Našich deset otázek vychází z interview s předchozí ministryní Danou Kuchtovou.
Pokračování školské reformy
Vaše předchůdkyně Dana Kuchtová veřejně deklarovala při nástupu do funkce podporu školské reformy částkou 30 miliard korun. Jak vidíte tuto oblast vy? Kde vidíte největší deficity?
Konkrétní částku, která se bude týkat podpory reformy, je ve skutečnosti poměrně obtížné stanovit. Reforma souvisí s řadou oblastí, některé kroky jdou napříč, jiné jsou zdánlivě izolované a přitom s reformou úzce souvisí. Například dochází v souvislosti s aplikací rámcových vzdělávacích programů ke zvýšení počtu hodin v učebních plánech škol – náklady na realizaci těchto hodin nepochybně také patří do nákladů reformy. Lze očekávat, že většina projektů, které budou čerpat finanční prostředky ESF, se bude vztahovat k podpoře reformy. Budou to jak prostředky jdoucí z úrovně MŠMT, tak prostředky rozdělované z úrovně krajů. Osobně si myslím, že největší deficit nepochybně nastal v oblasti vzdělávání učitelů, i propagace a objasňování reformy u odborné i laické veřejnosti. S tím je pak spojena nižší míra podpory reformy v terénu. To chci změnit, i když je mi jasné, že to nepůjde snadno. Určitě se jedná o dlouhodobou systematickou práci na celý zbytek volebního období.
V resortu MŠMT je mnoho přímo řízených organizací, výzkumných i jiných ústavů, které často spolupracují jen velmi omezeně nebo si přímo konkurují. Jak budete tuto oblast řešit? Budou i zde prováděny procesní audity a další opatření pro zajištění efektivity?
Jsem ve funkci teprve krátce, ale určité rezervy a možnosti nápravy vidím už teď. Procesní i personální audity těchto organizací jsou v plánu pro nejbližší období, konkrétní opatření ještě nelze předjímat. Náměstci jsou pověřeni prověřit případnou duplicitu náplně práce přímo řízených organizací s úkoly svých vlastních útvarů na ministerstvu. V souvislosti s ESF je ale zároveň potřeba dodat, že přímo řízené organizace jako Výzkumný ústav pedagogický, Národní ústav odborného vzdělávání, Ústav pro informace ve vzdělávání nebo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, se významně podílejí na realizaci prostředků z rozvojových programů. Z necelých 3 mld. Kč z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, které jsou realizovány v rámci gesce MŠMT, spadá pod zmíněné organizace skoro miliarda. Bezesporu mají odbornou kapacitu k zajištění projektů. Že jsou tu ale systémové vady, v tom s vámi naprosto souhlasím.
Jednotlivé organizace mají samozřejmě zavedený vnitřní kontrolní systém v souladu se zákonem o finanční kontrole. Ředitelé si kromě toho mohou nezávisle na MŠMT objednat provedení externího auditu své organizace. Jako příklad bych uvedl třeba Dům zahraničních služeb ředitelky Tatarkové.
Jako ministr samozřejmě můžu ředitelkám a ředitelům přímo řízených organizací nařídit provedení externího auditu. Jsem zároveň jako ministr odpovědný za provedení veřejnoprávní kontroly u těch organizací, které nemají zřízen útvar interního auditu. Bylo mi sděleno, že MŠMT kontroly postupně provádí. V únoru mi bude předložen návrh plánu kontrol na rok 2008. Řediteli odboru interního auditu a kontroly jsem zároveň uložil zpracovat nový návrh koncepce kontroly a auditu v celém resortu.
