Členské organizace SKAV zveřejnily stanovisko k plánu ministra Dobeše uzavírat „smlouvy“ s rodiči problémových žáků.
V návaznosti na debatu v rámci Kulatého stolu uspořádaného 28. dubna 2011 na téma Stačí na cestě za ukázněnou třídou jen „utahovat šrouby“? zveřejnily členské organizace Stálé konference asociací ve vzdělávání stručný materiál, který se snaží o komplexnější pohled na stále obtížnější práci učitelů s projevy nekázně.
Stanovisko, jehož plné znění najdete v příloze této tiskové zprávy, konstatuje, že:
- V rámci šetření PISA 2009 patříme spolu s Austrálií a Irskem ke třem zemím, kde se nejvíce zhoršilo kázeňské klima při výuce.
- Při hledání cest k ukázněnější třídě a lepšímu pracovnímu klimatu ve školách nelze vychovávat budoucí občany demokratického státu nedemokratickými přístupy. Situaci tedy nemůže vyřešit prostá represe, ani přijetí vnějších pravidel, s nimiž se žáci neztotožní.
- Problém kázně nelze řešit odděleně od celého vzdělávacího systému. Kromě zvyšující se agrese je podstatnou příčinou zhoršení kázně i fakt, že podle výsledků PISA 2009 se více než polovina dětí při vyučování nudí. I ve zlepšování kázně žáků schází učitelům skutečná systémová podpora, aby dokázali reagovat na nároky, které plynou jak ze společenských změn, tak z rozvoje technologií.
- Zaměření na jednotlivé mimořádné případy nekázně – ať formou smluv s rodiči či jinými opatřeními - nepovažujeme za systémové řešení. Od MŠMT bychom očekávali hlavně jasné vyjádření, jaký systém pomoci a podpory může nabídnout učitelům, aby prostřednictvím posílení svých dovedností a kompetencí mohli zajistit žákům dobré kázeňské klima ve výuce.
Celou debatu na téma, jak zvládnout kázeňské problémy na školách, jíž se kromě psychologů a speciálních pedagogů zúčastnili i ředitelé základních škol, si můžete poslechnout v podobě dvouhodinového audiozáznamu, který je ke stažení ZDE.
Jana Nováčková, SKAV o.s.: „Smlouvy s rodiči nebo Individuální výchovné plány, jak jim říká ministerstvo školství, neřeší podstatu, ale jen projevy hlubšího problému a tou je neschopnost tradiční školy děti opravdu zaujmout a přivést je k práci. Dalším problémem je, že se podceňuje práce se vztahy mezi dětmi a jejich přibírání k řešení problémů. Ale ať už je příčina kázně jakákoli, cesta moci, kázeňských postihů a trestů je cestou, která buď nesprávné chování utvrdí, nebo ho sice potlačí, ale jen navenek a dočasně. Jakmile nehrozí postih, nesprávné chování se objeví znova.“
.png)
31 komentářů:
Dovolil jsem si vytknout žákyni, že se nemá prát a házet předměty po kamarádce a se zlou jsem se potázal. Rodiče si přišli stěžovat. Učitele samozřejmě vynechali a šli přímo k ředitelce. Maminka plakala nad tím, jak byla poškozena úctyhodnost její rodiny a jak byli celkově poškozeni, tatínek vyhrožoval bulvárem, školní inspekcí, trestním oznámením. Hádejte jak to dopadlo ? Se mnou byl sepsán zápis a bylo mi doporučeno, abych opustil školu. Nakonec mi ředitelka vzala osobní na 3 měsíce s dovědkem, abych nedráždil známé pana starosty. Podotýkám, že bitka mezi děvčaty se stala na půdě školy a došlo jen na slovní napomenutí. Učím tedy na jiných školách ZŠ + průmyslovka. Pravdou je, že poměry na té druhé ZŠ se podobají té první. Ředitelé ZŠ jednak ( v mém případě ) nejsou osobnosti a za druhé pokud nevyjdou vstřic zřizovateli ( starosta - traktorista ), tak mohou velmi rychle skončit. A pak něco řešte.
