde o peníze, že to takto opravdu vidí, ale ta argumentace je ještě podstatně horší, než jaké nám bylo se nadíti od Cermatu.
Nechce se mi rozpitvávat bod po bodu, nicméně jen krátce (když vynecháme úvodní bláboly):
Argument 1) Že je třeba žáky učit řešit problémy, pracovat v týmu, apod. je asi jasné, nevím ale jak to souvisí s podílem učňů v populaci.
Argument 2) Korelace mezi výsledky vzdělávání a tempem růstu HDP je pouze mírou lineární závislosti, nikoliv mírou kauzality, ani mírou velikosti této závislosti. Nejsou uvedeny intervalové odhady odhadlých parametrů regresní přímky, ani testy hypotéz jejich nulovosti. Není proveden žádný test robustnosti, outlierů, laverage pointů, normality reziduí apod. Pokusili se autoři o komplexnější model, který by bral v úvahu řekněme alespoň desítky proměnných, které mohou mít vliv na růst HDP, včetně počátečního stavu HDP na osobu? Bylo by třeba provést nějaký výběr relevantních prediktorů, jako je třeba stepwise regrese. Jaké jsou hodnoty koeficientu determinace, Akaikeho kritéria a Bayesova kritéria? Jaké jsou intervaly spolehlivosti pro regresní přímku a nepovede odstranění Itálie a Německa k úplně jiné regresní přímce? Jak autoři vybírali země, které se studie účastní a jak probíhalo testování? I kdybychom ale přijali tvrzení, že kvalita výstupů vzdělávání má pozitivní vliv na HDP, jak lze prokázat, že zvýšením počtu maturantů a snížení počtu učňů povede k této kvalitě. To si totiž ani náhodou nemyslím. A co jsou to ta testová skóre? To je podíl nějakých průměrů dosažených skóre ve dvou časových okamžicích za danou zemi? A jak autoři vědí, že je správné brát zrovna průměr a ne třeba horní kvartil? A není náhodou růst HDP financován dluhem? Je HDP tou správnou mírou, neměli bychom také zjišťovat, jak je na tom každá země se státním dluhem a schodkem veřejných rozpočtů? Nevím z čeho autoři soudí, že pravděpodobnost, že zlepšení výsledků vzdělávání bude mít významné ekonomické dopady, je velmi vysoká. Z grafu to nijak neplyne, stejně jako nevidím důkaz toho, že investice státu do vzdělání je výhodná dlouhodobá investice s vysokou pravděpodobností návratnosti. To jsou zbožná přání autorů.
Argument 3) Nevěřím tomu, že mezinárodním trendem je zvyšování úrovně vzdělání obyvatel. Mezinárodním trendem je jen uspokojování poptávky po socioekonomickém statusu vzdělance (rozuměj poptávky po papíru a razítku). Skutečnou úroveň vzdělání obyvatel nezvýšíme tím, že rozdáme více lidem maturitu, nebo vysokoškolský diplom.
Argument 4) Tlak na vzdělávání s nízkou kvalifikací je pochopitelně nesmyslný. Stejně tak je nesmyslné, když někdo tlačí člověka s IQ 70 do maturity, když tento není schopen vytýkat před závorku a napsat větu bez gramatické chyby. Obrázek 5 navíc nedokládá to, co se autoři asi domnívají, protože je odvětvový, nikoliv kvalifikační. A trh práce pouze reaguje na stav školství. Tam, kde dříve stačilo vyučení, dnes pomalu nestačí ani maturita. Jenže to není proto, že by tam nestačilo předlistopadové vyučení, ale že tam nestačí dnešní maturita. Významy pojmů se mění a zaměstnavatelé to dobře vědí. To, co mohli dříve očekávat od vyučeného, dnes leckdy nenajdou ani u vysokoškoláka. Budeme mít papírově velmi kvalifikovanou populaci a přesto nám bude nezaměstnanost růst, protože trh se ošálit papírem dlouhodobě nedá.