Podrobné informace o externím auditu DZS:
Nejvhodnější nabídka, která splnila vyhlášená kritéria byla od společnosti: VOX Consult, s.r.o. – Na Pankráci 1685/19, Praha 4, IČ 62577379
Se společností VOX Consult, s.r.o. byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem je poskytnutí služeb finančního auditu na čerpání peněžních prostředků a jejich zůstatků svěřených Národní agentuře – implementující evropské vzdělávací programy – z rozpočtu EU
Zahájení auditu: 26.11.2007
Ukončení auditu: 13.12.2007
Celková hodnota předmětu zakázky 420.000 Kč (bez DPH),
Celková hodnota předmětu zakázky včetně DPH 499.800 Kč
Na čerpání z ESF měly v uplynulém období vysoký podíl právě přímo řízené organizace MŠMT prostřednictvím tak zvaných národních nebo systémových projektů: dojde zde v operačním programu Vzdělání pro konkurenceschopnost ke změně? Budete podporovat v tomto operačním programu spíše plošné čerpání, tak aby se "dostalo na všechny žáky" nebo se bude klást důraz na individuální projekty škol, regionů či krajů?
Obecným cílem pro OP VK musí být zpřístupnění finančních prostředků především pro školy a učitele a dále pak pro subjekty, které školám něco konkrétního nabídnou. Plošné čerpání, aby se „dostalo na všechny žáky“ je ale v rozporu s danými pravidly a se samou podstatou využívání těchto prostředků. Vždy půjde o to, že finanční podpora se dostane především k těm aktivním, k těm, co se na čerpání peněz připravují. Naším zájmem samozřejmě je, aby těch připravených bylo co nejvíce, chceme jim také všemožně pomáhat. U tzv. národních („systémových“) projektů je ale z povahy věci nezbytné, aby je realizovalo samo ministerstvo, které může pro tuto realizaci využít nějakého partnera. Projekty jednotlivých škol a vzdělávacích institucí budou v rámci tzv. globálních grantů ve svých regionech realizovat jednotlivé krajské úřady. To je změna oproti minulému období. Na základě krajských výzev pak budou moci v daných regionech své projekty předkládat jednotlivé školy, školská zařízení, neziskové organizace a další subjekty zabývající se vzděláváním.
Má již MŠMT vyhodnocenu efektivitu čerpání dotací z ESF v letech 2003-2006 dle typu příjemce (přímo řízené organizace MŠMT - školy - občanská sdružení - firemní sektor)? Jaká bude další strategie MŠMT z hlediska podpory jednotlivých typů příjemců?
Většina projektů ještě nebyla ukončena, takže vyhodnocení ještě nemáme. Pro další období jsou pro nás jednotlivé typy příjemců zcela rovnocenné. Významnými příjemci jsou pochopitelně kraje, ale z hlediska všech příjemců půjde především o kvalitu projektů.
Ještě zpátky k tomu hodnocení: evaluace se bude provádět až po ukončení operačního programu, tzn. v roce 2009, proto, že vzhledem k objemu prostředků, které MŠMT získalo v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, tzn. cca 3 mld. Kč, je obtížné v průběhu plnění jednotlivých typů projektů v různé fázi realizace vyhodnotit efektivitu čerpání podle jednotlivých typů příjemců pomoci. Připomínám, že ke konci loňského roku byla ukončena realizace jen asi 10 % z celkového počtu schválených projektů.
Ministerstvo bude pod mým vedením každopádně motivovat všechny typy příjemců. Významně budeme podporovat zejména menší instituce v regionech, kdy do podpory úspěšné tvorby a realizace projektů budou zapojeny především krajské úřady, které se budou věnovat podpoře absorpční kapacity ve vlastním regionu. Mám teď na mysli třeba podporu projektování škol, školských zařízení, občanských sdružení, měst a obcí, neziskových organizací apod.
Na podporu tvorby ŠVP získaly některé školy granty z ESF ve výši i přes 6 milionů Kč (i více než 10000 Kč na žáka), tisíce škol ale tvoří ŠVP bez jakékoli finanční podpory. Jak bude MŠMT tyto disproporce řešit? Je strategie podpory těch „s ostrými lokty“ správná?
