Tímto svým příspěvkem uzavírám trilogii úvah, která začala článkem Přichází zlaté časy pro informatika na základkách? a na to navázal článek Školský informatik projektovým manažerem. Tentokrát roztočím kolo myšlenek nad otázkou, jak zajistit pro základky informatika tam, kde není.
Na začátku si dovolím poněkud osobnější "retro". Bezmála 10 let jsem "řídil tým" tří učitelů v regionu, který nabízel roli "školského informatika" těm školám, které o to projevily zájem. Každý z nás měl přibližně poloviční úvazek a po zbytek "pracovní doby" jsme zajišťovali služby nejen pro školy "své", ale díky týmové práci byl prostor i pro uspokojení potřeb dalších škol. Přitom náš akční rádius nepřesáhl mikroregionální úroveň (řekněme 20 km "od centra"). Vše fungovalo do momentu než přišel na scénu INDOŠ. Asi nemusím vysvětlovat, jaký "barevný" cejch získaly školy, které s námi spolupracovaly ... a bylo po spolupráci.
Výše uvedené řádky ale nepíši z důvodu "brečení nad rozlitým mlékem", ale abych poukázal na to, že následující úvahy "nesypu jen tak z rukávu".
Které školy nemají svého informatika?
Nejprve bych se chtěl omluvit za jistou bagatelizaci při odpovědi na tuto otázku. Zároveň použiji vylučovací metodu. S informatikem tedy nemívají problém:
- střední školy
Nicméně jejich vnitřní potřeby jsou takové rozsahu a obsahu, že své informatiky nemohou "exportovat" pro potřeby mikroregionu. - základky mající "svého ICT machra"
A když už ho mají, tak se jej snaží udržet zuby nehty - o jeho "exportu" nemůže být ani řeči, protože kvalitní ajťák bývá vhodným nástrojem v "mikroregionálním konkurenčím boji" s ostatními základkami. - základky ve velkých městech (řekněme, že rozlišovacím prvkem je to, že město má primátora)
Na základě mých zkušeností z debat z kolegy takové školy nahrazují "nedostupnost informatika" ekonomicky přijatelným outsourcingem poskytovaným místní firmou či živnostníkem. Nicméně i zde je "export" problematický a to minimálně z pohledu "akčního rádia" (o jisté sounáležitosti k danému mikroregionu ani nemluvě).
Shrneme-li to, pak problém má nemálo škol v menších městech a především vesnické školy a malotřídky (mimochodem hlavní cílové skupiny jak INDOŠe tak EU PES).
"Trojková obec" má svého školského informatika
Nejprve k pojmu "trojková obec" - po rozpadu okresů se jedná o města, která disponuje rozšířenou působností v oblasti státní správy - mimo jiné mají odbory školství. Tyto obce pak mají ve svém "akčním rádiu" na starosti kromě "svých městských" základek i vesnické školy a malotřídky.
Bylo by však liché se domnívat, že tyto obce mají potenciál k tomu, aby poskytovaly školského informatika ze "svých" zdrojů. Mimo jiné i proto, že mzdové prostředky nejsou v kompetenci zřizovatele, ale kraje. Je tedy navýsost důležité takovou "trojkovou obec" namotivovat k tomu, aby se aktivně zapojila do řešení daného problému - a to nejen na úrovni "svých" škol, ale ve vztahu k celému svému mikroregionu. A to dle mého názoru nepůjde jinak než nalezením "nadstandardních zdrojů", nezřídka nabízených prostřednictvím různých projektů.
Samozřejmě podstatnou otázkou jsou "lidské zdroje". Rozklíčujme školského informatika do jeho dílčích rolí (viz http://david.hawiger.cz/role-profesni/ict-ve-skolstvi/skolsky-informatik). V takovém případě je poptávka primárně orientována do oblasti technické a manažerské. Nicméně i metodická pomoc by byla pro vesnické školy a malotřídky nesmírně užitečná, pokud by byla dostupná po ukončení přímé vyučovací povinnosti (česky řečeno, až skončí výuka a to proto, aby se nemuselo suplovat). Zbývá tedy role učitelská a tu bezesporu musí řešit každá škola sama - přitom ochota přijmout úlohu učitele informatiky dozajista vzroste v momentě, kdy bude mít příslušný pracovník oporu v technické, manažerské i metodické oblasti a to pokud možno co nejblíže.
Dalo by se tedy říci, že region by "uživil" školského informatika s dostatečnými technickými a metodickými zkušenostmi a manažerskými kompetencemi především na úrovni projektového řízení. Je nabíledni, že takoví lidé po ulicích menších měst zrovna neběhají a to i přes aktuálně probíhající krizi. Nicméně právě zde projekt EU PES nabízí školám v regionu možnost vzájemné kooperace - viz můj námět Radím, koučuji, (spolu)řídím v projektu EU peníze školám.
A co pro to může udělat stát?
