Jaké jsou dojmy z letošní Maturity nanečisto z anglického jazyka? Třemi slovy: byrokracie, chaos, zabedněnost.
Úvod do děje
Jako maturanta mě toto pondělí potkala zajímavá a do maximální míry iritující záležitost - Maturita nanečisto 2007. Jedná se o projekt Ministerstva školství, konkrétně tedy organizace CERMAT, který má příslušným orgánům sloužit jako příprava na tolik opěvovanou státní maturitu – tedy aby viděli v praxi, jak se s jejich výmysly vyrovnají studenti a profesoři.Tento projekt probíhá už desátým rokem a za tu dobu se vystřídalo jak velké množství ministrů, tak i velké množství různých variant testů – od „olympiád pro pomocné školy“ až po testy, za jejichž obtížnost by se nemusela stydět ani organizace MENSA. Každopádně loni již testy vypadaly celkem „skousnutelně“, tak se všichni těšili, že letos se jejich úroveň ještě dopiluje a bude více méně vymalováno.
Kdepak přátelé, letos nám úředníci z CERMATU ukázali varovně zdvižený prst, jako by nám říkali, že doba byrokratického útlaku není ani zdaleka za námi. V následujícím textu bych se rád vyjádřil, jak mi na tomto místě přísluší, k Maturitě nanečisto z anglického jazyka. Nebojte, budu se krotit a sprostá a obhroublá slova budu maximálně eliminovat.
Ideální způsob testování znalosti jazyka
Kdo se zabývá cizími jazyky, ať už z hlediska didaktického nebo jen jako student, jistě pochopil, že celkově se úroveň znalosti tohoto předmětu testuje velmi obtížně. Jakou formu zvolit? Testy s výběrem z možností? Doplňovačky? Poslech? Psaný projev? Co je nejdůležitější? Těžká otázka, perou se s ní učitelé celého světa a každý dochází k mírně odlišnému závěru. K čemu ale došli zaměstnanci CERMATU, nad tím zůstává rozum stát.Nedokážu přesně vystihnout jejich myšlenkové pochody, ale mohlo to být asi takhle.
Testové otázky nevypovídají o úrovni znalosti jazyka, ta se ukáže jenom na vlastním projevu.
Takže připadá v úvahu projev mluvený nebo psaný. Výsledky však musí být možné objektivně hodnotit. Tím pádem mizí z výběru mluvený projev, neboť jeho hodnocení je velmi subjektivní a neexistují „důkazy“, pokud by chtěl někdo ověřovat správnost vyhodnocení. Takže zůstává psaný projev. Tudíž tedy maturita bude spočívat z psaného projevu. Tam se ukáže, co se člověk za tu dobu naučil. Nápad jistě dobrý…
Když se do výuky zaplete pan Formulář
Jenže teď se do celé věci vložili úředníci a bylo zaděláno na malér. Položili si totiž otázku: „Jak objektivně hodnotit psaný projev? Každý bude originál, každý bude mít svou osobitost. Ha, problém…“ A druhý chytrolín odpověděl: „Problém? Vůbec ne. Uděláme studentům koleje, po kterých budou muset jet a pokud nepojedou, vybočí z řady…šmik, hlavička dolu. My je srovnáme do latě, jako vojáčky.“
Pak se asi muselo udělat nějaké výběrové řízení o titul byrokrata byrokratoviče, kterému bylo svěřeno vytvoření pravidel. A průšvih je na světě.
Tento človíček se zjevně musel držet tohoto zadání:
- Nesmíme nechat studenta tápat, co psát
- Každý musí psát to samé, jinak nemáme šanci opravovat objektivně
Žádný problém, šéfe, řekl byrokrat byrokratovič a sepsal pravidla:
- přesně určit délku textu (nakonec 130 až 150 slov u jedné a 60 až 70 slov u druhé úlohy)
- přesně určit, co musí být v textu obsaženo
- určit, jakým stylem bude text napsán (nakonec zvítězil dopis ve spíše neformálním duchu)
- a co hlavně, stanovit kritéria hodnocení
Jak to celé dopadlo
V praxi tedy (mírně zkráceno, „právnické“ kličky vynechány):
Minulý měsíc jste se přestěhovali do nového domu. Napište známému, se kterým si dopisujete anglicky, krátký dopis v rozsahu 130 až 150 slov, v němž mu tuto informaci sdělíte a:
- Uveďte důvod, proč jste se přestěhovali
- Uveďte informaci o tom, jak nový domek vypadá
- Uveďte, co se vám na něm líbí a nelíbí
- Uveďte, jak tato změna ovlivnila Váš život
Zadání již maličko nahání hrůzu. Ovšem co vás dorazí jsou kritéria hodnocení. Nejsem profesor a nemám přístup ke kompletním pokynům pro hodnocení, nicméně pro ukázku alespoň tolik:
- Za to, že neuvedete, jak se přestěhováním změnil váš život, body dolu. Bez ohledu na to, jestli jste důvodů, proč se vám dům líbí napsali třeba padesát.