Nevím, proč přisuzovat těm, kteří byli aktivnější, poněkud pejorativní termín „ostré lokty“. To by bylo zcela kontraproduktivní, to bych od vás, pane Wagnere, nečekal. Naší strategií samozřejmě bude, aby si na peníze z ESF „sáhlo“ maximum škol. Ty nejaktivnější školy, s odpovídajícím odborným zázemím, s chutí a kapacitou tvořit projekty, budou moci získat podporu přímo, jestli se na to cítí. Další školy se mohou připojit k projektu některé nevládní organizace, obce, kraje atd. Je třeba také zdůraznit, že i „národní“ projekty, které realizuje některá z ministerstvem přímo řízených organizací, poskytují výstupy využitelné velkým okruhem škol (například jsou v jejich rámci podporovány pilotní školy, jejichž zkušenosti jsou pak významné pro všechny ostatní školy).
Podmínky pro získání prostředků z OP RLZ na tvorbu ŠVP jsou pro všechny zájemce rovné. To znamená, že navrhnout projekt v souladu se zadanými podmínkami může kterákoliv škola. Faktem je, že to všechno vyžaduje určité odborné a také řídící zázemí na úrovni školy, které řada škol z objektivních důvodů prostě nemá (např. některé malé školy v obcích).
Jakým způsobem podpoří MŠMT školy, aby „dosáhly“ na dotace z ESF bez prostředníků?
MŠMT bude podpoře škol (ale i jiných typů žadatelů) věnovat značnou pozornost. Ve spolupráci s dalšími subjekty, zejména krajskými úřady, chceme kromě plného informačního servisu na svých webových stránkách a v médiích rovněž poskytovat např. přímou, telefonickou i elektronickou konzultační podporu, organizovat semináře pro žadatele i příjemce atd. Jistě, hezky se to poslouchá, ale realizace byla v minulosti někdy trochu problém. Věřím, že se mi nedostatky v této oblasti podaří postupně napravit.
SIPVZ a ICT
Jak bude v roce 2008 podporována konektivita škol a další rozvoj ICT ve školách? Může být vloni ukončené SIPVZ nahrazeno nějakým národním nebo systémovým projektem z ESF?
To bude předmětem jednání v nejbližších týdnech. Pokud jde o operační programy – ano, ale spíše na využití ICT při výuce. To znamená podporu takto zaměřených vzdělávacích programů stejně jako dalšího vzdělávání pedagogů se zaměřením na jeho lepší využití. Investiční náklady budou pouze doprovodné a spojené vždy s výše uvedeným.
Zapojí se konečně intenzivně MŠMT do spolupráce s aktivitami EU jako je například European Schoolnet a další?
Ministerstvo je už teď zapojeno do řady aktivit EU v oblasti podpory vzdělávání. Skoro každá přímo řízená organizace zajišťuje za ČR spolupráci v pracovních skupinách Evropské komise k Lisabonské agendě. Pokud jde konkrétně o síť European Schoolnet, Školský vzdělávací a informační portál www.edu.cz, ke kterému se asi ještě dostaneme, je v síti European Schoolnet zařazen jako reprezentant resortu školství. Další aktivity v rámci European Schoolnet má zajišťuje Dům zahraničních služeb. Jedná se o takové projekty jako je eTwinning, CALIBRATE apod . DZS také spravuje českou stránku EUN.
Jaký je Váš názor na dosavadní vývoj a existenci Školského vzdělávacího portálu, za který ÚIV již utratil zhruba 25 milionů a který každý měsíc stojí další statisíce?
V nejbližším období plánuji podrobnou analýzu funkčnosti, finanční náročnosti, celkové struktury a propojení ŠVIPU(EDU.CZ) s ostatními portály a weby MŠMT.Dle obdržených výsledků rozhodnu o dalším vývoji Školského vzdělávacího portálu.
Podle publikovaných statistik Eurostat, Community Survey on ICT Usage in Enterprises, in households and by individuals, (cituji) „Česká populace zatím pouze částečně zachytila trendy spojené s rozšířením moderních informačních a komunikačních technologií.“ Jaká bude strategie MŠMT pod vaším vedením?
MŠMT připravuje zprávu do vlády, která bude obsahovat evaluaci projektu SIPVZ a návrh koncepčního řešení využití ICT ve vzdělávání. Tento návrh bude zohledňovat jak aktuální potřeby výuky, tak dostupné zdroje využitelné pro realizaci těchto potřeb.
Jan Wagner
0 komentářů:
Okomentovat