17. 6.: Kulatý stů SKAV "Jak dlouho bude ještě vládnout známka na českých školách?"

SKAV, o. s. a SVP PedF UK Vás srdečně zvou na další diskusní setkání u kulatého stolu ke vzdělávací politice, které se uskuteční dne 17. června v 10.00 hod. v prostorách auly ZŠ Vodičkova 22, Praha 1.


Aktuální téma jednání zní: "Jak dlouho bude ještě vládnout známka na českých školách?"

Pozvání k diskusi přijali: PhDr. Jana Nováčková, CSc., psycholožka, členka výboru SKAV; Mgr. Markéta Olbertová, ředitelka Základní školy s Montessori třídami v Brně; Mgr. Kateřina Dvořáková, pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích; Mgr. Kateřina Kozlová, zástupkyně ředitelky Waldorfské základní školy v Českých Budějovicích a Mgr. Břetislav Kožušník, ředitel Waldorfské střední školy v Ostravě.

Diskusi bude moderovat Mgr. Rostislav Riško, ředitel Waldorfské školy v Příbrami.

Možnosti položit panelistům otázky ještě před samotným začátkem setkání můžete využít prostřednictvím e-mailu: info@skav.cz.

Informace o kulatých stolech naleznete na adrese: www.skav.cz a www.ucitelske-listy.cz.

Anotace panelových příspěvků

PhDr. Jana Nováčková, CSc., psycholožka, členka výboru SKAV: Známkování jako účinný demotivační nástroj

Anotace: Kdyby známky byly jen jedním z informačních zdrojů o tom, jak si dítě osvojuje znalosti a dovednosti v procesu svého učení, nemusely by být tak škodlivé. Problémem začínají být, kdy jsou používány jako motivace k učení, tedy jako nástroj vnější motivace, ke které saháme obvykle tehdy, když nejsme schopni udržet motivaci vnitřní. Učení je tak degradováno na pouhý prostředek – ne samo učení, vzdělávání, ale známky jsou důležité.

Mgr. Markéta Olbertová, ředitelka Základní školy s Montessori třídami v Brně: Hodnocení v praxi pedagogiky Montessori

Anotace: Transformace základního školství je spojena s vytvářením vlastního školního vzdělávacího programu, zamýšlíme se i nad způsoby hodnocení a sebehodnocení žáků. Motivující hodnocení musí respektovat individuální možnosti každého žáka a sledovat jeho pokrok. Známka selektuje již od útlého věku, vytváří „žebříčky úspěšnosti“.

Proto na naší škole hodnotíme slovně, na druhém stupni pak známkou s využitím podrobně rozpracovaných kritérií hodnocení a s připojením hodnocení slovního a sebehodnocení. Rozvíjíme vlastní odpovědnost žáků za výsledky jejich práce. Pátým rokem pracují na škole kromě běžných tříd i třídy Montessori, které byly v rámci způsobů hodnocení žáků pro ostatní vzorem.

Mgr. Kateřina Dvořáková, pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Mgr. Kateřina Kozlová, zástupkyně ředitelky Waldorfské základní školy v Českých Budějovicích: Slovní hodnocení respektuje vývoj žáka a vytváří prostor pro jeho kvalitativní růst

Anotace: Slovní hodnocení je ve waldorfské pedagogice nejen nástrojem evaluace, ale také hlavním prostředkem pro podporu individuálního potenciálu každého žáka. Na konkrétních příkladech ukážeme, jak je nezbytné uplatňovat formu slovního hodnocení v rámci waldorfské školy, do jejíhož plánu jsou zařazeny aktivity směřující k rozvoji individuálních vlastností a schopností žáků, zaměřené na samostatné řešení problémů a na rozvoj jejich individuálních postojů, a jakými způsoby je uplatňováno toto hodnocení v praxi českobudějovické waldorfské školy. Zamyslíme se nad přínosy i úskalími této formy hodnocení. V příspěvku představíme pohledy na slovní hodnocení z perspektivy učitelů, rodičů i dětí.

Mgr. Břetislav Kožušník, ředitel Waldorfské střední školy v Ostravě: Možnosti hodnocení středoškolských žáků prostřednictvím portfolia

Anotace: Evropská unie i Česká republika v současné době provádí reformu vzdělávání. Základem této reformy je vzdělávání k získání kompetencí (např. 8 evropských klíčových kompetencí). Je ale otázkou, jak lze kompetence hodnotit. Protože zda je člověk kompetentní či není, se ukáže až v reálné životní situaci, kterou nelze uměle navodit ani testovat. Kromě toho nelze kompetence hodnotit bez přímé spoluúčasti žáka. Nově koncipované portfolio nabízí jednu z možných cest, která také může vést k většímu zájmu žáka o poznávání a o vlastní vzdělávání.