- Za to, že přesáhnete nebo nedosáhnete stanovenou délku body dolu. A to za každých 20 slov po bodě, ať nad nebo pod limit. Paradoxně tak ten, kdo napíše slov 230 a ten, kdo sesmolí slov 50 mají stejnou srážku - 4 body. A to prosím bez ohledu na kvalitu napsaného textu.
- Některá hodnotící kritéria, například nesplnění formy textu (tedy místo debilního dopisu, jaký smolí děti v prvouce, vám vyjde úvaha o přednostech bydlení ve vlastním domě, byť na výši) dostáváte 0 bodů z celé práce a NEPROSPÍVÁTE. Nikdo se neptá, zda píšete jako Pepa z Horní Dolní nebo jako velký Shakespeare. Jedete po jiné koleji, nedojedete do cíle. Sorry.
- Infarktovým čtením je pak tabulka o tom, co je a co není slovo. Byla o tom vypracována brožurka ne nepodobná zákoníku. A to jak svým rozsahem, tak především svou složitostí a šroubovaností.
Nevěřili byste, jak limitující je počet 150 slov, když musíte napsat něco, co bude mít hlavu a patu. Já osobně jsem se před zkouškou zařekl, že nebudu rebelovat a dodržím pokyny shora. Napsal jsem za deset minut koncept, dalších pět minut počítal slova a při výsledku kolem čísla 300 se mi zatočila hlava. A to byla přátelé jedna strana A4! Tak jsem se vrátil na začátek a škrtal a škrtal až jsem nakonec svou práci tak osekal, že mi z původně krásné sochy zbyl jen špalek bez rukou, nohou a hlavy. Ale dodržel jsem zadání – všichni jsme si rovni. Vyčnívající z řady dle rozkazu nemilosrdně zarazit a pokořit. Výborně, s CERMATEM na věčné časy…ale to už tu bylo, ne?
Jaká je váha této zkoušky?
Zaráží mě, že se čeští úředníci nepoučili z formátu, který používají celosvětově uznávané jazykové zkoušky – PET, FCE, CAE či americký TOEFL. Tam se učte přátelé – ty zkoušky připravovali lidi, podle jejichž metodik a učebnic se učí celý svět! Ale přejímaní cizích nápadů asi nepatří do naší státní správy. My tu budeme raději na svém rybníčku patlat vlastní metody, aspoň bude sranda, ne?
Kdyby se vzal model zkoušky PET a mírně se poupravil pro české podmínky, státní maturita z AJ by byla na světě – nakonec, jde o úroveň intermediate, které by měl každý středoškolák s maturitou dosáhnout. A kdo nedosáhne, asi, chtě nechtě, nebude moci mít maturitu z toho předmětu. Je to, jako kdybychom se snažili udělat zkoušku z jaderné fyziky na takové úrovni, aby ji udělal průměrně vzdělaný ekonom. Taky asi narazíme…
Bude-li zachován tento model testování, váha maturity z jazyka se sníží z už tak malé na takřka nulovou. Vypovídá totiž o tom, že jste schopni jakž takž anglicky komunikovat, tedy že přežijete v konverzaci s angličanem (za předpokladu, že tento bude vše psát na papírek, protože poslech testován není). Okruh potřebné slovní zásoby a gramatických znalostí je tak neuvěřitelně zmenšen, že maturitu by, troufám si říct, zvládlo 75 % dětí v devátých třídách základních škol. Jen vedle postavte současný model s tématickými okruhy a provnávejte…nejde to, co?
