Tony Wagner je již druhým profesorem působícím na Harvardu (konkrétně Harvard Graduate School of Education), jehož máme příležitost blíže poznat. Po Chrisu Dedem, který nám před časem vzkazoval, že v dnešním informacemi přesyceném světě musíme také umět zapomínat (Zapomeňte! vzkazuje Dede), se tentokrát podíváme na Wagnera jako na specialistu, jež je jedinečným způsobem schopný přesvědčovat o potřebě komplexní transformace školství.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
6 komentářů:
Vedení Toyoty, IBM, armády USA, či ŠkodyAuto si na současnou úroveň pracovních sil, jež jsou na trhu k dispozici, ztěžuje zcela opodstatněně. Zlepšovatelské hnutí, Brigády socialistické práce a další výdobytky rozvinuté industriální společnosti byly před 20 lety bez náhrady zrušeny a motivace zaměstnanců zapojit se do týmové práce, přicházet s novými nápady a neustále se zdokonalovat, se zcela vytratila.
Již od základní školy by mělo být od žáků vyžadováno jejich nepřetržité zdokonalování. Žáci by měli pravidelně předkládat návrhy na zlepšení kvality výuky a výukových postupů včetně práva na přerušení vyučovací hodiny v případě, že zjistí jakýkoli problém s pochopením vykládané látky. Představivost, tvořivost a kritické myšlení jsou dnes důležitou podmínkou pro získání dokladu o vzdělání vlastně pro každého. Je bezpodmínečně nutné naučit žáky schopnosti klást správné otázky a podle toho je hodnotit. Nikoliv na základě správných odpovědi!
Pro přežití našich dětí ve společnosti 21. století není nutných sedm kompetencí. Postačí kompetence jediná: svižnost.
naučit žáky schopnosti klást správné otázky a podle toho je hodnotit
Na začátku školního roku, po zkompetentnění v duchu švp dostali žáci prvních ročníků úkol formulovat osm podstatných otázek z oblati bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vždy dvě otázky z okruhu obecného, provozu v odborné učebně, poskytování první pomoci a protipožární ochrany. Současně na tyto otázky měli i odpovědět.
Formulovaná podstatná otázka za dva body, správná odpověď bod jeden.
Nechci být uštěpačný, ale šlo o nezanedbatelnou část okresní studijně předpokladané elity.
Klasifikace (procentní úspěšnost):
Výborně (85%) 12x
Chvalitebně (70%) 16x
Dobře (50%) 15x
Dostatečně (30%) 7x
Nedostatečně 5x
Mně osobně by stačilo, kdyby lidi měli starý dobrý český fischtran.
Aby se pak nestalo, že při prezentaci výsledků bádání Bezděkovy komise před televizními kamerami národ neuvidí, jak to s námi špatně dopadne, jenom proto, že je graf průběhu katastrofy vykreslen žlurou barvou.
Jak to za Rakouska-Uherska dělali, že měli vysoce kvalitní školství? Viděl jsem 100 let staré zadání maturitní práce z matematiky. A zíral jsem. Písemka velmi obtížná a přitom praktické příklady. Jiný příklad kvalitního Rakousko-Uherského školství. Pravděpodobně nejlepší učitel matematiky všech dob László Rátz pocházel z Uherska. Byl to středoškolský učitel, který mimochodem učil řadu budoucích vědců a nositelů Nobelových cen. Z nejznámějších žáků lze uvést Wignera (fyzik), Neumanna (duchovní otec počítačů)a Tellera (duchovní otec vodíkové bomby).
Což o to. Mě spíš vrtá hlavou, kde takový Pythagoras nebo Cosinus přišli na ty svoje věty bez Wikipedie.
Dnes by se ovšem Pythagoras neuživil ani jako Account manager.
Okomentovat