Ale ať už je příčina kázně jakákoli, cesta moci, kázeňských postihů a trestů je cestou, která buď nesprávné chování utvrdí, nebo ho sice potlačí, ale jen navenek a dočasně.
... tak já už na to nevidím. Ne lázeň, KÁZEŇ tam mělo bejt. Na všech školách v Rakousko-Uhersku musí být zavedena kázeň. To tam ani nemusel psát. To snad každej ví. ...
Jára Cimrmann, Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem
"Ohýbaj mňa mamko,
dokáď sem já Janko.
Až já budem Jano,
neohneš mňa mamo."
Moravská lidová
Jakápak podpora práce učitelů? Za všechno, co se ve škole jen šustne odpovídá ředitel školy.
Mít někdy v učebně neukázněného žáka, tak jej šupito presto vyexpeduji rovnou do ředitelny. Mým úkolem především je chránit děti ukázněné a přizpůsobivé. Nejsem partnerem ani pro sociálku a ani pro orgány činné v trestním řízení.
No uznejte, že mít možnost grázlíka vyloučit třeba na 3 dny z vyučování by nebylo špatné - ale to by se povinná školní docházka musela změnit na povinné vzdělávání (ať se to s ním rodiče doučí, my po návratu vyzkoušíme).
Vy jste ale fantasta...
U nás na 2. stupni ředitel rozhodl, že se pro nejproblémovější žáky (porucha učení, jde ruku v ruce se špatným chováním) zavede zvláštní sešit, kam každý den po každé vyučovací hodině zapisuje vyučující, co mají za úkol pro doma nebo na co se má zaměřit. Třídní to s žákem probere a kontroluje, průběžně to doma kontrolují rodiče. Je to náročné, ale výsledky jsou. Děti se začaly víc snažit, zainteresovanost rodičů je hodně poznat.
Eva
Eva
Zajímavá myšlenka
Zajímalo by mne, kolik takových sešitů máte v jedné třídě a kolik času vyučující stráví jejich vypisováním?
A jak řešíte ty rodiče a žáky, kterým je nějaký sešit ukradený?
to poste.restante
Jsme venkovská škola, s jedinou třídou v každém ročníku, učitelé mají nenaplněný úvazek, takže finančně bída. Zatím tedy máme čas na "zvláštní úkoly" tohoto typu. Sešity byly zavedeny pouze v 6. třídě, a to dva. S rodiči na venkově je většinou dobrá spolupráce, naprostá většina jich chodí na aktivy a zajímají se, spolupracují. Vím, že ve městech by to zřejmě bylo horší.- Psala jsem náš příklad pouze jako zkušenost, že aspoň v některých případech by spolupráce s rodiči šla rozvinout. Ovšem musí ubýt žáků ve třídách, přibýt asistentů, kteří by s tímto pomáhali, atd. A taky se děti musí začít víc snažit samy od sebe, aby se dostaly na školy. Takže - hlavně zostřit přijímačky na SŠ.
A ještě - zaujak mě jeden příspěvek pána na začátku kulatého stolu SKAV, který navrhuje smlouvy s rodiči a celý související systém řešení výchovně výukových problémů jako pomoc žákovi. Zdá se mi to dobré, ovšem připraví-li se k tomu určité podmínky, aby učitel nepadl tíhou.
Eva
Eva
Děkuji.
Asi jste vycítila, že právě tím směrem, který jste naznačila, se ubíraly i moje myšlenky.
Vaše zkušenost je skvělá.
Myslím, že toto je jeden ze způsobů, jak se dá nárůst nekázně řešit.
Ale je to nepředstavitelné v běžné třídě o třiceti žácích, při standardním úvazku a bez osobní angažovanosti všech zúčastněných.
Využití asistentů vidím spíše pro žáky s hendikepem. Nemyslím, že bychom měli pořizovat "osobní ochranky" žákům, kteří neumí, nebo spíš nechtějí dodržovat pravidla.
Ale základ je jednoduchý.
Pravidla.
Důslednost v jejich dodržování.
A v případě nutnosti i jejich vynucení.
A to všechno s vědomím toho, že děti prostě zlobit vždycky budou.
Protože jsou to děti.
"A v případě nutnosti i jejich vynucení".
To by mě kolego velmi zajímalo jak ?
V některých případech je to nevymahatelné jak na žákovi, tak na rodičích a sociálka s tím nic neudělá. Děcka jsou živeny, šaceny, chodí čisté a mají kde bydlet. Než dá soudce příkaz k odebrání dítěte, tak se tato doba ve většině případů řeší v řádu let a ne měsíců. Pokud není dítě týráno, potom projede systémem jako nůž máslem. Najednou je mu 15 a je vymalováno. Ignorant
Takže - hlavně zostřit přijímačky na SŠ.
My jsme letos měli u přijímaček kritéria, ve kterých třetina bodů byla za známky ze ZŠ, třetina za přijímací zkoušku z Čj a třetina z M.
Dopadlo to tak, že se nedostali žáci, kteří měli z matematiky třeba 33 bodů ze 40, protože ze ZŠ měli špatný průměr.
A teď upřímně - určitě je pro učitele ze spádových ZŠ dobré, že svým žákům tyto výsledky ukáží a mají na ně "bič", že i na ZŠ je třeba se učit.
Ale na druhou stranu se ke studiu dostanou hodné dětičky, které nezlobí a učitelé - učitelky je netrestají špatnými známkami na úkor těch "chytrých flákačů".
Nevím, já mám radši chytré flákače, které můžu nějak "probudit". Hodný "blbec" se na gymplu trápí, prostě tam nepatří.
Viděli jste film BASTARDI? Dost by mne zajímalo, jak by takové situace na školách chtěli řešit slovutní teoretičtí odborníci ze SKAV, NERV a podobných zbytečných institucí, školní psychology z toho nevyjímaje. Je pravda, že to byl film zcela extrémní, ale základ je všude stejný - škola a učitelé jsou vůči žákům, rodičům a zřizovatelům zcela bezmocní ... jednoduše džungle před tabulí
Ignorant, Mgr. Šatra a myslím, že i mnozí jiní
Souhlasím s Vámi.
Myslím, že právě v části vynucování je největší díra současného systému.
Pokud žák, rodič (a vlastně kdokoliv) bude vědět, že jeho přestupek zůstane bez trestu, bez odezvy, pak jeho vnější motivace k dodržení pravidel inklinuje k nule.
Přitom právě o ty problémové jedince jde, protože slušní se chovají slušně z vlastní, vnitřní motivace.
Negativní příklad strhává ostatní a jsme v průšvihu.
Příčiny vidím dvě.
1. Všechno to, co jsem napsal v předchozích příspěvcích je nepřijatelné pro většinu ideologů současných reforem.
Legislativa je bezzubá a jejímu zpřísnění se právě z ideologických důvodů brání.
Což takhle vyloučení z výuky, detenční místnosti, status veřejného činitele...?
Červený hadr před býkem, že?
2. Ani současné zákonné prostředky nejsou školami využívány. Funguje dokonalá školní autocenzura a zametání problémů pod koberec.
Důvod:
Částečně ustrašenost ředitelů, kteří jsou hračkou v rukách zřizovatelů,
ale především normativní finacování škol.
I peníze za grázlíka jsou pořád lepší, nežli nic.
Já si, kolegové, nemohu pomoci, ale mne tihleti slovutní samozvaní teoretikové opravdu dráždí a dráždit hada bosou nohou se nevyplácí. Co to je, proboha zač, tihleti mašíblové? Mě by z toho jejich "intelektu" opravdu mohlo klepnout. To s tím zajištěním přísunu přirozených autorit do škol mi připadá jako ta o Červené Karkulce, nebo ještě lépe jako ta o té kostře, která přišla k doktorovi a doktor povídá "No to jste přišel brzo.".
