Jan Wagner: Připojení k internetu

úterý 16. března 2010 ·

Způsobů připojení k internetu je celá řada a aktuální nabídka jeho poskytovatelů je široká. Za poslední desetiletí se ale poměry na trhu a technologie výrazně změnily a i ve školách je třeba na tyto změny reagovat. Co bylo výhodné před pěti lety, nemusí být výhodné dnes.

Připojení k internetu můžeme primárně rozdělit na komutované a pevné podle způsobu připojení, nebo podle rychlosti stahování jako vysokorychlostní a nízkorychlostní. Komutované připojení (nazývané i jako vytáčené připojení nebo vytáčená linka) je pouze dočasný způsob připojení vycházející z pevné nebo mobilní telefonní sítě. Pevné připojení je naopak trvalé, uživatel je připojen neustále pomocí různorodých technologií. Za vysokorychlostní připojení (někdy se používá i nepřesný termín širokopásmové či broadband) můžeme nyní podle Mezinárodní telekomunikační unie považovat připojení s rychlostí stahování (download) nad 2 Mbps, tedy rychlejší než maximální u komutovaného připojení IDSN. Připojení můžeme rozdělit i podle tarifikace, kde například komutované připojení je často zpoplatňováno podle doby připojení, mobilní komutované podle objemu přenesených dat, naopak u pevného připojení se obvykle platí měsíční paušál.
U připojení k internetu nás kromě ceny připojení a zřízení služby zajímá celá řada parametrů: rychlost stahování a odesílání dat (download a upload), latence, agregace připojení, datové limity, pravidla používání (FUP – Fair User Policy).

Dovolte ještě malý historický exkurz: v projektu Internet do škol byly v roce 2002 školy nejprve vybaveny dnes (a možná i tehdy) zastaralým pevným připojením 64-256 kbps (některé málotřídky jen komutovaným ISDN), později bylo od roku 2005 postupně zaváděno vysokorychlostní připojení ADSL 512-2048 kbps. Dnešní nabídka běžných poskytovatelů vysokorychlostního připojení ADSL začíná na 8 Mbps, bohužel takovéto připojení není dostupné v menších sídlech.

V České republice je trh stále ještě nekonsolidovaný s omezenou nabídkou a ceny jsou v řadě případů vysoko nad cenami běžnými v EU nebo ve vyspělých zemích. Je proto nutné vybírat poskytovatele připojení velmi obezřetně.

Komutované připojení

Komutované připojení je dnes používáno zpravidla jen tam, kde není k dispozici pevné připojení, jako připojení záložní nebo mobilní pro notebooky. Na našem trhu jsou k dispozici následující možnosti (jde jen o zjednodušený přehled):
  • komutované analogové s rychlostí do 56 kbps po běžné pevné telefonní lince – pro PC vyžaduje externí nebo interní modem, řada notebooků ho má již integrovaný – tarifikace je buď časová, nebo paušální měsíční
  • komutované IDSN s rychlostí 64-128 kbps po digitální lince ISDN – dodavatel ISDN instaluje speciální modem – tarifikace je buď časová, nebo paušální měsíční
  • mobilní GPRS s rychlostí až 171 kbps (teoretické maximum, reálně desítky kbps) – buď s využitím mobilního telefonu, nebo modemu s rozhraním USB či PC Card – tarifikace je
    buď podle objemu dat, nebo paušální měsíční, obvykle s datovým limitem
  • mobilní CDMA s rychlostí až 3 Mbps (teoretické maximum, reálně stovky kbps až 1 Mbps) – vyžaduje speciální modem s rozhraním USB – tarifikace paušální měsíční, obvykle s datovým limitem
  • mobilní HSDPA/3G s rychlostí až 14,4 Mbps (teoretické maximum, reálně 1 – 2 Mbps, připojení zpravidla jen ve větších městech) – buď s využitím 3G mobilního telefonu, nebo modemu s rozhraním USB – tarifikace paušální měsíční
Komutované nebo mobilní připojení je pro školy vhodné jen jako záložní a nouzové v lokalitách, kde jiné připojení možné není. Nabídka měsíčního paušálu přitom není vždy dostupná, minutová sazba za připojení kolem 1,20 Kč ve špičce (komutované analogové nebo ISDN připojení) je stále neúnosná.

