Nejsme daleko době, kdy se škola bez vlastní internetové prezentace neobejde. Před jejím ředitelem tak stojí nelehký úkol a pokud se dříve neživil jako IT manažer, ocitne se při zřizování školního webu na tenkém ledě. Doporučuji přihlásit se na kurz tvorby školních webů nebo si přečíst tento článek
Webdesignér
Myslíte-li to s internetem vážně, měli byste si zajistit tvorbu stránek z vlastních zdrojů. Možnost najmutí externího webmastera může být sice lákavá, ale patrně vaše očekávání nenaplní. Nejde ani tak o cenu, která může být díky studentům vysokých škol pro vás únosná, ale především o nutnost pravidelné, respektive velmi časté aktualizace. Zkuste přesvědčit studenta lyžujícího o zkouškovém období na Šumavě, že zítra máte třídní schůzky a potřebujete nutně jeden soubor vystavit na web.
Neuspějete-li u učitele IT, který by mohl mít tvorbu a údržbu webu v pracovní náplni, nezbude vám asi nic jiného, než se poohlédnout po škole. Mohu vás ujistit, že do takového „výběrového řízení“ na pozici dvorního webmastera se vám i na ZŠ přihlásí nemálo mladých, téměř profesionálních odborníků. Nepodceňujte děti!
Poučte se u jiných
Po zajištění personální stránky přesuňte svou pozornost na formu a obsah školního webu. Je mýlkou předpokládat, že to webmaster vyřeší za nás. Za prvé to nemá v pracovní smlouvě a za druhé o tom asi moc neví. Rozhodně ne o obsahu webu pro školy. Začněte pěkně v klídku. Uvařte si čaj, připravte tužku a papír (kdo ovládá přepínání mezi úlohami, vystačí s textovým editorem) a sedněte k počítači. Otevřete si v Seznamu sekci Vzdělávání a začněte surfovat. Chce se mi zvolat: „opisování – matka moudrosti“.
Při prohlížení školních webů jistě narazíte na spoustu zajímavých nápadů a spoustu braku. Obojí vám bude užitečné. Především ale získáte přehled o tom, jak takové školní weby mohou fungovat a co mohou nabízet. Průběžně si samozřejmě poznamenávejte všechny dobré nápady. Až dopijete čaj, je čas skončit. Jinak byste mohli propadnout depresi, že jste jediní, kteří tam ještě nejsou, což ovšem není zdaleka pravda.
Cílová skupina
V dalším kroku je třeba si rozmyslet, pro koho chcete váš web dělat. Patrně budete volit mezi informačním servisem pro rodiče současných žáků, webem k navnadění sponzorů, stránkami pro přilákání rodičů, kteří k vám děti ještě nedali, nebo třeba portálem pro školní děti. Možností je samozřejmě více a mohou se i kombinovat. Důležité je ale vědět, kdo je vaším cílovým čtenářem (nebo si to aspoň myslet).
Méně bývá více…
Při započetí tvorby stránek byste měli mít představu o struktuře webu. Úvodní (domovská) stránka bude patrně obsahovat odkazy na všechny ostatní podstránky, které budou tematicky zaměřeny – např. o škole, organizace školního roku, třídní schůzky, školní jídelna, školní časopis, atd. Svého nadějného webmastera musíte ještě přesvědčit, aby odkazy na úvodní stránce nevytvářel jako grafiku, ale použil obyčejný text. Možná tím budete brzdit jeho nadšení z příležitosti se graficky vyjádřit, ale určitě tím získáte možnost akčních změn, které budete jistě v budoucnu provádět.
Na první pohled by mělo být zřetelné, že nejde o erotické stránky, často charakteristické množstvím reklamních blikajících proužků (zpravidla obnažených lepých děv). To možná pár tatínků odradí, ale v globálu jistě stoupnete v ceně. Levné pouťové efekty typu blikajících nadpisů, běhajících kočiček a animovaných ikonek pouze odrazují udivené oči čtenáře od textu. U školního webu by mělo platit, že „design není nejdůležitější, ale obsah prodává.“ Snažte se mít své stránky decentní, „lehké“, tedy datově nenáročné pro rychlý přenos po internetu a univerzální pro všechny internetové prohlížeče. Zkrátka, vzhled webu musí být podřízen jeho účelu.
… ale zpestření přitáhne návštěvníky
To ovšem neznamená, že byste měli šetřit na fotografiích. Pěkně uspořádané do fotoalba si jistě najdou své příznivce. Zvláště mezi studenty, kteří se na nich budou hledat a pak rádi přidají svůj pozdrav či vzkaz do návštěvní knihy. Nebude to „nějaký web“, ale web o nich.
Pakliže si myslíte, že vaše stránky za něco stojí a chcete na ně upozornit trochu razantněji, zkuste přidat nějaký bonus. Něco, co ostatní školy nemají. Jako příklad může posloužit internetová kamera snímající děti ve družině nebo objednávání obědů po Internetu. Samozřejmě musíte počítat s tím, že to už jsou mírně náročnější technologie. Ohlas však jistě sklidíte.
Školní web by měl vypadat živě. Neměly by se na něm objevovat nápisy typu „ve výstavbě“ (web, na kterém se nepracuje, je mrtvý web!) a měl by být pro návštěvníky zajímavý. Dnes lze bez problémů vložit na stránky speciální skript, který realizuje například anketu. Zvolíte-li vhodně otázku, můžete se dozvědět více o přáních vašich návštěvníků.
Rozhodně na stránkách vystavujte práce dětí. Nemusí jít jen o vlastní WWW stránky, které si děti vytvořily při výuce či ve volitelném předmětu, ale třeba o literární eseje z českého jazyka či „zdigitalizované“ produkty předmětu výtvarná výchova.
Pokračování příště.
Ondřej Neumajer
0 komentářů:
Okomentovat