Já bych všechny tyhle mašíbly, kteří nemají na práci nic jiného, než kritizovat práci, kterou sami neumějí, poslal do nějaké pražské sídlištní základní školy a nechal je tam učit dva měsíce. Jsem věru zvědav, co by potom říkali. Pokud by to tedy přežili, protože šacuji, že takových 90% z nich jsou zjevem i chováním přirozenými oběťmi, což je také důvod, proč dnes říkají to, co říkají. Ono když se člověk podívá na takového Hausenblase, nic proti, ale ten by dostal v sídlištní devítce přes držku a možná by jí ani nemusel před tím otvírat. Ono na vysoké to s těmi pedagogickými slečinkami jde takhle v rukavičkách a dá se teoretizovat nad demokratičností výuky, ale stačí jeden pořádnej grázl a je vymalováno (pochopitelně krví).
Že budoucí občany demokratického státu nelze vychovávat pomocí represe? A jsoucí občané demokratických států jsou vedeni k žádoucímu chování jak? On snad existuje nějaký stát, který nemá stanovené zákony zároveň se sankcemi za jejich porušení? Je samozřejmě lepší, když občané zákony dodržují, protože se s nimi vnitřně ztotožňují, nicméně nemalé procento je dodržuje hlavně proto, že moc dobře vědí, co by se stalo, kdyby... - a rovněž nemalé procento je vesele porušuje bez ohledu na cokoli. Opravdu nemám pocit, že ve školách by tomu bylo jinak, a předstírat, že všecko bude OK, když se nám podaří všechny děti správně zaujmout - ano, tak ještě prosím tu o Červené Karkulce.
Stanovisko SKAV mi připomíná zápis ze schůze SSM. Divil bych se, kdyby jej sami aktéři mínili vážně. Je to absolutně formální, bezobsažné, bez jakékoli "chuti a zápachu".
Myslel jsem, že žijeme v době, kdy můžeme říkat své názory (samozřejmě v určité konstruktivní podobě). Tak tu dobu využijme. Na podobné fráze bude čas zase až za totality.
Jakub Horálek
Na ZŠ jsou jednak tvrdé kázeňské prohřešky, s agresivitou až šikanou a téměř nezvladatelnými přestupky v chování. Ale stejně škodící jsou i ty drobné dennodenní prohřešky části třídy, kdy se neustále šušká, pochechtává, pohazuje a jinak vyrušuje. Tihle žáci jsou zdánlivě v pohodě, na poznámky už rezignujete, protože by musely být tři za hodinu. Ale je to hlavní důvod, proč výuka nefunguje. Používám aktivní učení, kritické myšlení, všechny možné formy výuky, těch pár žáků vpředu mají zájem a pracovali by skvěle. Ale... zbytek třídy nezmotivujete ani zázrakem. Zřejmě jsem špatný učitel, vyměňte mě za p. dr. Nováčkovou.
Nechápu, co ti "odborníci", NERV a udatní výzkumníci stále řeší? Pracovala jsem na potravinářské a hotelové škole na jižní Moravě.Obsazení žáků a studentů bylo až neskutečné.Občas výtečný, pilný a hlavně slušný-ale jen občas,jinak posbírané vše, co mělo ruce a nohy, inu normativ je normativ a peníze nikdy nikomu nesmrděly, nejméně potom našemu panu řediteli.Naši "chovanci" skotačili celá svá tzv. studia, někteří- a to i ti, kteří se v rámci volnočasových aktivit podíleli na upálení bezdomovce, což bylo i v TV, si mohli být naprosto jisti tím, že nebudou ani vyhozeni ze školy a nějaká ta důtka jim byla k smíchu.Vždyt ono to taky je k smíchu,jaképak to jsou tresty?Jakou má ta škola vůbec pravomoc, aby takové grázly vylila?Učila jsem číšníky a kuchaře a řeknu vám, že větší svoloč už jsem dlouho nezažila.Prakticky po celý š.rok jsem balancovala mezi soudy, opatrovníky, sociálkami rodiči a naším p. ředitelem,který se zásadně stavěl vždy na jejich stranu.Časem jsem to vzdala a s každým problémem jsem šla za ním, at to vyřeší,což se samozřejmě stalo jen zcela výjimečně,takže jiná z mých oveček-věčně zfetovaný a do školy nechodící synek zcela bezradných rodičů byl konečně vyloučen po 2 letech tzv.učení a zhruba7OO neoml. hodin.Všichni ti ukecaní teoretici by si alespoň měli své pindy nechat od cesty anebo-a to je ještě lepší-jít to rovnou zkusit.Není nad aplikaci teorie v praxi.
