Neoblíbenost dějepisu je z velké míry zapříčiněna špatnými učebnicemi, které nedávají žákům možnosti, jak se v hodině zajímavě zapojit. Proto jsem si pro vlastní potřebu zpracoval jednotlivá témata tak, abych využil mezipředmětových vazeb i prvků komunikační výchovy, jež umožňuje „přenést se“ do historie.
Dějepis u mnohých žáků nepatří mezi oblíbené předměty, a nemůžeme se proto divit,
že značná část mladé generace je lhostejná k minulosti národa a nemá ani vlastenecké cítění. Podle mého názoru je to zapříčiněno i tím, že učebnice dějepisu jsou zahlceny přemírou faktů, a jsou tudíž pro žáky nezáživné.
Tento stav mě vedl k tomu, že jsem si pro vlastní potřebu zpracoval jednotlivá témata tak, aby dějepis byl pro žáky přitažlivý. Vycházel jsem přitom z integrovaného přístupu k danému předmětu a využil jsem mezipředmětové vztahy a komunikační výchovu. Ta má v hodinách dějepisu nezastupitelné místo, neboť umožňuje žákům, aby se vcítili do doby a jednajících postav a buď se s nimi ztotožnili, nebo naopak. Vytvářejí si tak svůj vlastní názor a vztah k historii národa.
Zajímal by mě, vážení kolegové, váš názor na takto zpracovanou metodu výuky dějepisu a také na to, zda byste měli zájem i o další kapitoly. Své názory můžete sdělit přímo do diskuzního fóra pod článkem, nebo elektronickou poštou na schincke@post.cz.
Téma: Druhá fronta /Den D/
Ukázka integrovaného přístupu k výuce dějepisu s využitím mezipředmětových vztahů (sloh, zeměpis, literatura) a zapojením komunikační výchovy (práce s dokumenty a jejich vyhodnocování, soustředěné naslouchání a pozorování, psaný a mluvený projev).
Motivace:
Navodit situaci, při které si žáci představí, že se z 5. na 6. června 1944 nacházejí na lodi a plaví se jako aktivní účastníci vylodění přes kanál La Manche do Normandie, směr pláž Utah. Na lodích jsou jako vojáci, váleční dopisovatelé, popř. velící důstojníci či zdravotní sestry. Upozorníme je na to, že budou o vylodění psát (s konkrétním úkolem je seznámíme na konci hodiny).
Motto: „Obrovská námořní výsadkové operace v Normandii nepotřebuje falešné lakování. Je třeba říci, že byla připravena a provedena mistrně.“ Maršál SSSR G. K. Žukov
Postup:
Aby se mohli žáci snáze „přenést“ do června 1944, promítneme dvě videoukázky, ale ještě předtím necháme dva žáky připravit fiktivní rozhovor mezi novinářem a gen. D. Eisenhowerem, popř. referát o gen. B. L. Montgomerym nebo jiným tehdejším vojevůdcem.
Video: Den D – dokumentární film a Nejdelší den – hraný film; ukázky musí být obsahově stejné, např. od okamžiku těsně před vyloděním až do vytvoření předmostí na pláži Utah. Každá ukázka trvá 5 min., tzn.celkem 10 min. .
Doplníme o „rozhovor“ s gen. D. Eisenhowerem (Ivan Brož: Říkali mi Ike, Naše vojsko, 1. vydání 1988, str. 124 – 164). Žáci v 9. třídě jsou už schopni takovýto rozhovor připravit.
Po zhlédnutí ukázek a vyslechnutí rozhovoru nebo referátu se ptáme (vedeme rozhovor):
Slyšeli a viděli jste několik ukázek vztahující se k otevření Druhé fronty:
1/ Která z nich je z hlediska historického pro nás nejcennější a proč? (Učíme tak žáky třídit informační zdroje a historicky myslet.)
2/ Potřebujete mít ještě nějaké další údaje?
3/ Kde je můžete sehnat?