Mobilní připojení CDMA je nyní cenově dostupné a měsíční paušál pro připojení bez datového limitu je 450 – 1 000 Kč a cena modemu je 1 000 Kč (podle dodavatele a typu smlouvy, modem možný i s Wi-fi routerem, všechny ceny s DPH). Měsíční datový tarif u 3G mobilů pak může být kolem 200 Kč. Ale pozor, nabídka českých mobilních operátorů je velmi nepřehledná a v čase se neustále mění!

Pevné připojení

Pevné připojení můžeme rozdělit podle technologie do následujících skupin:
  • s DSL technologií po telefonní lince s rychlostí 8-16 Mbps (v zahraničí i více, ale v některých lokalitách a při větší vzdálenosti od ústředny je rychlost nižší) – nejběžnější je ADSL,
    pro firemní zákazníky je nabízeno i dražší SDSL
  • s bezdrátovým připojením s rychlostí až 40 Mbps – největší množství poskytovatelů s řadou různých technologií a často obtížně srovnatelných nabídek, bohužel i s širokým cenovým spektrem
  • rozvodem kabelové televize s rychlostí až 100 Mbps – k dispozici jen ve větších městech a ani tam není ve všech lokalitách
  • satelitní s rychlostí do 2 Mbps (s výrazně menší rychlostí uploadu a vyšší latencí) – nepříliš rozšířená, relativně nákladnější technologie, která je ale dostupná po celém území, lze ji doporučit školám, kde není jiné vysokorychlostní připojení možné
  • s pronajatým datovým okruhem využívajícím drátových, optických a bezdrátových technologií (i v kombinaci) – jde o nejdražší řešení s rychlostí až do řádu Gbps
  • silovými rozvody – zatím spíše experimentální
Po stránce pokrytí území i ceny je dnes nejrozšířenějším a nejdostupnějším připojení pomocí technologie ADSL po telefonní lince.

Cenové srovnání a doporučení

Vzhledem k tomu, že jednotlivé typy připojení nejsou dostupné ve všech lokalitách, nebo i kvalita připojení závisí na řadě parametrů i na spolehlivosti poskytovatelů připojení v regionu, je obtížné jednoznačně doporučit konkrétní řešení. Navíc ceny se často mění, pokles cen je u většiny připojení trvalý, řada poskytovatelů často poskytuje akční slevy nebo slevy při kombinaci připojení k internetu a telefonních služeb. I malá škola dnes využije vysokorychlostní připojení, připojení s rychlostí pod 2 Mbps by měla škola používat jen v případě nouze.

Pro vysokou kapacitu a nízkou cenu je vhodné připojení rozvodem kabelové televize, kde připojení 50/5 Mbps stojí 1 800 Kč měsíčně.

Nabídky většiny poskytovatelů ve většině lokalit dostupného připojení ADSL jsou připojení s rychlostí 8 Mbps (respektive 8192/512 kbps) za cenu kolem 750 Kč měsíčně a připojení s rychlostí 16 Mbps (respektive 16384/768 kbps) za cenu kolem 1 100 Kč měsíčně.

Tam, kde není k dispozici ADSL, je často jediným vysokorychlostním připojením satelitní, kde připojení s rychlostí 2 Mbps (respektive 2048/128 kbps, bohužel nyní obvykle s měsíčním datovým limitem 2 GB) je za cenu kolem 2 200 Kč měsíčně.

Největší rozptyl cen i šíře nabídky je nyní u bezdrátového připojení, které je stále díky zpožděnému zavádění ADSL oblíbené, ale v řadě případů již není schopné konkurovat dalším technologiím. V malých sídlech je často využíváno pro komunitní sítě a je podporováváno samosprávou. Absolutní cena bezdrátového připojení by ale neměla přesahovat ceny připojení ADSL či satelitního.