Závěrem
Na celém tomto cirkuse mě nejvíc děsí jedna věc. Forma testu musela být schválena před více než půl rokem a od té doby na ní pracují naši státní „odborníci“. Nevěřím a nechci věřit tomu, že tito lidé jsou nekompetentní a tak neschopní, že nepoznali nesmyslnost a neuvěřitelnou zkostnatělost tohoto modelu. Ale jednou byla celá věc schválena a, jak se zdá, není možné ten pohybující se kolos zastavit. Nahoře to odklepli a už to musí dojet. Naštve se tím několik tisíc lidí, pak se vyhodnotí statistiky a zjistí se, že tento způsob testování se neosvědčil. Tuto zprávu si přečte pan nejvyšší, řekne hmmm a bude se dál zabývat hloubáním nad nesmrtelností brouka. Deset miliónu je kde? Pryč, přátelé, pryč…
Kdyby tímto stylem pracovala společnost SCIO nebo i English-online.cz, dávno by zkrachovali. Protože ale úřednictvo, jak známo je placeno nikoli úkolovou, ale hodinovou mzdou, je vlastně jedno, jestli to, co dělají, dělají dobře. Přidáno nedostanou, ubráno taky ne. Tak proč se přetrhnout, že?
Mohl bych tu ještě rozvést formality typu jak vypadá podle úředníků ministerstva normovaně velké písmo nebo jak špatná je jejich práce s MS Wordem, když nedokáží ani věrohodně imitovat upoutávku v časopise a pozadí je nějak prazvláštně useknuto. Copak to nikdo nekontroloval???
Takže, to conclude (to se mi už do mé maturitní práce nevešlo, tak si to tady vynahrazuju ;-) ), tímto se řadím do nekonečného zástupu lidí, kteří považují Maturitu nanečisto 2007 za krajně nezdařilý projekt. CERMAT bych si dovolil po cimrmanovsku označit za pionýra slepých uliček v oblasti maturitních zkoušek. Našel další cestičku, o které může hrdě světu vytroubit
„Tudy ne, přátelé, tudy ne…“
PS: Na reakce čtenářstva se těším na adrese mejzlik@english-online.cz. Zejména bych byl velice vděčný za reakci někoho z Ministerstva nebo CERMATU, protože bych si velmi rád vyslechl argumenty druhé strany.
Doslov
Vážení čtenáři,
Tento doslov píši s časovým odstupem přibližně tří měsíců, v tuto chvíli již mám středoškolské vzdělání s maturitou a rozčarování, neřkuli zloba, která z článku, který jste právě dočetli, místy až sálá, pochopitelně odezněla, což mi umožňuje dívat se na celý problém objektivněji než dva dny po vykonání této „zkoušky dospělosti nanečisto“.
Chtěl bych tu uvést na pravou míru několik faktů, které jsou v textu mírně překroucené. Především se jedná o skutečnost, že letošní Maturita
nanečisto byla vlastně jen jedna část zamýšlené státní maturity. Tudíž otázka nekomplexnosti celé zkoušky není již zcela namístě. Nicméně je
třeba říci, že tento fakt nám, studentům, byl zatajen a nejsem si ani jist, zda s ním byli seznámeni naši vyučující. Ale asi nemůžeme po
ministerstvu chtít, aby řadovým studentům vysvětlovalo, proč a co to vlastně píší…
Druhým bodem, který bych tu chtěl rozvést, je povaha zadání. Dnes vím, že podobně jsou zadávány i písemné části mezinárodně uznávaných
certifikátů jako je TOEFL či FCE. Ani to však, podle mého názoru, neospravedlňuje nesmyslnost vyhodnocování, o které se v textu zmiňuji.
Ve třetím a posledním bodu bych se rád omluvil všem studentům techniky, jejichž obor jsem uvedl jako příklad skupiny studentů, která
pravděpodobně nízké nároky zkoušky uvítá. Jedním ze čtenářů článku jsem byl přesvědčen, že pro techniky je jazyk stejně důležitý, ne-li
důležitější než pro ostatní studenty.
Nakonec chci zdůraznit, že za obsahem zbytku textu stojím. A to zejména za diskutabilitou úrovně takto navržené zkoušky, ať už celkově, nebo v porovnání se současným modelem maturitní zkoušky.
Štěpán Mejzlík
(autor vede projekt www.english-online.cz)
Štěpán Mejzlík
0 komentářů:
Okomentovat