Pro p. Doležela:
Když se dívám na jeho foto a čtu jeho příspěvky, zdá se mi, že jsem v úplně jiném světě. Vždyť on má názory na úrovni kantora, jenž učí 30 let. Zdravý selský rozum.
Učení je prostě práce. Kolik lidí by nepracovalo,pokud by neměli motivaci - uživit sebe a svou rodinu! A žáci v současnosti nemají žádnou motivaci, žel mnohdy ani jejich rodiče. Žáky mladšího školního věku lze motivovat pochvalou, avšak takoví osmáci a deváťáci mají zájem o kouření, nahotinky apod. Střední školy si je předcházejí, později i vysoké.
Proč by se učili? A po přijímačkách řada z nich navštěvuje školu sporadicky. Rodiče jim vše omluví a dokonce je někdy vedou přímo k podvodům.
Ne, škola i společnost potřebuje pevné mantinely a důslednost vyžadování určitých norem. I dítě se musí vést k dobrému vztahu k spolužákům, úctě k rodičům, prarodičům, starým lidem, k plnění určitých úkolů. Tytam jsou doby, kdy děti musely tvrdě pracovat na polích nebo i v továrnách. To však neznamená, že bychom jim měli jen posluhovat a nic po nich nechtít. Pokud budeme v tomto pokračovat, zapláčou brzy jejich rodiče a nakonec i ony. A celá naše slavná konzumní společnost.
Nechme teoretiky ať teoretizují, nepouštějme je do praxe ani na ty 2 měsíce. Utekli by odtud a nám by zanechali žáky již úplně zdivočelé.
Nejhorší ale je, že teoretici typu Eduin a dalšími příznivci bývalého ministra úspěšně a plodně našeptávají všem - od senzacechtivých médií po poslance a senátory, co a jak je nejlepší ve školství dělat. Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že tihle pomýlení reformátoři, co se zhlídli jedině a pouze v Americe a Finsku, zavedli školství u nás na zahnívající mělčinu. A nepřestanou rýpat, vždy se najde někdo, kdo je s chutí vyslechne.
Problém všech teoretiků vzdělávání, hlásajících demokracii pro žáky je, že zapomínají na demokracii pro učitele.
Kromě toho staví na několika zcela, nebo částečně pomýlených předpokladech:
1. Dítě je schopno akceptovat pravidla a svobodně se rozhodnout je dodržovat. Ideálně pak má být jejich spolutvůrcem.
To je samozřejmě pravda.
Ale jen přesně do té míry, do jaké je to platí pro dospělé. Spíše méně.
Ani dospělí, kupodivu, občas pravidla nedodržují, ačkoliv jejich smysl chápou.
2. Pokud dospělý poruší pravidla, hrozí mu sankce.
Bude dítě dodržovat pravidla, když bude vědět, že mu sankce nehrozí?
Těžko, protože děti pravidla nedodržují prostě proto, že jsou to děti. Je to jejich přirozenost, testovat hranice.
V pubertě to většinou vyvrcholí. Když v tomto věku získají pocit, že jim všechno projde, nemůžeme se divit, že v dospělosti odmítají podřídit se jakékoliv autoritě.
3. Demokracie ve škole?
Ale ano, jenže odcamcaď pocamcaď.
Jako učitel jsem zodpovědný za život, zdraví a bezpečí mně svěřených žáků.
To znamená, že v případě potřeby nebudu dávat hlasovat, ale naprosto autoritativně rozhodnu.
Ani mně policista nezdůvodňuje, proč mi přikazuje zastavit na krajnici.
Je to demokratické? - Tvrdím, že ano. Ale ve škole prý ne, tak nevím.