V této souvislosti je třeba upozornit na některé další parametry připojení: latenci, agregaci a připojení k páteřním sítím. Latence je u satelitního připojení výrazně vyšší než u ostatních druhů, což znemožňuje řadu činností (IP telefonii či hraní real-time her). Problémy s latencí mohou způsobovat například zařízení regionálních poskytovatelů a jejich technologie. Agregace již dnes u ADSL přestává hrát roli, někdy je však důvodem vyšší ceny pro firemní klientelu, která vyžaduje agregaci nižší. U bezdrátových sítí může být ovšem problémem, stejně jako kvalita připojení k páteřní síti. Zde je zpravidla nutné odborné posouzení.
Doporučuji i pro malé školy mít záložní připojení pomocí další technologie, alespoň mobilní, samozřejmě s přihlédnutím k rozpočtu.

Malý slovníček

3G – mobilní sítě 3. generace, v ČR teprve v počátcích

Access point (AP, česky přístupový bod) – zařízení v bezdrátové síti, ke kterému se připojují klientské počítače; dnes je často kombinován s modemem, routerem a switchem do jednoho univerzálního zařízení pro připojení k internetu

ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) – v současnosti nejčastěji využívaný typ připojení v ČR; vyznačuje se asymetrickým připojením, kdy je rychlost dat přenášených k uživateli (angl. download) vyšší než rychlost dat odcházejících od uživatele směrem na internet (angl. upload); kapacita připojení se udává dvěma údaji rychlosti downloadu/uploadu (například 8192/512 kbps)

agregace – poměr počtu uživatelů sdílejících jednu přenosovou linku, jeden z faktorů určujících kvalitu připojení, často udáván jen přibližně nebo vůbec, u některých technologií již případně ztrácí smysl

broadband – širokopásmové nebo častěji vysokorychlostní připojení

CDMA (Code Division Multiple Access) – označuje konkrétní využití této technologie kódování v mobilní telefonii, které řeší digitální multiplexing

download – stahování dat

DSL (Digital Subscriber Line) – technologie umožňující využít stávající vedení telefonu nebo kabelové televize pro vysokorychlostní přenos dat

Ethernet – technologie pro budování lokálních sítí (LAN)

Gbps (Gigabit per sekond) – jednotka rychlosti přenosu dat

GPRS (General Packet Radio Service) – mobilní datová služba přístupná pro uživatele GSM mobilních telefonů, někdy označovaná jako 2.5G, tedy technologie mezi 2. a 3. generací (3G) mobilních telefonů

FUP (Fair User Policy) – používá se u připojení v případě, kdy je datové pásmo sdíleno více uživateli; omezení stahování dat jedním uživatelem zpravidla snížením rychlosti přenosu nebo odlišnou tarifikací po dosažení denního, týdenního či měsíčního limitu objemu stažených dat; dnes jsou nejpřísnější limity u GPRS či satelitního připojení

HSDPA (High-Speed Downlink Packet Access) – protokol vysokorychlostní mobilní telefonie označovaný také jako technologie 3,5G

ISDN (Integrated Services Digital Network, česky digitální síť integrovaných služeb) – technologie digitální telefonie a datových služeb využívajících nezávislé 64kbps kanály pro přenos hlasu, faxu, obrazu, dat atd.; v ČR je nabízena možnost připojení 2 nebo 30 kanály; s nástupem internetu a mobilních sítí význam této technologie upadá, v ČR byl tento systém budován s výrazným zpožděním a negativně ovlivnil rozvoj připojení k internetu s využitím DSL

kbps (kilobit per sekond) – jednotka rychlosti přenosu dat

LAN (Local Area Network, česky lokální síť, místní síť) – označení pro počítačovou síť, která pokrývá malé geografické území (například byt, kanceláře, budovu)

latence – vyjadřuje zpoždění signálu; může být způsobena buď fyzikálním omezením rychlosti šíření signálu, nebo zpracováváním přenášených dat na přenosové trase

Mbps (Megabit per sekond) – jednotka rychlosti přenosu dat

modem (zkratka z modulátor-demodulátor) – původně zařízení pro převod mezi analogovým a digitálním signálem a naopak, dnes obecné označení zařízení pro datové přenosy k PC

PC Card/PCMCIA (Peripheral Component MicroChannel Interconnect Architecture, později Personal Computer Memory Cards International Association) – rozhraní pro původně paměťové karty, vyskytující se především v noteboocích, využíváno i pro připojení dalších periferií, například modemů

router (česky směrovač) – v počítačových sítích aktivní síťový prvek, který, zjednodušeně řečeno, propojuje dvě sítě, v našem případě internet a lokální počítačovou síť (LAN); někdy se jako router používá server nebo speciálně nakonfigurovaný počítač