Argument 5) Dobře se podívejte na obrázek 7, který má dokládat, jaký je podíl populace 25-64 let s maximálním dosaženým vzděláním odpovídajícím vyučeným. Před námi v tomto podílu jsou Německo, Rakousko, Velká Británie a Švýcarsko a daleko za námi Turecko, Maďarsko, Španělsko, Itálie, Řecko a Mexiko. Obrázku 8. vévodí Irsko, které je momentálně na pokraji státního bankrotu. Daleko před námi v podílu středoškoláků je i Řecko a Island, které jsou rovněž nad propastí. To je akorát vidět, jak je ošidné podobné velmi výběrové analýzy používat.
Argument 7A) Obrázek 11 ukazuje průměrné normativy mzdových prostředků na studenty gymnázia, SOŠ a učiliště. Pomiňme, že trochu účelově ukazuje jen část svislé osy a zaměřme se na to, co tento graf vlastně znamená. Proč jde pouze o mzdové prostředky? Není to náhodou dáno tím, že jsou zde nadbytečné kapacity učilišť, které ale nejsou naplňovány v důsledku tlaku na co nejvyšší formální vzdělání? Protože jde o normativ na rok, i podprůměrně myslící čtenář zjistí, že i kdyby učeň byl dražší o 25% za rok, než gymnazista, celkové náklady státu na učně jsou opravdu mnohem nižší, než náklady na vysokoškoláka. Vzhledem k délce studia učně a gymnazisty se náklady také vyrovnají. Gymnazisté ale většinou ve studiu pokračují a přináší další a další nároky na státní rozpočet. Ve skutečnosti suma sumárum jsou očekávané náklady státu na člověka, který právě odchází na gymnázium mnohokrát vyšší, než očekávané náklady na člověka, který jde na učňák.
Argument 7B) Údajně 30-35% absolventů učebních oborů si dodělá maturitu. Ano, to je možné. Tak by to ale být nemělo a doufám, že po zavedení centrálního maturitního testu tomu tak opět nebude. Autoři argumentují, že nástavbovým studiem se oddaluje zapojení studentů do ekonomicky aktivních nebo návazných vzdělávacích činností. Tak tomu ale v mnohem vyšší míře je i u studentů vysokých škol.
Argument 8B) Pitoreskní. Studenti učňovských oborů nemají předpoklady pro celoživotní učení. Ano, s tím lze souhlasit. A tyto předpoklady získají tím, že je protlačíme na obory s maturitou? To je jako Felix Holzman s aluminiovým klíčkem: "Proč ho hledáte tady, když jste ho ztratil tam?" "No protože tam je tma."
Scio vydalo propagační brožurku, která si klade za cíl přesvědčit některé matematicky méně gramotné čtenáře, že prosazovat učňovské školství je zlé a špatné. Ke každému domnělému argumentu je přidán alespoň jeden obrázek, který je ovšem většinou velmi zjednodušený a o podstatě věci moc nevypovídá a nebo jsou z něj činěny nesmyslné závěry, které ani zdaleka nejsou zřejmé. Není pravda, jak se píše na závěr téměř každého argumentu, že z faktů plyne to, co Scio tvrdí. Většinou tomu tak není ani vzdáleně. Problém vidím hlavně v tom, že Scio, resp. pan Šteffl se domnívají, že hlavním determinantem úrovně vzdělávání je délka a typ vzdělávacího procesu, zatímco já se domnívám, že jím jsou především vrozené rozumové schopnosti a intelekt. Představa, že budeme hledat intelekt jako Holzman, tam kde není a budeme se tvářit, že úroveň kvalifikace vzniká tím, že intelektem podprůměrný žák nechodí do budovy A, ale do budovy B, nehovoří na něj učitel C, ale učitel D a na závěr nedostane papír E, ale papír F, je pro mě velmi úsměvná, nebo naopak velmi smutná. Není přece žádný problém (vyjma toho, kdo a jak to zaplatí) mít vysokoškolsky vzdělanou třeba celou populaci. Otázka je, jestli tím skutečně automaticky zmizí nezaměstnanost, zvedne se na dvojnásobek produktivita práce a HDP. Podle mě ne. Jediné, co možná nastane, že všichni hlupáci budou spokojeni se zvoleným oborem a všichni intelektově schopní se odstěhují do nějaké normální země, kam ještě nedorazila hloupost.