Nejprve si dovolím obrátit pozornost na dokument Akční plán Škola pro 21.století, na kterém jsem měl tu čest se spolupodílet. Jedná se o konkretizaci koncepce, kterou schválila vláda již v roce 2008. Tento materiál definuje čtyři pilíře, o které by se měly opírat veškeré aktivity podporující využívání a rozvoj ICT v regionálním školství (str. 10-13):
- Tvorba, sdílení a zpřístupnění digitálního obsahu
- Rozšíření výukového prostředí o využití online služeb a sociálních sítí
- Podpora všem školám prostřednictvím regionálních Školních center
- Zpětná vazba pomáhající růstu školy
Čtvrtý pilíř podle mých informací hodlá řešit Výzkumný ústav pedagogický - viz aktualita Škola21: ICT ve školách kvalitně, která se jednoznačně opírá o přílohu č.1 Akčního plánu.
Nicméně se jaksi zapomíná na třetí pilíř. Přitom právě regionální školní centra by mohla výrazným způsobem ovlivnit směr projektových záměrů EU PES základních škol ve "svém regionu". Minimálně by pomáhaly na úrovni technické a manažerské. U projektu Škola21 by naopak hrály výrazným způsobem úlohu metodickou.
Závěr
Na jedné straně motivovaná "trojková obec" (=Ministerstvo pro místní rozvoj), na straně druhé motivovaná vybraná základka jako "regionální školní centrum" (=Ministerstvo školství). Obě ministerstva mají do roku 2013 k dispozici nemalé částky z "evropských fondů". Tak proč by to sakra nemělo jít?
Převzato s laskavým svolením autora z jeho blogu.
Převzato s laskavým svolením autora z jeho blogu.
.png)
6 komentářů:
Snad si nemyslíte, že si naši přemoudřelí ředitelé ZŠ, nechají do práce kecat nějakého informatika z jiné školy, když přece šablony jsou tak jednoduché. Sám jsem se dostal do situace, kdy jsem jako informatik podal čtyři projekty z OP vzdělávání pro konkurenceschopnost (dva vyšly a další je na dobré cestě,a přes tyto moje neodiskutovatelné zkušenosti mne vedení naší školy k tvorbě šablon nepřizvalo, protože přece vše je tak jednoduché. A oni si přece s řediteli okolních škol, kteří viděli projekty z jen letadla, zaradí. No uvidíme.
Nevím, informatik je pouze jeden z členů pedagogického sboru. Tím, že jste nebyl přizván ? Jediné negativům vidím v tom, že přijdete o jistou sumu peněz. Ony totiž aktivity - inovace jdou docela pěkně zaplatit. My jsme tvorbu inovativních materiálů rozdělili mezi více kantorů. Jedním z nich je i informatik. Část peněz informatikovi dozajista přinesou - vyplňování, archivace dat,...bude mluvit do nákupu,...atd. Pokud jsem se do Příručky začetl - hlavní odpovědnost má ředitel a ne informatik. Tím samozřejmě nechci omlouvat fakt nabubřelosti a neomylnosti části ředitelů a zástupců.
Informatik je učitel a proto má učit informatiku. Podávání projektů je věcí vedení školy, k čemuž má k dispozici administrativní pracovníky.
Proboha, víte o čem mluvíte. Viděl jste někde na škole, že by projekt z nějakého operačního programu zpracovával administrativní pracovník? To skutečně nezvládají ani ředitelé škol a zadávají to specializovaným agenturám, což stojí neskutečné peníze, které v přípAdě, že projekt nevyjde, jsou vyhozeny do luftu.
A kolegu informatika z prvního článku zcela chápu. Pokud vedení jeho školy nebylo schopné podat projekt z OP samo a nechávalo to na něm, je zcela absurdní nevyužít jeho zkušeností v šablonách. Ono to skutečně s tou realizací nebude tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Bude to hromada vykazování navíc. Obrovské množství práce navíc pro účetního atd. A jak budou vypadat výstupy šablon na školách, kde učitelé nikdy nic podobného nedělali, to si radši nepředstavuji. Informatika ředitel bude potřebovat chtě nechtě a pokUD SI HO PŘED REALIZACÍ ŠABLON STAVÍ PROTI SOBĚ, TAK JE BLÁZEN.
Jistě, ředitel má zodpovědnost. Ale tvořit šablony bez toho, abych k tomu přizval ostaní kantory a prodiskutoval to s nimi, je přinejmenším krátkozraké. Např. se mi může stát, že dělené hodiny navíc mi nebude nikdo chtít učit, a že tvorbu nějakého materiálu nacpu kantorovi, který to nebude schopen zvládnout. Zejména na malých školách, kde na každého připadá více povinností mimo učení, toho mají poctiví kantoři již teď plné zuby. Na těchto školách pak jsou i některé aprobace obsazeny pouze jedním kantorem a nemá kdo za něj zaskočit, pokud odmítne materiály z některé šablony dělat. A skutečně vím o některých školách, kde to ředitelé zaklikali brz porady s podřízenými.
Každopádně by ale bylo obrovskou škodou tyto peníze z "evropských fondů" nezískat. S vykazováním však budou nemalé problémy. Jen ten, kdo to bude archivovat ( DUM a jiné ) se pěkně prohne. Skoro bych se přimlouval , aby pomalu ani neučil. Jen kontroloval výstupy a inovaci obsahově slučitelnou s ŠVP. Vypaloval CD,DVD, ukládal do PC, ... neskutečné množství času. Pro tohoto člověka pěkná práce navíc k učení.
Okomentovat