SDSL (Symmetric Digital Subscriber Line) – připojení používané převážně pro profesionální aplikace, na rozdíl od ADSL jde o symetrické připojení, kdy je rychlost dat přenášených k uživateli (download) stejná jako rychlost dat odcházejících od uživatele směrem na internet (upload)

switch (česky přepínač) – v počítačových sítích aktivní síťový prvek propojující jednotlivé segmenty sítě

upload – odesílání dat

USB (Universal Serial Bus) – univerzální sériová sběrnice využívaná dnes jako nejčastější způsob připojení periferií k počítači

Wi-fi – označení pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN)

Shrnutí

  • vzhledem k vývoji technologií i cen a samozřejmě i vývoji dostupnosti v jednotlivých lokalitách, je třeba vyhodnocovat každoročně aktuální nabídku
  • ve většině lokalit je dostupné kvalitní připojení v cenách do 2 200 Kč měsíčně
  • v případě bezdrátového připojení je potřeba odborné vyhodnocení kvality připojení

Literatura

[1] LUPA.CZ. Tutoriály. http://tutorialy.lupa.cz.
[2] LODL, J. Jak vybrat připojení k internetu - průvodce začátečníkahttp://goo.gl/xXtM/.

Tento článek je součástí metodické příručky Informační a komunikační technologie ve škole, kterou vydal Výzkumný ústav pedagogický v Praze v roce 2010.

Licence Licence Creative Commons

Článek je publikován pod licencí Creative Commons.



WAGNER, Jan. Metodický portál, Články: „Připojení k internetu “ [online].12. 03. 2010. [cit.15. 03. 2010.  ]. ISSN 1802-4785.Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/8031/PRIPOJENI-K-INTERNETU.html>.

6 komentářů:

Luděk Blaha řekl(a)...
16. března 2010 v 0:39  

Jaký je, pane Wagnere, honorář za takový článek v onom metodickém sborníku?
A jaké jsou souhrnné náklady na celý sborník, který v nákladu sedm tisíc výtisků bude do škol distribuován zcela zdarma?

Janek Wagner řekl(a)...
16. března 2010 v 6:00  

Pane Blaho, honoráře budou v běžné výši honorářů na portálu RVP.CZ, ne za publikaci ve sborníku, ale za publikaci na něm. A upřímně řečeno, výši honoráře ani neznám, pro mne podstatná opravdu není. Na náklady na sborník se ale zeptám. Právě totiž vydávám nákladem vlastním jednu příručku a mám s čím srovnávat.

Ondřej Neumajer řekl(a)...
16. března 2010 v 11:12  

Ačkoli by mne spíše více těšila diskuze nad obsahovou částí příručky, nebráním se zveřejnění informací procesních. Výběrové řízení viz např. http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/oznameni-o-vysledku-verejne-zakazky-tisk-publikaci-v-roce
Pěkný den
ON

Ondřej Neumajer řekl(a)...
16. března 2010 v 12:25  

Ještě jedna informace. Příručka ICT ve škole byla distribuována na školy společně s pravidelnou rozesílkou Novin VÚP a Sborníku příspěvků z Metodického portálu s názvem Výběr z inspiromatů. Právě rozesílání těchto tří materiálů společně umožňuje minimalizovat náklady na distribuci. Což byl jeden z požadavků na ICT příručku, která nebyla MŠMT samostatně financována, viz příspěvek Janka Wagnera ohledně honorářů autorů.

ON

Luděk Blaha řekl(a)...
16. března 2010 v 13:32  

Děkuji za informace.
Diskuse nad mnohými jednotlivým články metodického sborníku již hořela a v mnohých z nás ještě i doutná.

Anonymní řekl(a)...
16. března 2010 v 19:09  

Tento článek je skutečně metodickým přínosem. Použiji jej ve svém březnovém ICT kázání. Bylo by dobré zařazovat do sborníku více takových příspěvků a méně rozhovorů s vizionáři o difuzi technologií ve škole 21. století,či výzkumů STEPS...

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.