Pojem "učeň", "učební obor" jsou v školském zákonu 561 nahrazené například v §58 pojmy "žák", "obor s výučním listem", což mělo asi původní špinavé obory kde se musí pracovat rukama nahradit vznosnějším pojmenováním a učně přesadit z pracovišť do škol.
A žákům středních škol v oborech vzdělávání s maturitou i novináři říkají studenti, ačkoliv to žádní studenti nejsou. Podle školského zákona jsou studenti až v terciálním vzdělávání, tedy VŠ a již také VOŠ, což je také podivná náhrada studia při zaměstnání na bývalých večerních průmyslovkách a podobných středních školách.
Mládež i dospělí mají mít možnost získat vzdělání a kvalifikaci podle svých schopností. Dřív byl kvalifikovaný soustružník, tesař, nástrojař, švadlena, krejčová, krajčí, frekvenční mechanik (opravář televizorů a elektroniky obecně), elektrikář, řeznice-uzenářka, lakýrník, opravář kolejových vozidel, atd, atd. uznávaný a kvalifikovaný pracovník s celoživotní kvalifikací. A kdo měl možnost, důvody a schopnosti, mohl si v průběhu života kdykoliv svou kvalifikaci rozšířit, změnit, nebo zvýšit, například studiem při zaměstnání. A tak vyučený mohl v průběhu života vystudovat střední školu s maturitou a pak třeba i vysokou školu. S podporou zaměstnavatelů. Ale to bylo...
Ministerstvo nemusí stanovovat kolik procent žáků vycházejících ze ZŠ má jít na obory vzdělávání s výučním listem (stačilo říct do učebních oborů). Stačí, když lidé s výučním listem najdou kvalifikovanou práci, uplatnění a výuční list bude mít opět svou váhu. Tu sráží mimo jiné i platové tabulky, které jsou přesně odstupňované podle vzdělání a výuční list nedovoluje vyšší zařazení, to je pouze pro ty s maturitou a tak se nikdo nemůže divit, že každý chce mít papír na maturitu. Jakoukoliv, s jakoukoliv úrovní, jen aby to byla vytoužená maturita. To snad stačí.
V populaci je určité procento lidí líných, hloupých nebo líných i hloupých zároveň. Toto procento je v podstatě neměnné a prakticky s tím nelze nic dělat.
Je úplně jedno, jestli hlupák a lenoch bude mít maturitu nebo výuční list.
Dobrý a kvalitní řemeslník, který opravdu něco umí by nějakou maturitu nebo i vysokou školu klidně zvládl a naopak chytrý a šikovný vysokoškolák zvládne být dobrý řemeslník.
Když je někdo lenoch a blb, tak nezvládne nic.
V populaci je určité procento lidí líných, hloupých nebo líných i hloupých zároveň. Toto procento je v podstatě neměnné a prakticky s tím nelze nic dělat.
Je úplně jedno, jestli hlupák a lenoch bude mít maturitu nebo výuční list.
Dobrý a kvalitní řemeslník, který opravdu něco umí by nějakou maturitu nebo i vysokou školu klidně zvládl a naopak chytrý a šikovný vysokoškolák zvládne být dobrý řemeslník.
Když je někdo lenoch a blb, tak nezvládne nic.
Toto procento je v podstatě neměnné a prakticky s tím nelze nic dělat.
Myslím, že procento lenochů se zvětšuje.
Je úplně jedno, jestli hlupák a lenoch bude mít maturitu nebo výuční list.
Není to jedno. S maturitou bude mít "intenzivnější pocit", že musí mít dobrou práci pokud možno na židli u počítače.
určité procento lidí líných, hloupých ...
