Jan Wagner: ...líp už bylo?!

středa 2. ledna 2008 ·

Při pročítání článků a komentářů na téma školství v posledním týdnu se mi vybavila letitá anekdota ze série Radia Jerevan. Dotaz: Kdy bude líp? Odpovídáme: Líp už bylo! Celou řadu článků o školství přinesly Hospodářské noviny, které jsou často považovány za jediný nebulvární deník. Po předvánoční tiskové konferenci nového ministra Ondřeje Lišky (viz  Ondřej Liška představil svou koncepci a nové tváře ve vedení ministerstva  a  Koncepce s Liškou ) se zde objevila ostrá kritika Petra Kamberského Liška falešný, prázdný, s neuctivým a bohužel i hloupým přirovnáním Jeho výstup lze zhodnotit stejně, jako to kdysi učinila jistá gurmetská rubrika hodnotící Liškovy pokusy vstoupit mezi znalce stolování: pan ministr má snahu, ale výsledek vypadá - citujeme - jako sex v ponožkách. Článek pak končí větou: Při pohledu na bídu, kterou posledních deset let ministři v Karmelitské ulici předvádějí, by člověk málem vykřikl: Méně Lišek, více Kuchtových! Ondřej Liška na článek překvapivě s týdenním vánočním odstupem reagoval pod titulkem Ne revoluce, ale urychlení evoluce.

Den po publikaci Kamberského článku si přisadil v Hospodářských novinách stínový ministr školství za ČSSD Jiří Havel v článku Liščí program školství. Havel úvodem připomíná personální šachy: Na ministerstvo školství nastupuje už pátá generace náměstků za posledních šestnáct měsíců. To je na resort, který potřebuje stabilitu více než jiné, příliš. Pro základní a střední školy je ale důležité, že:…nejpodstatnější otázky současného školství zůstaly v programu zánovního ministra diplomaticky zamlčeny. Vláda, jejímž se stal členem, naplánovala učitelům základních a středních škol na tři roky pokles reálných mezd. Schopní mladší učitelé proto z resortu odejdou, protože za stejné období vzrostou reálné platy v privátním sektoru až o patnáct procent. To veřejnou školu nenapravitelně poškodí. A Havel triumfuje výčitkou: Proto jsme nepochopili, že Ondřej Liška zvedl ruku proti našemu návrhu, aby reálné mzdy učitelů aspoň neklesly. Právě díky jeho hlasu šly ty platy dolů…

Dalším autorem s tématem školství byl téhož dne Václav Klaus jr., ředitel soukromého gymnázia, s článkem Reforma školství? Jen mediální majstrštyk, který nabízí dva, dle vlastních slov, neomšelé názory:

  1. Kvalita vzdělávání a výše průměrných učitelských mezd spolu příliš nesouvisí. A to celosvětově. Například Německo a Švýcarsko s nejvyššími mzdami učitelů na světě dopadají v seriózním a renomovaném srovnání PISA slabě - v porovnání s méně štědrými zeměmi (Singapur, Finsko). Nejvyšší nárůst učitelských mezd v Evropě měla Francie - její propad ve znalostech studentů byl nejvyšší též. Zaznamenal někdo v letech 2004 - 2006 (prudký nárůst tarifních mezd českých učitelů) - nárůst kvality vzdělávání v ČR?
  2. Několik miliard korun, které možná získáme z Bruselu v příštích několika letech, bude tvořit necelé procento výdajů kapitoly školství. Bude vykoupeno vyšší mírou zdanění obyvatelstva. Peníze je nutné nejprve sebrat lidem, pak je ČNB jedním příkazem k úhradě zašle do Bruselu, poté je složitými cestami a za bedlivého dohledu různých Doležalů a starostů Péťů dostáváme do republiky a rozdělujeme; něco pak doputuje i do samotných škol; a z toho něčeho je část dokonce k jakémusi užitku. Dělat z této poměrně smutné záležitosti osu programu pro české školství není moudré.

S prvním Klausovým názorem si dovolím polemizovat: působících relevantních faktorů je celá řada a těžko můžeme u nás očekávát pozitivní trend v situaci, kdy průměrná učitelská mzda je hluboko pod průměrem vysokoškolsky vzdělané populace s perspektivou poklesu. Řečnická otázka je pak, jak už to bývá, poněkud nesmyslná: tříleté zvýšování mezd se nemůže pochopitelně nikde obratem projevit. Dovolím si zopakovat názor, pocházející z Británie, prezentovaný na nedávné konferenci  OSS Alliance na MŠMT: Škola může fungovat i na Linuxu :  růst kvality školství v Číně a Indii a dalších zemích znamená, že jejich budoucí špička bude řádově početnější než špička celé Evropy, investice do vzdělání jsou proto nutností pro alespoň částečné zachování konkurenceschopnosti.

Druhý názor jde ale přímo k jádru problému: čerpání z evropských fondů je skutečně jen mediální masážíblamáží nového ministra. Při udávané užitečné výtěžnosti projektů kolem 25 % je celá problematika pro většinu škol skutečně jen marginální. Marginální není jen pro stovky nových ministerských a krajských byrokratů, pro přímo řízené organizace MŠMT, pro profesionální psavce projektů, zprostředkující agentury a další dodavatele.

Doplnění a omluva čtenářům: Václav Klaus jr. bohužel neumí počítat, a jeho výpočet jsem si řádně včas neověřil, výdaje kapitoly školství pro rok 2007 budou téměř 122 miliard Kč, celkové dotace z ESF v letech 2008-13 budou v celkovém objemu přes 130 miliard Kč, tedy zhruba 22 miliard ročně, nejde tedy o necelé procento, ale o téměř dvacet procent. I při uvažované 25 % výtěžnosti tak školy získají zhruba 5  % navíc. Omlouvám se čtenářům za neověření tvrzení pana ředitele Klause i následné vývody.



Jan Wagner

0 komentářů:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.