4. Přepokládá se zodpovědné chování všech dětí, inspirované vnitřní motivací.
Jakoby šlo předpisem či svobodně odhlasovanými pravidly zakázat děti s LMD, poruchami chování, nebo budoucí sociopaty.
Jak naložíme s těmi, kteří pravidla prostě dodržovat nebudou, nechtějí, anebo toho nejsou schopni psychicky?
To většinou už nikdo neřeší.
Na demokratické metody bych se vykašlal. To se jako bude o výkonech jednotlivých žáků hlasovat, nebo co? Každý vyjádří svůj názor na to, co je to dekadický logaritmus, pak učitel řekne, že na názor má každý právo a všechny názory jsou si rovny a tím bude demokratická výuka dekadického logaritmu ukončena? Nebo se ještě zjistí nejčastější odpověď, kterou v tomto případě bude buď "sexuální úchylka", nebo "básnička od Karla Jaroslava Ebena" a ta se prohlásí za demokraticky schválenou a tudíž nejlepší možnou?
Ten článek, to jsou zase mraky neuvěřitelných plků a kydů, které mají nejen nulovou přidanou, ale i nulovou informační hodnotu. Možná by pomohlo, kdyby jakási Nováčková předvedla, jak děti při výuce zaujme něčím jiným, než že se svlíkne. Ne, že by některé méně protřelé žáky striptýzem na několik vteřin nezaujala, ale takové počínání bych nenazval výukou a navíc některé slabší povahy by to nemusely unést bez trvalých následků na duševním zdraví (což těžko říct, jestli dnes vadí).
Nepochyně je to vina nás všech, že Roubal zavraždil několik osob. Nezajistili jsme mu totiž dobré kázeňské klima a navíc se nám ho chudáka nepodařilo ani ničím zaujmout. Nenabídli jsme mu alternativu. Mám dojem, že to bude tím, že jsme shora neobdrželi dostatečnou systémovou a komplexní podporu a tudíž jsme zanedbali vliv společenských změn a zaspali nástup nových technologií, zřejmě zejména v oblasti louhování mrtvol. Ostatně Roubal je člověk jako každý jiný a má tedy právo nejen na seberealizaci, ale i na svůj vlastní názor na řešení kompetenčních sporů. Nezbývá tedy než doufat, že se ve své činnosti nenudil a nenudí, anžto se pochopitelně nelze spoléhat na to, že prostá represe může v jeho případě situaci vyřešit. Roubal jeden proradná se nám totiž ani s ní ani s vnějšími pravidly na nichž je postavena, nějak vnitřně neztotožnil. Asi bude nezbytné poslat jej na kurzy kritického myšlení pana Hausenblase, nebo mu snad s jeho situací pomůže samozvaná odbornice paní Nováčková.
Na smlouvy s rodiči i individuální výchovné plány bych se s prominutím vysr.. Dokud bude postavení školy a učitele ve podobě jako je dnes, tj. děvky, kterou si žáci a jejich rodiče platí, aby jim dělala dobře i kdyby měli lepru, tak se nic nezmění. První, co bych zavedl, je možnost vyloučení žáka ze školy a nějaká povinná školní docházka mě nezajímá. Povinná je pro žáka, nikoliv pro školu. A když harant pálí bezdomovce, no tak holt bude muset ráno vstávat ve čtyři, aby mohl jet přes půl republiky do nejbližší školy, kde ho ještě nestačili poznat. A já garantuju, že ho ty fórky velice rychle přejdou. Druhá věc, je změna financování škol z normativů na žáky na normativy na učitele, vyučované předměty, výsledky žáků a na provoz. Škola by měla mít možnost získat nějaké peníze navíc za nadstandardní péči o žáky i za jejich výsledky. Ať už jsou to výsledky v nejrůznějších olympiádách, korespondenčních seminářích, testech, vědeckých, kulturních, technických, sportovních či jiných soutěžích.