Dále ukážeme žákům předem připravenou tabulku výzbroje a počtu vojáků před vyloděním:
| Spojenci | Němci |
| vojáků: 2 876 439 /1 533 000 Američanů/ tanků: 6 000 děl: 15 000 lodí: 6 482 + 23 křižníků + 104 torpédoborců Půlnoc z 5. na 6. června 1944: 1 000 britských bombardérů 1 000 amerických bombardérů | 526 000 2 000 6 700 |
Ke konci hodiny se vrátíme k citátu a požadujeme, aby žáci sami, na základě získaných informací, vyvodili závěr: Proč a v čem bylo otevření Druhé fronty (vylodění) hodnoceno jako grandiózní akce? Dbáme na zdůvodňování odpovědí.
Ještě předtím upozorníme žáky na zásady diskuse: nezesměšňujeme, nevysmíváme se, každý má právo na svůj vlastní názor, neskáčeme do řeči. Diskusi usměrňujeme.
Zápis do sešitu:
- Citát maršála Žukova
- Otevření Druhé fronty …. (datum doplňují sami)
- Vrchní velitel spojeneckých vojsk: gen. D. Eisenhower (pozdější prezident USA)
- Do 10. června 1944 vytvořeno předmostí.
- Význam: … (vyvozujeme společně, úvahou by měli žáci dojít k závěru, že otevřením fronty došlo především k urychlení porážky nacistického Německa).
Pojmy:
- Invaze … vyvozujeme společně i za pomoci např. Slovníku cizích slov
- Den D … doplní sami (lze využít i webových stránek jako informačního zdroje)
Opakování:
- Vysvětlit pojmy totální a blesková válka, blokáda – můžeme i na začátku hodiny.
- Význam bitev u Stalingradu, Kurska a Druhá fronta – srovnáváme, opět požadujeme zdůvodnění.
- Můžeme zadat otázku k úvaze: Jak by se vyvíjela politická situace ve světě, kdyby nacistické Německo v uvedených bitvách neprohrálo a nadále pokračovalo ve vítězném tažení?
Stále dbáme na dodržování zásad diskuse.
Na závěr domácí úkol:
Napsat a popsat vylodění jako
- voják
- zdravotní sestra v nemocnici
- válečný dopisovatel
- velící důstojník
Žáci - „aktivní účastníci“ vylodění píší domů dopisy jako vojáci nebo zdravotní sestry, zpravodajství do novin jako váleční dopisovatelé nebo deník jako velící důstojníci. Mohou rovněž posílat i smuteční oznámení „manželkám“ nebo rodičům.
Metodické poznámky:
Doporučuji, aby si žáci sami vybrali, co budou psát. Nebojte se zapojit i slabší žáky. Budete překvapeni, jak se dobře s úkolem vypořádají.
Výstupy můžeme vydat jako sborník „pamětníků“ akce. Dříve než tak učiníme, řekneme žákům, aby práce výtvarně upravili (zašpinit, stopy od „krve“, pokrčené, kousek odtržený apod.), a vyvolali tím dojem „autentičnosti“.
Doporučuji ohodnotit známkami – motivační prvek. Zaměříme se především na obsahovou stránku.
Vysvětlíme žákům, že hraný film nemusí přesně odpovídat skutečnosti, je určen pro diváky, má své komerční hledisko apod.
Dalších možností je mnoho
Obdobným způsobem můžeme postupovat např. v 7. ročníku (HRH), 8. ročníku (osidlování a vznik USA), v 9. ročníku (Bitva o Anglii, domácí odboj - atentát na Heydricha) apod.
Například v kapitole o zahraničním odboji – Bitva o Anglii doporučuji následující postup:
Referát o Anglii (mezipředmětové vztahy se zeměpisem) – vysvětlení, proč byly vedeny letecké útoky na východní pobřeží a města Anglie. Video: Bitva o Anglii (dokument) a Bitva o Anglii (hraný film). Ukázky musí být obsahově stejné, např. počáteční fáze náletů na radary a letiště. Využijeme referát o Františku Josefovi z knihy J. Čejky Zlomená křídla. Otázky mohou být obdobné jako u kapitoly o Druhé frontě. Na závěr můžeme zadat otázku k úvaze: Byla by Anglie schopna svést úspěšnou leteckou bitvu bez zahraničních pilotů?
Jiří Schincke
0 komentářů:
Okomentovat