Myslím si, že se jedná o neměnnost procenta línějších a hloupějších vzhledem k průměrné hodnotě. Přiklonil bych se k názoru, že obecně populace v širším euroatlantickém rozsahu lehce nenápadně degeneruje. Podle mnohých dochovaných výpovědí zkompetentňovacích autorit se tak děje soustavně už dobrých několik ticíc let. Skoro by se chtělo říci, že pilní a chytří byli tak akorát sapienti sapienti. A to proto, že jejich výpovědi se nedochovali.
Je úplně jedno, jestli hlupák a lenoch bude mít maturitu ...
Také se myslím, že úplně jedno to není. Vzdělanostní certifikát opravněje mnohé zástupce zmíněných kategorií zastávat vedoucí místa v státní správě. V oblasti školství to pak má, jak patrno, spoludevastační účinky.
Člověk by řekl, že třeba v oblasti samosprávy, i ve školství, tomu tak není. Zohledníme-li ovšem případy až nezřízené potřeby některých činovníků vlastnit oprávnění o rozšíření svojí identifikace o nějakou tu titulovací skratku, pak nezbývá než konstatovat, že s pitomci se člověk setká úplně všude.
"nedochovaly"
"zkratku"
Zajímavé je, že o prázdninách pitomost úplně kvasí.
Problém ovšem není v jeho pocitu, ale v tom, že mu tu práci někdo dá!
JP
Problém ovšem není v jeho pocitu, ale v tom, že mu tu práci někdo dá!
Někdo? Z velké většiny "někdo", kdo ho neplatí ze zisku své firmy, ale ze státního rozpočtu...
Pro Anonymní z 20. července 2011 20:51
To je oblibeny "argument" rychlokvasenych "pravicaku". Skutecnost je ponekud jina. Ve spolecnosti ci organizaci, kde uz neplati, ze kazdy zna kazdeho, se vyberu novych pracovniku ujima HR (oddeleni lidskych stroju). To je casto takova podivuhodna seslost zajimavych bytosti, vetsinou cerstvych absolventek nejmenovanych humanitnich "VS", ktere funguji podle prirucek. A prvni filtr je ma/nema predepsanou kvalifikaci s dodatkem je/neni na tu praci prekvalifikovany/a. Pak se tezko divit tomu, ze na misto uklizecky je pomalu potreba maturita a anglictina slovem i pismem - co kdyby se pan generalni na neco zeptal, ze jo ... :-)
Příklad ze života.
Hledeli se řidiči na rozvoz zboží. To, co se hlásilo ve velkém množství na řidiče, bylo do měsíce shledáno nepoužitelným: neuměli správně přečíst dodací listy, faktury, vyplnit objednávky, spočítat tržbu. Tak se museli začít přijímat maturanti. Ti s uvedeným většinou problém neměli, ale zato se jim nechtělo zvedat a nosit bedny se zbožím. Pak poslední schopný řidič odešel za prací a výdělkem do ciziny a šéf firmy radši skončil a šel do předčasného důchodu.
"Studie" SCIO je naprosto pomýlená.
Do učebních oborů loni chodilo pouhých cca 20% žáků (viz výroční zprávy krajů apod.); když toto číslo dáme dohromady s výsledky SKUTEČNÉ studie PISA 2009, dle níž nemá min.23% českých 15letých ani minimální čtenářské dovednosti, je zjevné, že těchto 23% žáků se speciálními vzdělávacími potřebami odchází do učebních oborů - tito absolventi jsou pak samozřejmě na trhu práce totálně nekonkurenceschopní!
Proč tedy Česko doposud nezkrachovalo?
No proto, že veškeré kvalifikované řemeslně technické práce úspěšně (zatím) vykonávají ti absolventi SOŠ a SOU, kteří absolvovali před rokem 1995.
Jenže jejich počet se stále snižuje, neboť nám odcházejí na odpočinek. Co bude pak, až odejdou všichni?
Petr S.
Okomentovat