Nezbytnou samozřejmostí je celostátní testování dovedností a znalostí žáků a radikální snížení počtu středních i vysokých škol. Nejenže by se tím dosáhlo výrazného snížení nákladů na vzdělávání, ale do vzdělávání by se zase vrátila ctižádost a motivace. Je známá věc, že toho, co člověk dostane zadarmo, si moc neváží. Pitoreskní je, že přesně toto tvrdí většina liberálních politiků v případě zdravotnictví, ale už jim to nějak nedochází v případě školství. Možná je to tím, že chtějí, aby i jejich dětičky vystudovaly, nebo tím, že prostě už nejsou schopni chápat, že nejen penězi může být člověk bohat.
Vážený poste restante,
váš příspěvek beru téměř bezvýhradně. Přístup k mladé generaci je dnes ve stylu filosofie Jean Jacgues Russeau. Dítě je nepopsaný list čistého sněhobílého papíru. Není! Je zatíženo způsobem života předchozích generací. Dědičnost. Z logiky věci vyplývá, že dítě nemůže vědět co je pro něho dobré, to mají evidentně vědět jeho rodiče a podle toho potomky vychovávat. Když to udělají dobře, budou mít klidné a dobré stáří (budou mít radost ze života svých dětí, budou se radovat z jejich úspěchů, budou mít s nimi dobré vztahy), když špatně potomci je oberou o vše a rodiče skončí v domovech důchodců nevalné úrovně, často předtím zbiti či jinak perzekuováni, týráni.
Add 1, 2) Člověk obecně je schopen se přizpůsobit (pod hrozbou sankcí) nastaveným pravidlům (zákonům). Málo kdo je však schopen se změnit, tedy přijmout beze zbytku nastavená pravidla za vlastní a žít podle nich. Evidentně to lze docílit výchovou. Když to připodobním k pravidlům silničního provozu, existují řidiči, kteří jezdí bezpečně, ohleduplně a zodpovědně i v případech větších rychlostí než 200 km za hodinu, na druhé straně jsou řidiči, kteří jsou nebezpeční provozu (neohleduplnost, nezodpovědnost, arogance) jakmile se objeví na silnici a to i v případech, že by maximální povolená rychlost byla třeba 20 km/hod. Ti přesto mají řidičský průkaz. Ti první nepotřebují být nijak omezeni, ti druzí by neměli mít šanci získat řidičák.
Add 3) Ve škole není v žádném případě nejdůležitější žák. Nejdůležitější je ředitel, který by měl mít vizi ( v rámci zákona) a podle ní si vybrat spolupracovníky (učitele). Z pohledu hierarchie je ve státě nejdůležitější MŠMT, které by mělo dát legislativní rámec pro výchovně-vzdělávací aktivity krajů, obcí apod. Dnes sci-fi.
Add 4) To je naprosto klíčové. Co udělá společnost s těmi, kteří se rozhodli nedodržovat zákony? To musí být jednoznačně definováno, legislativně ošetřeno, musí být vytvořeny odpovídající instituce, principy, metody a prostředky, musí být zajištěna vymahatelnost práva, musí být jednoznačně státem chráněn řádný občan platící daně, ale i policista i učitel na úkor ostatních, morálně pokleslých „činitelů nepravostí“. To je třeba přednostně řešit. To je mj. systémový přístup, který dnes totálně absentuje!
VM
"existují řidiči, kteří jezdí bezpečně, ohleduplně a zodpovědně i v případech větších rychlostí než 200 km za hodinu"
to asi neni dobry priklad
pn
Děťátka je třeba řezat. A v duchu moderních přístupů pak především skupinově, padni komu padni.
Pokud nedojde ke změně legislativy ve smyslu posílení odpovědnosti rodičů za žáka i ve škole ( Finsko ), tak nějaké smlouvy s rodiči si může Josef strčit někam. Bude to jen cár papíru. Ignorant
Kázeň žáků se lepší. Naposledy po mně letěla klika před pěti lety. P.S.: Pokus o černý humor.
Smlouvu s rodiči, například, považuji za nesystémovou rezignaci na jednu ze základních povinností státu, to jest zajištění pořádku a bezpečí občanů. Zvláště pak, jedná-li se o děti, mládež a jejich učitele.
Okomentovat