Druhým významným bodem čtvrtečního zasedání sněmovního výboru pro školství, o kterém jsme již referovali v souvislosti se SIPVZ, byla současná situace v Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Opoziční poslanci jsou jí už delší dobu zneklidněni, ale ze židle je zdvihla především čerstvá informace o rozpuštění sekce mezinárodního výzkumu, která přinášela ne vždy pochvalné údaje o stavu našeho školství.
„Nejsem si jist, jakou informaci o situaci v ÚIV chcete slyšet, ale pokud máte na mysli zrušení mezinárodního výzkumu, můžete být bez obav,“ snažil se optimisticky zahájit své vystoupení Eduard Zeman. Řadu poslanců, zejména těch pravicových, totiž na počátku tohoto roku zneklidnila nejen výměna ředitele ÚIV a následný odchod řady vedoucích pracovníků, ale zejména velmi čerstvé změny organizačního řádu této instituce, které vyústily v rozpuštění sekce mezinárodního výzkumu vedené Janou Strakovou, jejíž jméno je spojeno s mnoha důležitými srovnávacími výzkumy (TIMMS, TIMMS-R, PISA). Místo této sekce byl zřízen nový a větší útvar s názvem divize mezinárodních komparací. Vedení toho kolosu se údajně nikdo neodvážil ujmout, a tak je prozatím řízen přímo ředitelem ÚIV.
Zatímco námitky poslankyně Šojdrové k probíhajícím změnám v ÚIV nechaly ministra školství v naprostém klidu, do běla ho rozpálilo vystoupení poslance Petra Matějů. Ten totiž současný stav fungování ÚIV uvedl citátem z prosincového inauguračního projevu nového ředitele Petra Saka, který prohlásil, že „přišel do ÚIV, aby zlepšil mediální obraz našeho resortu“, a vedle toho i výrokem tiskové mluvčí a poradkyně ministra školství Vladimíry Al-Malikiové, která o loňských nelichotivých výsledcích výzkumu PISA prohlásila, že ji urážejí.
Matějů pak pokračoval řadou konkrétních informací. Kritická slova padla mimo jiné o nekoncepčnosti vedení ÚIV, vysoké fluktuaci a demoralizaci pracovníků, ale i o snaze podřídit informační politiku potřebám vládní politiky, nikoli však potřebám uživatelů školských služeb, kteří nejsou právě zaměstnanci ministerstva školství.
„Toto vystoupení považuji za subjektivní útok, který budete muset doložit čísly, jinak budu nucen opustit jednání tohoto výboru.“ Těmito emotivními slovy reagoval na kritiku ministr školství a některých čísel se skutečně za chvíli dočkal. Počet pracovníků údajně v poslední době vzrostl o 25, zatímco příjmy ÚIV z vydávaných publikací nakladatelství Tauris poklesly jen v prvém čtvrtletí tohoto roku natolik, že ústav zaznamenal finanční ztrátu ve výši jednoho milionu korun. „Počty pracovníků rostou, ale výkonnost ústavu ve stejné době výrazně poklesla,“ komentoval situaci Petr Matějů. I mně zněla následující obhajoba Petra Saka, že „smyslem nakladatelství ÚIV není vydělávat peníze“, jaksi podivně a nesoučasně. Patrně je roční příspěvek na činnost ve výši 60 – 70 milionů korun méně motivujícím faktorem, a není proč se tedy příliš honit za „výkony“.
Podle poslance Matějů je rozpuštění sekce mezinárodních výzkumů mimořádně závažným krokem, který hodnotí jako zjevnou snahou kontrolovat všechny informační zdroje směřující z ÚIV nejen k učitelům a školám, ale i do zahraničí, a to ve stylu Orwellovské teze zřizovat raději informační úřady, které by informace uživatelům neposkytovaly, a neuváděly je tak zbytečně ve zmatek.
Přestože ministr školství poslance v minulé rozpravě o SIPVZ ujistil, že ÚIV bude jediným provozovatelem školského informačního a vzdělávacího portálu, koncem března byly práce právě na tomto projektu v ÚIV zastaveny a projektový tým se rozešel. Dílem do sesterského CERMATu, jehož funkce je velkou neznámou zejména v případě nepřijetí vládního návrhu školského zákona, a dílem úplně jinam, mimo ÚIV. Poslanecké obavy z možného předání portálu soukromé firmě sice zazněly s oprávněnou naléhavostí, ale to bylo také všechno. Na řadu otázek a zejména odpovědí při jednání jakoby nezbyl čas.
Podle slov současného ředitele ÚIV Petra Saka se tato instituce mění podle potřeb české společnosti. Z tohoto ovšem na druhé straně jednoznačně vyplývá, že potřeby poslanců školského výboru Poslanecké sněmovny nereflektují potřeby celé společnosti. I tak je totiž možné si situaci vysvětlit. Snad ano, třeba mají i jiné potřeby, ale jejich potřeba získat jasnou informaci o stavu v ÚIV uspokojena zjevně nebyla.
Jeden z poslanců pak v závěru jednání dvojsmyslně navrhl, aby ředitel ÚIV do nadcházejících voleb žádné změny raději nedělal, jakoby bylo zjevné, že po volbách už žádné změny ani udělat nestihne. Kdo ví, jak to všechno dopadne a kdo bude vlastně „řešen“.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat